Bruselský server Politico každý den zveřejňuje shrnutí nejdůležitějších událostí. dne Ten ze 16.5. se věnoval zejména uniklým informacím ohledně hledání cest některých evropských zemí ve vztahu k dění na Ukrajině. Respektive toho, jak přemýšlí o situaci v den D+1. tedy okamžiku , kdy konečně přestanou mluvit zbraně a začnou reálně jednat diplomaté.
A ty náznaky jsou celkem zajímavé. Zejména, když čtete mezi řádky. Můj překladač mi článek
vydal takto:
POLITICO Playbook: Nový strach Západu: Co když vyhraje Ukrajina?
Vynechal jsem úvodní pasáž, věnovanou střelbě v Buffalu a americkým problémům s inflací. Dále už je to jen o Ukrajině a dění kolem ní:
NOVÝ STRACH ZÁPADU: CO KDYŽ ZVÍTĚZÍ UKRAJINA? — Rusko čelilo v minulém týdnu ve válce s Ukrajinou závratné sérii neúspěchů:
- Švédsko a Finsko se rychle stávají členy NATO , což znamená, že Rusko bude brzy sdílet 810 mil dlouhou hranici s NATO. Více z NYT
- Ukrajinští vojáci vytlačili Rusy z předměstí Charkova , druhého největšího ukrajinského města, a nyní se blíží k ruským hranicím. Nejnovější od agentury Reuters
- Rusko utrpělo „katastrofální“ ztráty během neúspěšného přechodu řeky 11. května, podle The Institute for the Study of War , který uvádí, že „vojenská neschopnost projevená při tomto přechodu otřásla důvěrou“ vlivných ruských vojenských bloggerů.
- Ministerstvo obrany Spojeného království uvedlo , že ruská ofenziva ve východní oblasti Donbasu, kam se ruská palebná síla od svého ústupu z Kyjeva zaměřila, „ztratila dynamiku a výrazně zaostala za plánem“. Britové také tvrdili, že Putin ztratil jednu třetinu vojáků, které vyslal na Ukrajinu od začátku únorové invaze.
V neděli generální tajemník NATO JENS STOLTENBERG shrnul důsledky tohoto vývoje: „Ukrajina může tuto válku vyhrát.
A to je přesně problém podle rostoucího počtu západních úředníků a analytiků, kteří se obávají následků toho, co francouzský prezident EMMANUEL MACRON nazval „ponížením“ Ruska.
Macron není sám. Matthew Karnitschnig dnes ráno hlásí :
„Po týdnech strávených přemýšlením se nad tím, co by se stalo, kdyby Rusko rozdrtilo Ukrajinu, se nyní západoevropští lídři obávají, co by se mohlo stát, kdyby Ukrajina skutečně vyhrála. … Jedna velká obava je, že ukrajinská výhra by mohla destabilizovat Rusko, učinit ho ještě nepředvídatelnějším a dostat normalizaci energetických vazeb dále mimo dosah. To je důvod, proč některá západoevropská hlavní města tiše upřednostňují řešení konfliktu „zachraňující tvář“, i když to Ukrajinu stojí nějaké území.“
Vedoucí představitelé Francie, Německa a Itálie zdůrazňují příměří a mírovou dohodu přesně ve chvíli, kdy Ukrajina zvrátila situaci.
Karnitschnig poznamenává, že jejich obavy z vítězství je postavily mimo krok s Bidenovou administrativou, která v posledních týdnech hovořila o tom, jak Ukrajina, slovy ministra obrany LLOYDA AUSTINA , „může vyhrát“.
V důležitém sloupku o víkendu Ross Douthat z NYT poznamenal , že možnost ukrajinského postupu by učinila jadernou eskalaci „mnohem pravděpodobnější“:
„Víme, že ruská vojenská doktrína počítá s použitím taktických jaderných zbraní v obraně, aby zvrátila vývoj v prohrané válce. Měli bychom předpokládat, že Putin a jeho kruh považují úplnou porážku na Ukrajině za scénář ohrožující režim. Spojte tyto skutečnosti se světem, kde jsou Rusové náhle poraženi, jejich územní zisky se vypařují, a máte nejnukleárnější vojenskou situaci od naší námořní blokády Kuby v roce 1962.“
Mezitím se očekává, že Senát tento týden schválí balíček vojenské a humanitární pomoci Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů. V rozhovoru pro NPR ve čtvrtek vůdce menšiny v Senátu MITCH MCCONNELL , který byl o víkendu v Kyjevě na schůzce s ukrajinským prezidentem VOLODYMYREM ZELENSKYYM , řekl, že se neobává rostoucího počtu republikánů, zejména ve Sněmovně, kteří jsou proti dalšímu pomoc pro Ukrajinu a že se s Bidenem na této otázce shodli.
„Takže v tomhle jsme všichni ve stejném týmu,“ řekl McConnell. „Rusové potřebují prohrát.“ Ukrajinci potřebují vyhrát.“ Další čtení: „McConnell přijímá MAGA s návštěvou Ukrajiny,“ od Burgesse Everetta
Za sebe říkám, že konečně někdo začíná přemýšlet. Ano, porážka Ruska by buď spustila jadernou variantu / a popravdě,kdyby Putin doopravdy představoval takové odlištěné monstrum, jaké z něj západní politici a západní tisk svorně vytvořili, pak nejpozději po potopení Moskvy by jaderné tlačítko, nejméně co do použití malých taktických jaderných zbraní stiskl/ a pak šéfové Evropských zemí, konkrétně Francie, Německa Itálie tuší, která by uhodila nebo v případě, že by se Rusko zaleklo samo své poslední karty, by se země se zásobou 7 000 jaderných hlavic rozpadla. S naprosto nepředvídatelnými důsledky.
Minimálně Macron si to uvědomuje. Jenže je příliš malý kluk, aby se prosadil. Zelenský už ho stihl znectít jak se patří – prý zklamal a nahrává Putinovi! Přeložím to jednoduché češtiny -Macron se stále ještě považuje hnusně a odporně za prezidenta Francouzské republiky a nikoliv Pařížské oblasti Republiky Ukrajina a nevzal si, stejně jako Viktor Orbán, příklad z jistého Fialy, takto šéfa Pražsko- brněnské oblasti Ukrajiny.
A když prosáklo, že také v Německu nebo Itálii leckdo uvažuje stejným směrem jako zrádce Macron, Zelenský jim vzkázal, ať si Rusku předají část jejich území.
Ale velmi mne zaujala především tato věta:
Jedna velká obava je, že ukrajinská výhra by mohla destabilizovat Rusko, učinit ho ještě nepředvídatelnějším a dostat normalizaci energetických vazeb dále mimo dosah.
Destabilizace Ruska je jedna věc. Ovšem dostat normalizaci energetických vazeb dále mimo dosah, druhá! Destabilizace že by trápila evropské politiky. Když rozhodli ONI o rozbití Libye a a zničení Kaddáfího a přitom jim muselo být jasné, co to přinese ohledně neřízené migrace? Když táhli s USA do Afghanistanu s Američany a nakonec s nimi ze země překotně utíkali, protože ti s nimi svůj útěk předtím vůbec nekonzultovali? A nyní destabilizace Ruska? Ale kdež!!! O těch energiích, i přes bytí se v prsa a řev při zavádění dalších a dalších protiruských sankcí, který by jim i KingKong závidět mohl, to v reálu je! Jestli se rychle nějak nenormalizuje a nezoficiální zapojení Ruska a jeho energetických zdrojů, v nějaké přijatelné míře, pak nastávají pro evropské ekonomiky mimořádně krušné časy. A třeba pochopili i to, že jestliže Rusko přesměruje drtivou část svých energetických dodávek do Asie, pak Evropa si v klidu tak akorát dojde stěžovat na nějakou energetickou lampárnu!
Jenže Macron je malý kluk. To už jsme si řekli. A Schulz nebo Draghi si otevřeně ani roli toho malého usmrkance netroufají. Takže jak dál?