Flash – ČNB k inflaci


Včerejší  údaj  o inflaci, jakkoli  o procento nižší, než  jsem odhadoval je natolik děsivé,  že  mne  to donutilo pátrat po dalších doplňujících  údajích. 

Vláda  si uložila  bobříka  mlčení. Jak by  ne, když  v  celé  Evropské unii  horší devastační  inflace  panuje jen  ve třech malých pobaltských státech. Tam  už některé  překročily  20%.  Ale  my  usilovně pracujeme  na  tom, abychom je  dohnali a předehnali!!  Best in Inflation  zřejmě naším cílem jest!  A  že k tomu  máme  skvěle  nakročeno!!!!

Vůbec nepochybuji,  že  jestliže  vláda prolomí  toho bobříka mlčení, pak nám zopakuje, že  za  to  může jedině  a pouze  Babiš  a válka na Ukrajině!! Těch kdyby  nebylo, tak  bychom  o nějaké inflaci  četli nanejvýš  v nějakých ekonomických  učebnicích…

Jak říkám,  hledal jsem doprovodné a  vysvětlující materiály. A našel. Na  webu  Kurzy.cz  vyšlo kompendum  z oficiálního blogu ČNB, tzv. čnBlogu pod názvem

čnBlog – Měnová politika posledních dvou let ve zpětném zrcátku aneb čemu se podařilo zabránit

Nepustím to celé. Je  to nesnadné, hodně  technické čtení.  Vyberu jen to nejdůležitější a nejsrozumitelnější.   Co popisuje inflaci, její příčiny a  cesty  a prostředky, kterými ČNB  disponuje, aby  ji srazila. Protože  její  rozměr  už  je  doopravdy  hrozivý!

čnBlog – Měnová politika posledních dvou let ve zpětném zrcátku aneb čemu se podařilo zabránit

Koncem června 2021 došlo k odpoutání základní úrokové sazby (dvoutýdenní repo sazba) od její tehdejší velmi nízké úrovně 0,25 %. Na této hodnotě přitom setrvávala od příchodu pandemie koronaviru do ČR (resp. od května 2020), tzn. déle než jeden rok. V následujících měsících se pak základní úroková sazba rychle zvyšovala a po devíti krocích dosáhla své současné úrovně 7 %.

Cílem tohoto příspěvku je zpětně posoudit vhodnost nastavení měnové politiky a zejména pak vyčíslit efekt zvyšování úrokových sazeb České národní banky v období od 3. čtvrtletí 2021 do současnosti. Výsledky níže popsaných analýz naznačují, že dosavadní zpřísňování měnových podmínek bylo ve světle nadcházejícího silně proinflačního ekonomického vývoje zcela namístě, s výhodou zpětného pohledu však mělo být dřívější a i rychlejší. Hypotetický scénář nezvyšování úrokových sazeb, který byl vytvořen, pak kvantifikuje možné dopady případné extrémně uvolněné měnové politiky v posledním roce. Zpracována byla i hypotetická simulace odrážející možnou ztrátu kredibility režimu inflačního cílení a ukotvenosti střednědobých inflačních očekávání 2% cílem v prostředí pádivé inflace za předpokladu pasivní měnové politiky centrální banky.

……

Poslední dostupný rozklad odchylky měnověpolitické inflace od 2% cíle z jarní Zprávy o měnové politice 2022 ukazuje Graf 1. Podle něj byla měnová politika v roce 2020 ze zpětného pohledu a s ohledem na zpoždění v měnověpolitické transmisi příliš uvolněná. Již od roku 2021 totiž přispíval efekt měnové politiky rostoucí měrou k akcelerující inflaci, která se vlivem působení měnové politiky a všech dalších relevantních faktorů nacházela výrazně nad cílem, resp. se od něj rychle vzdalovala.

Graf 1 – Odchylka měnověpolitické inflace od 2% cíle
Inflace (meziroční změny v %, příspěvky v procentních bodech)

Graf 1 – Odchylka měnověpolitické inflace od 2% cíle

Dalším možným přístupem k úvahám o vhodnosti předchozího nastavení měnové politiky je konstrukce hypotetických kontrafaktických scénářů, které se oproti pozorované skutečnosti v určitých předem definovaných ohledech liší.

Už tak inflačně natlakovaná česká ekonomika by v takovém případě byla navíc vystavena ještě dodatečnému výrazně expanzivnímu působení měnové politiky, které by přetrvávalo po celou dobu až do současnosti. Hypotetický nižší úrokový diferenciál oproti eurozóně by se projevoval ve vývoji kurzu koruny, který by byl až o 4 Kč vůči euru slabší, než jaký jsme v realitě pozorovali. Podstatně uvolněnější měnové podmínky by se projevily v postupně se zvyšujícím rozdílu mezi simulovanou a skutečně pozorovanou inflací, který by ve 2. čtvrtletí 2022 dosáhl cca 6 procentních bodů. Vzhledem ke zpoždění v měnověpolitické transmisi by dopady časem ještě dále zesilovaly a kulminovaly by ve 3. čtvrtletí 2022 s inflací na hodnotě o více než 7 procentních bodů vyšší proti skutečnosti. Uvolněná měnová politika by v loňském a zejména v letošním roce zároveň podpořila růst spotřeby domácností i celkového HDP. Výsledky simulace zachycuje Graf 2 (červená čára).

Graf 2 – Kontrafaktické simulace

Graf 2 – Kontrafaktické simulace

(Ne)ukotvenost inflačních očekávání

Nad rámec předchozí verze kontrafaktické simulace se přirozeně vkrádá otázka, co by se v případě takto hypoteticky extrémně a neadekvátně uvolněné měnové politiky stalo s ukotveností inflačních očekávání u 2% inflačního cíle. Pokud by centrální banka zůstala tváří v tvář přicházejícím extrémním inflačním tlakům[3] zcela pasivní a de facto by rezignovala na plnění inflačního cíle v následujícím období, lze usuzovat, že s vysokou mírou pravděpodobnosti by k odpoutání střednědobých inflačních očekávání skutečně došlo. Proto vedle výchozího kontrafaktického scénáře uvádíme v Grafu 2 (žlutou čarou) také výsledky simulace, která navíc uvažuje zvýšení inflačních očekávání od třetího čtvrtletí 2021 v rozsahu +2 p. b.

Pokud by centrální banka i v takovém případě zůstávala pasivní, stávala by se její měnová politika de facto ještě o to uvolněnější a výsledné proinflační cenové dopady by se tím dále zesilovaly. Inflace by tak byla oproti skutečnému vývoji v kulminačním bodě až o 13 procentních bodů vyšší.[4] Kurz koruny vůči euru by přitom byl až o 5 CZK/EUR slabší. Dopady do růstu spotřeby domácností a HDP v loňském i letošním roce by přitom byly také o něco silnější než v případě výchozí kontrafaktické simulace. Ve srovnání s rozsahem dodatečného zvýšení míry inflace jsou však tyto efekty poměrně malé a jen stěží by vyvážily vnímaný propad kupní síly obyvatelstva a značného znehodnocení úspor.

Dá se zároveň předpokládat, že v případě dlouhodobější ne-reakce měnové politiky (tak jak je předpokládáno v tomto scénáři) by nárůst inflačních očekávání ve vysoko inflačním prostředí mohl být nakonec ještě vyšší. To by pak naznačovalo o to silnější dopady do inflace (a o to výraznější následné zpřísnění měnových podmínek nezbytné ke korekci inflačních očekávání vedoucí k jejich opětovnému navedení ke 2% cíli).

Závěr

Provedené kontrafaktické simulace vyznívají v souladu se závěry dřívějších pravidelných analýz. Nastavení měnové politiky v roce 2020 a v první polovině roku 2021 bylo ze zpětného pohledu a při znalosti síly inflačních tlaků nadměrně uvolněné. Pokud by ČNB již v průběhu pandemie přesně věděla, jak obrovským proinflačním šokům bude následně světová i česká ekonomika čelit, pak by adekvátní reakcí bylo včasné zahájení rychlého zpřísňování měnové politiky již počínaje podzimem roku 2020[5]. To by bývalo zajistilo, že by se inflace neodchýlila od cíle tak výrazně, jak to pozorujeme v posledních čtvrtletích.

Jestliže by se – hypoteticky – ČNB v posledním roce navíc rozhodla z nějakého důvodu otevřeně vzdát aktivního používání úrokových sazeb jako měnověpolitického nástroje, byla by dnes situace z hlediska inflace ještě podstatně dramatičtější – inflace by dosahovala zhruba 23 % a kurz koruny by byl přibližně 28,50 Kč za euro. A pokud by navíc došlo k souběžnému odpoutání inflačních očekávání od cíle, pozorovali bychom více než 28% růst cen a korunu na hodnotách bezmála 30 Kč za euro.

Než  budu pokračovat, připojím  graf z Kurzů. cz popisující absolutní  výšku   inflace  za posledních  12 měsíců. I když už  jste jej nejméně  2x  viděli.

Výstřižek

Proč  jsem to znovu odprezentoval?  Aby  bylo  zřejmé,  na jakých inflačních hodnotách  Fiala  a spol.  přebírali  veslo a  tím i odpovědnost  a  jak se  inflace  chovala  za  jejich panování. Okamžik předání moci  je označen červenou šipkou. Jakkoliv  už polovina  prosincového nárůstu jde  za  Fialou. Ale budiž. Přičtěme  celý prosinec  Babišovi.   

Nicméně  mezi  hodnotou v prosinci a  v lednu je obrovský  skok  -3,3%  meziměsíčně!!! Viz  modré ohraničení! Oproti prosincovému údaji  nárůst o 50%!!!! Meziměsíčně!  Proč? Vzpomeňte  si na první opatření  nové  vlády – zrušila  Babišovo  odpuštění DPH  u energií!  Hned  od  1.1.2022.  Výsledek se okamžitě  dostavil!  Tady  to všechno začalo. Žádný Babiš,  žádný Putin. O válce nebylo ani potuchy. Tady  je  start.  K tomu následně přišlo všechno ostatní.

Teď  se vraťme k materiálu  ČNB. Zejména  k onomu prvnímu  grafu!

Ten  bez obalu popisuje a já velmi oceňuji  to, že  centrální bankéři se za nic  neschovávají a přiznávají plně  svou odpovědnost  na  té české inflační tsunami – viz  žluté pole, složky, které se na inflaci podílejí  a kvantifukují  je.

Vliv  zahraničí, až do ledna  2022 působil PROTIINFLAČNĚ!!! Tedy žádný Putin!  A  stejně tak směnný kurz!  Jak by ne, když  ekonomika  vyvážela  více než dovážela!

Naopak zásadní problém a zdroj inflace  ležel v  domácí  ekonomice, kterou  řídí a ovlivňuje především  vládní  politika  a měnová politika, Což je doména  centrální  banky, ale nejen  její. I zde ingeruje  vláda, Svými emisemi dluhopisů. Například. Nebo  systémem a  nastavením daní!!!  Vzpomínáte  na  zrušení superhrubé mzdy?????

Takže  kdo nese  vinu na tom průšvihu???? Putin to rozhodně  nejméně  do konce února 22 být nemohl.

Odbočím.  Ke jmenování nového guvernéra a  tří členů  bankovní rady  Zemanem. Ten se zase  národu  jednou dokonale pomstil!!! Neustále  se  chlubil a chlubí, jakým byla  je  ekonomem. Za sebe  říkám,  že  když  při historicky  vysoké  inflaci, navíc  v  době  téměř  válečné  pro něj  hlavním kritériem  pro  podepsání  jmenovacích dekretů  guvernéra  ČNB a  členů  bankovní rady představoval  názor  kandidáta  na  omezování inflace  přes úrokové sazby a  ti, kteří  preferovali  právě  tento  klasický  způsob, si automaticky  vykoledovali  karierní stopku,   pak  pro mne  je  Zeman  asi stejný ekonom jako byl sociální demokrat!

On  tvrdí,  že  s inflací lze bojovat i jinak. Například  kurzem, že  ČNB  má sáhnout  do svých  devizových rezerv  a ty  hodit na  trh a  tím posílit korunu a zlacinit dovozy.  že měnové rezervy nejsou nekonečné?  ŽE  ČR  už myslím, že nejméně  dva měsíce za sebou pracuje  v režimu deficitu  zahraničního obchodu a platební bilance?  Že  z tohoto rámce hned  tak nevykročí protože  je čistým velkým dovozcem energií a  navíc  silně proti koruně posílil dolar, v kterém se energie  účtují?  Že  ohledně  dolarových  exportů máme těžké záporné saldo  oproti dovozům? Že  dražší korunou  si podlamujeme  exportní  možnosti a naše zboží s e stává  dražšíma  dražším?  Že  svět a tím i exportně orientované Česko míří do recese?

Nic  z toho sociálního demokrata, omlouvám se – ekonoma  Zemana  nezajímá! On chce  nízké úroky. Že to podle jeho receptu nikde ve  světě  neřídí a  dokonce i takové  Švýcarsko s vůbec  nejnižší  inflací na kontinentu    výrazně  zvýšilo své hlavní  mezibankovní sazby? Že právě vyšší  sazby   automaticky vedou ke zpevnění měny, co by  rád on?  Opět  – nezajímá!  Hlavní bylo mít tzv. holubičí bankovní  radu! 

ČNB  ve  zbylých grafech rozebírá  , co by se stalo  s kurzem Kč a inflací, kdyby  se  řídila  Zemanovými hraběcími radami a  radami dalších podobných. V červené  – Zemanově verzi  euro  skoro za  29, inflace  na  24%…  Doporučení  některých  popekonomů Tak to je  žlutá  čára a žluté hodnoty…

Ovšem Zeman si podal za inflaci  exguvernéra  ČNB Jiřího Rusnoka. A to naprosto nepřijatelným, sprostým  a unfair  způsobem:

Zeman v dnešním [3.7.] diskuzním pořadu Partie na CNN Prima News.

Zvyšování úrokových sazeb ČNB podle Zemana inflaci v Česku i „potencovalo“. To znamená, že inflaci akcelerovalo z důvodu dražších úvěrů pro firmy, které toto dražší financování promítly následně do svých nákladů a cen.

„Domnívám se, že přes pochopitelnou lidskou reakci je třeba říci, že terapie centrální banky byla objektivně neúspěšná a jejím důsledkem je 16% inflace,“ uvedl k měnově-politické strategii centrální banky pod vedením guvernéra Jiřího Rusnoka prezident Miloš Zeman.

Proč  to mám  za unfair, ba  sprosté? Protože zásahy centrální banky  přes úrok  se mohou projevit, když bleskovou  rychlostí, za  9 měsíců a normálně tak nejdříve za rok a čtvrt.  NA inflaci.

Já  nespokojeně  komentoval  poslední zasedání staré bankovní rady pod  Rusnokem, kdy mi  zvýšení  základní reposazby  na  7%  přišlo zcela neadekvátně  nízké. A konstatoval jsem, že  kdyby  to bylo podle mého, vystřídala  sedmičku určitě  devítka. Dokonce  týden před  tím zasedáním – viz 

Inflace 16%….. Co byste o ní měli vědět.

Na  blogu ČNB ni  v podstatě  dávají za pravdu – když  říkají, že jejich  politika měla  být  daleko tvrdší. Ale není to o honění  si trika. Na tohle  nehraji.  Včera  v Televizních novinách  vystoupila k inflaci nová  viceguvernérka  ČNB Zamrazilová.  A  intervjúk  Kubal s ní  důležitě  klábosil na téma  inflace. Jako by  tomu rozuměl. A  na  samý závěr  položil  viceguvernérce  otázku – dodrží  bankovní rada  svůj  závazek nezvyšovat  úrokové  sazby? když před  tím  ukázal mapu  inflační Evropy, kde jsme, kromě  Baltů – šampiony…. Tohle  je  nad moje  chápání!  Člen bankovní rady  NESMÍ,  chce li dělat svoje  řemeslo, na  takovéhle  „dotazy“  vůbec odpovídat!!!   A  Zamrazilová ho také okamžitě odstřelila, že  mu na to neodpoví. Protože  uplyne  ještě nejméně  měsíc  do dalšího měnového  zasedání  rady. A že  členové gremia  potřebují  další analýzy  a čas na prostudování.  Za mne  – jestli nedojde  k zásadnímu zlomu  s  červencovou inflací, jako že nedojde, ba právě  naopak,  pak se dostaneme  na nějakých  19% . Plus mínus.    Tomu by podle mne seděla  základní sazba  15%, Kterou si nikdo nedovolí  vyhlásit!  Ale  jestli  ČNB nepůjde v takovém případě přes  8% a nejlépe  hodně přes, pak nemáme v  čele  centrální banky  bankovní radu ale  boží/Zemanovo  dopuštění!

A jestli si  zase někdo z vás  myslí,  že  hledám klacek na  Zemana, tak nechť  si tenhle  článek přečte  znovu!Od  začátku. Tam  třeba  zjistí, koho viním především. A  zváží,  že i díky  Zemanovi nám nejspíše, v  ročním srovnání, zmizí  z kapes a kont  nikoliv  už  každá šestá, nýbrž každá PÁTÁ  koruna! Vaše koruna! Pořád  jste  v klidu???? 

Já  si vzpomínám na jednoho, co  mi psal, že  bude volit Zemana, protože je  sním aspoň sranda!  Měl pravdu!  Je to sranda  za všechny peníze. Ale  řídí ji teď  hlavně  a především Fiala a  finanční genius  Stanjura!  

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.