Miniatura o demokracii


Napsal cestanakl

Vlkův úvod:

Na pondělí  zařazuji  zpravidla  ty  vůbec  významově  nejtěžší kalibry.  Tedy  texty, pojednávající  o něčem  minimálně  aktuálně  významném, jenž  to aktuálno rozpitvávají na  atomy, aby z toho vzešel nějaký  úderná závěr. Z toho logicky  vyplývá, že ty  texty  bývají velmi a  velmi dlouhé a podrobné.

Dnes  dojde k velké změně. I dnešní sloupek  je o naprosto zásadních problémech dneška. Jenže  geniálně  si vystačí jen s  pár  slovy. Nedisponuji touhle  vlastností – psát zhutněně a v několika málo větách  vše  zachytit. O  to více obdivuji  ty, jímž se tohoto daru dostalo. A  to je případ nicku cestanakl, který mi to, co vám nyní předložím původně poslal  jako soukromý  mail. Doslova mne uchvátil, proto ho dávám na sklo. Teď už  cetanakl.

Dnešní článek Kosy o demokracii mne vrátil o mnoho let zpět. Byli jsme obdarováni mnoha dětmi a jednou, když se další tlačilo na svět, jsme se s mou drahou rozhodli uspořádat demokratickou volbu jména. Samozřejmě to dopadlo pláčem a řevem, protože starší lámali mladší atd. Vyřešili jsme to diktátorsky – pár pohlavků, jméno jsme s manželkou vybrali sami a byl klid.

Co z toho plyne? Demokratické volby mají smysl jen tehdy, pokud mají voliči alespoň trošku vlastní názor, což je v naší civilizaci stále větší a větší problém. Protože:

1. Škola vychovává spíše spotřebitele než tvůrce, matematika ( tj. logika ) je zanedbávána a důraz je kladen na okecávání a ne na analýzu a syntézu.

2. Vlastní nezkreslený názor si lze vytvořit jen ve svobodě, tedy nebudu-li po ničem toužit nebo a především  se ničeho bát. Při dnešní mediální masáži je to skoro jako se sám vytáhnout za vlasy do vzduchu.

3. Nízká úroveň pokory – vím, že nic nevím. Jen tak jsme schopni nahlédnout problém z různých úhlů. Mladým a též starším nedospělcům ( ale s volebním právem ) to často chybí a stávají se tak užitečnými idioty pro ty, kteří chápou víc.

4.Lehký život v konzumní společnosti s upřednostněním zábavy nedovoluje nikdy dospět a jakoby ničil zdravý rozum.

5.Rozvíjející se informační technologie by nám sice mohly být k užitku, ale spíš nás bičují novými záplavami zpráv, abychom neměli čas si v klidu vlastní názor promyslet. Chtělo by to obrat od extenzivního k intenzivnímu prožívání.

6.Extrémní individualismus nedovoluje respektovat názor druhého a případnou porážku v demokratických volbách. Čím dál více hlupáků si myslí, že je důležitější okamžitá výhra než zachování pravidel hry.  

To je pár základních překážek demokracie. A to už vůbec nepíši o nejrůznějších tricích, podvodech, podrazech a svińárnách, které se na politickém jevišti dějí  a o charakteru herců, kteří, i když jsou si toho vědomi, v této tragikomedii dobrovolně hrají. Tam, kde jsou peníze bohem, se demokracii nepovede dobře. Stav je neradostný, ale horší je směr vývoje, který odhaduji. Fakt jsem někdy rád, že už mám léta, ale co ty děti?

Nabízí se otázka, zda je systém řízení rozsáhlých sociálních systémů nazývaný “ demokracie v klasickém smyslu “ vůbec možný při dnešní úrovni informačních technologií ( včetně schopnosti vytvářet virtuální realitu ) a davově-elitářské společnosti našeho civilizačního okruhu. A nebo je dokonce už dnes pojem “ demokracie “ jen maskováním něčeho, co se budˇ stydíme pojmenovat, nebo – ještě hůře – co nevidíme. Jako pro rybičky v akváriu je moře mimo jejich schopnosti představivosti. Tož tak.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.