Jak jsem řešil a nakonec vyřešil přechod od dodavatele poslední instance


K tomuhle  článku mne  inspiroval „můj“  dodavatel poslední  instance – koncern  Innogy, ke  které jsem byl jako bývalý  klient  projektu Skautská energie, respektive obděratel plynu a elektřiny  od zkrachovalé  firmy  Kolibřík z moci úřední – převelen. S tím, že tato tuhle pozici, dle mého názoru  těžce  zneužila a  z měsíční zálohy  2500 Kč se najednou stalo 17 000,- . Jen tak. Ale  o tom už  jsem se tu zmínil. Stejně  jako  o tom, že  to řeším a vyřeším. Pak se  do hry zapojili politici, speciálně  Babiš s Havlíčkem a prý, že jako vyjednají snížení těhle doslova  vyděračských  a  pro mnohé likvidačních  záloh, předepsaných DPI. Následně,  s velkou slávou občanům  oznámili, že opravdu vyjednali. Druhá záloha byla stanovena na polovic třetí tuším na  70% původního předpisu. Dál jsme se o to nestaral, protože  mi bylo jasné,  že  v řádu dnů, max  několika málo týdnů od Innogy zmizím. A  také se tak skutečně  stalo. Jenže  v  den, kdy  zahájil dodávky  nový a definitivní odběratel, mi Innogy poslala upravený  rozpis  záloh, kdy mi oznamuje, že  výše  druhé splátky  je poloviční, té další asi těch  70% a  pak jako, kdybych u nich  zůstal, bych zase  solil těch 17 litrů.

Na jednu stranu  jsem se  tomu vysmál a ten vypečený  dopis  hodil do koše. Na  druhou stranu mne  to silně naštvalo – Innogy mi  10 dnů po termínu placení druhé zálohy  ve své neskonalé dobrotě oznamuje, že mohu platit polovinu!!!   Když  už záloha  dávno musí být na jejich kontě,  ale především mne  rozčílila  ta  4. až  6. záloha, v té původní nestydaté výši. Přesto, že jak už uvedeno,  mne osobně  už se to netýkalo. 

Dávám  si  velmi dobrý pozor na  to, abych na Kose neventiloval nějaké svoje osobní problémy. Na  to tenhle  blog není.Nicméně, vzhledem k tomu, že  na Kose  je  asi převaha  starších  čtenářů, kteří musí obracet každou korunu, rozhodl jsem se napsat dnešní  článek. Kde  popíši svoje zkušenosti s hledáním nového dodavatele.  Není to proto, že bych se  chtěl chlubit, či že jsem „urval“ bezkonkurenčně nízké ceny, ale o tom, že  jsem se  setkal s nečekaně  vstřícným jednáním u jedné  ze společností, které jsem jako dodavatele  přímo oslovil a poptal. Třeba  to někomu  z vás, kdo je ještě pořád  u těch vyděračů, co si eufemisticky  říkají – dodavatel poslední instance a  postupují  jako  ten nejbezkrupuloznější  silniční lapka, vyřvávající na  vyděšené pocestné  –peníze nebo život!, pomůže  v orientaci, jak a kam utéci před Innogy  a podobnými a   jejich praktikami!

Provedl jsem základní  výběr  do kterého jsem zařadil, po zkušenostech s Kolibříkem pouze  velké a silné firmy. Nebo ty z menších, s nimiž  jsem získal už nějakou dodavatelskou, resp. zákaznickou zkušenost  v  minulosti.

Dám pro komplexnost textu přehled – většinou jsem poptával od každého dodavatele  jak plyn tak elektřinu:

ČEZ

Innogy

EON

MSN

Pražská plynárenská

Yellow  Energy

Vemex

Slovenský plynárenský podnik

Důvod, proč jsem nepoptával  další  společnosti, typu Centropol a  pod. je jednoduchý, po konci Kolibříka  už nehodlám energetické dodávky  svěřit  do rukou pouze  čistým obchodníkům bez  vlastních zdrojů. Buď  elektřiny  nebo plynu /nejlépe obojího/, se zohledněním jejich podílu na  tuzemském trhu, který jim s  jejich dodavateli při nutných nákupech,  umožní zaujmout  silnou vyjednávací pozici.

K. O. kritérium tentokráte  NEPŘEDSTAVOVALA  NEJNIŽŠŠÍ  CENA. Nepředpokládám totiž, že  turbulence na  energetickém trhu končí. Spíše  naopak. Proto pokládám za lepší se  opřít  o velkou a  silnou společnost.

Všechny  jsem obeslal  mailem na jejich zákaznické  oddělení se žádostí o nabídku jak elektřiny, tak  plynu.

A tyto nabídky následně  vyhodnotil.

Nemá smysl sem dávat tabulky, které jsem si vypracoval  v  době  svého rozhodnutí., které jsem učinil už více  než  před  týdnem. Nemusí už být v současnosti dávno aktuální. Zamýšlel jsem sice okamžitě  napsat  a vydat tento článek, tomu ovšem zabránily  určité dost značné  zdravotní obtíže  a nutnost  řešit  jinou  neodkladnou  rodinnou  situaci.   Obojí  mne  výrazně limitovalo. Takže  se  na tento text dostalo až dnes.

Při rozhodování jsem použil  i další, řekněme – měkká kritéria.  Například  vlastnickou strukturu a  pověst  majitelů, eventuálně  dostupné  informace, včetně  těch  tzv. „chodbových“.

Překvapivě  u  plynu  dal velmi dobrou nabídku, dodávám, že po speciální, neveřejné lince  – ČEZ a stejným kanálem jsem se dostal k dost dobré nabídce  elektřiny od  Slovenského  plynárenského podniku !!!!. K neuvěřaní! Logika  by velela  přesně opačné nabídky.

Nicméně  ve  finále jsem obě  odložil, protože  mám velké obavy  z chování a  uvažování hlavního akcionáře,  kterým je  český, resp. slovenský stát. Konkrétní důvody  by  vydaly  na  samostatný  článek.

Po celé serii zkoumání  mi nakonec  vyšel jako pro mne  nejvhodnější  dodavatel

eYello CZ, k.s.

takto dceřiná  společnost Pražské energetiky, a.s., kterou  vlastní z 51% Hlavní město Praha  a zbytek drží německá  komunální energetická společnost  EnBW Energie Baden-Württemberg AG. Burzovní  figuru této společnosti najdou případní zájemci   zde.

Yello Energy se řadí mezi zkušené dodavatele elektřiny i plynu. Vstoupila na trhu  v roce 2012, nicméně navazuje na koncepci známého německého dodavatele Yello Strom, pod jehož licencí podniká v ČR. Který na sebe upozornil v Německu především svým nástupem na  trh s energiemi v roce 1999, kdy naprosto zjednodušil všechny dosud zaběhlé přístupy stávajících energetických společností. Postupem času se tak tato firma na německém trhu nepřehlédnutelně prosadila.

V současné době se řadí Yello Strom mezi německé top dodavatele elektřiny i zemního plynu, o čemž svědčí i fakt, že má více než 1 milion spokojených zákazníků u našich západních sousedů. Yello Energy vlastní licenci právě od mateřské společnost Yello Strom, a to pro český trh. Nabízí elektřinu i plyn především domácnostem a malým firmám.

Hlavní předností Yello Energy je z mého pohledu  jednoduchost a přehlednost. Pro mne osobně  z toho vyplývá několik velmi důležitých  skutečností

-Yellow  Energy  patří mezi menší operátory na  českém trhu. V boji s dominujícími subjekty  typu ČEZ, EON, Innogy  jí nezbývá, než  se  hodně otáčet a  hledět si svých zákazníků

-provozovat  rozumnou  cenovou politiku

-ona  i mateřská  Pražská energetika  jsou  pod kontrolou zkušených německých manažerů, takže  tam jsou vyloučeny  excesy typu Bohemia Energy nebo  záhadné finanční transakce směrem k politickým stranám spojované například  s ČEZem. Pro Němce  jsem delší čas  pracoval, takže  vím, že  si potrpí  na pořádek ve  firmě. A manažersky  se chovají velmi zodpovědně.

EnBW Energie Baden-Württemberg AG jako vlastník je, jak už řečeno,velká německá  energetická firma. Nicméně  v komunálním vlastnictví! Což  pro mne znamená, že  není prioritně orientována  na zisk, nýbrž na stabilitu dodávek a svého hospodaření a také  růst své vnitřní hodnoty. Tím pádem by  se měla  chovat  rozumně a racionálně  i v  českém prostředí přes  svou dceřinku.A  tu bránit  proti  nájezdům pražských městských politikářů.

-obchodní podmínky jsou transparentní a zákazníci této firmy si mohou spravovat svůj vlastní účet přímo online na známém portálu Moje Yello, díky čemuž šetří jak čas, tak i peníze.

-mám osobně  s  Yello dvouletou dobrou  zkušenost  z minula.

Tolik, řekněme,  důvody  proč  jsem převedl rodinu ke  „žlutému dodavateli“. Může  být,  že  se mýlím a že praxe ukáže  cosi jiného. Ale zatím to v na každý  pád  vidím takto.

Ale mám ještě  něco subjektivního a  nepřenositelného – shodou náhod jsem se nakonec  dostal přes  telefon až k šéfovi prodeje  Yellow  Energii.  A  podrobil ho dvěma  poměrně  rozsáhlým vyptávacím rozhovorům. S  velmi uspokojivým  výsledkem.  V tom okamžiku byl můj rozhodovací proces uzavřen.

Vlastně ještě nikoliv. Definitivní rozhodnutí padlo až když  po seznámení s  ceníkem plynu, který  je  pro mne rozhodující.

Vypadal takto:

Výstřižek

Výslovně podotýkám, že dnes už nemusí být platný, neověřoval jsem to. Platil k datu mého jednání s Yello.

Mezi všemi oslovenými společnostmi  Yello Energy  jako jediná dala nějakou  predikci – neplést s pevným závazkem!, do budoucna,  jak si projektuje ceny plynu v budoucnu. Pokud klient  u nich podepíše  časovou  smlouvu. V diskusi  se šéfprodejcem společnosti   se mi dostalo potvrzení,  že pokud  se  ceny  vrátí někam na  snižující se  trajektorii, pocítí to  i jejich zákazníci. Nemám sebemenší důvod  mu  nevěřit.

Možná, že  jsem naivní. Že prostě  chci  dobrou zprávu za každou cenu a  tedy  věřím, což  se může  ukázat špatnou  strategií.  Ale  nic lepšího jsem neobjevil.

Tenhle článek  nepíši a nevydávám kvůli sobě, ale  jako určitou orientační pomůcku pro ty  z vás, kteří ještě  bloudí  mezi dodavateli plynu a elektřiny a  jsou ještě  vydáni na pospas  Dodavatelům poslední instance.

A  co nakonec?  Smlouva je  podepsána  na  dva  roky. Velmi rychle  a technicky  snadno – přes internet. U obou komodit. Za  fixní ceny.  Pro všechny dodávám, že  bohužel fixní cena  se nerovná  ceně  neměnné po  dobu trvání smlouvy!  Byl jsme poučen, že  to by  v jejím textu  stálo – CENA  GARANTOVANÁ!  Tohle  si prosím ohlídejte  a mějte na paměti, ať  uzavřete, či už  jste  uzavřeli dodavatelský vztah  s kýmkoliv jiným.

A onu garantovanou cenu mi nabídl ze všech oslovených pouze jeden jediný. Pochopitelně  s vysokou cenou a  bez toho, že by reflektoval její případný pokles.

Tolik moje  zkušenost. Dávám ji k dobru.

A ještě něco,  informace je jedna  věc,  konkrétní pomoc  jiná. Může  být, že pořád lítáte  od  čerta k ďáblu. Z call centra jedné energetické společnosti k druhé.  A pořád nic.  Pořád ne a ne zabrat. A  někde stát  na přepážkách ve  frontách podobných  té  pověstné  na banány či toaletní papír   z dávné minulosti, v  dnešní  supercovidové  době, je jednak nepříjemné, jednak nepohodlné, ale především covidriskantní.

Zkusím něco nabídnout – jestliže  marně  zatím hledáte, pátráte nebo si prostě chcete rozšířit  svůj  výběr kam utéci od těch vyděračských DPI a  zkusili byste  Yello Energy a nevěříte  si, pošlete  mi maila na  vlkp@post.cz. Já  ho zkusím předat  na jejich prodejní oddělení. Aby se vám ozvali. Je potřeba jen  uvést  telefon nebo mail, nejlépe obojí, kde budete  k zastižení.

Může  být, že jsem si právě na sebe  ušil bič, který mne umlátí. Nevím.  To ukáže  čas a praxe. Nemám s  Yello žádnou dealerskou smlouvu, nekyne  mi  z toho žádný prospěch. Ale udělal jsem mimořádně  dobrou zkušenost při jednání s nimi. To je všechno.  

A popravdě – jedna  věc, je  rozdávat na internetu moudra a bušit, jako  nespokojený občan, kolem sebe a  druhá je  přispět něčím pozitivním někomu, kdo má problém. A  dodávky  plynu a elektřiny po zkrachovalé Bohemia  Energy  ještě pořád problém jsou. Pro mnohé z nás. Takže  chci pomoci.

A ještě upozornění – firmy mají u  Yello Energy  smůlu. Ta  společnost je stavěna  jen  na  drobnou privátní občanskou klientelu. Tedy pokud se nejedná o ty skutečně nejmenší firemní subjekty. V podstatě  živnostníky  v pravém slova  smyslu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.