Výhled po koronviru pohledem ekonomky a šéfky důchodové komise Danuše Nerudové I.


Chystal jsem si poměrně  dost dlouho text  s cílem popsat ekonomické dopady  korony ve vztahu k budoucnosti.  Sebráno je  i dost materiálu a  dát z  toho dohromady  kompaktní text  není problém.  Jen sednout  a napsat to. Jenže  přesně  v okamžiku, kdy  to psaní začínalo, se na  Seznamu objevil  výňatek z  rozhovoru TV Seznam s rektorkou Mendelovy univerzity a také předsedkyní  důchodové komise a renomovanou ekonomkou  Danuší Nerudovou, S postupující  četbou  tohoto materiálu mi docházelo, že  nic  lepšího a fundovanějšího nenapíši. I když  drobnosti vidím trochu jinak, či že  rozhovor  zabočil i do oblastí, které s hlavním tématem přímo nekorespondují. Nicméně úvahy paní Nerudové  jsou velmi zajímavé a popisují  ekonomickou budoucnost  země  i jejích obyvatel ve  střednědobém horizontu. Tím  myslím především pasáž  o důchodech.  Ale  rozhodující  jsou krátkodobé dopady  korony apředevšímBabišova  do slova  do písmenešíleného úletu ohledně nastavení daní. Ty  čekají už za  rohem. Úvahy o tom,  jaké parametry nabere dluh veřejných financí nejpozději do roku 2025, je určeno zejména  všem českým buldům,  těšícím se, jak se jim po Novém roce, díky  Babišovi, Fialovi a japonské záhnědě nafoukne  šrajtofle. Ano nafoukne se, jen na malou chvilku. O to větší rána  do hlavy  nás / ano, bohužel nás  všechny, kdyby  jen ty pomatence, co to Bábovi, modroptacvu nebo záhnědě za  rok ve volbách hodí kvůli zničení daňového systému, bylo by mi to naprosto jedno, řekl bych si, že  dostali, co si zasloužili/ čeká!  Je  otázka, jestli se z ní vůbec někdy vzpamatujeme. Ale konec konců, proto paní rektorku Nerudovou  pro Kosu přebírám.  Jde mi  o to, aby  ani rodina Koblihova, rodina Pitomiova, či Modroptákova, pokud náhodou  dochází na Kosu, se nemohla následně v budoucnu  ohánět  tím, že  je nikdo nevaroval a  že jsou ZASE podvedeni. Proto text  rozdělím na  dva  díly. Aby je  šlo snáze  učíst.

Kanadský karikaturista na jednom obrázku zdůraznil, že se obáváme druhé, případně třetí vlny koronaviru a přes ně nevidíme mnohem horší tsunami, která se na náš řítí, jménem recese. Je to podle vás skutečně to, co se na nás řítí?

Primárně na nás se řítí zdravotní krize. To jsme koneckonců viděli v posledních měsících a je potřeba říct, že samozřejmě ta recese je potom obrázkem boje s tím covidem. My jsme se na podzim vrátili v podstatě do stavu na jaře. Bylo potřeba zachovat funkčnost zdravotnického systému, takže ať to stálo, co to stálo, začali jsme regulovat ekonomiku, tak, aby byla dostupná zdravotní péče pro nakažené občany.

Já vždycky říkám, že je potřeba si uvědomit, že se musíme dostat do stavu, kdy bude možné už tu ekonomiku nějakým způsobem nechat volně fungovat, tedy hledáme nějaký nový model ekonomického fungování, nějaký kompromis, který na jedné straně umožní chránit občany, na druhé straně zase umožní fungování ekonomiky. To zdravotnictví je financováno z toho, jak funguje ekonomika. Je potřeba najít ten správný balanc.

A ten balanc stále ještě hledáme?

Ten balanc hledáme. Na jaře jsme si velmi draze koupili čas na to, abychom se připravili na druhou vlnu. Experti upozorňovali, že koronavirus kopíruje schéma španělské chřipky, kdy na podzim přišla daleko silnější vlna, než byla na jaře. Bohužel, ten čas jsme efektivně nevyužili k tomu, abychom se připravili. Proto jsme se na ten podzim zase dostali na začátek. Chyběly nám trasovací kapacity, chyběly nám testovací kapacity, takže to do jisté míry vypadalo tak trochu jako na jaře ale s jediným rozdílem, že jsme už měli dostupné nástroje pomoci, které ale z mého pohledu, ve srovnání se zeměmi na západ od nás nejsou tak vysoké. Těm podnikatelům není poskytována tak velká pomoc.

Pokud se přidržím toho, co jste říkala, neboli, že bude následovat scénář španělské chřipky, tak pokud přijde ještě jedna vlna, jak hluboké budou ekonomické dopady?

Ekonomické dopady budou hluboké, ale já bych ráda zmínila, že státy kolem nás jsou si toho vědomy, a proto skutečně velmi akcelerují přípravy na očkování. Británie začala očkovat dnes, protože už má schválenou onu vakcínu Pfizer. My čekáme na schválení v rámci Evropské unie. Německo ale počítá, že to bude schváleno během 14 dnů, takže je připraveno do čtrnácti dnů začít očkovat. Vybudovalo očkovací centra po celé zemi a mají poměrně podrobné očkovací schémata.

Je poměrně jasné, že tady se rozevřou nůžky mezi zeměmi, které byly schopny se na to očkování připravit a jsou schopny v relativně krátkém čase naočkovat většinu nebo minimálně polovinu své populace a těmi, které ne. Ty první třeba nebudou muset na příštím jaře dělat další tupý lockdown a nevyjdou tak ekonomicky oslabeny z této krize.

Rozumím vám správně, že Česko čeká podle toho, jak nejsme připraveni na očkování, třetí lockdown, zatímco sousední země budou mít otevřenou ekonomiku a vlastně nás ekonomicky dále předeženou?

To vám musí říct epidemiolog. Já jsem ekonom, pouze z ekonomického hlediska hodnotím to, že jinde existují nějaké strategické plány a jako ekonomové upozorňujeme poměrně dlouho na to, aby se nestalo to stejné, co se stalo na jaře.

Když nebudeme připraveni, nebude od koho brát do rozpočtu

Ministr Blatný představil v pondělí nějaký základní plán, jak očkovat. Znamená to, že máme zpoždění?

Máme zpoždění. A velké. Pokud dojde k tomu, že nebudeme schopni, skutečně, ochránit tu část populace, která to potřebuje, tak zřejmě budeme na jaře opět muset regulovat tu ekonomiku, což znamená, že jí stát bude muset zase pomáhat.

A chtěla bych upozornit, že ty podnikatelské subjekty jsou oslabeny. Nějakým způsobem se porvaly s tím prvním lockdownem, ten druhý lockdown je skutečně velmi výrazně oslabil a celá řada z nich je na kolenou. Kdyby v každé vlně zaniklo 10 % podnikatelských subjektů, což není žádný nadsazený odhad, tak ta báze pro příjmy státního rozpočtu pro příští rok se velmi výrazně redukuje a samozřejmě to bude mít dopad.

Jak moc by se tedy redukovala?

Případně by se zredukovala o skoro třetinu.

Znamená to tedy, že každá třetí firma by skončila, kdyby přišel třetí lockdown?

Pokud by v každé vlně zaniklo 10 % podnikatelských subjektů.

Co říkáte v tomto ohledu na prohlášení odboráře Bohumíra Dufka, že se například hostinští budou muset přeškolit na dělníky?

To je z mého pohledu tak absurdní prohlášení, že ho asi ani žádným způsobem nehodlám komentovat.

Když odhlédneme od té absurdity hostinský-dělník, nebudeme se muset přeškolovat? Jak jinak se vyrovnat s tím, že přijde určitě vlna propouštění, pakliže budou zanikat firmy?

Vlna propouštění určitě přijde. Antivirus tak, jak je nastavený, určitě zcela jistě na jaře pomohl udržet tu zaměstnanost. Ale koronavirus je technologický i digitální akcelerátor a my skutečně přeskakujeme do jiné dimenze struktury ekonomiky a těmi nástroji doslova betonujeme trh práce, protože úzkostlivě hájíme nezaměstnanost a nemotivujeme pracovníky, aby se přeškolovali. Je potřeba si říct, že určité typy profesí po skončení této krize prostě nebudou potřeba nebo nebudou potřeba v takové výši.

Část té nezaměstnanosti trh absorboval sám – příkladem jsou číšníci, kteří šli pracovat do kurýrních služeb, ale určitě vám zaměstnavatelé řeknou, že v těch sektorech, které se dynamicky vyvíjí, bojují s tím, že na trhu práce nejsou lidé, které by mohli zaměstnat. Proto je potřeba, abychom co nejrychleji přijmuli Kurzarbeit, což je nástroj, které používalo Německo v roce 2008 v souvislosti s hospodářskou krizí. Ten je právě nastaven jednak na tu pomoc, ale také na tu rekvalifikaci a to další vzdělávání těch pracovníků, kteří mohou přecházet do jiných sektorů ekonomiky, které se začnou dynamicky rozvíjet.

Paní Anna se ptá: „Jak velká nezaměstnanost se dá po současné krizi očekávat?“

My jsme od jara mluvili o tom, že se můžeme dostat někde k 300 až 400 tisíc nezaměstnaným. Tyto obavy se díky tomu Antiviru nenaplnily. Nicméně znovu podotýká, že ta velmi nízká nezaměstnanost, kterou máme ve srovnání s okolními státy, skutečně betonuje tu změnu struktury ekonomiky. My chceme, abychom se posunuli k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, jsme ekonomika s levnou pracovní silou a bez nějaké vyšší nezaměstnanosti, možnosti rekvalifikace a nastoupení do nových oborů, se toto prostě nestane.

Vláda má hlavně snižovat nejistotu

Pan Vodička se ptá: „Jak vnímáte to, jak se teď chová vláda? Zavře, otevře, zavře jen trochu, jak mají mít lidé ekonomické jistoty, když vláda nedodržuje ani jasně předepsaná pravidla?“

Jako ekonom dlouhodobě upozorňuji na to, že tu zásadní roli, kterou vláda má sehrávat v takto těžké době, je snižování míry nejistoty v ekonomice. Tady toto je nástroj, který nás nic nestojí. Stojí nula korun, ale velmi výrazně by právě pomohl všem zaměstnancům, podnikatelům i rodičům. Já jsem byla velmi ráda, že jsme přišli s tím, že ukazujeme nějaký protiepidemický plán, jak budeme postupovat. Musím ale říct, že pondělní rozhodnutí, které jde úplně mimo ten protiepidemický systém zase dále tu nejistotu v té ekonomice zvýšil, což rozhodně podnikatelům nepomáhá.

Vy jste to teď řekla tak kulantně, ale v pondělí jste na Twitter napsala, že PES pošel.

Ano, PES pošel. Když se zastavím ještě u té jistoty, tak totéž se odehrává na poli daní. Je 8. prosince a my v této chvíli nevíme, jaké daně budeme platit z našich příjmů od ledna. Zároveň firmy netuší, jaké budou mít odpisy a dokonce zpětně k tomuto roku.

Co je podle vás největší problém daňového balíčku, na kterém se ještě stále usilovně pracuje?

Ten balíček má tolik problémů. Jediné pozitivní, co já na něm shledávám, jsou právě ty zrychlené odpisy. Ale zrovna u těch zrychlených odpisů to já vnímám jako naprosto minimální problém. Protože ty odpisy se dělají na konci roku, tzn. i kdyby to bylo přijato v lednu nebo v únoru, tak to ještě nevytváří tak velkou nejistotu pro ten podnikatelský subjekt. Problém toho daňového balíčku je jednak dopad do státního rozpočtu, a to není jednorázový dopad, ale to je dopad, který se propisuje do jakéhokoliv dalšího státního rozpočtu.

Druhá věc je ta, že v tuto chvíli je potřeba pomoci především střední třídě, protože střední třída je tou, která peníze, které by jí zůstaly na té výplatě navíc vezme a pošle je z větší části zpátky do ekonomiky tím, že je utratí. Ten daňový balíček, tak jak je nadesignovaný, znamená, že dvě třetiny z té ušetřené částky půjde vysokopříjmovým skupinám, které ty peníze neutratí v české ekonomice, ale část budou investovat v zahraničí a část uloží například do nemovitostí. Což samozřejmě dále povede ke zvyšování cen nemovitostí a zvyšování nedostupnosti bydlení a potažmo může vést samozřejmě i k inflaci.

Já se zeptám spolu s naší divačkou, paní Floriánovou: “Kdy, když ne teď, by byla vhodná doba na rušení superhrubé mzdy, které je nám slibováno dlouhé roky?

Zrušení superhrubé mzdy se mělo udělat před dvěma lety v době konjunktury. V tuto chvíli je daleko elegantnější řešení pouze zvýšení slevy na poplatníka a její případné překlopení do bonusu – tedy, že poplatník, který by neměl dostatečně vysoký daňový základ, by dostal peníze zpět. Stejně tak, jak je to u bonusu za dítě.

Měli bychom skutečně otevřít veřejnou diskuzi o tom, jakou strukturu by měl mít daňový mix České republiky, protože náš daňový systém je 30 let starý. Vůbec nereflektuje strukturální změnu ekonomiky, nereflektuje rozvíjející se sektory, jako je třeba digitální sektor. Každý daňový systém musí reflektovat ekonomiku. Ten náš ji nereflektuje.

dokončení zítra štavňatější částí

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.