The Hill: Když peklo zamrzne aneb arktické ambice Ruska


Už doložitelně  4 roky  píši, že  za  averzí a  dnes  naprosto  jasným nepřátelstvím Západu  vůči Rusku a  snahou jej  srazit  na kolena nestojí  žádné snahy o  demokratizaci, liberalizaci Ruska, snaha  nastolit  tam  naše pojetí lidských práv  a  všechny  ty  vznešenosti, které  se  nepřetržitě  sypou z  mluvidel  západních potentátů všech druhů, barev  a kategorií,  nýbrž , že  jde, jako vždycky a všude o obyčejný mamon.  No obyčejný,  spíš  neobyčejný.

Mnohokrát bylo řečeno, že kolektivní  Západ je  až na  Spojené státy a Kanadu, co se týče  nerostných surovina  energetických zdrojů totální pouští a chudobincem.  Nic z toho nemá ve významnějším množství. Rusko má naopak všechno. A zdroje  po planetě  jsou čím dál vzácnější a rozebranější. S  několika málo výjimkami – oběma  planetárními póly a  mořským  dnem.

A  ze všeho  nejblíže a momentálně s odstupem nejzajímavějším teritoriem je  Arktida.  Tání v  Severním ledovém oceánu  dává možnost přemýšlet o prospekci a především budoucí exploataci v rozměru dříve  zcela netušeném!

Já o tom na Kose poprvé psal už  v roce  2018, tedy  pře  4,5 rokem!!!! Konkrétně   v

Zase Putin!

Proč  jsem vytáhl  Rusko a   Arktidu?  Protože  se na  stejné téma  a  řácky po americku, rozepsal The  Hill v  článku

When hell freezes over: Russia’s Arctic ambitions

podle překladače

Když peklo zamrzne: Arktické ambice Ruska

Je to moc pěkné  čtení. Drsný šerif, vlastně  šerifka, jistá Diane Francisová, se  s tím nemaže!

V roce 2008 ruský prezident Vladimir Putin vyznamenal vědce , který v roce 2007 pilotoval malou ponorku na mořské dno jižního pólu Arktidy, umístil titanovou verzi ruské vlajky a prohlásil: „Arktida je ruská“.

Zamrzlý Severní ledový oceán, o polovinu větší než Spojené státy, byl většinou ignorován, ale následovala militarizace ze strany Putina a v kombinaci s ruskou invazí na Ukrajinu přesvědčila Švédsko a Finsko, aby vstoupily do NATO. Nyní je sedm z osmi arktických zemí světa členy NATO a Washington posílil sledovací a obranné systémy v Kanadě a na Aljašce, aby chránil severní okraj Severní Ameriky před průniky a raketami. Putin chce Arktidu.

Soutěž probíhající na vrcholu světa je o hegemonii nad obchodem i nad zdroji. Ruská „Arktická hedvábná stezka“, nazývaná Severní mořská cesta, je navržena tak, aby poskytovala lodní spojení mezi Evropou a Asií a umožňovala lodím obejít Suezský a Panamský průplav.

Části ruské námořní cesty, která objímá sibiřské pobřeží, jsou již v létě bez ledu. Severozápadní cesta přes kanadské arktické souostroví a podél pobřeží Aljašky není životaschopná ani rozvinutá.

Sever Kanady je prázdný a jeho vláda zablokovala rozvoj svých obrovských arktických zásob ropy a plynu objevených v 80. letech 20. století. Naproti tomu ruské sibiřské pobřeží je obydleno, s  osadami, vybavenými plovoucím jaderným reaktorem pro energetiku a navigačními, pátracími a záchrannými kapacitami  a schopnostmi lámat ledy. Trasa by mohla umenšit  20 dní cesty mezi Evropou a Čínou a obcházet Suezský nebo Panamský průplav. V roce 2021 však došlo pouze k 86 tranzitům a do plné životaschopnosti schází roky.

Ale Rusko militarizovalo region a vybudovalo až 50 obranných základen od Barentsova moře na území poblíž Aljašky. Například poloostrov Kola, ruská země sousedící s Finskem a Norskem, je nejvíce „nukleárním“ místem na planetě. Je  sídlem velitelství ruské Severní flotily se dvěma třetinami ruských námořních jaderných kapacit druhého úderu.

Na druhém konci arktického pobřeží je jedna třetina ruských válečných lodí a ponorek vybavených jadernými zbraněmi ve Vladivostoku se základnou poblíž Aljašky.

V roce 2019 tehdejší ministr zahraničí Mike Pompeo upozornil Rusko a v roce 2021 Spojené státy převzaly dohled od Kanady, aby monitorovaly severní oblast pod   NORADem, Velitelstvím severoamerické letecké obrany. Kanadské námořnictvo je menší než norské a nemá v Arktidě žádné polární ledoborce.

Naproti tomu Amerika má nyní 12 000 vojáků a provádí arktické manévry se severskými národy, Velkou Británií a dalšími členy Arktické rady.

Pentagon má nyní  v teritoriu pokročilejší stíhačky než kdekoli jinde na světě. ledoborce –  šest nových lodí a navrhovaný severní satelitní a radarový monitorovací bezpečnostní systém se rozšíří z Aljašky do Evropy .

Nákladná válka Ruska s NATO o Ukrajinu však omezí jeho arktické ambice, protože v důsledku západních sankcí zmizí kapitál, odbornost a technologie. Arktická rada byla vytvořena v roce 1991 jako mezivládní fórum na vysoké úrovni složené z osmi zemí s pobřežím  v Severním ledovém oceánu. Tyto národy se pravidelně scházejí, aby řešily problémy, kterým čelí jejich vlády a původní obyvatelé Arktidy, včetně životního prostředí, těžby zdrojů, lodní dopravy a nároků na suverenitu. Těmi osmi jsou Kanada, Dánsko (Grónsko), Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy.

Rusko je v současné době předsedou rady, ale 3. března 2022 dalších sedm prohlásilo, že se nebudou účastnit jednání uvnitř Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

Za 20 let existence rady si Moskva dělala nehorázné nároky na území a pustila se do agresivního průzkumu ropy v regionu, přičemž pravidelně zasahovala na území vlastněná Kanadou a dalšími. Moskva tvrdí, že její podmořský kontinentální šelf se rozprostírá pod většinou Severního ledového oceánu. (Taková podání jsou předkládána agentuře OSN, která potvrzuje důkazy, ale musí být dosaženo urovnání mezi spornými národními státy, ale stává se to jen zřídka.)

Stejně absurdní byl nedávný požadavek ruského politika, aby Rusko obsadilo Aljašku jako odvetu za americké sankce. To se stane, až peklo zamrzne.

Diane Francisová je nerezidentkou vyššího pracovníka v Euroasijském středisku při Atlantické radě. Je velkou redaktorkou National Post in Canada, sloupkařkou pro Kyiv Post a autorkou 10 knih. Píše dvakrát týdně zpravodaj o Americe a světě na Substacku .

Řekl bych, že  jsem to v  roce  2018 trefil.

A  troufnu  si  říci,  že  Arktida je  druhým plánem  v  celé  ukrajinské krizi!!!

A  ještě  jeden zajímavý, spíše mimořádně zajímavý  závěr  z tohohle  textu The Hill lze  učinit.

Týká  se Švédska a  Finska. A jejich vstupu  do NATO!  Neustále  slyšíme,  jak  tyhle dva  státy  ruská  agrese  vůči Ukrajině  doslova  dohnala ke  vstupu do NATO  a ke vzdání se neutrality.

Tomu může  věřit  jen  naprostý politický  analfabet nebo  Pepek Vyskoč.  Ukrajina pro obě země  představovala  vítanou záminku, jak svému obyvatelstvu prodat  tu  nyní náhle  nepotřebnou neutralitu!

Normálně bych  argumentoval tak,  že pokud Švédsko a Finsko  necítily  potřebu  být  členem NATO v  době  kdy  čelili  Sovětskému svazu, státu daleko a mnohonásobně  mohutnějšímu, silnějšímu, nebezpečnějšímu a kompaktnějšímu, navíc  vyfutrovanému satelity v Varšavské smlouvy, než  je  současní Putinovo  Rusko, bez  spojenců, pak  tím méně tato potřeba  existuje nyní. A došel bych  k závěru,  že  vstup  do NATO  není  ani náhodou  dán  ruskou  hrozbou a silou, nýbrž  současnou ruskou  slabostí. Na  co si ve  Stockholmu  a  Helsinkách  ani nedovolili pomyslet  v roce  1988, to s klidem  uskutečnili  o 35 let později. Protože  už se Rusa nebojí. Nebo zdaleka ne  tak, jako tenkrát!

Jenže  to  zdaleka, po  přečtení  toho artiklu  z Hillu  nemusí odpovídat pravdě. Existuje ještě jedno vysvětlení!

Je  skryto v  těchto řádcích:

Arktická rada byla vytvořena v roce 1991 jako mezivládní fórum na vysoké úrovni složené z osmi zemí s pobřežím  v Severním ledovém oceánu. Tyto národy se pravidelně scházejí, aby řešily problémy, kterým čelí jejich vlády a původní obyvatelé Arktidy, včetně životního prostředí, těžby zdrojů, lodní dopravy a nároků na suverenitu. Těmi osmi jsou Kanada, Dánsko (Grónsko), Finsko, Island, Norsko, Rusko, Švédsko a Spojené státy

Nyní je sedm z osmi arktických zemí světa členy NATO

Rusko je v současné době předsedou rady, ale 3. března 2022 dalších sedm prohlásilo, že se nebudou účastnit jednání uvnitř Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.

. Například poloostrov Kola, ruská země sousedící s Finskem a Norskem, je nejvíce „nukleárním“ místem na planetě. Je  sídlem velitelství ruské Severní flotily se dvěma třetinami ruských námořních jaderných kapacit druhého úderu.

Tady  je  dokonalé zdůvodnění  pro členství  Švédska  a Finka  v  NATO!!!

Obě země  jsou sice  členy  Arktické rady, ale  jejich nároky na  nějaké  významné  zábory  k ekonomické exploataci  Arktidy jsou v podstatě, vzhledem k uplatnitelné dílce  severního pobřeží , jestli vůbec  nějaké /Švédsko/, pak jen miniaturní /Finsko/.

Zřejmě oba  státy  doufají,  že se  sraženým Ruskem v prachu se nové claimy na jeho úkor  budou vytyčovat  úplně jinak a  pro ně obrovsky  výhodněji. NATO  vedle toho  bezprostředně ohrozí  základny  ruské Severní  flotily  a  to včetně jejich  ponorkových základen.Z finských  hranic  do  Murmansku  je  jen kousek  – co by Himars  svou střední raketou dostřelil.

Tohle  je podle  mne  ve  hře!  Od  samého začátku  západní ostrakizace Ruska,  vstupu Švédů a Finů  do NATO a  západní  vytrvalé podpory  Ukrajině aby nepřestala  válčit!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.