Kdo nastoupí po Miloši Zemanovi?

napsal RG

Vlkův úvod:

Značku  RG jste  na Kose  ještě  neviděli. Ani nemohli. Protože  jsme  se poprvé dostali  do kontaktu minulý týden.   Kdy mi napsal  mail:

Dobrý den, pane Vlku,

napsal jsem krátkou úvahu pro jeden alternativní web, ale pan editor ji odmítl s tím, že nemám strašit a že on nechce zveřejněním přivolávat věci, které v něm předvídám.
Tak kdybyste ho chtěl zveřejnit na Kose, budu rád, jen mi o tom dejte vědět. Posílám v příloze.

Přečetl jsem a rozhodl  se  jinde odmítnutý  text vydat. Protože  nevydám, se  hrozba , jestliže  to kdesi u kolegů takto pojali, neodstraní. Jakkoliv  je do prezidentských voleb ještě  spousta  času,  není od věci se nad  tímto tématem  zamyslet  už dnes. A začít přemýšlet,  kdo případně se stane  tím nejmenším, ještě  přijatelným zlem!!! Protože půjde jen o tohle.  Tedy v  tom lepším případě. V tom horším se druhé kolo stane   vendetou  – prostě  snahou  se někomu pomstít. Za každou cenu. I  kdyby  člověk  snad  to hodil  Jacku Rozparovači. Což  už  je politická kafilerie. Ale dost  řečí. Je  čas  pustit  na sklo v  premieře RG.

Kdo nastoupí po Miloši Zemanovi?

Intuice často bývá spolehlivějším vodítkem než racionální analýza. Dokáže i z drobných znamení doby vycítit trendy, které vedou k převratným změnám. Může nám i napovědět, kdo bude naším příštím prezidentem?

Před mnoha lety, když se připravovala první přímá volba českého prezidenta, jsem si pročítal jedno čtenářské fórum. Jistá čtenářka tvrdila, že už je dopředu jasné a v zákulisí dohodnuté, že příštím prezidentem se stane Miloš Zeman. Zdůvodňovala to tím, že prý po vzoru Putina s Medvěděvem si Zeman prohodí funkce s Klausem. Nad tím jsem se v duchu pousmál, pak mě ale napadlo, že i za naivními argumenty se může skrývat správné tušení. A pak jsem i já náhle zakusil silný intuitivní pocit, že naším příštím prezidentem se opravdu stane Miloš Zeman. A to i navzdory předvolebním průzkumům, které ho stavěly až na třetí místo daleko za tehdejším favoritem Janem Fischerem. Tento pocit se nedal odbýt, a čím víc jsem o tom přemýšlel, tím víc mě napadalo argumentů, že je vlastně správný. A zdá se, že to tušil i samotný kandidát. V jednom zábavním pořadu z té doby se moderátorka zeptala pozvaného Miloše Zemana, o čem se mu v noci zdá. MZ odpověděl, že se mu často vrací jeden sen: Účastní se nějakého banketu. Nacházejí se tam i švédské stoly s chlebíčky. Snící by se do nich rád pustil, ale ozve se nad ním hlas a pohání ho: Nezdržuj se, běž dál, ještě tě čeká jeden důležitý úkol!

Později jsem už jen litoval, že jsem se tehdy o svou předpověď nepodělil se čtenáři – mohl jsem si připadat jako úspěšný prorok.

Dnes se po dlouhé době moje intuice opět ozvala. S  neochvějnou jistotou mě náhle napadlo jméno muže, který usedne na prezidentské křeslo po panu Zemanovi. Podobně jako tehdá bych opět mohl vymýšlet racionální argumenty, proč se jím stane právě on, a měl bych to dokonce snadnější – i když je do prezidentských voleb ještě daleko, už nyní jej favorizují nejen předvolební průzkumy, ale i sázkové kanceláře. To druhé má asi větší význam, protože ti, kdo vytvářejí sazkové kurzy, jsou motivováni finančními zájmy, a nechtějí-li tudíž prodělat, musí své práci dobře rozumět. Poněvadž je ale tento článek o intuici, pokusím se vynechat běžnou racionální analýzu a namísto ní pochopit onu logiku, s níž mé podvědomí mohlo dospět ke jménu příštího prezidenta, které vám samozřejmě na konci článku prozradím.

Jedním z nejdůležitějších přírodních zákonů je zákon, podle kterého vše spěje k rovnováze. Uplatňuje se i ve společnosti. Extrémisté všeho druhu většinou jen vyrovnávají pozici mainstreamové společnosti, která zabředla do opačného extrému, jenž ji obvykle přináší nemalé problémy. Tuto vyrovnávající společenskou funkci může zastat, a často také zastává, hlava státu. Podle církevních zdrojů uplatňují zmíněné kritérium i kardinálové při volbě papeže: má být odpovědí na největší aktuální problémy, které svět trápí. Proto si zvolili polského papeže v době, kdy byl hlavním světovým problémem východní blok, volba dnešní hlavy církve měla být pro změnu odpovědí na bídu třetího světa apod. Pokud bychom tuto logiku vztáhli i na volbu českého prezidenta, měl by se jím stát člověk, který bude představovat odpověď na největší problém českého národa, který se navíc v dané době stává nanejvýš aktuální.

Otázka tedy zní, co je tímto největším problémem. Domnívám se, že je jím především nebojovnost. Zatímco ve vztahu k válce obsahuje tato vlastnost, trefně reprezentovaná naší národní postavou Švejkem, jistou moudrost, s ní související vlastnosti jako malá asertivita, nízké sebevědomí, servilnost vůči mocným a neochota bránit národní zájmy, fakticky vedly k tomu, že se naše země v současnosti, podobně jako za starého Rakouska, navzdory nemalým schopnostem a píli svých obyvatel, opět staly největší dojnou krávou, krmelcem a periferií Evropy.

Z psychopatologie víme, že potlačované vnitřní problémy se mohou somatizovat a projevovat jako příznaky špatného zdraví. Každý zdravotní problém v sobě nese svou symboliku. Může existovat i symptom projevující se jako „národní choroba“? Určitě ano. Když jsem se před půl rokem vrátil natrvalo z Anglie do ČR, co mě zarazilo nejvíc, byla faktická nedostupnost zubní péče pro řadu občanů. Národ tedy bude mít zkažené zuby. V symbolice nemocí to znamená přesně to, co jsem již zmínil: nebojovnost, nedostatek asertivity a sebevědomí, zkrátka „bezzubost“.

Ideálním kandidátem na úřad prezidenta ČR by tedy představoval člověk s protikladnými vlastnosti k zmíněné nebojovnosti, tedy někdo s charakterem vojáka anebo přímo voják. Tuto potřebu aktuálně zvyšuje i probíhající válka. Upřímně, nevěřil jsem mainstreamovým zprávám, které před časem varovaly, že se Rusové chystají napadnout Ukrajinu, proto dnes nemohu nevěřit, když tytéž zdroje tvrdí, že se válka rozšíří do dalších zemí. Válka přináší řadu problémů i těm zemím, které se jí neúčastní: skokový nárust inflace, zdražování energií, zvyšující se nedostupnost bydlení v důsledku příchodu utečenců… A všichni tak nějak víme, že nás čekají ještě horší věci.

Když se válčí, do popředí se dostávají generálové. Téma vojenských vůdců jako kladných hrdinů vstupuje i do společenského vědomí. Usiluje se o rehabilitaci generála Syrového. Vrchní soud v Praze dne 12. dubna 2022 zrušil rozsudek Národního soudu v Praze z r. 1947, kdy byl gen. Syrový odsouzen na 20 let za vlastizradu, a  rozhodl o povolení obnovy řízení. A v září by měl přijít do kin historicky nejdražší český velkofilm o Janu Žižkovi…

Podtrženo, sečteno. Moje argumenty Vás možná nepřesvědčí, přesto mé tušení může být zcela správné: naším příštím prezidentem se stane generál ve výslužbě Petr Pavel.

Vlkův  dovětek:

Nechápu, co  na  tomto textu  původně  obmyšlené  platformě  vadilo…..  Že  generál Pavel patří, z  dosud  známých  jmen  mezi dva nejčastěji zmiňované favority  se obecně  ví.  Nic nového!  Jeho kurs , spolu s Babišem  drží sázkovky  jako nejnižší. A  takový TIPsport  jej má  za  největšího favorita  vůbec. Alespoň  k datu, kdy rediguji  tento  článek:

A nejde jen o TIPsport

Ony  to takhle  vidí v podstatě  všechny sázkovky…..

Kosa, jestliže  na podzim a začátkem zimy  ještě  zůstane  funkční,  si s tímhle  tématem hodně  vyhraje. A přirozeně  analyticky. Nikoliv pocitově. To není moje  disciplína.  Ale  RG vsadil na  emoce, které  a jejich odhad,  což  je pro jakékoliv  volby  skutečně platnější než sebelepší a  racionálnější  uvažování. Jinak není možné, aby  platilo vlkovo pravidlo, že každá  další vláda je  horší té předchozí. O prezidentech  to platí také.

Takže se  i já  dopustím  nikoliv  analýzy, nýbrž odhadu  emocí.  A mně  z toho vychází  –Petr  Fiala. Jestliže  ukrajinská  vlna  ještě potrvá a  nezruší ji drahota, nedostatek energií  a  ekonomický chaos.

V takovém případě  bych  mohl jen smutně  konstatovat  – zlatej nebo aspoň stříbrnej  generál Pavel…..

Kdyby  to tak dopadlo,  pak v druhém kole  by mi nezbylo nic jiného  než  použít systém, jenže  pro mne představuje opravdu  „politickou kafilérii“, tedy  ze zoufalství jít  na naprosto negativní kontravolbu. Nebo, opět, jako  v roce 2013, u druhého kola  absentovat. Protože  dvojka  Fiala  – Pavel se  dá rozdýchat  rozumem jen  velmi těžko. To uznávám. Ale  nač  stahovat kalhoty, když  volby jsou ještě  daleko?

Třeba  ty dva…….. , no špatně vyřezané  čerty  ještě vezme  ďas. Nebo čas.

Ale  na emoce  davu je  to pro mne  Fiala.