V nejlepším zájmu Ukrajiny a Západu je tuto válku co nejdříve ukončit


Britský  Guardian  se  s  tím už nepáře.  To  co  zatím  takové NY Times, Washington Post a  pár  dalších  provozovaly  a provozují  jako  možné  téma  k  hovoru,  které  by  už dále nemělo být  ostrakizováno,  redakce  britského doleva orientovaného media vzala , tak  říkajíc- z jedné  vody načisto. Dost  důvodů vám to dnes  nabídnout.

Ti, kteří více  věří své angličtině, než  vlkovu  překladači / nedivím se/ naleznou originál  zde:

It is in the best interests of Ukraine, and the west, to end this war as soon as possible

V nejlepším zájmu Ukrajiny a Západu je tuto válku co nejdříve ukončit

Christopher S Chivvis

Ukrajina tuto válku na bitevním poli nevyhraje. Zvítězí tím, že se vybuduje v prosperující postkonfliktní demokracii

Jestřábi  ve Washingtonu nadále tlačí na Joea Bidena, aby se ještě hlouběji zapojoval do války na Ukrajině. Chtějí více vojenského vybavení pro Kyjev a maximalističtější vojenské a politické cíle, které sahají od úplného vytlačení Ruska z Ukrajiny přes rozřezání Ruska na kusy až po odstranění samotného prezidenta Putina . Mají pravdu, že Rusko by mělo prohrát válku a také, že by ji měla vyhrát Ukrajina . Ale mýlí se v tom, jak toho dosáhnout.

Ukrajinské a ruské síly jsou nyní v pomalé, drtivé válce. Oba protivníci utrpěli velké ztráty, ale ukrajinské  byly obzvláště vysoké. V nadcházejících týdnech by Rusko mohlo upevnit svou pozici v oblasti východního Donbasu, Ukrajina by mohla stáhnout trochu více území nebo by se mohly zastavit boje.

Jsem v pokušení doufat, že Ukrajina bude bojovat alespoň do doby, než znovu obsadí své únorové hranice, a možná i dál, a získá zpět všechna území, která ztratila ve válce v roce 2014. Ale bývalý zpravodajský analytik ve mně vidí rizika všude kolem. Za nejlepších okolností bude znovuzískání značného množství území téměř jistě vyžadovat dlouhý a vleklý boj. Riziko eskalace by bylo všudypřítomné. Náklady pro Ameriku a Evropu by se zvýšily.

A bylo by to obzvlášť špatné pro Ukrajinu . Faktem je, že Ukrajina tuto válku nevyhraje vleklým a vyčerpávajícím bojem o získání dalších pár hektarů území zpět od Ruska. Skutečné vítězství Ukrajiny není na bitevním poli, ale v jejím postkonfliktním znovuzrození. Čím dříve to začne, tím lépe.

Ukrajina zvítězí tím, že se chopí příležitosti, dokud ještě může, okamžitě zahájit masivní, Západem financovanou rekonstrukci, která oživí její politickou a ekonomickou integraci do Evropy , posílí její bezpečnost a urychlí cestu směrem k demokratické budoucnosti. Ukrajina zvítězí tím, že předvede světu mimořádnou odolnost politického a ekonomického liberalismu a zahájí tento proces co nejdříve, ne za pět let, až bude země zničena a svět půjde dál svou cestou. Ukrajina zvítězí tím, že zabrání Rusku uhasit jeho nezávislost, která byla dosud zázračně zachována, ale zůstala v ohrožení, dokud boje neustanou. Ukrajina vítězí tím, že nasměruje národní energii, která byla vytvořena válkou, do lepšího míru a silnějšího a prosperujícího národa.

Západní podpora Ukrajině byla dosud mimořádná a dosáhla úrovně, kterou jen pár dní před vypuknutím války téměř nikdo nemohl očekávat. Ale dnešní vysoká úroveň podpory nebude trvat věčně. Ceny potravin a paliva celosvětově rostou. NATO bylo sjednoceno během prvních 100 dnů války, ale postupem času se objeví rozdělení. Ukrajinská věc je široce vnímána jako právě dnes, ale čím déle se válka protahuje, tím větší je riziko, že morální zřejmost vybledne.

Ukrajina by měla raději utratit dobrou pověst, které se nyní těší, na obnovu své ekonomiky, infrastruktury a demokracie, než na další zbraně. Rekonstrukce je již nyní masivním počinem, který za nejlepších podmínek potrvá deset i více let a bude vyžadovat stovky miliard dolarů západní pomoci. Čím déle bude válka trvat, tím více bude Ukrajina zničena a tím dražší bude. Vleklá válka mezitím zvyšuje riziko prohloubení korupce a větší centralizace a personalizace moci v Kyjevě, což obojí v minulosti sužovalo Ukrajinu a působí proti zastřešujícímu cíli posílení ukrajinské demokracie.

Jistě, de facto přijetí rozdělené Ukrajiny, i když ne de iure, znamená nepřátelské, potenciálně rušivé Rusko na hranici. To zjevně představuje výzvy pro rekonstrukci Ukrajiny, zvláště pokud Rusko kontroluje přístup Ukrajiny k Černému moři. Ruská přítomnost na ukrajinské hranici je však nevyhnutelná bez převratu v Moskvě nebo širší války; přechod k rekonstrukci nyní představuje méně výzev než nekonečná válka, v níž je mnohem více měst na Ukrajině srovnáno se zemí a miliony jejích občanů žijí jako uprchlíci v zahraničí.

Bude těžké přesvědčit ukrajinské vůdce, že je to jejich nejlepší možnost, když jejich národ tak těžce trpěl Putinovými rukama. Prezident Volodymyr Zelenskij pravděpodobně neuvidí dlouhodobý zájem svého národa o prosperující evropskou budoucnost, pokud Spojené státy a Evropa nevyužijí vlivu, který mají, jako ekonomického a vojenského záchranného lana Ukrajiny, aby ho v tom povzbudily.

Přijetí omezeného vítězství bude také vyžadovat diplomatické vedení z Washingtonu, aby překonalo odpor v některých spojeneckých hlavních městech, a od komentátorů, kteří tak moc chtějí pomstu vůči Kremlu. Podle logiky nulového součtu, která v mnoha ohledech převládá, může Ukrajina zvítězit pouze tehdy, pokud Rusko zasáhne ponižující a rozhodující úder. Putin by měl bezpochyby zaplatit vysokou cenu za zmatek, který způsobil na Ukrajině, a následné škody na evropské a globální bezpečnosti. K nabádá i spravedlnost. Ale sankce, diplomatická ostrakizace a těžké ztráty ruské armády jsou skutečné náklady, které budou časem bolet víc. Ruským elitám byl mezitím zabaven jejich majetek a zabouchnuty dveře po celém světě. Tyto náklady budou Rusko a jeho vedení sužovat v nadcházejících letech.

Snad nejslavnějším výrokem strategie je, že válka by měla být pokračováním politiky jinými prostředky. Západní vůdci by si proto měli pamatovat: Ukrajina tuto válku na vojenském bojišti nevyhraje. Západ také ne. Vyhraje ji, když se Ukrajina stane zdravou a prosperující demokracií. To už je výzva. Vleklá válka to nijak neusnadní.

  • Christopher S Chivvis je ředitelem programu Carnegie Endowment’s Program on American Statecraft a bývalým americkým národním zpravodajským důstojníkem.

Autor má pravdu. V obou  zásadních premisách:

1- je potřeba co nejrychleji  a  to stůj  co  stůj /ačkoliv  si netroufl to takto  explicitně napsat,  asi  ví proč/ , tuto válku ukončit

2- Ukrajina  by  zvítězila  kdyby  se jí podařilo za  nesmírně  masivní  finanční pomoci  vybudovat moderní, funkční, spolehlivý a výkonný  stát, který  by  demonstrativně kontrastoval  jak  s  Ukrajinou  předválečnou, tak i zejména   ruskou  současností i  budoucností.

V takovém případě by  šlo o epochální vítězství.

A  má pravdu  v  třetí  premise

-čím déle  Kyjev válčí, tím více  území, lidí  zřejmě  ztratí, tím  větší rozsah nabudou  válečné  škody a  tím méně  bude zajímat  vládnoucí elity na Západě  a především západní voliče. protože  ti všichni  se nastaví  na  výzvy, které na ně padají nebo  padnou a o  nichž  není zatím ani potuchy.

Je  vidět,  že  autorem je  Američan. kdyby  se jednalo o  člověka  z post sovětského prostoru, který  se opírá o tři desítky  let hmatatelných  zkušeností s  politickým  životem,  ekonomickou  transformací, stavem tzv. demokracie, všudypřítomnou a neodstranitelnou  korupcí a to dejme  tomu nikoliv  v ukrajinském  nýbrž  českém/slovenském měřítku,  zakončil by  ten  článek úvahou

-existují  vůbec  na Ukrajině podmínky, aby  takového  vítězství  dosáhla s  jakkoliv vysokou  finanční pomocí  Západu?

Za  sebe  říkám,  že představit si, že na Ukrajině  se  oligarchové  nedostanou  k hlavním penězovodům  oné   a já  prognozuji  – spíše  teoreticky  silné budoucí západní finanční pomoci, že  po  válce, kdy  většina  občanů  se propadne  do bídy, kdy  skoro vše přestane  být  funkční, kdy  eventuálně  na všechny  dopadne  důsledek  dnes  hypotetické porážky  a ztráty  území  – je prostě mimo moje možnosti.

Ukrajina  zůstane  Ukrajinou.  Nastavení celých generací  – urvi co můžeš  a za jakoukoliv cenu,  vlastní v podstatě  všem  postkomunistickým  státům, ale  až obludně  zbytnělé  právě  na Ukrajině – viz  její současné 122. místo  v korupčním žebříčku Transparency  Int. v podstatě  pohřbívá jakékoliv  iluze  o tom, že by  to snad mohlo  po válce fungovat jinak. Z  Ukrajinců  se  okamžikem podpisu nějakých dohod  či alespoň příměří,  Švédové, Finové, Dáni  či Norové /jimž korupce nic neříká/  v tom okamžiku,  ani nikdy později jednoduše  nestanou. Zelenský, zvyklý, že  když si dnes  dupne, tak zítra  Západ  přispěchá  okamžitě  s hračkou, kvůli které dupal nožičkou, zřejmě přesně  ví,  že jakmile  přestane zabíjet Moskala, ztratí  pro  své potentátské donátory  naprostou  většinu své současné  přitažlivosti a  stane  se  obtěžujícím a dotěrným  žebrákem.

A ještě  jedna  věc  – pokud  to autor  myslí s  tím ukončením  války  myslí  vážně, pak bych na jeho místě,  tuto svou úvahu neadresoval  do Kyjeva, nýbrž především do Washingtonu a  v  kopii ještě do Londýna  a Bruselu.  Tohle  jsou  správní  příjemci. Bez  jejich  finanční pomoci  by  do týdně  Zelenskému došly  peníze  na válku!!!  A pak nechť  se Ukrajina obrodí  z válečného popela a  stane  se tím pro mne nepředstavitelným superstátem a  nesporným vítězem  nad Putinem.   nepřeji si nic  jiného!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.