Flash – už to ví i Wall Street Journal


Předmětem večerní Hodiny  vlka na  Slobodném vysielači  bude  zejména  summit  G7  a výroční potlach NATO v  Madridu. Jsou to spojené nádoby.

Pojímá to i Wall Street Journal. Jak říkali  kdysi  souuzi  – hlásná trouba  vrahů  z  Vól Strýtu. Proč  jsem zabrousil do téhle  prastaré  a  totál de mode terminologie? Protože  nejspíše  bude  současnými papaláši znovu vytažena  na  denní světlo!!!  WSJ  jim to  totiž nandal daleko hůře  než  Putinův  mluvčí Peskov, Marija  Zacharovová a moskevská Pravda našich  dní dohromady!!!

Alespoň tak na mne působil  následující  článek WSJ

The G-7’s Economic Fantasy Summit

ale  může být,  že  mi  nějaká  ruská  hackerská skupina  podstrčila  silně pokřivený  překladač  z angličtiny. Aby  mne schválně  zmátla  a uvedla  na scetí. To je jediné  přijatelné  vysvědčení k alternativě,  že  WSJ  je už  zase  tou hlásnou troubou  vrahů  z této ulice. Ale angličtináři mezi vámi  tu hádanku jistě  snadno rozluští. Takže  můj, asi pokřivený  překladač říká, že  ve WSJ píší toto:

Ekonomicky fantasijní summit  G7

Západní vůdci projevili nové vojenské odhodlání, ale stejné iluze o inflaci a energetice.

Byl to rušný týden  globálních summitů, s konferencí Skupiny sedm v Německu a konferencí Severoatlantické aliance  v Madridu. Tyto dvě události jsou hluboce propojené, ale lídři na setkání G-7 se tak moc nechovali.

V rámci volné aliance rozvinutých demokracií jsou národní armády svalem, ale globální tržní ekonomika je kardiovaskulárním systémem. Vojenskou moc nelze udržet a bezpečnost nelze zaručit bez účinného oběhu zdrojů a celkového růstu a rozkvětu, který umožňuje snadný tok ekonomické krve.

Bohužel, demokracie trpí jak hypertenzí, tak vysokým cholesterolem. Hypertenze má podobu globální inflace , která neustále zvyšuje ekonomické a politické tlaky uvnitř vyspělých ekonomik a mezi nimi navzájem. Cholesterol se projevuje jako politika zelené energie, která, stejně jako arteriální plak, vytváří blokády, které  se hromadí. Hromadění zelených dotací a regulací přivedlo západní ekonomiky do nebezpečné situace: náhlý cenový skok nebo úplný nedostatek by mohly způsobit ekonomický infarkt.

To zase ohrožuje bezpečnostní zájmy demokracií, ale přesto dobří lékaři G-7 převážně jen krčili rameny. Jejich komuniké se scvrklo na: „Vezmi si dva aspiriny, doufej v to nejlepší a uvidíme se příští rok.

Aspirin je mírným snížením ve válce vládnoucí třídy proti fosilním palivům. Vedoucí představitelé G-7 neochotně připustili, že ve světle „současné krize“ by mohly být užitečné investice do větší těžby zemního plynu.

Myslí tím  tím „krizi“  únorovou invazi na Ukrajinu  Vladimíra Putina, která upozornila na nebezpečí, že západní země spoléhají na energii a další zdroje z Ruska a další hrozivé autokracie. Odpojení od nich se ukazuje jako obtížné. Zelené politiky v hodnotě několika desetiletí potlačily produkci spolehlivých fosilních paliv v demokratických ekonomikách, takže Západ stále více závisí na nespolehlivých obnovitelných zdrojích. Proto nově nalezené, stále ještě vlažné nadšení pro krátkodobější investice do produkce zemního plynu.

Jinak lídři G-7 trvají na tom, že „doufáme v to nejlepší“, protože lpí na mnoha dalších nesmyslech souvisejících s klimatem. To zahrnuje sliby o postupném ukončení výroby elektřiny z uhlí přesně ve chvíli, kdy ji řada vyspělých zemí, včetně Německa a Spojeného království , zvyšuje. Obnovitelné zdroje energie dostaly své nevyhnutelné zmínky, i když se bolestně ukázalo, že rozvinuté země je  nedokáží unést samy. Bez pokroků v bateriovém skladování nemohou větrná a solární energie pohánět průmyslovou ekonomiku.

Doufáme, že potřebné technologie pro uhlíkově neutrální prosperitu nakonec budou existovat, pokud pouze politici budou zelený přechod dostatečně energicky dotovat. Pokud ne nebo dokud se tak nestane, budou vůdci svobodného světa padat na zem před autokraty, jako je pan Putin, kteří nemají žádné skrupule ohledně pokračování dodávek levných fosilních paliv.

Pokud jde o jedinou nemoc, kde mohla G-7 udělat pro léčbu nejvíce – inflaci – její odpověď byla v podstatě: „Uvidíme se příští rok.“ Skupina tento problém ignorovala, v závěrečném komuniké sotva  zmínila ono I-slovo pouze jednou, a pak z něj obvinila válku na Ukrajině. Jaký klam.

Válka zvýšila relativní ceny energií a potravin. Větší inflační hrozba však vyplývá z rozhodnutí vlád a centrálních bank s rozvinutou ekonomikou napumpovat poptávku během pandemie a poté v pumpování pokračovat až do nedávné doby. Nyní se inflační chaos přelévá do směnných kurzů. Měnové výkyvy toho druhu, jaké jsme viděli v posledních měsících, jsou známými zabijáky obchodu a investic, pokud je ponecháme bez kontroly.

Některé z nejužitečnějších věcí, které kdy G-7 ve svých různých iteracích udělala, se týkají řízení směnných kurzů. Potlačení inflace v 80. letech a následný investiční boom by nebyly možné bez dohod z Plaza a Louvru, které stabilizovaly dolar. V roce 2017 ministři financí ve svém komuniké G-7 uznali, že „nadměrná volatilita a neuspořádané pohyby směnných kurzů mohou mít nepříznivé důsledky pro ekonomickou a finanční stabilitu“. Trhům to signalizovalo serióznost politického záměru ohledně stability směny a posílení důvěryhodnosti tvůrců politik.

Zdá se však, že toto odhodlání mizí, kromě zmínky na posledním summitu o dodržování předchozího závazku vyhnout se konkurenčním devalvacím. Větším nebezpečím je nyní měnová abdikace, nikoli měnová manipulace, a G-7 by měla být stále otevřenější, nikoliv méně, ve svém odhodlání bojovat s prudkým nárůstem hodnoty dolaru , propadem jenu a oscilacemi  britské libry a eura. Řízení ekonomického napětí v rámci této aliance bude tím těžší, čím déle bude tento stav věcí přetrvávat.

NATO provedlo na svém summitu určitou realpolitiku, když aliance formálně pozvala Švédsko a Finsko, aby se připojily, a vedoucí představitelé posílili své vojenské závazky. Ale to nebude moc dobré, pokud  ekonomiky, které musí za tyto závazky platit, vrážet na tvrdou zem tvůrci politik uvízlých ve fantazijní zemi zelené energie a peněžního chaosu. G-7 měla v Německu jedinou práci – vrátit  se do reality. Neudělali to.

Autor:

Joseph C. Sternberg

Joseph C. Sternberg je členem redakční rady Journalu a publicistou Political Economics.

Vynechme  pasáž o diktátorech, jako povinnou ideologickou úlitbu.

Ale  to ostatní, od zeleného  bláznovství, až ke  zcela  neodpovědné, respektive  žádné  ekonomické  politice? Já se úplně  vrátil do  dob  normalizačního Rudého práva! Už to čtu zase  -Západ  v posledním tažení!!!  Ale píše  to Wall Street Journal osobně!  A to ohledně  potlachu  amerického prezidenta, s německým kancléřem a francouzským prezidentem  plus  premiery  Británie, Kanady, Japonska a Itálie!!!!  Za  přítomnosti  předsedkyně  Evropské  komise.  Žádné vyšší  šajby  v  našem civilizačním okruhu  neexistují!!!  A vrazi  z  Vól Strýtu na ně  takhle!

Asi  fakt přišla  doba  všechny  ty internety zakázat!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.