Pieta za padlé vojáky na jižní Moravě


vytvořil Šébr

Jako každoročně, tak posílám i dnes několik fotek z pietních shromáždění na jižní Moravě. První zastavení bylo dne 2.5. v Hustopečích na hřbitově padlých rudoarmějců a následně u památníku tankové bitvy u Staroviček. Jako každý rok se tato pieta konala z iniciativy Nočních vlků. Ale protože se ruští Noční vlci nemohli zúčastnit, prý z důvodu covidu, tak jejich žezlo převzali čeští Noční vlci z Brna a jejich příznivci. I tak přijelo přes třicet motorkářů. I zúčastněných občanů bylo méně ca 100, než v minulých letech, což přičítám malé informovanosti spoluobčanů, zejména ze vzdálenějších lokalit. Této vzpomínky se zúčastnil a pronesl krátký projev o obětech války jak z řad rudoarmějců, tak i z řad obyvatel jižní Moravy i brněnský konzul RF a položil věnec k pomníku bitvy. Poté odjeli motorkáři co Brna, kde přenocovali.

Druhý den, tj. 3.5., se konala tryzna na Ústředním hřbitově v Brně. Generální konzul RF Alexandr Kalačev opět vzpomenul na oběti války a nejen z řad rudoarmějců, ale i z řad rumunských vojáků, kteří také osvobozovali jižní Moravu a mají zde pomník. Po minutě ticha za padlé byl vzdán hold těmto padlým a položeny věnce a květiny k pomníku. Kaňkou na této vzpomínce byly provokace tří mládežníků s vlajkami EU a Ukrajiny, kteří se snažili obřad pořváváním protiruských hesel toto shromáždění narušit. Měli smůlu. Ovšem dozvěděl jsem se tam ještě jednu zajímavost a to, že původně brněnský magistrát, konkrétně ODS, nechtěl povolit toto shromáždění. Což se jim nepovedlo a akce povolena byla. Napadá mne srovnání s pompézními oslavami osvobození Plzně Američany, trvajícími bezmála týden a přitom si Plzeň osvobodili Plzeňané sami, a potlačování projevů vděku osvoboditelům z východu bez nichž by zřejmě valná část národa v současnosti nežila.

Třetí akcí k uctění památky padých byl třídenní pochod a jízda členů spolku Acaballado na koních. Na koních proto, že součástí RA byly jak mechanizované jednotky, tak i jednotky jízdní. A na příklad při bojích u Lanžhota, při přechodu řeky Moravy, bylo zabito přes 2000 koní. Nemluvě o ztrátách na živé síle, které byly ještě větší. Jen při osvobozování Brna padlo přes čtyři tisíce rudoarmějců a přes 1500 rumunských vojáků. Tohoto shromáždění se zúčastnil jak náměstek jihomoravského hejtmana i senátor. Oba se shodli na citaci W. Churchilla, že „kdo zapomene na svoji historii, je nucen si ji zopakovat“. Což v dnešní době přepisování dějin je velmi aktuální. Ivan Vystrčil, organizátor akce, který v sedle prezentuje sovětského podplukovníka v krátkém proslovu vzpomenul, mimo oběti z řad RA a rumunské armády i oběti z řad našich občanů- vlastenců. Opticky  to na těch zmíněných místech vypadalo takto:

Starovičky

 

2.5. Ústřední hřbitov  v Brně

8.5.Ústřední hřbitov  Brno – tryzna  jezdci

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.