Rusové nesmí na Dukovany. OK. A kdo je tedy postaví?


Po páteční tiskovce  o  výbuchu ve Vrběticích se  události doslova  valí převratným tempem. Takovým, že už nestíhám číst  ani Seznam.cz a jeho headliny!

Právě mne  jeden  z čtenářů upozornil na  na  zásadní článek na Seznamu.cz, který by  si POVINNĚ měli NASTUDOVAT ti, co  vykřikují, že  Rusové mají šmytec  s tendrem na  Dukovany. Toto doporučení dávám zcela nezištně. Nemám iluze, že  by  Rosatom  dál mohl mít  mikroskopickou šanci na  to, že  se v nějaké formě  stane  dukovanským dodavatelem. Nic takového opravdu nehrozí. Otázkou je, jestli takhle náhodou  právě nepácháme  energetickou sebevraždu.

Co ale  rozhodně  očekávám je, že  politkářské hlavy pomazané, vydávající  silná a ještě  silnější prohlášení  vědí, či alespoň mlhavě   TUŠÍ jak ten  pátý blok JEDU  dostavět. Fakt by udělali hodně  dobře, kdyby  se  seznámili s rozhovorem, který  opravdový a velký energetický odborník  Michal Šnobr,který  drží  v ČEZu 1% akcií!!! /pro samostatného investora obrovský  ranec!!!!/,  ČEZ a energetiku jak v tuzemsku, tak  Evropské unii  bedlivě sleduje a  já dodávám, že neznám většího  fundovaného dlouhodobého  kritika vedení polostátního gigantu, než  právě Michala  Šnobra, dal  Seznamu.cz

Je pro mne,zejména  v dnešní situaci natolik zásadní , že jsem se rozhodl jeho podstatné části ze  Seznamu.cz  převzít.  To proto,  aby vám neunikl,jako se  to stalo téměř  mně, ale především,  zkuste  domyslet co to pro nás všechny  znamená , jestliže má Šnobr pravdu.

Tendr na Dukovany končí, říká expert na energetiku Šnobr

Vrběticích dopadne i na probíhající tendr na dostavbu Dukovan. Pokud vůbec nějaký tendr zůstane.

Článek

Účast Ruska v tendru na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech je podle politiků i energetických expertů vyloučená.

Podle energetického experta, minoritního akcionáře ČEZ a poradce J&T Banky Michala Šnobra tím fakticky končí tendr na dostavbu Dukovan, protože to „nedává smysl“. Ohledně případných sankcí vůči Rusku a zapojení dalších evropských států podle něj bude klíčový postoj Německa.

.

.

.

.

Dovedete si představit, že by Rusko zůstalo v tendru na Dukovany?

Vůbec. Ale je tu zásadní problém, který říkám od začátku.

Jaký?

To, co se vyhlásilo, vlastně žádný tendr není. Když je soutěž vypsaná na reaktor o výkonu 1200 MW, tak jsme v situaci, že to nikdo jiný než Rusové nemohl vyhrát. Dlouho se o tom bavím s lidmi na politické scéně a zejména opozice říká, že Rusové nemohou být součástí tendru, ale v té chvíli platí, že ten tendr pak není tendrem. Není tam nikdo, kdo by dál hrál.

Výkon reaktoru do 1200 MW byl zvolen z technologických důvodů, protože větší se vedle těch stávajících, s ohledem na možnosti chlazení, do Dukovan nehodí. V tendru by ale zůstali Američané, Francouzi a Korejci.

To je právě ono. Když je soutěž vypsaná na reaktor 1200 MW, tak Francouzi a Korejci takový blok nemají, Čínu jsme vyloučili a Rusové se účastnit nemohou. Westinghouse v roce 2017 prošel bankrotem při stavbě dvou bloků v Jižní Karolíně a projekt v Georgii se jim z 12 miliard dolarů prodražil na 27 miliard a má obrovské problémy s dostavbou. Realita je taková, že jediný, kdo mohl aktuálně nabídnout odzkoušený reaktor o výkonu do 1200 MW, bylo Rusko.

Francouzi mají reaktor o výkonu 1620 MW a Korejci 1440 MW a říkají, že z nich odvodí menší.

To mohou, ale ty reaktory nemají licenci, nikde nestojí referenční stavba. Nedává to smysl a politici to vědí. Ale do voleb nikdo nebude ochoten říct – je vlastně konec tendru. V Česku má jaderná energetika silnou podporu. Veřejné mínění je ovlivněno vítězstvím z roku 2003, kdy jsme si navzdory Rakousku a Německu prosadili dostavbu Temelína. To je nepochybně technologicky, technicky i finančně obrovský úspěch. Akorát, že ten blok stál tehdy 50 miliard a dnes stojí pětkrát až šestkrát tolik. Ale proti silnému názoru veřejnosti politici nepůjdou.

Zbytek článku, který se týká dodávek plynu a ropy  z Ruska  si dočtěte  sami.

Shrnu klíčová  vyjádření ohledně  Dukovan:

1- nelze tam postavit  větší blok než s výkonem 1 200 MW

2- důvodem je  dostupná kapacita  chladící vody,  jež  vyšší výkon instalovat nedovoluje!

3-jediní dva dodavatelé,kteří  mají  reaktory  požadovaného výkonu jsou Čína  především Rusko. Oba jsou z tendr vyloučeni

4- Korejci a  Francouzi  nabízejí svoje  reaktory,a le ty  jaksi musí teprve VYPROJEKTOVAT! Ještě neexistují ani ve výkresech. Natož  aby  si na nešlo někde  sáhnout, vůbec nemluvě o nějakém porovnání v provozu! Ale  aspoňnejsou po bankrotu jako za

5-  Westinghouse. který může dodat jedinou referenci – totiž , že na  svých dvou momentálně  stavěných blocích je  v  časovém skluzu  a  navíc  cenově  původní cen PŘEKROČIL o 125%. V českém vyjádření se dostal z nějakých 250 miliard korun na asi 570!!!  Pro úplnost dodávám, že předběžné plány  naší vlády počítají s investicí cca 160 miliard. Westinghouse  je  tedy řádově 4x  dražší….

Možná, že  ceny  energií vás  zatím nijak příliš netankují. Měly by! Zatraceně měly!

Když  už  jsme v tom přetiskování odjinud, tak  dám, v předmětné souvislosti s výše  zmíněným   k vaší pozornosti ještě  jeden přetisk. To proto, abyste  získali základní informaci  o tom, jak je  český spotřebitel  elektrické energie  na tom ve srovnání se  zbytkem Evropy. A jestli je tedy  jedno  nebo tak nějak skoro jedno, za kolik že ten nový jaderný blok postavíme, pokud  vůbec. Dost možná, že  vám polezou  oči z důlků!

České domácnosti v době pandemie platí za elektřinu suverénně nejvíce v celé Evropě. O 37% více než domácnosti v Německu

Obyvatelé České republiky platí v době pandemie suverénně nejvyšší cenu za elektřinu v celé Evropě. Vyplývá to z nových mezinárodně srovnatelných údajů Eurostatu (zde). České domácnosti, které spotřebovávají 1000 až 2500 kilowatthodin elektřiny ročně, platily loni průměrně 4,66 koruny za kilowatthodinu. Po přepočtu dle parity kupní síly měny, který umožňuje mezinárodní srovnání, jde o suverénně nejvyšší cenu v celé Evropě. Jedná se o skoro pětinu vyšší cenu, než jaké čelí po přepočtu dle parity kupní síly měny domácnosti v zemi s druhou nejvyšší cenou elektřiny v EU.  

Často se například uvádí, že v Německu je elektřina příliš drahá. Jenže po přepočtu dle parity kupní síly měny stála loni kilowatthodina v Německu tamní domácnosti o 37 procent méně než ty v ČR.  

Elektřina v ČR vyšla domácnosti dráž než ty německé dokonce i bez přepočtu dle parity kupní síly měny. V Česku loni bez tohoto přepočtu stála kilowatthodina dle Eurostatu v uvedeném pásmu roční spotřeby průměrně 0,18 eura. V Německu to bylo 0,17 eura.  

Po přepočtu dle parity kupní síly se však cenový „náskok“ ČR dramaticky zvyšuje na uvedených 37 procent cenového rozdílu. Přepočet dle parity kupní síly měny přitom poskytuje objektivnější srovnání než prostý přepočet dle směnného kursu, neboť zahrnuje použití přepočtových koeficientů, které odstraňují působení nejen různých směnných kursů, ale i rozdílných cenových hladin.  

Uvedené pásmo spotřeby od 1000 do 2500 kilowatthodin elektřiny ročně je nejadekvátnější, neboť zahrnuje domácnosti s běžnou spotřebu elektřiny. Běžná tuzemská domácnost spotřebuje 1100 kilowathodin na osobu ročně na osvětlení a elektrospotřebiče, 200 kilowatthodin na vaření, 1000 kilowatthodin na ohřev vody a 110 na vytápění. Ne všechny domácnosti ale elektřinu používají ke všem uvedeným účelům.   

I když cena elektřiny pro domácnosti v ČR aktuálně meziročně zlevňuje, její zlevnění, k němuž dochází kvůli pandemii mezinárodně, není tak výrazné jako v jiných evropských zemích.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Závěry nechám na vás!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.