Otázky kolem Vrbětic IV.


Dnes se musím znovu  vrátit  k vrbětické kauze, Ačkoliv jsem v pátek dopoledne měl za  to, že  už od ní mám definitivní pokoj. Jenže pak mi  Borísek poslal rozhovor  ze slovenského DeníkuN, který vedl s jistým Blažkem z redakce  Seznamu.cz  Není v něm žádná  převratná informace, jíž byste ještě neznali. Ale  ty známé  jsou, alespoň  z mého pohledu, poskládány  trošku jinak. Tak, že mi  dovolují složit mozaiku. Nikoliv  celou. Netuším, kdo celou tu story  o Vrběticích, tak jak nám ji cpou do hlav inicioval a   sestavil a co ho k tomu vedlo. Tohle opravdu nevím. Ale  myslím, že  v PŘÍŠTÍM  díle Vrbětic  vám  nabídnu celkem spolehlivé vysvětlení na to, proč  Vrbětice  jsou vytaženy  na  světlo boží právě  teď  a především proč  Babiš s Hamáčkem jednali  tak nesmyslně překotně a proč  se tak vymezili vůči Moskvě.

Mimochodem, dnes  v poledne  se k věci konečně  vysloví Zeman.  Jakkoliv  už dlouho a dlouho mne jeho vystoupení nezajímají, tentokráte  ano.  Ale  to, co napíší do příštího dílu v žádném případě neovlivní. Alespoň myslím. Ale zkusím si tipnout – jeho fanklub nejspíš  čeká těžká deziluze. A ti jedině  správné nekonečný  triumf  – i Zeman uznal …. Za pár hodin uvidíme, zda  to tak je nebo zda  se blamuji.  Ale to není důležité.

Tím je  to, proč  přidávám dnešní díl Vrbětic. Nejspíš  bych ho šlo nazvat – co se  do minulých dílů nedostalo nebo nestihlo dostat. V  mezičase mi totiž čtenáři Kosy  poslali  tři zásadní dokumenty, respektive  – bezprostřední dokumentaci, vážící se  k vrbětickým výbuchům, především tomu prvnímu a  jde o  materiály , vzniklé BEZPROSTŘEDNĚ  po tom maléru. Mají tedy  unikátní přímou vypovídací hodnotu, jež není poplatná dnes raženému jedinému připustitelnému  výkladu. Pochopitelně, že  vás  na ně nikdo neupozorní! Protože   v podstatě, byť nepřímo jej popírají.   Takže proto cítím potřebu je  převzít na Kosu. Aby nešlo tak snadno valit  lidem, připraveným  samostatně přemýšlet, klíny  do hlavy. A  přiznávám, že také proto, aby archiv Kosy, ohledně  Vrbětic byl co nejúplnější. .

Rovnou upozorňuji, nečekejte žádné senzační story   s  jednoznačným  výstupem. Takhle analytické podklady nikdy nevypadají.  Jde o drobné střípky,  které všem doplňuj bílá místa, když  víte  kam konkrétní střípek  vložit a jak jej do existující  díry natočit -prostě klasické skládání puzzle. Dnes  si to užijí především ti, na než  sedí  termín cifršpioni a nimralové. Bez urážky. Protože vždycky jen tihle  odkryli svou zdánlivě nudnou a nezáživnou prací ty největší skandály. Mějte prosím proto trpělivost a především – přemýšlejte!

Prvním dokumentem je – světe  div  se  – diplomová práce. Nevěřil bych, že  na Vrbětice lze psát diplomku. Ale budiž.  Jde  o

Aktéři selhání integrovaného záchranného systému: muniční sklad ve Vrběticích

Celkem 104 stránek. Tím vás obtěžovat obtěžovat nehodlám. Diplomantka  pracovala  s veřejně  dostupnými zdroji. A  například i ona  tvrdí, že první výbuch se odehrál v pořadí výbuch – požár. My  víme, že  to není pravda. že podle kamerových záznamů hasičů je posloupnost opačná.

Nemám tu práci ještě  ani zdaleka  nastudovanou. Ale něco přeci jen.

Zajaly mne  dvě  věci:

1- diplomka  sice  řeší  všechno možné, včetně kompetencí různých úřadů a to velmi důkladně,  ale zcela  absentuje jakákoliv  zmínka  o  střežení objektu minučáku  PŘED  výbuchem. Eventuální pokus  o zjištění, co našly  či nenašli v tomto směru  kontroly  a revize,absentuje.

Naopak je tam velmi důkladně popsán a zobrazen  systém střežení PO VÝBUŠÍCH. Viz strana  52. kde je  následující grafika.

Je úžasné, že  takhle komplexní systém ochrany  byl ZAVEDEN  až  po  explozích!!!!  Ale nikoliv  v čase , kdy  se tam nacházelo minimálně  1000 tun střeliva a  7 000 tun tun vojenského materiálu celkově. Ostatně, k tomu se v tomto dílu ještě  dostaneme. Šlendrián galaktického rozměru!!!

2-  následující pasáž:

říkáte  – no a co jako?!

Co že je nám tvrzeno? Především to, že  ruští sabotéři pronikli do areál nastražili dva  výbušné systémy  – do skladu č.16 a č.12. Načasovali je  na 3.12. 2014 a  zmizeli. V prvém případě u skladu č.16 došlo k nějaké závadě  a výbuch přišel předčasně.  V pořadí výbuch – oheň. A že první výbuch také mohl jít na konto  nějakého nášlapného či nástražného systému, jenž  spustili nejprve pohřešovaní dva zaměstnanci. Pohřešovaný = mrtvý.

Podvariantu, která je  stále  častěji diskutována  /Šándor, Randák/, představuje  verze, že   sabotéři  se spojili s komplicem/komplici uvnitř.

Obě tahle tvrzení  nález mrtvol  v BLÍZKOSTI vybuchlého skladu  21.11.2014 kompletně  vyvrací!!!! A také popírá  policií a těmi správnými stále  drženou posloupnost  výbuch – požár.

Jak mohl být  první výbuch, když pohřešovaní  se

1- vůbec nalezli!!!

2- nalezli se mimo objekt skladu!!!!

Víme, ze  svědectví hasičů, že je zavolali nikoliv k výbuchu, nýbrž k požáru, že  když  zjistili co jedou hasit, okamžitě  odjeli ale požár natočili, a teprv asi po 20 minutách následovala exploze.

Jenže  –  ti dva zbrojíři co pracovali ve skladu  č.16 nezahynuli uvnitř budovy  výbuchem, oni stihli vyběhnout!!! Zřejmé zjistili, že hoří a  utíkali. Nicméně příliš  pozdě , protože  je následně  zabila vzápětí exploze.

Což znamená, že

-nemohli být  komplici, jak naznačují někteří jedině správní, protože jeden z nich  byl přece kapitán u StB, navíc  v první správě  – boj se zahraniční rozvědkou a určitě  spolupracoval s KGB. A těm záškodníkům  určitě doporučil ten ostravský  hotel. Protože je tam střelnice, kde  sám střílel. On by  se komplic nechal zabít? Něčím , co instaloval?

-teorie o nástražném/nášlapném  zařízení je  úplný nesmysl. Kdyby  ti dva něco takového iniciovali, určitě  by to zaregistrovali a včas zmizeli!

Požár je zaskočil. Chtěli uniknout. Ale bylo pozdě.

Takže mozaika  se zase trošku zaplnila.  Ale třeba  ještě  v té diplomce  časem najdu víc.

Děkuji všem kosířům, kteří mne  v minulých dvou dnech na tuto diplomovou práci upozornili.

Stejný dík patří dalšímu, který  mi zaslal dva unikátní materiály.   Jde o bezprostřední komentáře skutečného experta , které k explozi a především postupu pyrotechnických  prací, zveřejnil bývalý policejní pyrotechnik a vyšetřovatel     mjr.v.v. Václav Bilický bezprostředně po událostech. Převezmu je oba, ačkoliv  to dnešní článek natáhne a nejde  o žádnou prvoplánovou senzaci. Nýbrž opět  o řadu drobných informací, které složeny, tam kam patří  teprve vypovídají.  Nic pro ty, co chtějí všechno sms  formou. Dodávám, že  jsou si velmi podobné , ale nikoliv  totožné. Ten první je bezprostřední, ten druhý uvážený. Důležitá místa jsou zvýrazněna.

1-

Nejde o snahu kritizovat. Tak bych to udělal já.

Ohledání místa činu primárního výbuchu má své kriminalistické zásady, zejména je-li v podezření jeho úmyslné spáchání. V žádném případě se nedá hovořit o bezpodmínečném souběhu klasické pyrotechnické asanace, která by měla zajistit bezpečný přístup na místo činu a bezpečné podmínky pro odvoz munice a výbušin z inkriminovaného místa. Tuto činnost musí v každém případě zajistit fáze neodkladnosti ohledání místa činu, jde jen o zvolení optimálního postupu. Z praxe se mi osvědčil způsob, o kterém se kriminalistika, kromě svých čtyř základních metod, téměř nezmiňuje. Je to přirozené, takové případy se dějí jen několikrát v pyrotechnickém životě. V případě vyšetřování míst výbuchů na volných prostranstvích, ale také hluboko pod zemí, kterých nebylo za dobu mé forenzní činnosti málo, se osvědčila metoda rozvíjejícího se paprsku od bodu nula, kterým je epicentrum výbuchu až k hranici perimetru působení výbuchových jevů. Tato metoda je logicky přesná, matematicky ověřitelná a v dnešní době GPS je každá zjištěná stopa přesně zaměřitelná protože její azimutální projekce se zachycuje přímo na rovinu zobrazené kulové plochy. Ostatní metody ohledání místa činu jako koncentrický, excentrický, frontální nebo rajónový jsou v tomto případě plně využitelné. Metoda paprsku je podpořena zákony šíření výbuchových zplodin a vrženého materiálu jak přímo, tak většinou po křivce vnější balistiky s úhlovými odrazy materiálu od překážek. Tato metoda je využitelná zejména proto, že většina výbuchů má svůj sférický objem, jehož velikost je dána energií v čele rázové vlny a tato kulová plocha po ztrátě energie se hroutí do kruhové plochy roviny, přestože kulová plocha mezi plochy rozvinutelné do roviny nepatří, avšak pro náš účel je z hlediska rozletu hmoty nepostradatelná, má-li být místo činu kvalitně a natrvalo zadokumentováno.

Při rozletu se hmota (myšlena je veškerá hmota, kterou výbuch uvedl do pohybu nehledě na její tvar a hmotnost) s největší pravděpodobností udržuje ve směru dané výseče paprsku.

Této metodě ohledání místa činu mohu vděčit za objasnění příčiny výbuchu etylenové jednotky dne 19. července 1974 v Chemických závodech v Záluží. Při neštěstí zemřelo 15 lidí, dalších 112 bylo zraněno. Metoda značně pomohla při ohledání místa činu výbuchu nastražené nálože v atriu tehdejšího Krajského národního výboru v Ústí nad Labem, výbuchu uhelného prachu na dole Pluto, kde zahynulo 67 horníků, různým výbuchům podomácku vyrobených výbušin, a v neposlední řadě příčin výbuchů samotné munice. Stejná metoda ohledání byla provedena i při výbuchu sovětského tanku T-72v roce 1991 v Bohosudově 17 mrtvých. Na rozdíl od Vrbětic nešlo o stavebně bezpečnostní perimetr muničních skladů, lidé byli vždy velmi blízko ne-li přímo v epicentru výbuchu

Když jsem pročítal denní zprávy a prohlížel jedny z prvních fotografií, byl jsem nemile překvapen porušením kriminalistických zásad pózováním pyrotechniků na místě činu například u hromady snesené munice. Kolega pyrotechnik u hromádky detonované munice si ze své omezené praxe neuvědomil naprosto nesprávnou a mylnou představu, že jeho nedůsledně provedené ohledání může být něčím nahrazeno, a že to snad udělá příště v některých následných úkonech, které již budou obsahovat řadu nepřesností zkreslující objektivní situaci. Jak chudák kolega pyrotechnik se má chovat na místě činu, když má vedoucího, který veřejně prohlásí, že absolvoval v sobotu jeden z nejsložitějších, pokud ne úplně nejsložitější zákrok za 21 let svého působení u policie. Odstraňování dělostřeleckého granátu ze střechy budovy číslo 11 bylo riskantní operací, která mohla pro pyrotechniky skončit tragicky, řekl. Sebemedializování tohoto „pyrotechnika“ touto formou, když ještě nic neskončilo, případ není vyřešen, je z etického kodexu policisty vzhledem k občanům a vzhledem k odborné veřejnosti nemorálním výsměchem. Právě proto, že se toho granátu ani nedotkl.

Prioritu, namísto pečlivého kriminalistickými metodami podloženého ohledání místa činu, převzala pyrotechnická asanace, což odporuje hlavní kriminalistické zásadě, ve které je zakázáno zejména vytvářet nad míru nezbytně nutné nové stopy, například vzniklé byť řízeným odstřelem nalezené munice, která nikoho neohrožovala. Snášení nalezené munice na jediné místo, nebo tvořit z tohoto muničního materiálu skládky, aniž by byla vytvořena přesná dokumentace v souladu s ohledáním.

Vrbětický případ má nejen dva výbuchy na sobě závislé pohnutkou, časem a prostorem. Z klasického kriminalistického argumentu má také dvě místa ohledání. Obě místa činu se musí trvale zachytit jak procesně, tak kriminalisticky ve významných na sobě nezávislých vzájemných vztazích. Základní problémem bylo nedostatečné zvládnutí prvního požáru těžkou hasební technikou a prodloužení periody výbuchů v epicentru a v perimetru rozhozu munice detonovaným materiálem. Ať to zní paradoxně, na samém počátku, kdy nebylo možné vstoupit do ohroženého prostoru, nebyly ohledány, natož zkoumány všechny dokumenty týkající se celého prostoru skladu. Nechápu, že se mi ještě před druhým výbuchem do rukou dostanou skladové listy skladu 16, které v té době komise neměla, nebo je nedokázala včas po obdržení dešifrovat. I zde hrál čas svou negativní úlohu.

Každé místo činu má svá tajemství, které je nutné v co nejkratší době odhalit. I když se jedná o výbuch, je nutné zapojit do ohledání specialisty většiny forenzních oborů. Za dob naší působnosti byl pyrotechnik zároveň zkušený defektoskop, mechanoskop, chemik, fotograf atd., proto se na místě činu pohybovalo jen několik pracovníků. Jak jsem tak sondoval odbornost komise, mnoho specialistů jsem mezi nimi nenašel kromě jediných Ing. Jiřího Ekrta a Ing. Pavla Studeného. Mnozí z komise nemají ani základní pyrotechnické vzdělání, pokud pyrotechnické schopnosti nenahrazuje manažerství ve vedení ředitelství pyrotechnické služby. Ač jsem již 8 let v důchodu, vždy si vzpomenu na případy, ve kterých se svými poznatky a nějakou tou radou zapojovali i důchodci jako Hýbl, Plánický, Klůc a další. My mladší jsme si nechali poradit, a co bylo hlavní, neztratili jsme odborné kontakty. Překvapilo mě, že se ohledání místa činu neúčastní Ing. Bohumil Mareš, dá se říci, nejen mezi českými ale i bývalými československými policejními výbušinářskými kapacitami, jeden z erudovaných dlouholetých soudních znalců. Ještě jako s pracovníkem kriminalistického ústavu a později pyrotechnického odboru jsme společně rozlouskli několik problémů. Škoda, že se u Policie ČR hraje na manažery a opomíjí se odbornost spojená s letitou praxí. Nevím, ale tuto situaci s Vrbětickou komisí mohu směle přirovnat situaci, když učitel autoškoly nemá řidičské oprávnění, má jen spojku a brzdu, kterou může kdykoliv bez rozmyslu použít. Už se nemohu dočkat vyřešení případu.

mjr.v.v. Václav Bilický

prosinec 2014

Druhý dokument

Museli občané trpět zbytečně nařízenou evakuací?

14.prosince2014

Kdyby byl v roce 1981 internet a „nezávislá“ média mohli bychom se v několika tisícovkách stránek dočíst o obětavé práci dvou policejních pyrotechniků.

Kdyby od třetího září roku 1981 v hlubinném dolu Pluto II. v Louce u Litvínova při výbuchu uhelného prachu, jako pyrotechnici nejednali okamžitě a nevyvezli metráky požárem ohrožených výbušnin z důlních skladů, tak by asi pozůstalí po 65 hornících včetně důlních záchranářů neměli koho pohřbívat. Zůstali by v dobývacím prostoru, který měl plochu 804 hektarů asi dodnes.

Odstraňování výbušnin připravených k odstřelu ve vrtech stropu komorového dobývání ve výšce přesahujícím mnohdy 6 m nebyla legrace, zejména při teplotě kolem 40°C při 100% vlhkosti. Nebylo to hrdinství, ale nutnost zachránit zbytek dolu. Paralela s výbuchem ve Vrběticích je identická, ochránit další haly před výbuchem. A vyšetřit příčiny jako před 33 lety.

Mediálně glorifikované pouhé odstranění dělostřeleckého granátu ze střechy haly č.11 se s tím pravděpodobně nedá srovnávat a nedá se srovnávat ani s odstraňováním stejné munice z lesů ve vojenských prostorech Ralsko a Mladá. Odstraňováním munice při misích v Bosně, Afganistánu a jinde. Srovnávat se opravdu nedá.

Čtenář novin, internetových stránek a posluchač ostatních medií, totiž nemá ponětí o stavu a samotné charakteristice granátu na střeše haly. Je mu podsouváno, že 40 kg dělostřelecký granát, který tam dopravilo čelo rázové vlny výbuchu vedlejšího skladu je nebezpečný natolik, že se musí evakuovat již po několikáté chudáci neinformovaní obyvatelé v okolí muničáku.

Celá situace mi připomínákomickou scénu z filmu Limonádový Joe,kde Grimpo, napojen supercloumákem,dostává pokyny: Pal! Nepal! Pal! Nepal! Čtenář a potažmo občané v okolí muničáku neznarozdíl mezi dělostřeleckým granátem vrženým a vystřeleným z hlavně příslušné zbraně.

Na snímku, který naleznete v mnoha mediích (abych nebyl nařčen z porušování autorských práv PČR, tak jej nezveřejńuji) je patrný téměř neporušený dělostřelecký granát s hlavovým nárazovým zapalovačem. Protože snímky neobsahují měřítka je odhad typu dělostřeleckého granátu jen pravděpodobný jako152 mm tříštivotrhavý se zvýšeným dostřelem (152 mm EOFd DV). Odstranění granátu ze střechy mělo za následek evakuaci „ohrožených“ osob pokud to bylo jen v důsledku jeho přemístění na „bezpečné“ místo, jak uvedla mluvčí policie Monika Kozumplíková,cituji: „Granát se podařilo pyrotechnikům odstranit ze střechy objektu číslo 11 a uložili ho na bezpečném místě. Granát tak je stále uložen v areálu, kde jej nejspíš také zlikvidují,“

Podle Kozumplíkové to ale nebude v sobotu.Tak to bylo s trochou nadsázky zbytečné. Granát na střeše nikoho neohrožoval, snad jen tehdy, kdyby sklad začal hořet. Neohrozil by nikoho ani, kdyby s ním neopatrný pyrotechnik spadl ze žebříku, snad jen jeho. Také nikoho nemohl ohrozit na vybraném bezpečném místě.Granát,s trochou pyrotechnické lásky k řemeslu,mohl být zneškodněn, což je jednoduché odšroubování zapalovače a převezen ke zničení výbuchem na některou z trhacích jam v republice.

Nemohu souhlasit s některými tvrzeními jednak ředitele Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Jaromíra Tkadlečka, že se jednalo o mimořádně riskantní operaci, podle odborníků tento manévr nemá v českých podmínkách obdoby.

Cituji:Tato operace je podle mého názoru srovnatelná pouze s činností v období války,“

Docela rychle se zapomnělo na výbuch sovětského tanku v Bohosudově v roce 1991,kde podobných granátů bylo v prostoru kasáren uprostředměsta 14. Na druhé straně je tvrzení kolegy znalce a experta na výbušniny Karla Koubíka jen v pouhé teoretické rovině dané velmi striktními poučkami převzatých z vojenských předpisů, které přirovnávají takto havarovaný granát granátu vystřelenému.K takzvanému odjištění tohoto granátu chybělo jednak zrychlení v jeho příčné ose a rotace v ose podélné,kterou vytváří průchod vrtanou hlavní děla. Ani jedna z těchto podmínek nemohla být v průběhu výbuchu splněna jedná se totiž o dělěný náboj, kde je střela uložena mimo nábojku.

Nechci v žádném případě snižovat odbornost zasahujících pyrotechniků, mnohé jsem školil a zkoušel, právě naopak chci vyzvednout jejich statečnost. V odhodlání samostatně řešit dané situace jim však brání nezkušenost nadřízených. Kdo z vedení má praxi přesahující 30 let. Mají-li vůbec nějakou teoretickou odbornost. Kdyby ano nemohl by někdo nařídit likvidaci munice výbuchem přímo v areálu muničáku.

V celosvětové praxi,která vyplývá z logiky věci,je kromě stálých trhacích jam, jakých je u nás poskrovnu, PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNO ničit výbuchem nevybuchlou munici z jakýchkoliv příčin a důvodů, v prostorech muničních skladů a zejména těch postižených výbuchem. Mnohaletá praxe ve vojenských skladech, už z dob obou válek a zejména pak v posledních 60 let překotného skladování, dokazuje nedbalost ba i úmysl skladníků, kteří mnohdy své nadnormativní zásoby zakopávali nedaleko skladišť, a posléze se na tato místa zapomnělo. Každé ničení v prostoru muničního skladu a blízkého okolí může mít fatální následky. Za svou více než 35 letou praxi jsem zažil několik asanaci vybuchlých muničních skladů, nikdy jsem však neprovedl ničení nalezené munice v samotném muničáku, ba ani v jeho bezprostřední blízkosti. I když to bylo třeba 40 let po jeho výbuchu třeba v Trávčicích nebo v Krásném Březně.

Nelze prokázat, že ničení munice je příčina druhého výbuchu.

Přesto bych to příště nezkoušel. Nové předpisy ve formě ČSO vydané Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti, které někdo dodržuje důsledně a někdo méně, užívají pro skladování vzájemně odlišné munice krásné české slovo „snášenlivost“, což je samotná kvalifikace v našem případě munice a výbušnin pro společné bezpečné skladování i když dojde k nějaké nehodě jako v našem případě.

Přesto, že jsou sklady a uložení munice možná formálně v pořádku,nemusí být munice zcela bezpečná a bezpečně uložena. O stáří municea její stabilitě nemluvě.Nedostává-li se mezi různými druhy munice právě té snášenlivosti má to vždy,za jakýchkoliv negativních impulzů,fatální následky. Dva výbuchy v jediném muničáku, zejména ten druhý, jsou ze skladovacího a technického nanejvýš podezřelé a tak jsem stejného názoru, jako náš předseda rady starších Ing. Radovan Poděl, CSc, a musím konstatovat, že jeho výrok:

„Za 55 let, co dělám svou práci, nikdy nevybuchl muniční sklad. Nyní dva v krátké době. Něco tu nehraje,“ plně podporuji.

Ptám se z hlediska bývalého policisty. Jak mohl někdo vpustit do ohrožených skladů, které nebyly z hlediska bezpečného uložení municek její náhodné explozi nebo požáru v důsledku vnitřních nebo vnějších příčin během skladování řádně prohlédnuty osoby,byť se jednalo o majitele?

Mám-li se vrátit k 16. listopadu a ke skladu 16musím se zaobírat skladovaným materiálem. V Čechách se nic neututlá, i kdyby se někdo snažil věci utajit před veřejností, seč mohl.Musím dodat, že informace nejsou z policejních zdrojů. Výbušinářská branže je ochotna v zájmu spravedlnosti něco málo pustit.

Čistá hmotnost výbušniny ve skladu č. 16,který měl kolaudovanou obložnost 150tisíckg, byla těsně před výbuchem 57575,18 kg Ve skladu bylo 486 kusů leteckých pum o čisté hmotnosti výbušniny 15406,2 kg.

Nábojů s trhavou náplní bylo6372 kusů o čisté hmotnosti výbušniny30779,4 kg.

Problematické ve skladování bylo 57 ks leteckých svrhávacích prostředků s celkovou čistou hmotností pyrotechnických osvětlovacích signálních prostředků3990kg.S malým obsahem výbušniny pouhých 1,85g bylo celkem 3 999 773 ks malorážových nábojů.

Téměř 4000 kg pyrotechnických materiálů v leteckých shazovacích prostředcích, mohou být skladovány s ostatním materiálem, jestliže jsou účinně odděleny, aby se zabránilo šíření nehodového děje.Společné skladování těchto předmětůs předměty jiných skupin snášenlivosti rozhodne národní autorita.Zda tak bylo učiněno nevím.Pokud byl přítomen fosfor je společné skladování neomluvitelné.Podle mého názoru, a myslím si i dlouholetých znaleckých zkušenosti mnou vypracovaných posudků nehod, které způsobily výbušniny u nás i v zahraničí, bude nutné bezprostředně vytvořit kolektiv, který vyšetří příčiny celé tragédie. Dříve než někdo zahladí podstatné stopy, které musí sloužit jako důkazní materiál. Jde o důkladné ohledání míst výbuchů, aby nebyli viněni, ti, kteří nic nespáchali a byli po právu souzeni ti, kdo výbuch byť z nedbalosti zapříčinili.

Václav Bilický

Netuším, jak  ty dva  výstupy  mjr.v.v.Václava  Bilického čtete  vy, ale  já  za  sebe  říkám, že

-police  zpackala co mohla. Postupovala neodborně  až podivně, má li p. Bilický pravdu. Stopy  asi yxly  tak na 65. pořadí zájmu

-pyrotechnické práce  šly proti zdravému rozumu – viz odstřely  v areálu

-o součinnost nikdo nepožádal špičkové odborníky

atd. atd. Podivná  už  byla  Zpráva policie  pro poslaneckou sněmovnu a ještě podivnější snaha  o utajení hasičských snímků. Tohle jen rámuje  ty podivnosti. Zabýval se někdo touhle  policejní  skoro  blamáží?

Nicméně,co mne  udivilo nejvíce je následující:

-p. Bilický konstatuje, že  v objektu min. jednoho skladu se  skladovala  munice, která se nesnáší,je vysloveně PROTI předpisům a tedy  její společné uložení si přímo říkalo o výbuch.

-dále, to, že  na místo mohl přijít majitel firmy Imex, ačkoliv tam během vyšetřování byl nejen přebytečný, nýbrž  přímo nežádoucí

-ale obrovským odhalením je  soupis  toho, co se nacházelo za materiál  v prvním explodovaném skladě  č. 16. Všem podepřeno  SKLADOVOU EVIDENCÍ!!!!!!!

Sami si udělejte  obrázek jestli 6372 kusů  dělostřelecké munice o čisté hmotnosti výbušniny 30779,4 kg, plus eventuálně  nějaké množství samopalů mohlo  stát  GRU za  sabotáž v  cizím státě  se všemi riziky!!!!! Že by  vývozním artiklem do Sýrie  či na Ukrajinu se  staly  tisíce malorážkových nábojů, letecké osvětlovací prostředky a 57 kusů leteckých pum, tak tomu snad nevěří ani Kundra.

Takže  sklad  č. 16. Nejdříve požár, pak výbuch.

Proti zákazu skladování  snadno hořlavých prostředků na bázi bílého fosforu. Ještě se někdo diví požáru? S následkem?

Před  druhým výbuchem trhací práce poškozené munice uvnitř  areálu, opět proti předpisům. S  rizikem, že  v zemi  poblíž trhacího místa může  být ilegálně skladníky  zakopaná munice….

Nemluvě  o přítomnosti majjtele Imexu, o kterém, ve videu , které jsem už zveřejnil, Babiš naznačoval velmi nepěkné věci!

A propos  majitel…  Ten kdo mi ty materiály  poslal je našel na velmi neobvyklém webu

Městské muzeum

Stálá expozice  pyroechnické asanace  Ralska

Sám jsem nalezl jen ten první.  Ale když  už je o něm řeč, pak je pod ním diskuse. A  ta  stojí také  za zmínku! Minimálně  tenhle  diskusní příspěvek:

Tak tohle  už je  absolutní  nářez,nemyslíte?

Ale  nepochybně  jde  jen o nějaké hospodské žvanili, kteří se  tenkrát, hned  po výbuchu jen chtěli zviditelnit….

Jenže  byl jsem upozorněn  na tvrdý  zdroj, který přinesl úplně  stejné informace a jenž nezpochybní  ani NCOOZ s BIS  dohromady.

10. prosince  2014 Lidové noviny  zveřejnily  následující  článek:

Odtajněný seznam munice ve Vrběticích: 57 leteckých pum, 988 tun trhavin

kde se píše totéž, co v obou textech  mjr.v.v.Bilinského. A pár  věcí navíc!!!

My ovšem na beton  víme, že  za  vším stál, řečeno s Pepou Nosem  – agent síajej, hrozně hroznej hrozně  zlej!  Omlouvám se – samozřejmě  že  agent  GRU, ještě horší než  hrozně hroznej a hrozně  zlej!!!

Když  už  jsme  u GRU  a Vrběticemi.  Já si myslel , že to je jedna  z nejprofesionálnějších  tajných služeb na s větě a ono se  zdá, že jde o  odbočku moskevského ústavu pro mongoliky!!

Zpackali Skripala, nedokázali  , dokonce dvakrát otrávit toho bulharského obchodníka  se  smrtí,  totéž s Navalným. Prostě  blamáž na  blamáž!

A Vrbětice jak by  smet!   Mimochodem, napadlo vás podívat se na mapu, kd e ty  Vrbětice  vlastně  jsou?  Mne  ano a vidím tohle:

V centrále GRU  t musí být  doopravdy  samý opilý mužik. S  IQ max. 54.

Vrbětický areál je  cca  10 km od hranic se  Slovenskem. Vy tam hodláte provést  těžkou diverzi. Zrealizujete  ji tak, že pošlete  dva kovboje, aby  se  nejméně týden potloukali po České republice,  fotili v Praze u orloje, následně  se váleli v nějakém ostravském hotelu, atd.atd. Prostě  zanechali spoustu stop a podstupovali  dlouhé riziko odhalení!!!

Místo toho, aby  letěli do Bratislavy, pohybovali se po Slovensku a  v pravý  čas  snadno a zcela  nenápadně překročili ze slovenské strany  hranici. Ve  valčíkovém tempu  dokráčeli do Vrbětic, provedli své pekelnické dílo a  opět  valčíkovým krokem pěšmo v  poho  odkráčeli na  Slovensko.

V tom GRU   ti opilí mužici jsou fakt  úplně  sjetí!

Za  co člověk v téhle  kauze  vezme,  to se sype!!!  Když si dá práci s dohledáváním.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.