Nad ME ve fotbale


O vítězi kontinentálního šampionátu  ve  fotbale  se rozhodne  teprve až dnes  večer.  Přesto myslím, že  není důvod na  nic, včetně jména  dalšího evropského fotbalového vládce, na  co čekat a nějaké to ohlédnutí je  možné  už teď.

 Mám problém s něčím jiným  – jak to ohlédnutí pojmout! Nabízí se  totiž  hned  několik zorných úhlů

-přirozeně  zejména  ten fotbalový obecně

-nebo z toho jak ne/obstála  česká repre

-z obecně politického hlediska

-z covidově pandemického.

Zkusím to bod po bodu. A  už nyní vím, že  fotbal z toho vyjde  dost  skromně

Takže  hledisko fotbalově  obecné

Všichni víme, že se hrálo s ročním odkladem. Kvůli covidu. Tohle  hledisko rozeberu  nakonec. Čistě  fotbalovým pohledem šlo  o  demonstraci toho,  jak fair play  dostala  těžce na  zadek. Nápad  uskutečnit  tenhle podnik napříč  Evropou, ovšem s centrem ve  Wembley se ukázal býti  nesmyslný  technicky, organizačně a  naprosto zesměšnil  rovnost  šancí  zúčastněných  týmů. Některé  létaly napříč kontinentem  jako střechy na jižní Moravě  při tornádu, jiné  – zejména  Anglie  si užívaly komfortu  domácího hřiště a  jejich nejdelší přesun obnášel  cestu  z týmového hotelu autobusem  na stadion.   Anglie  prostě  pět ze  šesti mačů odkopala  na  svém domácím hřišti, zatímco její soupeři  se kolem ní točili  jak svatí na staroměstském orloji.

Ale  popravdě takhle zvýhodněni  byli i jiní  – například  Němci, kteří  ve svém existenčním utkání  ve  skupině, proti Maďarům, také kopali v Mnichově a nejspíš jen domácímu prostředí  vděčí  za  to,  že  neskončili už v základní skupině, když  vyrovnali 6 minut před koncem polovlastním gólem  soupeře. Nevěřím, že  hrát  to v Budapešti, že by postoupili  dál. Leč  stalo se. Prostě  ten nápad  musel vymyslet někdo hodně  slabomyslný.

Ale Německo alespoň postoupilo v  souladu s  pravidly a nikdo nemůže nic namítat.  Což se o Anglii  rozhodně  konstatovat nedá. Jsem asi  na  Británii/Anglii  vysazený, klidně  to i přiznám, ale  od  referenda o Brexitu a  speciálně začátku politických  čachrů Borise Johnsona, mi tahle  země  nevoní. A  o nějaké férovosti, v jakémkoli britském/anglickém konání neshledávám ani potuchy.

Kdo viděl  semifinále  Anglie – Dánsko, ví proč  píši co píši. Ano,  mám na  mysli nesmyslnou penaltu, kdy Sterling na  hranici  vápna  předvedl klasickou  umírající  labuť  a soudce  okamžitě  přispěchal  s pentlí proti  Dánům  jak Hujer  se  švestičkami z vlastní zahrádky!  Přidejte  si k tomu oslňování  dánského golmana  laserem, což klidně  mohlo skončit  nevratným poškozením  jeho zraku, následné zmlácení dánského fanouška, který se vracel  z  utkání  s malým synkem, bučení  ochozů při  nejprve německé a následně dánské hymně  a jiné  to určitě  nebude  ani s tou  italskou dnes večer. …  Jestlipak o tom  něco  zásadního  napíší  Financial Times, tak důsledně  mistrující  týmy  ze  střední a východní  Evropy  z  dobrých mravů, potažmo z fotbalu? 

Ale tyhle  úvahy  si nechme  na  další  body.

Co přineslo  fotbalové  ME  co do herní kvality?  Podle potvrdilo rostoucí  vyrovnanost mezi jednotlivými zeměmi.

Kdyby  se udělovala  nějaká  cena  za  statečnost, pak by patřila  Švýcarům. Bezesporu.  Odolávat  více než  3/4 hodiny  Španělům v deseti?  Senzace! Nakonec  se zhroutili při penaltách a  to ještě jejich brankář  dvě  chytil….

Pokud  by UEFA  vypsala  cenu pro nejkrásnější  utkání  / netuším  nic  o finále/, pak pro mne  jednoznačně  naprostou oslavou  hry zvané fotbal představují  zápasy  Itálie – Belgie a  Itálie  – Španělsko!  Takhle vypadá vrcholný  level míče kopaného se vším všudy! Individuální  špičkové technické vybavení, dokonalá  herní     a taktická disciplina.  O fyzičce nemluvě. Nádhera  v  každé vteřině. 

Po zápase  Italů s Belgií jsem  byl stoprocentně přesvědčen,  že nic  lepšího už  vidět  nemohu. Že  Italové jsou ve vrcholné  formě  a jejich technická dokonalost, že  je nad  síly kohokoliv. Jenže  pak  přišli Španělé….  A  dost dlouho poměr  držení  míče ukazoval stav  75:25%  pro  Pyrenejce!!!! Ke konci to sice nabralo korekci, ale  přeci  jen se ukázalo, že  na  španělské míčové kouzelníky  nikdo  jiný nemá. Včetně  jinak nedostižných Italů! Od  začátku tahali za  kratší konec a  nebýt  dost náhodného gólu, který  vstřelil  do té doby  naprosto nejslabší  článek jejich sestavy  Chiesa, asi by  je  soupeř nakonec  zlomil. Nikdy jsem neviděl  španělský  nároďák  hrát tak rychle  přímočaře vpřed, tak presovat  a  tak se  cpát  do finálních  šancí! Ale  španělský tlak stačil jen na  vyrovnání.  A jak  přálo  svěřenců, Luise Enriqueho  štěstí  při penaltách  proti Švýcarsko, tak se od nich odvrátilo při rozstřelu  se  squadrou  azzuri. 

Dalším, kdo rozhodně zaujal jsou Dánové. I jim mocně  přispěla  Fortuna, kdy  jim 3 body stačily  na postup ze  skupiny  z  druhého místa. Klika od  blázince se  tomu  říká.  Jenže  oni následně potvrdili,  že opravdu umí  a postup si  zaslouží. Konec  konců,  víme o tom své.  

Už  jsem  na Kose  zmínil přísloví  letitého  fotbalového  experta  trenéra  Jiřího Rubáše  – ve  fotbale  vyhrává  zpravidla  ten lepší, ale  dost  často ten šťastnější.

Tohle mistrovství  tuhle pravdu  více  než potvrdilo. Fotbal na  velmi kvalitní úrovni  předváděli všichni a  ta běžná a obecná se od  té  nejvrcholnější  zas  až tak moc nelišila. Rozhodovalo  – inu ano  – štěstíčko. Koho políbilo, šel dál. Portugalci, Francouzi, Němci, Španělé, Nizozemci, Rusové, abych jmenoval jen  ty  velké a největší, se  s ním minuli.

Neuměl jsem si představit, že  bych někdy  v nějakém fotbalovém  finále  držel  palce  Italům. Těmhle  sice  geniálním kopáčům a brilantním technikům, ale  také až nechutným taktikům, mistrům zdržování, kouskování, simulování  a  hercům neskonalých  srdce  drásajících trávníkových etud.  A přece dnes večer je  to moje  jasná  volba!!!!  Jednak sehráli ta  dvě  úžasná utkání o nichž  už byla  řeč a především  – Anglii, po tom protekčním nalosování, kdy  vše  dostala  na  stříbrném podnosu, po vymyšlené penaltě a po tom, co se děje  v  anglických ochozech jí  prostě  fandit nemohu  a nebudu! Forza  Itália  forza!  Uvidíme.

Nejvyšší  čas  věnovat  se  české repre!  Myslím, že  uhrála  víc, než se  dalo čekat. Neviděl jsem  všechny  zápasy. Tentokrát  jsem to opravdu  docela  flákal. Takže  třeba netuším, čím se odprezentovala  taková Severní Makedonie.  Ale  z  mne jsme, čistě   po stránce fotbalové  vyspělosti patřili mezi  4 nejslabší  účastníky  šampionátu.  Prostě individuální práce s balonem je  v  evropském měřítku  nekonkurenceschopná. Vše  doháníme  tuhou herní  disciplinou  a  zvládáním fotbalové destrukce.  Což  funguje proti  soupeřům s fotbalovou  kvalitou, kteří  chtějí  hrát. Tedy  dokud nedostaneme  rychlou branku. Jakmile  máme  sami tvořit  a  vymýšlet,  je  to boj  s  fotbalovou  marností! Schází  totiž  špílmachr!  Dlouhodobě. Někdo, kolem nějž  se všechno točí,  kdo tomu šéfuje  a dává myšlenku. V  lize  jsou  takoví plejeři jen  dva -Stanciu a  Dočkal. Ten první je rumunský  žoldák, momentálně  ve  službách  čínského státního cirkusu, ten  druhý  kope /zatím/ u Křetínboys, jak je  všeobecně  známo. A  dnes  mají navrch  sešívaní. Takže  se na  Dočkala  nedostalo. Ale  celkem po právu. Protože  fakt  pěší  fotbal na  tomhle  ME  neexistoval  a  letenský Pliváček  jiný hrát neumí.  Takže  česká repre  bez  režiséra.Se všemi důsledky.

Kolektivní  výkon a  záblesky  Schickova  genia  nás  posunuly  ze  skupiny. Tam  čekali nafrnění a namistrovaní  Holanďané.  Kteří se už už viděli ve  finále. Klaplo nám úplně  všechno a jim nic.  Takže  jsme  se postarali o jednu  ze  senzací tohoto mistrovství. A najednou si kde  kdo  začal myslet, že  to prostě  takhle  hrajeme  pořád. Nechápal jsem to.  Následný  střet  s  Dány  nás  zase postavil na  zem.  Titulky  po vyřazení  jako, že postup byl  blízko,  že vlastně to všechno prokoučoval  Šilhavý, když  postavil Bořila  místo  Kadeře a   že  kdyby  jako na  druhou půli  nastoupil místo  Krmelce  Hložan, tak  to, že  by  si Dáni sedli na zadek a zeměkoule nám  byla  malá, mi přišly  jak z jiného světa. To autoři podobných nesmyslů neviděli, že  Dáni od  samého počátku udávali  tempo, určovali ráz  hry, předčili nás  pohybem i technikou a především herní přímočarostí?  Za mne  maximum možného.  

 A  co říci  k  titulkům , které během šampionátu  oznamovaly , který  že  světový  velkoklub  si  sáhne pro kterého českého plejera?  Stačí se zmínit  o takovém  Vaclíkovi. Po Schickovi  rozhodně  nejlepšího člena  mančaftu. Padala opravdu velká kluboví  jména, Počínajíc  Realem. A  zdá se, že nakonec  z toho bude Olympiakos  Pireus….Tohle je pro mne  realita  české fotbalové  úrovně  v mezinárodním srovnání. Jakkoliv  bych  Vaclíkovi ten Real nebo podobnou  adresu rozhodně přál.  

Byl bych rád, kdybych  tenhle  článek mohl věnovat  čistě  fotbalu a  fotbalovým věcem.  Jenže  to nelze. Bohužel.  Do všeho dnes  zasahuje  politika. Ta naše, kdy  si lžeme  do  kapsy, jsme politicky korektní a v zájmu tzv.  liberální demokracie  měříme  všechno dvojím kilometrem.

O nepřístojnostech  ve  Wembley  už  jste  četli  výše. To co se tam dálo je opravdu  světová  ostud a hnus.  UEFA se  sešla, poradila a  Angličany  „tvrdě“ potrestala! Pokutou ve  výši  30 000 eur…… představte  si to! Dodávám, že  naše  fotbalová  asociace si za účast ve  čtvrtfinále přivezla  domů  cca  14,5 milionu  eur!  Angličané jsou ve  finale,  tak to je  těch  30 europapírů opravdu bude hodně  bolet.

Vedle  Angličanů  si  evropský  fotbalový tribunál podal  ještě  Maďary. Za prý rasově motivované  nepřístojnosti v Budapešti v Puskas  Areně. Rezult?  100 000 eur  plus  zarach na  dva  zápasy národního týmu…… Že  maďarští fotbalisté  trpěli cílenou  duhovou šikanou, ať se hnuli kam se hnuli? Nezajímá! Odchod!

Detaily ohledně  UEFY, Anglie a Maďarska  zde.

UEFA  se opět předvedla v  plném světle. Nápad  s multišampionátem je  jedna obrovská  blamáž. Protlačování  Anglie  za každou cenu  druhá. A  výroky její  disciplinární komise  třetí. Prostě  šílená politika  se montuje do všeho a  podle toho  to také dopadá. V minulosti nic podobného, míněno v takovémhle měřítku – neexistovalo. Mně už  ten fotbal přestává  chutnat! Vážně! 

No snad  mi to  dnes večer  Bonuci s Chiellinim  vynahradí. Old  boys, ale  kopáči absolut  super primissima! 

Takže  už mi  zbývá jen  ten covid a fotbal…. Tím, že se hrálo na  různých  místech jsme  snadno zjistili, kde covid  berou  jako nemoc, s  kterou  nejsou  žerty a kde prostě  politika  zvítězila nad zdravým rozumem. Respektive, kde  covid použili jako zbraň  na podporu svého týmu, aby  uspěl stůj co stůj!  

Můj původní názor, třeba ohledně  Británie, před začátkem šampionátu  byl vystavěn tak, že  Britové si budou  covid  pečlivě  hlídat a proto do země nepouští  cizí  fandy, ani když  prokáží dvojí očkování.  Že to má hlavu a patu. Nicméně  když  jsem proti Němcům i Dánům  viděl plné  Wembley, došlo mi, že je  všechno jinak. Covid necovid,  ač  v Británii znova  roztáčí ve velkém jejich  koronové statistiky!  Prostě plné hlediště! Totéž  fanzony  po celé Anglii.  Hlava na hlavě!  Vše ovšem jen pro  anglické  fandy. Cizí  do země nesmí!!!  Johnsonova fair  play!!! Mít podporu vlastních  fandů,  aby  Anglie  vyhrála za každou cenu!

Uvidíme, čím za  to Británie zaplatí. Johnson tvrdí, že  už zemi nezavře. Uvidíme!!!  Nicméně  postaral se v každém případě  o opravdu dramatické  další  britské měsíce s  covidem. A  hodně podobně  to pojmul Viktor  Orbán.  Takže  tady budeme mít  deltacovidlaboratorium v bezprostřední  blízkosti. Když k tomu přidáme ještě  téměř  celé prázdniny  napříč  Evropou a  šílenou touhu  napříč  kontinentem cestovat tak nás  čeká, také díky  evropskému  fotbalu hodně  drsný  covidový podzim a  zima.

Tohle všechno se  pojí  s mistrovstvím Evropy  ve  fotbale.           

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Fotbálek, Hodina vlka se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.