Volby skončily, zapomeňte!


napsal Kopelman

Přijmout něco, s čím se nedokážete smířit, znamená pro každého něco jiného. Někdo zoufá z výsledků voleb, já je za tragédii nepovažuji. Mě podstatně více trápí, že droga individualismu ve spojení s možnostmi, jak naplnit potřebu obstarání peněz na obživu své rodiny, degraduje člověka sociálního na člověka sobeckého. Člověka, který nejvíce hodnotí a upřednostňuje svůj prospěch. Bez ohledu na druhé, často i bez ohledu na své druhé já – životního partnera.

Proč mě to trápí? Protože mizí party lidí, které spojovaly nezištné motivy soudržnosti pro společný užitečný cíl. Důvody tohoto trendu vám tu nepředestřu jak na stříbrné podnose, je na vás klást si otázky proč. Nejsou právě tyto důvody i příčinou, proč lidé volí takové zástupce, kteří se nám bytostně příčí? Není povolební kocovina jen důsledkem neschopnosti přijmout surovou realitu, obraz svého ega v zrcadle?

Na povolební večer jsem se rozhodl pustit TV film svého oblíbence Jiřího Svobody, Vražedné stíny. Ten chlap ve svém kmetském věku stále zraje. Dlouho jsem neviděl filmové dílo s takovým přesahem. Doteď mám rozervanou duši z jednání družky hlavního hrdiny, jejíž nekompromisní dobroserství se někomu mohlo zdát sympatické. Mně její charakter drásal nervy a nedokázal jsem jej přijmout. Jiří Svoboda vrazil uměleckou dýku do mého nejslabšího místa. Nedokážu se smířit s tím, když vidím člověka, který není schopen lásky a devastuje životy svých nejbližších prosazováním své vůle. Život je ale takový, nežijeme v nebi plném andělů, prostě musíme přijmout realitu takovou, jaká je. Hlavní hrdina filmu, skvěle zahraný Ondřejem Vetchým, si realitu svého životního vztahu uvědomil a vydal se na cestu jejího přijetí. Začátek jeho cesty je současně otevřeným koncem filmu.

Jaká je naše společensko-politická realita? Současný systém zastupitelské demokracie je do detailů propracovaný podvod založený na matematické danosti jednání lidské společnosti, jejíž naprostá většina je ovládaná svým egem a emocemi. Většinová společnost dá vždy přednost jednoduché lži před složitou pravdou. Uděláš tečku za virem? Volíš Losnu nebo Mažňáka?

Volby jsou do očí bijícím důkazem tohoto faktu. Žádná politická strana neprosazuje zájmy občanů státu, protože nikdy nebude zvolena absolutní většinou občanů a nikdy nebude mít dostatek času na realizaci složitějších investičních projektů. Volby ovlivňují pouze to, které strany budou moci vytvořit vládní účelovou koalici pro zastupování zájmů těch mocenských sil, které určují podmínky svrchovanosti státu. V případě České republiky jsou tyto podmínky přímo i nepřímo vytvářeny institucemi EU a NATO, jejichž členské země často mají zcela protichůdné zájmy. Myslet si, že politické strany jsou suverénní instituce bez vlivu těchto zájmů, je slušně řečeno velmi idealistické. Zájmy až na prvním místě.

Ztotožňuji se s analýzou Erika Besta o vládou řízené deindustrializaci ČR a s jeho konstatováním, že současná vláda je velmi úspěšná proto, že vládne, aniž by byl zřejmý cíl jejího vládnutí. To Babiš neuměl, propuknutí pandemické deindustrializace šlo proti Babišovým podnikatelským zájmům.

Nelze honit dva zajíce najednou, politické zájmy a podnikatelské zájmy. Jeho přichýlení se k rameni USA za cenu úředního poplivání HUAWEI a vrbětické hry špionů mu nijak nepomohlo. Babiš by měl děkovat Prozřetelnosti, že se stává nepodstatným a bude mít ještě šanci prožít něco pěkného. Smířit se s vývojem naší společnosti a přijmout jej, je čím dál obtížnější. Je to ale jediná možnost, jak ve svém dalším životě jít po cestě, na jejímž konci si můžeme říci: „byl to dobrý život“. Žijte každý den tak, jako by měl být váš poslední.

Příspěvek byl publikován v rubrice Kopelmanův zdrojový kód se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.