Český byznys versus covidignoři a dementní čeští politikáři

Tvrdím, že největšími problémy  tuzemské  covidové  pandemie jsou následující  dva  faktory

1- tupá,neschopná, kramářská, neuvěřitelně  malicherná a  sobecká tlupa  českých politikářů. Bez ohledu  jestli  ve  vládě  nebo v opozičních lavicích. Je  to jedna  sorta  a  nelze  v ní vybrat  ani menší   či větší  škůdce

2- rezignace politické moci  na  uplatnění jakýchkoliv  sankcí  vůči těm, co nehodlají dodržovat vyhlášená  anticovidová opatření. Protože  se  všichni politikáři bojí, že  přísnost by je  stála  hlasy v budoucích  volbách.

Až  dosud  jsem, především to druhé tvrzení,  dokládal na  příkladu křiklavě  rozdílných  čísel mezi Českou  republikou a Německem, což jsou ony  příslovečné nebe  a dudy, vlastně  dudy a nebe.

Nedávno  jsem zveřejnil  pro větší plastičnost německý  sazebník  covidových pokut.  Ale  všechno  málo. Jistá  část  tuzemců  nevěří ničemu, do čeho jim osud nebo někdo či něco jiného nestrčí přímo  čumák. Pořád  chodí  hlášky, že  to nejde, není možné, data  to nepotvrzují, není to potřeba  atd.atd.  Okecávači a covidignoři se  číní. Političtí podvraťáci ještě  více. Znám to ze  své pošty. Takže  nabídnu  něco,  co obě moje premisy nezpochybnitelně podpoří. Navíc  je  to z  tuzemska, z  reálného života  a zájemci, pokud  by  opravdu hodně  chtěli, si na  to mohou  sáhnout.

Je zřejmé, že  kdo koná a nežvaní a  tvrdě  vymáhá plnění  základních  anticovidových pravidel dokáže  v  „tom svém“  s ním velmi účinně  zatočit, aby  ho držel na uzdě.

Následující text není  z mé produkce je převzat  z  byznysového letteru  Cash only, který lze  nalinkovat jen někdy. Ale lze  si ho na  Seznamu.cz objednát, chodí  do mailu. Každý týden nové  číslo. Ale pečlivě pro vás přebral a vybral.

Takže  jdeme na věc.

Cash Only: Stát v rozkladu zkouší zachránit podnikatelé.

Politická reprezentace se nedokáže domluvit na způsobu boje se stupňující se zdravotní krizí. Vláda není schopna vládnout, opozice není schopna prosadit alternativní scénář. Společenská dohoda je v troskách. Bezpečnostní opatření minimálně půlka společnosti ignoruje, část byznysu kolabuje v naprostém chaosu, veřejné finance se řítí do propasti, zdravotnictví v některých regionech přestává zvládat péči a účinná vakcinace je v nedohlednu. V populaci se mezitím šíří nové a zákeřnější virové mutace.

V atmosféře zmaru mám aspoň jednu dobrou zprávu. Ve společnosti se začaly rodit samozáchranné mechanismy. Vidět je to v byznyse. Manažeři zodpovědní za své zaměstnance a závazky se pouštějí do boje s covidem sami. Řada z nich tvrdí, že zabírá přísné dodržování a vymáhání hygienických zásad – tedy známé „ruce, roušky, rozestupy“, důsledná hygiena, důsledná minimalizace kontaktů, co nejčastější testování lidí a izolace i těch, kteří jsou jen podezřelí z toho, že by mohli virus šířit.

Často tento přístup zabírá. Brisk Tábor, který ho uplatňuje už víc jak půl roku, nemá momentálně jediného nakaženého zaměstnance, jak mi to v pátek ráno potvrdil majitel Mojmír Čapka. „My nestíháme vyrábět, proto si dodržování opatření na svém pracovišti důsledně hlídá každý šéf,“ podotkl. Podobně je na tom firma Malfini ústeckého podnikatele a byznysmena Martina Hausenblase. Ze tří tisíc zaměstnanců Sokolovské uhelné – největšího zaměstnavatele v uzavřeném sokolovském okrese – byla počátkem týdne v karanténě nebo na neschopence sotva stovka lidí. Podepisují se na tom i přísná pravidla: kdo je v Sokolovské přistižen bez roušky, tomu hrozí srážka z platu.

Hausenblas už minulý týden přišel na sociálních sítích s výzvou, aby podnikatelé vedeni pudem sebezáchovy vzali osud do svých rukou, nespoléhali na nefunkční stát a sami ve svých podnicích zavedli vlastní strategii boje s virem. „Musíme viru zabránit v šíření, je to jediná účinná šance,“ říká Hausenblas. Navrhl firmám, aby sdílely na sociálních sítích vlastní ochranná opatření, zveřejňovaly své protikoronavirové recepty a zapojily se do jeho kampaně #spoluzrusimecovid. „Tohle je totiž jediná cesta k obnovení společenské dohody, bez které se s nákazou tohoto rozsahu bojovat nedá,“ tvrdí Hausenblas. Stojí to přinejmenším za zamyšlení.

Okres  Sokolov je  koronavirová jedová  chýše. Ale největší tamní zaměstnavatel,  má mikroskopickou  incidenci. Ačkoliv  zaměstnává   převážně  ty obtížněji zaměstnatelné.Recept  až  primitivní  – nemáš  roušku, ji frajer?  Fajn. Zaplatíš. Hned a teď a hodně!  Nelíbí se  ti to,jsi dál frajer? Tak se spakuj a  mazej o dům dál, kde  ti to budou trpět!

Kdyby  aspoň trochu stejným způsobem postupovala  vláda, naše  a německá čísla  bybyla, když ne stejná, tak určitě  velmi podobná.

Jenže my nemáme  Merkelovou, Scholze, Steimaiera, nýbrž  Babiše, Okamuru, Filipa, Fialu, Pekarovou Adamovou, Jurečku,Bartoše a  Rakušana!  A  další politické iluzionisty. Jeden  větší srab než  druhý  – hlavně nepopudit  frajery, covidignory, popírače,  rozvolňovače a hlásiče  globálního resetu!

Děsivý rozdíl mezi  majiteli  firem, kteří si nikým nenechají  rozbít  svoje  podniky  a neodpovědnými politikáři….

Před lidmi z byznysu  každý covidignor  nebo chřipčičkář  sklapne  kufry a  drží hubu.  Ve firmách se totiž nevolí.  Naštěstí pro českou ekonomiku. A tedy i pro chřipečkáře, covidignory popírače, rozvlňovače  a věrozvěsty globálního resetu. A také pro politické iluzionisty  a  obchodníky  s teplou vodou!  Protože  být  to v jejich režii, už  dávno není co  jíst. Letošní zima by nám nedovolila  zkusit se  chodit  pást. Ani jim.