Lubomír Lízal:Energetická smrt českého průmyslu v přímém přenosu


Lubomír Lízal, bývalý  člen bankovní rady ČNB se po svém konci  v  centrální bance  vyprofiloval jako energetický superexpert. Kosa už  uveřejnila  nejméně  dva  jeho materiály.

Teď  jsem narazil na třetí. A  ačkoliv  je už  dva  dny  starý a někteří z  vás  jej určitě znají, pokládám za  nutné  jej převzít pro Kosu.  Protože  slyšíme  od  Fialy  a Obludária, jak to všechno  s  energiemi  je  v cajku,  všechno ošéfované, žádná  rizika, prostě, v  souladu  s naší hymnou

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!  

Ovšem Lubomír  Lízal to vidí  daleko dramatičtěji!

Proto jsem s tímhle  Lízalovým článkem čekal až na dnešek – tedy  skoro deset  dní! Protože  dneska  máme  v Česku volby. Možná osudové. Jakkoliv  si v nich zvolíme  „jen“ starosty  a jednu třetinu senátorů… JEN!!!

Dávám jej  především kvůli těm, co pořád  váhají  jestli jít   a když  ano, tak  že  o nich v obci  by to s tím hlasem, alespoň  částečným pro Fialu  a spol. zkusili. Třeba proto, že  jako  zastropovali ty  ceny  energií přece….

Tak si  o tom  přečtěte  tvrdé informace  od  finančníka a energetického experta  zároveň!

Energetická smrt českého průmyslu v přímém přenosu

Lubomír Lízal, bývalý  člen bankovní rady ČNB se po svém konci  v  centrální bance  vyprofiloval jako energetický superexpert. Kosa už  uveřejnila  nejméně  dva  jeho materiály.

Teď  jsem narazil na třetí. A  ačkoliv  je už  dva  dny  starý a někteří z  vás  jej určitě znají, pokládám za  nutné  jej převzít pro Kosu.  Protože  slyšíme  od  Fialy  a Obludária, jak to všechno  s  energiemi  je  v cajku,  všechno ošéfované, žádná  rizika, prostě, v  souladu  s naší hymnou

zemský ráj to na pohled!

A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!  

Ovšem Lubomír  Lízal to vidí  daleko dramatičtěji!

Energetická smrt českého průmyslu v přímém přenosu

Cena elektřiny by mohla a měla být mnohem nižší než ta současná. Kdyby ale byla dána domácím energetickým mixem. Vláda teď svými kroky jen hasí, co léta zanedbávala, píše v komentáři bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal.

Tak nám, paní Mullerová, zastropovali ceny energií. Říkají, že to pomůže. Jenom nějak není jisté, komu. České cenové stropy 6 Kč za kWh elektřiny a 3 Kč u plynu pro domácnosti, veřejné instituce a malé podniky nejsou moc odlišné od těch bruselských, jenže tohle řešení je ekonomicky neudržitelné. Neřeší totiž podstatu problému. Jediné pozitivum je snížení krátkodobé nejistoty vývoje nákladů obyvatel a živnostníků.

Firmám se pak budou jen přidělovat kompenzace, žádné stropy, takže zcela logicky podniky ve výsledku nedosáhnou na lepší ceny než obyvatelstvo.

Kdo umí jen trochu počítat, ví, že by nedostižná cena elektřiny 6 Kč (5 Kč bez DPH) byla pro většinu českého průmyslu i zaměstnanost zcela likvidační. Systém stále uvaluje energetickou daň na všechny ekonomické subjekty ve prospěch výrobců, tedy jak soukromých EPH, Sev.En a dalších, tak ČEZ. Dodatečné zdanění těchto zisků je jen pokusem zalátat reputační díru dlouhodobého zanedbání stavu energetiky. Začněme ale od toho nejdůležitějšího, zda je taková výše stropu oprávněná a smysluplná.

Česká republika je čistý vývozce, to znamená, že elektrickou energii dlouhodobě víc vyváží, než dováží. Domácí potřebu jsme schopni pokrýt výrobou zcela bez použití plynu. Podle výroční zprávy ERÚ za rok 2021 o stavu soustavy byla loni čistá výroba z plynových a paroplynových elektráren dohromady necelých 8 TWh. Čistý export byl vyšší, asi 11 TWh. Z toho plyne, že tím, kdo určuje cenu pro domácí trh, je typicky průměrná hnědouhelná elektrárna. A ty zase tolik nezdražily. Jistě, povolenky jsou dražší, ale stále jde o dodatečnou částku kolem jedné koruny na kWh (maximum letošního roku bylo asi dvě koruny, nyní je cena asi koruna padesát). Pokud se v minulosti nabídkové ceny elektřiny pohybovaly kolem 1 Kč a výrobci dosahovali přiměřených zisků, pak i se zohledněním inflace a vyšší ceny povolenky, je strop ve výši pětinásobku nesmyslně a neopodstatněně vysoko.

Spravedlivá a přiměřená cena pro naši ekonomiku i s vysokou cenou povolenky by tedy měla být pod 3 Kč. I s touto cenou výrobci elektřiny (kromě pro nás nepotřebných plynových elektráren) dosáhnou na slušné zisky.

Nabízí se tedy otázka, pokud má jakýkoliv výrobce (jako nyní výrobci elektrické energie) nadstandardní zisky, proč by měl stát jeho produkt ještě subvencovat tím, že dorovná rozdíl mezi cenou exportní plynové elektřiny, kterou vůbec pro domácí trh nepotřebujeme? To hlava nebere a hlavně ostatní podniky stejně vysoké ceny dlouhodobě neustojí, nemluvě o díře ve státním rozpočtu.

Na druhé straně rovnice, ukažte mi prosím živnostníka či podnik, který si může dovolit platit za silovou elektřinu pětinásobek. Takových je minimum, tyto ceny tedy zcela jistě dovedou řadu podnikatelů do insolvence. Podnik v insolvenci nikoho nezaměstnává, milí zaměstnanci, vítejte na úřadech práce. Státe, kde budeš brát na nutnou podporu lidí, když nemáš výnosy z daní a pojistného zaměstnaných?

Diktát vysokých cen z ciziny

Zastropování cen je v principu řešeno tak, že stát dorovná rozdíl mezi cenovým stropem a nákupní cenou komodity, třeba na burze. Proč autority raději neřeší nefunkčnost burzy a neschopnost ERÚ opravdu chránit podniky a spotřebitele před diktátem přeshraničních cen, nikdo nevysvětlil a místo toho se vesele sype podpora na garance a subvence z již beztak destabilizovaných veřejných financí. Nadměrné minulé schodky slušně nastartovaly současnou inflaci a stabilizace financí je jen více v nedohlednu. Pokud je důvodem německý klimatický fundamentalismus spojený s neschopností přiznat chybu návrhu burzy dlouhodobých energetických kontraktů, je nutné to nahlas pojmenovat.

K naší smůle jsme se v minulosti odmítli připojit k návrhu jiných členských zemí EU, aby cena elektrické energie byla dána domácím energetickým mixem. Což je, mimochodem, trochu jinak formulovaný princip, že pro náš trh nebudou paroplynové elektrárny určujícím cenotvorným prvkem. Tento starý návrh, nyní recyklovaný v akceptovatelné podobě jako iberská výjimka – opět – neprošel, zejména kvůli odporu Německa. Bohužel se tím jen prodlužuje období nestability a tak prodražuje celková nákladnost řešení – ať již bude nakonec jakékoliv.

Ještě je  tu někdo, kdo si myslí,  že tahle „vláda“ něčemu pomohla a je  schopna  cokoliv manažovat? Tedy kromě  rozdělování  prebend a koryt pro všelijaké Hlubočky?

Skončím stejně  jako včera  a předevčírem:

Skončím stejně jako včera:

kdo nejde  volit nebo hlasuje pro  kohokoliv  z Pětihlavé saně, volí:

  • inflaci
  • drahotu
  • válku na Ukrajině
  • drahé energie
  • budoucí nezaměstnanost
  • rozvrat  ekonomiky
  • zběsilé  výdaje na zbrojení
  • riziko jaderné války
  • zimu  v bytech
  • asociální  chování vlády
  • ignoranci vlády
  • servilitu vazalskou politiku  vůči zahraničí a jeho zájmům
  • nadřazuje  zájmy  Ukrajiny a Ukrajinců nad  zájmy své rodiny
  • rozpad  tradiční rodiny
  • překrucování  historie
  • popření tradičních  hodnot  na nichž  byl kdysi vybudován tento stát
  • adoruje  neschopnost

Jděte  volit a  vezměte s sebou  všechny  ze  svého nejbližšího okolí!!!! Tuhle příležitost  jim to natřít nesmíme promarnit!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.