Není Němec jako Němec II.


napsal Geordyn

dokončení ze  včerejška

Upozornil jsem úvodem článku na mnohé úhly pohledu. Takže pohled už ten základní :

Nedávno mi ty „Vesmírné“ časopisy padly do ruky a tak byl další námět na článek.

A ten podivný rozsáhlý úvod o německém národě? On totiž zakladatel onoho měsíčníku Vesmír, byl Čech – Bohumil Němec. Botanik, profesor Karlovy univerzity. Jeho životní anabázi lze najít na Wikipedii i jinde, takže s jeho zajímavým životem se nemusím šířeji zabývat. Rád bych, jenže následující link na článek odborníka je mnohem výstižnější. Později ale také něco o tom zmíním.

https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/1997/cislo-4/botanik-bohumil-nemec.html

Jde o obsah odborných článků z oné doby prudkého rozvoje v Československu těch dvacátých let, tak kontrastních s dnešním úpadkem společenským, ekonomickým a i vědeckým. U nás i v západních zemích dnes. Srovnáním například s dnešní Čínou. Která má v současnosti nejvíce podaných patentů a vynálezů, což registruje málokdo – ke své škodě. To už se nezmiňuji o těch tisících kilometrů nových železničních tratí ke komfortnímu cestování až 360kilometrovou rychlostí za hodinu.

U nás – sedněte do rychlíku a ten jen občas to může někde rozpumpovat na 160. Tratě jsou nezpůsobilé vyšší rychlosti. A  těch  daleko menších  bourají. Na železnici v Čechii (vzor Belgie, Anglie, Francie), je s odpustěním, takový bordel, že se  v den , kdy  článek píši,  opět srazily dva vlaky. Rychlík z Mnichova (ten Mnichov, už zase) s osobákem u Domažlic. Oba strojvedoucí na ten železniční chaos zahynuli, včetně několika cestujících. Jak zareaguje univerzální ministr všeho ? Demisí ? Kdeže – asi obsadí další ministerstvo. Měl by pak tři.

Asi ve státním rozpočtu k rekonstrukcím tratí – zpevnění podloží a napřímení směru, a zavedení spolehlivého řízení pohybu vlaků – chybějí ty prachy, co sežerou americké vrtulníky a německá (možná) bojová vozidla pěchoty. Oligarcha má opět další tunu másla na své krátce střihnuté hlavě. A s ním i ten universální ministr všeho. Musím se však zastat  Babiše alespoň v jednom. Odsuzuji anarchistické vrhání syrových vajec na černé tričko premiérovo. Dav lze snadno strhnout k této kriminální činnosti a může se situace zvrhnout k tomu, do jakého postavení se dostala policie v několika státech USA. Tím BLM. To by mohlo nastat v jiné podobě i u nás, nebudeme-li považovat policii za ochránce pořádku. Rvačkami na ulicích začal v Německu růst jejich nacionální socialismus !! Se známým koncem.

Populárně vědecký časopis Vesmír :

Časopis pro šíření přírodních věd a jejich užití

V roce 1923 ho obnovil a dlouho redigoval botanik Bohumil Němec, profesor Karlovy univerzity.

Výstřižek

Aby bylo hned známo o jak významnou osobnost šlo. Byl kandidátem na funkci prezidenta republiky po abdikaci jejího zakladatele, Tomáše Garrigua  Masaryka. To se psal rok 1935. Politicky byl pan prof. neutrální, takže pro rozhádané agrárníky, socialisty, lidovce a komunisty v poslanecké sněmovně, byl kandidátem přijatelným. Jenže něco o zákulisních politických čachrech z dnešního světa jistě víte. Ty byly i tehdy. Takže nakonec se prezidentem stal Dr. Eduard Beneš. Ostatně se tak splnilo přání samotného Masaryka, který ještě za svého života Beneše, jako svého nástupce, navrhoval. Oba se o vznik Československa zasloužili. Spolu se Štefánikem.

Botanik prof. Němec má nádherný text v úvodu ke své monografii, Život rostlin:

Mezi Venuší, hvězdou mládí a lásky, a Martem, planetou války, obíhá kolem Slunce Země, naše kolébka i hrob. Její sousedé jako by byli symbolem osudu života, který na jejím povrchu kypí: Láskou vzniká, bojem se vyvíjí a zaniká.

Nejvhodnější seznámení s rozmanitým obsahem časopisu z těch dvacátých let minulého století bude z několika názvů článků a pár zajímavostí z rubriky – DROBNÉ ZPRÁVY.

Podzemní vody a lesy

Vlastnosti, výroba a používání vzácných plynů

Antropologické studie Dra Aleše Hrdličky v Jižní Asii, na Jávě, v Austrálii a Jižní Africe

Rozhledy

Obrázky z Rábu

Z naší přírody

Krásy slovenské – Z říše rostlinné

Z přírodovědecké pracovny

Krystalová stanička syst. Lorenz, Ing. V. Pařízka

Se sedmi montážními plány

O knihách

Z vědeckého života

Z DROBNÝCH ZPRÁV, jsou zajímavé pro člověka žijícího v jedenadvacátém století, zejména takové, které dnes vypadají exoticky.

Stanovení času na zorničce kočičího oka

Ve „Vesmíru“ II. Uveřejnil jsem poznámku „Souhvězdí Lva ve zvěrokruhu“. Zmiňuji se tam o antickém mínění, že egyptský vztah slunce ke kocouru je od změny zorničky kočičího oka s výškou slunce. „Esti Kurir“, Budapest, přinesl 13. listopadu 1927 k věci zajímavou poznámku z Číny. Nacionalisté vydali provolání, že Číňané nemají užívati kapesních hodin evropských, jež vyrábějí „bílí ďáblové“. Mají prý se zase vrátiti k hodinám slunečním, či k stanovení přesného času k velikosti zornice kočičího oka po způsobu předků… Stanovení času, totiž doby denní, pohledem do kočičího oka tedy podnes v Číně není zapomenuto. Tam souvislost kočky, nebo kočkovité šelmy se sluncem posud má reálný podklad v Horapollonu pro Antiku nadhozený. Dr. Dittrich

Boj krysám

V Nizozemí, státě protkaném přečetnými průplavy a přístavy, kde průplav je důležitějším komunikačním prostředkem nežli cesty – protože kanálů je více – krysy jsou velmi na obtíž. Městská rada v sídelním městě Den Haag povolila do městského rozpočtu 15.000 zl.(po 13.6 Kč) na hubení krys. Předepsala také, jak prováděti stavby a jak upravovati byty, aby se v nich nemohly usídliti. (Uzavřené dutiny pod podlahou, dlažby v skladištích, trámoví ve stropě apod.) Protože není po ruce dobře působícího a při tom bezpečného prostředku proti krysám, městská rada nemůže se odhodlati, aby převzala řízení důkladného a radikálního hubení, příkladem jeden týden po čtvrtroku. (Nieuwe Rott. Courant, 10. července, 1926.) R. J. V.

Omlazování kůže vstřikováním králičí krve ohlašuje newyorský lékař J. F. Kapp. Králík musí býti několik týdnů připravován k tomuto účelu vstřikováním sera z vepřů. Teprve tím nabude jeho krev schopnosti omlazovati lidskou kůži, jež se stává svěžejší, těžší, napiatější, vrásky a stařecké pigmentace se ztrácejí, kůže se stává bělejší. Kappova metoda je rozhodně méně krutá, než koupele pani Čachtické, zdali však bude míti opravdu slibovaný účinek, to prozatím nechceme zaručovati.

Geordyn na rozdíl od oné Kappovy metody zaručuje přesný opis výše uvedeného z čísla pátého, ročníku VI., z ledna roku 1928 – z časopisu pro šíření přírodních věd a jejich užití. Časopisu s názvem VESMÍR. Upozorňuje ale, že 99% obsahu časopisu bylo přísně a přesně redigováno za součinnosti redakčního sboru samotným prof. Dr. Bohumilem Němcem na té nejvyšší soudobé vědecké a morální úrovni. Takže ty tři vybrané články z rubriky Drobné zprávy, nejsou reprezentativní. Pouze jen zdůrazňují rozdíly v publikování dnes a před sto lety. I s tehdejším pravopisem. Kdyby za sto let někdo podobně konfrontoval dnešní publicistiku s tou jejich, tak bychom se moc a moc divili. Dnes je lhaní totiž tím nejžádanějším artiklem.

Ještě je potřeba vrátit se časově k situaci postojů vládnoucí garnitury v padesátých letech v ČSR. Ono to dnes není jiné. Postojů, kde snaha být papežtější než papež a vlísávat se do přízně protektora si ošklivě zahrála s osudy mnohých. Už je téměř zapomenuto, ale dva totožné případy je třeba zdůraznit. O nich víme toto. Pan prof. Němec byl ve světě vědy známým významným botanikem. Prostě – není Němec jako Němec.

Za prezidentování Antonína Zápotockého, ač dříve státní mocí byl pan prof. upozaďován v oněch letech, tak prezident Zápotocký náhle jmenoval prof. Němce akademikem v Československé akademii věd a zvýšil mu zvláštním opatřením důchod. Proč ? Protože významná návštěva z SSSR, vědecká delegace vedená akademikem Viktorem Borisovičem Sočavou, žádala setkání s prof. Němcem, jehož odborné práce akademik Sočava znal a uznával. Nedbal na rozpaky československé věrchušky a trval na setkání. Tak rychle auto a pro pana profesora.

Podobně se chovala nová „šlechta“ k Ludvíku Svobodovi. Když delegace bývalých spolubojovníků – sovětských vysokých důstojníků, žádala o setkání s tehdy účetním JZD, L. Svobodou, veteránem z bojů u Sokolova a Dukly, tak se tehdejší mocipáni hodně zapotili, aby vše napravili. Potom byl generál Svoboda ustanoven ředitelem Vojenského muzea. Tehdy jsem se s ním, už ředitelem, setkal.

Moc jak známo korumpuje. Kolektivní vedení, tuto neblahou vlastnost stírá. I když ne úplně.

Známý film právě z padesátých let – Pyšná princezna, má jedno důležité ponaučení od filmové postavy – krále Miroslava.

Zní takto. Ševče, nad nikoho se nevyvyšuj a před nikým se neponižuj!

Také je dobré znát toto. Až půjdeš vzhůru, tak každého koho potkáš, zdrav. Vyplatí se ti to, až půjdeš zase dolů.

Vlkův přípodotek:

Opravdu – není Němec jako Němec!  To říkal nejen  český  bolševik, když držel  moc,  ale  říkají  to i  dnešní mocní.  Vlastně oni  nás  oblažují  úplně  jinou  verzí téhož  – komunisté rozlišovali Němce na  dobré a  špatní . Podle  klíče, řečeno nahrubo   – Němec  nacista versus  Němec komunista.

Dnešní  elitáři  to  mají  úplně extrovní   – všichni  Němci  jsou  dobří. Ovšem někteří  jsou  daleko a  daleko lepší. Ty  nazývají milými krajany.  A  že by  existoval někdy nějaký  Němec  nacista?  Ani nápad!  Existovali jen a pouze  nacisté! Odkud  se vzali? Kam se ztratili?  Nikdo neví, nikdo nezná, nikdo neřeší.  Jsou už  jen hodní  Němci a milí krajané.A  ti přece  s  hrůzami nacismu nijak nesouvisí a neodpovídají za ně.

Aby bylo  jasné  – já jsem s Němci  tak nějak  vyrovnán,  ačkoliv… těch ačkoliv  je hned několik a z toho dvě hlavní:

-to že bych úspěšně mohl požádat  o pas  Spolkové republiky

-to  že  schází v rodokmenu  naší  rodiny  celá jedna  velká větev, díky II.ww

Ale  ani jedno mi vnitřně  nebrání  jaksi problém  němectví  pokládat momentálně  za vyřešený a  stabilizovaný.

Toto, bylo nutno poznamenat, neboť  nyní je potřeba  vysvětlit, proč  dva Geordynovy  texty  ohledně  němectví  a  pojmu Němec  vyšly  včera a  dnes, tedy ve  dnech  historicky  spojených se  srpnovou  okupací  Československa  Sovětským svazem.

V  době, kdy  vytvářím tento dovětek, zbývá  do smutného výročí ještě  celý  týden. Nevím přesně, jakému propagandistickému  tlaku  jsme  vystaveni právě teď, kdy  čtete  tyto  řádky. Ale umím si jej  bez problémů  představit!

Jak už  napsáno,-  heslo není Němec jako Němec  dnes  jest  dohnáno   až do absurdna  – není Němec  jako Němec, některý  je obyčejný  dobrý a jiný  je milý krajan!   Ovšem pokud  jde  o Rusy? Tam  žádné  rozlišování na  dobré a  špatné   ve  smyslu  není  Rus  jako Rus, o  verzi každý Rus  je dobrý  a některý je  ještě lepší- nemluvě. Ta  druhá  vyšší verze  dobrých  Rusů mi  rozhodně  neschází. To  jsem  zažil celých  40 let a bohatě  stačilo!  Nikdy  víc!

Nicméně  soudím,  že jestliže  jsme  opustili  Němcům- minulým, současným, budoucím okupaci Lidice, Ležáky, Ploštinu, Heydrichiádu, plynové komory, plány  na genocidu  našeho národa,  360 000 zamřených  životů  československých občanů, zruinování  tuzemské ekonomiky,  válečné škody a  reparace, pak se musím  zeptat  těch, co mi dnes  zase  valí  do hlavy , že  co Rus, to zloduch, vrah okupant  protože  to je  prostě  Rus,  proč  tahle  dědičná  nenávist???  A proč  pro Němce   věčné odpuštění a milé krajanování?

Srpnová okupace nevratně   poznamenala a poškodila  moji i Geordynovu  generaci. Tu jeho zasáhla  na vrcholu sil, té mojí  vzala většinově  šance k plnohodnotnému životu.  Což nelze odpustit. Nicméně  Srpen   a  Mnichov a následně  Protektorát jako stejný level? Promiňte,  ale  tohle  stavět  vedle  sebe  je  asi  stejné jako srovnávat  rozbité koleno nebo  slepé střevo se  zlomenou páteří!!!!

Proto a  kvůli tomuhle  jsem obě  části Geordynova  textu pustil právě  včera  a dnes! Ano, není Němec jako Němec!  Stejně tak není  Američan jako  Američan. Australan  nebo Brazilec /zdravím  Charlie a  Klokane!/ jako Australan nebo Brazilec! A tedy  není Rus  jako Rus. A už  vůbec  nelze připustit , že  dnešní Rusko je bývalý Sovětský  svaz. Pamatujme  si to!  A je  už nejméně  25 let potřeba  si  opakovat, že tak jako není  Němec  jako není  milý krajan, tak  Rusko není a nebude Sovětským svazem. Nedémonizujme  je, ale  také nebuďme k němu  už nikdy servilní. Se Spojenými státy  to je  stejné, leč  v opačném  gardu. Nebuďme  k  nim vtíravě  servilní, když  už skončila jakákoliv jejich démonizace.   

Není Němec jako Němec, není Rus  jako Rus! 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.