Nárůst zjištěných případů tubery. Důvod prý není zřejmý.


Není to tak dlouho / i když už  pár  týdnů uplynulo/, co jste na  webech  mohly  číst  informaci,  že  v Česku  se nám nějak, ve srovnání s minulými roky  začíná více  šířit  tubera. Ovšem  bylo nám to podáno  šetrně. Velmi šetrně… Ale  asi si pletu pojmy – šetrnost  je  ctnost,  způsob, kterým  nám  ti mocní a  zodpovědní  tuto zprávu naservírovali,  ani zdaleka  nekoresponduje  s  realitou  –  primárně  šlo  oznámit  krajně  znepokojující zjištění  IDEOLOGICKY  správně, tak aby  se veřejnost NEVYPLAŠILA a  především NEZAČALA  PŘEMÝŠLET. Nevhodným způsobem. Zejména, aby  si nedala  rovnítko mezi  zvýšeným záchytem tubery a  masivním přílivem ukrajinských migrantů… Takže  podání vypadalo takhle:

SZÚ zaznamenal mírný nárůst pozitivních vzorků s bakteriemi TBC. Důvod zatím není jasný

cituji:

Státní zdravotní ústav zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu než loni za stejné období. Důvody nárůstu nejsou zatím jasné. Může za ním stát pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19, vyloučit zcela nelze ani migraci z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji. SZÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57. Za celý rok 2020, z nějž pocházejí poslední kompletní data, bylo případů TBC 368, o rok dříve 464.

„Národní referenční laboratoř pro mykobakterie (NRLM) v posledních dnech zaznamenala nárůst kmenů M. tuberculosis zaslaných ke konfirmačnímu stanovení citlivosti na antibiotika. V tuto chvíli je ovšem z hlediska nám dostupných dat příliš brzy na určení jednoznačného důvodu,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Barbora Macková.

Přesné počty případů tuberkulózy (TBC) jsou do registrů hlášeny zpětně, data za poslední týdny podle SZÚ neposkytuje. Ústav tak může vycházet pouze z meziročního srovnání počtu vzorků, které byly odeslané národní referenční laboratoři na potvrzení.

Bakterie tuberkulózy podle odborníků rostou pomalu, proto cesta od odběru vzorků po kultivaci a zaslání do národní referenční laboratoře trvá několik týdnů. Pozitivitu vzorku pak národní referenční laboratoř potvrdí a přesně definuje kmen, který onemocnění způsobil.

Podle Mackové tak bude v příštích dnech a týdnech dál prověřovat každý zaslaný vzorek. „Aby upřesnili, zda se jedná o člověka, který přišel do naší země nedávno, nebo o pacienta s trvalým pobytem, spolu s informací zda byl před příchodem již léčen,“ dodala Macková.

Podle odhadů Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) na základě dat Světové zdravotnické organizace (WHO) lze očekávat, že na každých 2000 vysídlených žen z Ukrajiny se vyskytne jeden případ aktivního onemocnění TBC. U mužů nad 65 let připadá jeden případ na 1600 osob a u dětí do 14 let věku jeden na 5000. V Česku získalo vízum zhruba 307.000 uprchlíků.

Vyšší počet vzorků těchto bakterií může podle vedoucího Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiřího Wallenfelse souviset také s tím, že v předchozím období byl počet vyšetřovaných vzorků kvůli covidu-19 nižší.

Nové případy jsou hlášené také krajským hygienickým stanicím, které šíření bakterií TBC monitorují. „Náhodný a krátkodobý kontakt s nemocným tuberkulózou zpravidla nevede k nákaze. K té je zapotřebí delší, doslova několikahodinový, kontakt s osobou, která vylučuje velké množství baktérií v hlenu z dýchacích cest,“ doplnila Macková.

V Česku byly děti povinně očkovány proti TBC do roku 2010, vakcinace byla ukončená kvůli malému počtu případů také kvůli významným nežádoucím účinkům. Očkují se jen děti z rizikových prostředí, například novorozenci matek ze zemí s vyšším výskytem.

V letech 2019 a 2020 bylo v ČR kolem 400 případů za rok. Cizinci dlouhodobě tvoří asi třetinu případů, nejčastěji jde o muže, kteří do ČR míří za prací. Ukrajinské děti se v posledních letech očkují přímo v porodnici, v roce 2020 jich vakcínu dostalo zhruba 89 procent.

-čtk-

Tak a je to!  Tubery je  více, a možná, opravdu jen možná  a maliličko, jen trošku to může  souviset s obrovskou migrační vlnou  uprchlíků z  Ukrajiny. Může, ale nemusí. Nikdo neví. Ale vysvětlit  neumí. Prý spíše  jako ten covid…… Píše  ČTK a  po ní  Zdravotnický  deník.

Kryž  už  mne  rešerše  zavedly  na  Zdravotnický deník,  tak stálo za pokus  zadat  do jeho vyhledávacího okénka  heslo  – Ukrajina a podívat se, co  vyjede.

Zejména proto, že  nikdo neví, jestli ten zvýšený  výskyt tubery  souvisí s ukrajinskou migrací nebo ne.  Ale já tam objevil  článek, který dal dohromady  Tomáš  Cikrt, druhdy  Julínkův  tiskový mluvčí, dnes  šéfredaktor  onoho Zdravotnického deníku. Netuším, jaký je jeho postoj k Ukrajině a  běžencům. Nepodařilo se mi nic  vygůglit. Ale  vzhledem k tomu, že  jde o pravičáka a  s odeesáckým laděním, soudím, že  také podporuje  Ukrajinu. Dnes. Ovšem v  roce  2015 ve stejném Zdravotnickém deníku  napsal tohle:

Ukrajina se stala časovanou bombou infekčních nemocí, obrna je jenom začátek

Na Ukrajině se objevila obrna, způsobil jí zmutovaný virus, pocházející z vakcíny. Jedinou obranou k zabránění dalšího šíření nemoci, je důkladné očkování. Světová zdravotnická organizace (WHO) se obává, že milióny dávek očkovací látky proti obrně, které na Ukrajinu poslala, vyjdou vniveč, protože tam pacientská organizace děsí obyvatelstvo, že je vakcína nebezpečná. Proočkovanost v zemi je přitom tragicky nízká. Ministerstvo zdravotnictví zcela selhává při nákupu léků. Tamní zdravotní systém sužuje korupce, válka a antivakcinační hnutí. Ukrajina se může stát semeništěm infekčních nemocí, ohrožujících Evropu.

WHO minulý měsíc oznámila, že se dětská přenosná obrna (poliomyelitida) vrátila na Ukrajinu po devatenácti letech a varovala, že nízká proočkovanost může vést k propuknutí epidemie. Nemoc byla začátkem září potvrzena u dvou dětí ve věku 10 měsíců a čtyř let.  Ani jedno z nich nebylo očkováno. Obrna je závažné virové onemocnění postihující hlavně děti do pěti let, které může skončit ochrnutím (paralýzou) i smrtí. Jedna z 200 infekcí vede k nevratné paralýze a z toho 5 až 10 procent případů umírá postižený v důsledku ochrnutí dýchacího svalstva. Nemoc je neléčitelná.  Kromě dvou zemí – Afganistánu a Pakistánu – je však momentálně celosvětově pod kontrolou. Dříve k výjimkám patřila Nigérie, ale ta na konci července oznámila Nigérie, že už 12 měsíců nezaznamenala žádný případ poliomyelitidy. Afrika pak mohla vyhlásit, že se stává kontinentem, kde je tato nemoc vymýcena (eradikována).  Je to další milník velice úspěšné celosvětové kampaně, která byla vyhlášena v roce 1988 a snížila počet případů obrny o 99 procent.

WHO Ukrajině: Očkujte! Hned!

Situace na Ukrajině je nepřehledná. WHO se marně snaží přimět ministerstvo zdravotnictví, aby neprodleně zahájilo očkovací kampaň. Naráží však na jeho mlčení. Slyšet jsou naopak odpůrci očkování.  Takzvaná Rada pro pacientská práva a bezpečí přišla s tvrzením, že 3,7 miliónu dávek orální vakcíny proti polioviru, které poskytl UNICEF, částečně rozmrzlo v letadle, které jí převáželo na Ukrajinu, a proto nyní nemohu být použity. Vláda má rozhodnout v nejbližších dnech, co s vakcínami provede, jednou ze zvažovaných možností je jejich likvidace. Ukrajinský ministr zdravotnictví dosud nebyl schopen celou situaci komentovat.

Podle doporučení WHO se vakcína skutečně skladuje v mrazu, pokud teplota dosahuje -20 stupňů celsia prodlužuje se doba její exspirace (použitelnosti) až na dva roky.  Ale pokud dojde k rozmrazení a znovu zamražení, není to žádný problém, odborná literatura uvádí, že se tento proces může zopakovat až desetkrát. Při teplotě +2 až + 8 stupňů je možné vakcínu skladovat 6 až 12 měsíců. Výrobce vakcíny Sanofi Pasteur Ukrajincům jasně sdělil, že změny teploty nemění její účinnost.

Také ředitelka WHO pro Evropu Zsuzsanna Jakabová trvá na tom, že vakcíny jsou absolutně bezpečné a prohlásila, že je naprosto nezbytné příští týden začít s očkováním, jinak jsou ukrajinské děti vystaveny vysokému riziku jak ochrnutí, tak smrti.  Ačkoliv se zatím objevily pouze dva případy obrny, je pravděpodobné, že se už virus rozšířil mezi stovky dětí, které jsou asymptomatické (bez projevů nemoci).  WHO navíc znervózňuje, že se nemoc objevila v Zakarpatsku, regionu sousedícím s dalšími státy Rumunskem, Maďarskem, Slovenskem a Polskem.

Jakabová také uvedla, že je přesvědčena, že fámy mohou vést ministerstvo zdravotnictví k upuštění od imunizačních opatření. „Jestliže ministerstvo zdravotnictví není zmocněno začít s vakcinací, potom se musíme obrátit na vyšší vládní úroveň. Pokud očkovací kampaň nebude zahájena v pondělí, potom sedám do letadla a osobně navštívím Ukrajinu, abych mluvila s prezidentem,“ zdůraznila ředitelka WHO. Nebude první, s prezidentem Porošenkem již telefonoval Bill Gates, zakladatel Microsoftu, který se angažuje v celosvětovém boji za eradikaci polioviru. Zatím se nezdá, že by měl úspěch. Neschopnost vlády je zarážející. Od identifikace oněch dvou případů uběhlo šest týdnů. Mluvčí WHO Oliver Rosenbauer řekl pro server Voice of America doslova, že politická nerozhodnost může stát život mnoho dětí. „Čas je naprostým základem. Čím déle je dovoleno viru cirkulovat, tím vyšší je riziko, že uvidíme více a více dětí paralyzovaných touto nemocí. Je potřebné rozjet očkování jak nejrychleji je to možné,“ upozorňuje Rosenbauer. Riziko se nyní týká zhruba 1,8 miliónu ukrajinských dětí.

Antivaxx, válka, bída, korupce…

Výskyt obrny na Ukrajině zase tak moc experty nepřekvapil. Již několik let varují, že je tamní populace nedostatečně očkována a tedy zranitelná. Epidemie obrny může kdykoliv propuknout. V červnu 2013 lékařský časopis The Lancet uvedl, že pouze 50 procent ukrajinských dětí bylo plně naočkováno proti obrně, spalničkám, zarděnkám a dalším nemocem. Nízká proočkovanost je částečně zaviněna antivakcinační lobby, která je na Ukrajině nebývale úspěšná. Podle průzkumu UNICEF má pozitivní vztah k vakcinaci pouze 46 procent rodičů. Nízká proočkovanost je však dána i válečným konfliktem na východě země.

„Virus obrny je velmi dobrý v tom, jak si dokáže najít náchylné děti, bez ohledu na to, kde žijí,“ řekl již zmíněný Oliver Rosenbauer deníku Guardian. Připomněl případ ze začátku devadesátých let, kdy byl poliovirus importován z Indie do Nizozemska. Přestože tato země měla vysokou míru proočkovanosti, virus si našel cestu do náboženské komunity, která očkování odmítala. Skončilo to ochrnutím 71 dětí na celý život.

Přímo z Ukrajiny ovšem zaznívají hlasy, že hrozba obrny je – kromě války a odmítání očkování – také symptomem zoufalého stavu ukrajinského veřejného zdravotnictví. Poslankyně dr. Olga Bogomolecová, která vede parlamentní komisi pro zdravotnictví, míní, že finančně podhodnocení úředníci ministerstva zdravotnictví berou úplatky, aby rozpočty, za které zodpovídají, utráceli za nedůležité léky, namísto vitálně důležitých. Některé zdroje uvádějí, že již úředníky vyšetřuje generální prokuratura. Pacientské organizace si zase stěžují na obrovské předražování nákladných léků, například pro léčbu tuberkulózy, AIDS nebo rakoviny, kdy ceny dosahují násobky cen západních zemí.

„Lékaři dostávají 100 a sestry 50 dolarů měsíčně. To nemůžete přežít. Pak přijdou zástupci farmaceutických firem a řeknou lékařům: OK, podívejte, když předepíšete tento speciální lék, dostanete 5 procent z ceny každé prodané krabičky nebo tuby,“ vysvětluje v Guardianu poslankyně Bogomolecová další mechanismus. Ukrajina pak nemá na léky, které skutečně potřebuje.

Sami odborníci z Ukrajiny se děsí toho, co se stane, pokud ukrajinská vláda nezačne v brzké době s očkováním. V zemi se začne šířit nejen obrna, ale i spalničky, příušnice, černý kašel, záškrt a další. Ukrajina prý selhává jako stát, který není schopen zajistit základní služby svým obyvatelům.  To může mít negativní dopad nejenom na infekční, ale za deset až dvacet let i na ostatní – nepřenosné – nemoci.

Mutant z vakcíny útočí

Jaký typ polioviru se vlastně na Ukrajině šíří, vysvětlil ve svém blogu profesor Michael Tool, z australského International Health Burnet Institute, člen nezávislého monitorovacího výboru Globální iniciativy pro eradikaci obrny. Jak uvedl, kromě dvou případů na Ukrajině, zaznamenala WHO ještě jeden nový případ v africkém Mali. Všechny tři mají souvislost s vakcínou a jsou zmutovanou formou originálního „divokého“ polioviru.

Nejčastější celosvětově používanou vakcínou je orální poliovakcína, která obsahuje tři typy živých, ale oslabených virů. Vyvolává imunitní obranu ve střevním traktu. Tím brání proniknutí viru do krevního oběhu a posléze nervového systému.

Ve vzácných případech může oslabený virus z orální vakcíny způsobit paralýzu. Odhaduje se, že k tomu může dojít u jednoho ze tří miliónů dětí, které obdrží první dávku orální poliovakcíny. Z tohoto důvodu nejrozvinutější země, včetně Česka nebo Austrálie, přešly na injekční inaktivovanou (s mrtvými viry) poliovakcínu, která vyvolává imunitu v krevním oběhu a není spojena s žádným rizikem paralýzy.

Když děti dostanou orální vakcínu, vyloučí virus během 6 až 8 týdnů. Poté se virus replikuje (vytváří své kopie) v životním prostředí a přitom obvykle geneticky zmutuje do silnější formy, která může způsobit ochrnutí. Tyto změněné viry se nazývají cirkulující vakcínou derivované polioviry (circulating vaccine-derived polioviruses – cVDPV). Jestliže je populace vážně podočkována, je tu dost dětí náchylných k infikování virem, jenž může po dlouhý čas cirkulovat v populaci cestou kontaminované vody a potravy.

Kmen cVDPV tedy představuje vakcinální virus, který zmutoval.  Ukrajinské děti, u nichž byla prokázána infekce, byly napadeny virem cVDPV typu 1, který je velice vzácný. Existuje pouze jediná země na světě, kde byl tento typ ještě zaznamenán, tou zemí je Madagaskar a bylo to v roce 2010.

Nejčastější je totiž cVDPV typ 2, který se objevil vloni u 55 případů, letos však už jenom u dvou. Existuje ještě jeden případ cVDPV typu 3, zaznamenaný v roce 2013 v Jemenu.

Ukrajinský vakcinační program je přechodné fázi, což znamená, že děti dostávají jak orální, tak injekční vakcínu. Dvě děti, které ochrnuly kvůli viru cVDPV, nebyly očkovány vůbec, čili polioviry napadly jak střeva, tak krevní oběh a následně nervový systém.  Guinea, odkud pocházel chlapec, který pak byl diagnostikován v Mali, používá pouze orální vakcínu, pravděpodobně neobdržel všechny čtyři dávky.

Injekční vakcinace předchází u plně očkovaných dětí paralýze. Ale není prevencí před infikováním střev a tedy přenosu na jiné děti. To se ukázalo během tzv. tiché epidemie divokého polioviru v Izraeli v roce 2013.  Virus byl detekován ve stovkách vzorků od dětí i v odpadních vodách na mnoha různých místech. Nebylo ale zaznamenáno ani jedno ochrnutí, protože 95 procent izraelských dětí bylo plně očkováno injekční vakcínou. Je to dobrý příklad jak může nějaký stát zajistit, aby žádné dítě neochrnulo, i když se v oblasti virus vyskytuje.

Podle Michaela Toola případy na Ukrajině i v Mali ukazují, že je nutné, aby si všechny země světa udržely vysokou proočkovanost populace. Lidé hodně cestují, a to i s dětmi. Přenos viru z jedné části světa do druhé je snadný. Může pak přivodit ochrnutí dětem i v zemích, kde se obrna nevyskytuje, pokud nejsou očkovány.

Byli jsme první bez obrny

Československo se v roce 1961 stalo prvou zemí na světě, kde byla poliomyelitida eradikována. Předtím ale zakusilo velké epidemie, první v roce 1939 po příchodu nacistických vojsk a k největší došlo v roce 1948, kdy onemocnělo více než 2 000 lidí. Jak uvádí docent Jiří Vaništa na stránkách Asociace Polio, v letech 1939 až 1956 bylo hlášeno celkem 12 868 onemocnění s průměrnou smrtností 9 procent. Od srpna 1960 se u nás nevyskytl žádný případ (nezavlečené) obrny a divoký poliovirus nebyl nalezen ani u dětí, ani v odpadních vodách. V letech 2007-2008 byla v Česku živá poliovakcína nahrazena injekčním podáním tzv. zesílené inaktivované vakcíny, která je jednou ze složek kombinovaného očkování dětí.

V Česku žije přes sto tisíc Ukrajinců. Pokud by se v jejich mateřské zemi zhoršila epidemiologická situace, začaly se šířit nemoci a v důsledku pokračujícího konfliktu by k nám přicházeli například jejich příbuzní- můžeme se opřít o náš hygienický standard i očkování. Důležité pak je, aby občané nepodléhali fámám a mýtům. Ty o očkování se ostatně hlavní měrou podílejí na současném zdravotním ohrožení Ukrajiny.

Tomáš Cikrt

Položím  vám jednoduchou otázku – nemrazí  vás  z toho, co psal v roce  2015 Tomáš  Cikrt??? Co se od té doby  na Ukrajině  změnilo k lepšímu? Že bychom se jaksi mohli  spolehnout,  že  to, co popisoval je už jen mrtvá  černá můra?  Já o ničem nevím.  Ale  to, že já o něčem postrádám jakékoliv  příznivé informace vůbec  nic neznamená!  Co vím a  znám se vejde na jeden list papíru A4. Naproti tomu to, co neznám a ani netuším  zaplňuje  všechny regály  Státní vědecké knihovny.

Nicméně  jako občan  tohoto státu  bych rád  měl alespoň  trochu přiměřenou jistotu,  že  migranti  z Ukrajiny neznamenají  zdravotní ohrožení  české populace!!!

A  s tím si evidentně  nikdo  z pětihlavé  saně, respektive  Fialova  obludária  hlavu  nedělá. A  v žádném případě nás  s tím nemíní obtěžovat!

Hlavně  posílat zbraně na Ukrajinu, hlavně  přijímat  co nejvíce ukrajinských běženců a starat se, aby jim tady nic nechybělo. Tak je to správně!

Dodatek:

Ačkoliv  se tenhle  text objeví  na  vašich obrazovkách až za 4 dny od okamžiku, kdy byl napsán, je nutné jej zdodatkovat. Protože

V Česku se objevil záškrt

Jako na potvoru. A právě nyní.  Ale stejně jako s tou náhle propuknuvší tuberou NEEXISTUJE ŽÁDNÁ SPOJITOST  s masivní migrací  z Ukrajiny!!!

Ne a ne  a ne!

Cituji:

U pacientky z Vysočiny se vyskytla raritní forma záškrtu, naposledy se nemoc v Česku objevila v roce 1995. Zdrojem infekce bylo asi domácí zvíře, uvedl ve čtvrtek Státní zdravotní ústav.

Nákaza podle ní nesouvisí s cestou pacientky do zahraničí a ani s kontaktem s cizincem. „Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala,”

Zvláštní…. Věru zvláštní.  Zajímalo by mne, jak dlouho v té rodině chovali to bacilonosičské  zvíře….

A za to rozšíření TBC Ukrajinci  také nemohou…..

Jak že to kdysi řekl Václav Havel?

Že v zemi s  cenzurou věří oficiálním zprávám jen blbec? No ještě , že  ve Fialalandu žádnou cenzuru nemáme!!!!!

Jen potířače  fake news! A  to je přece  rozdíl.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.