Válka na Ukrajině – vlna solidarity se tříští o obavy z ekonomické situace doma


04.07.  při jízdě  autem mne  ČRo Plus  ústy  šéfredaktora  Šabaty této  stanice, kdysi informační, nadšeně  informoval o posledním průzkumu firmy  StenMark ohledně  smýšlení  českého obyvatelstva  vůči Ukrajině a  událostem na  Ukrajině,  či s touto zemí  souvisejících. Pan šéfredaktor  evidentně  nad  tím průzkumem prožíval vrcholný orgasmus, když nadšeně  referoval, jak  u  Čechů  sounáležitost  s  hrdinnými Ukrajinci  neklesá  ani  už  skoro  pátý měsíc  od  zahájení  války. ačkoli  sociologové  tvrdí,  že jakýkoliv  obecný  výron  sympatií  vydrží  maximálně několik  týdnů.  Jak je  tato  empatie a  připravenost  pomáhat  Zelenskému a  spol.  úžasná a inspirativní.

Pro mne impuls,  ten průzkum nalézt  a vám jej  předvést.  Tady  je. Úsudek si udělejte  sami. Z  výstupů StenMark  na jejich  oficiálních webovkách  není  vynecháno ani písmeno,  natož, aby  cokoliv  snad  bylo  zasazeno  do nějakého nepatřičného  kontextu. Opravdu  – Kosa není ani ČT a  bohužel ani ČRo.

Válka na Ukrajině – vlna solidarity se tříští o obavy z ekonomické situace doma

Se začátkem války na Ukrajině se zvedla obrovská vlna solidarity ze strany občanů České republiky. Jak dlouho jim toto nadšení vydrželo? Jak se vyvíjel jejich názor na pomoc Ukrajině a jejich osobní zapojení? Je Česká republika v názoru na konflikt na Ukrajině po pár měsících polarizovaná nebo se společnost většinově shoduje?

Výzkumná agentura STEM/MARK zrealizovala výzkum, který mapoval postoj k válečnému konfliktu na Ukrajině od března do června 2022.

Člověk časem otupí, ukazuje se i na výsledcích výzkumu. Češi jsou se situací na Ukrajině sice stále znepokojeni, ale s délkou konfliktu se již začalo projevovat zmírnění strachu a také menší ochota a nadšení pomáhat a to téměř ve všech parametrech. Snižuje se tak vůle k osobní pomoci i názor na míru zapojení z pohledu státu a objevují se hlasy, které se od pomoci distancují. Přesto však stále výrazně převažují ti, kteří pomoc podporují a považují za užitečnou.

Většina Čechů stále chce pomáhat, ale ochota klesá a rozvírají se nůžky mezi lidmi s různou úrovní vzdělání

Přestože je většina Čechů stále přesvědčena, že je pomoc ukrajinským uprchlíkům užitečná, snížila se ochota jejich osobního a finančního zapojení. Je ale třeba poznamenat, že i tak je stále minimálně dvojnásobně vyšší než názor, že pomáhat není třeba (18 %). Jako nejvhodnější tak podle názoru občanů, bavíme-li se o pomoci jednotlivců, zůstává materiální pomoc (42 %).

„Čistě finanční podporu hodnotí jako nejužitečnější způsob pomoci vysokoškolsky vzdělaní lidé (58 %), u kterých se předpokládá vyšší příjem, takže vzhledem k současné ekonomické situaci pravděpodobně nejsou tak zasaženi jako nízkopříjmové obyvatelstvo. Tito lidé se zároveň nechají méně ovlivnit kampaněmi a dezinformacemi, které se ve spojení s ukrajinskou válkou a proti pomoci ukrajinským občanům začaly objevovat,“ přemítá nad výsledky Jan Tuček, ředitel STEM/MARK.

Mladí nejsou lhostejní

„Dobrou zprávou je, že nám snad roste občansky zodpovědná generace, i když určitou mírou se na jejich názorech určitě podílí mladistvý entusiasmus“, připojuje se Gabriela Mlatečková ze STEM/MARK. 

Mladí lidé (15-29 let) totiž osobní pomoc občanů – a to především finanční, materiální a osobní pomoc jednotlivcům – hodnotí jako užitečnou z více než 50 %, naproti tomu u starší generace (60 a více let) pomoc jednotlivcům podporuje pouze třetina. U osobní podpory jednotlivcům tak vznikají největší mezigenerační rozdíly.

Zhoršující se ekonomická situace se projektuje do hodnocení míry podpory ze strany státu

Ve společnosti se začíná výrazně projevovat obava ze současné ekonomické situace. To se odráží na názoru, jakou měrou by se na pomoci Ukrajině měla podílet Česká republika jako stát.  Nejkřiklavější to je na výsledcích, zda nabídnout Ukrajině čistě finanční pomoc. Narůstá skupina lidí, kteří by raději, aby stát peníze ušetřil, a proto byl v této otázce od výsledků dotazování v březnu 2022 zaznamenán největší propad ze všech ukazatelů. Přesto tuto formu pomoci stále ještě podporuje zhruba čtvrtina obyvatel. Česká republika by tak dle občanů měla poskytovat především humanitární pomoc, kterou si lidé s tokem peněz prvoplánově nespojují.

Přesto nejsme sobci. I když byl jak u pomoci ze strany státu tak u osobního zapojení zaznamenán určitý propad ochoty a zároveň narostl podíl těch, kteří žádnou pomoc nepodporují (z necelých 10 % v březnu na téměř dvojnásobek v červnu), ještě pořád v české populaci vítězí počet zástupců ochotných pomáhat.

Stejně jako u osobního zapojení, podporují pomoc ze strany státu více vysokoškolsky vzdělaní lidé, mladší generace a muži.

Uprchlíky jsme stále ochotni přijmout, ale přímo do rodiny již určitě ne

Délka konfliktu se projevuje i na otevřenosti lidí přijímat uprchlíky. Lidé pochopili, že tato situace může trvat dlouhou dobu a nejedná se pouze o krátkodobou pomoc. Ubytovat někoho v rámci rodiny je tedy velký závazek. Jestliže v březnu o přijetí uprchlíka do rodiny uvažoval každý čtvrtý Čech, tak nyní si je každý druhý jistý, že by do rodiny uprchlíka určitě nepřijal. Na druhou stranu je stále nadpoloviční většina Čechů otevřena přijímání uprchlíků jak do jejich regionu tak přímo obce, i když i tato ochota poklesla oproti březnu zhruba o jednu třetinu.  

„Tyto výsledky mohla ovlivnit nejen již zmíněná ekonomická situace a ne příliš příznivé další ekonomické vyhlídky, ale i skutečnost, že v období mezi realizovanými výzkumy probíhala například přijímací řízení do škol a školek a lidé se obávali, že jim ukrajinské děti tzv. zaberou místo“, vysvětluje ředitel STEM/MARK.

Finanční pomoc na vrub EU a názor na přijetí do mezinárodních institucí se po počáteční euforii otáčí

Zdá se, že peníze z EU neberou Češi za vlastní. Snižuje se jejich vůle, aby se ČR podílela na pomoci Ukrajině finančně, a naopak roste požadavek, aby vojenský materiál, který jednotlivé země na Ukrajinu vyslaly, proplatila EU, jakoby to nebyly i naše prostředky.  Tento názor nyní zastává již třetina obyvatel, zatímco v březnu proplacení vyžadovala pouze pětina občanů ČR.

Na druhou stranu si EU hlídáme. Ještě se začátkem konfliktu rostla připravenost Čechů Ukrajinu do EU přijmout. V průběhu času ale toto přesvědčení nabralo opačný směr a názor, zda Ukrajině dopřát členství v EU i NATO v červnu klesl dokonce pod březnovou úroveň. Nicméně pokud započítáme hlasy občanů, kteří schvalují, aby se Ukrajina stala součástí jedné nebo obou institucí najednou, stále více převládá mínění, že by do nějaké organizace přijata být měla nad přesvědčením, že by se neměla patřit ani do jedné, které deklaruje cca třetina obyvatel.

Nejvíce stabilní z celého průzkumu (spolu s pocitem bezpečí v ČR) zůstává obava, zda Rusko napadne i jiné státy. Lehce nadpoloviční většina myslí, že by se tak mohlo stát, toto zlé tušení jen nepatrně klesá. Názor na Rusko se tak nemění.

Výzkum agentury STEM/MARK se uskutečnil v březnu, dubnu a červnu 2022. Třetí vlna byla tedy realizována s větším časovým odstupem a ve výsledcích se tak promítl větší odskok ve vývoji mínění. Výzkum byl proveden prostřednictvím online dotazování na Dialog panelu, zúčastnilo se jej více než 1500 osob ve věku 18 a více let. Vzorek respondentů je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Kdybych byl oním Šabatou,  důvod  k nadšení bych rozhodně  postrádal, natož k nějakému orgasmu  z tohoto průzkumu.

Jistě,  je to jako vždycky  – největší podporu  Ukrajině  poskytují – podotýkám, že verbálně  tradičně  dvě  skupiny  – vysokoškoláci a  nejmladší voliči.  A vsadím boty, že kdyby  to ještě  dělili autoři geograficky, vyšlo by jim jako epicentrum podpory  Praha a plus  velká města.Klasika. Prostě  ti, co co neřeší  běžné starosti.  Ti  mlaďoši je  nemají, protože  za ně  všechno řeší  máma  s tátou a  těm  vysokoškolákům  JEŠTĚ ty  podstatné  denní starosty  nezaklepaly na dvéře. Ještě  splácí  staré  hypotéky, ještě  je  nerefinancovali.  Ještě  si jsou jistí  svým zaměstnáním a příjmem. Atd. atd.

Na  rozdíl od  starších ročníků  ze středních a menších měst a obcí.  Ti údajně  lépe  vzdělaní  / dnešní vzdělanec, to je  fakt klasa!/ prostě  zatím žijí ve  svém komfortním světě. Uvidíme, jak dlouho. Ale o to nejde.

I  autoři  výzkumu  přirozeně  provedli povinnou  ideologickou úlitbu. Aby  ne, kdo by jim jinak  zadal příští  zakázku  tzv. obecného zájmu. Ale  já  zkusím rychle  sám okomentovat  ty  jednotlivé  grafy.

Materiálná podpora  ztratila  20%  sympatizantů,  finanční  celou  1/4,  osobní pomoc  20%, bojkot /Ruska/, který je  pro respondenty  „zadarmo“  se drží  a   na stejné  úrovni, stejně  tak demonstrace. Ty  jsou také zadara. Ovšem o 100%  narostl počet  těch, co odmítají jakoukoliv pomoc….

A  konkrétní pomoc?

Humanitární pomoc = -15%

Azyl pro uprchlíky = -20%

Ekonomické sankce  kupodivu , viz první  graf  =-20%

Dodávky  zbraní a munice=-25%

Vyslání  zdravotníků  =  -25%

Ochota  pomáhat  finančně  klesla  téměř o POLOVINU

Žádná pomoc +100% !!!

Tenhle  graf

tak to je  fakt  dobrý kino!

Ochota  přijímat  uprchlíky?  Šabata  i  průzkumníci  tvrdí, že  jako jo!! Jo“ A  zase jo!

Já to čtu  poněkud  jinak.  To jo platí  pro  region!  Region  je  veliký, tak ať je někam strčí, ne?!  Ale když jde o obec?  tak to už  jsou  všichni daleko opatrnější!  Ať si je  vezme  sousední obec. Ted y nejradši. Proč  tohle píši, když  i  zde oba modré sloupečky  jsou na  50%?

Protože  to vyplývá  z  posledních řádek, kde je vidět „ochota“  přijmout  běžence do rodiny 70% je  jasně proti!  Ani noha k nám domů!

Zkrátka  čím víc  hrozí, že  ti běženci  by  se usalašili, tím menší ochota  to dovolit!

A jak jsou  občané ochotni pomáhat konkrétně ?

Jasná  zpráv a zní  – většina nijak. U kteréhokoliv  z typů. Nejmenší pokles  zaznamenaly  ty  typy, které  jsou  zdarma  – bojkot a demošky. Škoda,   že  průzkumníci  nezahrnuli lajkování na internetu…. Tak tady  by to jistě nekleslo. Nárůst těch, co  pomáhat nehodlají, ani  formou zdarma  je opět 100%!

A  vůbec největší  pecka?

Podle mne  tohle

Pouhý  1/4 opakuji JEDNA  ČTVRTINA  se  domnívá,  že  Zelenský a jeho  stát  patří  do  EU a/nebo NATO!!!!

Ta  poslední sada  grafů  mne  udržuje  v naději,  že  jsme se jako národ  zatím korporativně  nepomátli. I když k tomu  je  značně  dlouhodobě  nakročeno.

Ale  Šabata  z ČRo Plus  to vidí  úplně jinak…  Jeho právo.  Ale  to právo končí  u  toho mého, které  říká,  že držím právo na  vlastní  názor a jeho veřejnou prezentaci. Tedy zatím! Než tady zavládne  ta pravá  opravdová  ukrajinská  demokracie. Se  vším  všudy. Protože  přece Ukrajina  je demorkatická země  a hájí  naši demokracii.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.