napsal HarryP
Vlkův úvod:
chodí mi spousta zajímavých mailů. Některé jsou však superzajímavé. A pokud tomu nebrání nějaké zásadní okolnosti, například jasně vyjádřené přání autora mailu, aby jeho korespondence zůstala jen mezi námi dvěma, ty z téhle kategorie jdou na sklo. Ať už částečně nebo celé.
I dneska se setkáváme s takovýmhle případem. Když byl v pondělí zaveden cenový strop Západu na ruskou ropu, mohl se mainstream doslova pominout, jak si nad tímhle aktem povýšenectví kolektivního Západu doslova chrochtal. Jak jsme to tomu Putlerovi a ožralým mužikům zase nandali! A nandáme! Když jako tu ropu od nich just nebudeme brát!
Moc pěkné bylo poslouchat, jak se bez ní obejdeme my v Česku a to i v případě, že by zlotřilý a podlý Rus okamžitě českým rafineriím zastavil dodávky přes zatím nesankcionovanou Družbu. To prý hladce přežijeme a ropu si dovezeme odjinud.
A ten superzajímavý mail je právě na tohle téma. Popisuje, detailně a s hlubokým dlouholetým profesním vhledem, jak na tom tuzemské rafinerie jsou, zda ruskou ropu potřebují a budou potřebovat i v budoucnu a jaké náklady by vyvolalo úplné odpojení od ruské suroviny a zda by finančně fungovalo-
Za sebe říkám, že něco málo jsem věděl. Dost tušil, ale konečný závěr mne přesto dostal! Ale nebudu zdržovat, nick HarryP vám to vysvětlí opravdu dokonale. Jen škoda, že Kosu nečte Síkela. Mohl se zásadním způsobem, když už je tím ministrem průmyslu /!!!!!/, trochu dovzdělat.
Vlku,
se zájmem jsem si poslechl vaši relaci „Hodina vlka“ na Slobodném vysielači. Rozhodně bych si s vámi netroufl polemizovat ohledně cenového stropu a globálního pohledu na dovoz ruské ropy. Tak hluboko mé znalosti nesahají. Protože však dlouhodobě pracuji v rafinérském oboru, pokusil bych se upřesnit několik věcí, které jste v relaci zmínil.
1) Ropovod Ingolstadt. Tento ropovod jste zmínil z pohledu náhrady ruské ropy. Současná přepravní kapacita pro ČR představuje 2,5 milionu tun ročně s minimálním odběrem 300 000 tun. Aby mohli české rafinérie zpracovávat ropu z tohoto ropovodu, nelze používat jen jiné ropy. Už z dob České rafinérské provozujeme v Terstu dva velké tanky, kde se ropa míchá. V praxi to znamená, že se zde míchá ruská ropa + lehké ropy z Afriky a arabského poloostrova (v poslední době i WTI z USA) a to v poměru od 60-80% ku 20-40% procent.
Tato ropná směs pak proudí do úložiště v Nelahozevsi, kde je i výstup ropovodu Družba a dochází k míchání v požadovaných poměrech pro jednotlivé české rafinérie.
2) Rafinérie Kralupy. V současné době je technologie v Kralupech uzpůsobena na možnost zpracovat maximálně 70% lehkých rop a 30% ruské ropy. Teoreticky lze zpracovat i 100% lehké ropy v chladných měsících (při vyšších venkovních teplotách je to nemožné z důvodu chlazení prováděné vzduchovými ventilátory) a to za předpokladu využití maximálně 80% kapacity rafinérie. Upozorňuji, že konverzní poměr této rafinérie je maximálně 70% (pokud nevíte, co je konverzní poměr, jedná se o výtěžnost světlých produktů z tuny ropy – v praxi to znamená, že Kralupy dokáží vyrobit 700kg benzínu, nafty či destilátů a 30% je zbytek asfaltu, mazutu, který rafinérie neumí zpracovat). Dalším problémem kralupské rafinérie je skutečnost, že bez produktů litvínovské rafinérie není schopna vyrobit lepší než 91 oktanový benzín – z Litvínova se musí vozit reformovaný benzín s oktanovým číslem 100-102 a izomerát, které pak přimíchávají do kralupského benzínu pro zvýšení oktanového čísla. Mazut je pak přesouván do Litvínova, který je schopen ho zpracovat.
3) Rafinérie Litvínov. Rafinérie Litvínov je na tom jinak. AVD (atmosfericko-vakuová destilace – max. kapacita 205t/h) je z roku 1967 a NRL (nová rafinérie kapacita max. 420t/h) z roku 1982. Obě rafinérie jsou koncipovány na zpracování ruské ropy. Pokud přesáhne podíl lehkých a lehčích rop 40%, pak je nutno omezovat kapacitu nástřiku na atmosférické kolony – v praxi každých 5% navýšení lehkých rop znamená o 20-30t/h nižší nástřik. Konverzní poměr litvínovské rafinérie je 90% díky jednotce PSP – vodíkové katalytické štěpení vakuových destilátů na benzín, petrolej, naftu a surovinu pro petrochemii a VBU – termické krakování asfaltu (dokáže z asfaltu termickým štěpením získat 35-40% benzínů, nafty a destilátu pro PSP).
Na příští rok vedení Unipetrolu potvrdilo nákup 3 milióny tun ropy ropovodem Družba.
A teď něco k možnostem z hlediska ropy. Samozřejmě by bylo možno investicemi dosáhnout toho, že by se dala zcela eliminovat ruská ropa – investice značné (v současných cenách se jedná o předpoklad 9-10 miliard korun), ale lze to s výhledem 2-3 roky. Problém je však ten, že destilační řez ruské (případně ázerbajdžánské a íránské) ropy je zcela jiný než lehké africké a arabské ropy. V praxi to znamená 7-10% (v závislosti na letní a zimní naftě) snížení produkce motorové nafty a petroleje. V současné době je deficit motorové nafty v Evropě kolem 5 milionů tun ročně, která se dovážela asi ze 40% z Ruské federace.
Pokud by se snížila produkce motorové nafty o 7-10%, pak deficit stoupne o další 1,5-2 miliony tun ročně (stejný problém má rafinérie Schwechat, Leuna a další).
Značný problém všech majitelů rafinérských kapacit je současné vedení EU. Vzhledem k deklarovaným uhlíkovým agendám jsou investice minimální. Návratnost takových investicí je kolem deseti let a vzhledem k zákazu prodeje aut se spalovacími motory nedávají takovéto investice smysl. Proto dnes výraznější investice plynou spíše do petrochemie – tedy výroby plastů.
Dalšími druhotnými dopady celého problému pak je nedostatek surovin pro výrobu hnojiv (typicky amoniak – čpavek).
Tolik několik mých postřehů, které by vám mohli doplnit informace. Pokud to pro vás je přínosem, jsem rád, pokud ne, pak to zahoďte. V oboru pracuji desítky let – prošel jsem komplexní řetězec různých výrob v různých pozicích až po určitý stupeň managementu.
HarryP
Zajímavé počtení, co říkáte? Z ČT slyším od papalášů a jejich přizvukovačů, že to bez ruské ropy bude klapat jako na drátkách. Od někoho, kdo v té branži desítky let pracuje zní zásadní námitky.
Se závěrem, že technicky to možné je, ovšem v nějakém horizontu 2-3 let a při uskutečnění investic v řádu těžkých miliard.
S tím, že ty investice nikdo příčetný, schopný počítat alespoň na kalkulačce, neuskuteční, protože by se to nerentovalo! Vzhledem k fanatickému Green Dealu.
A moc pěkné je, že kdyby kdysi v roce 1962 a 1987 komunisté neinvestovali do rafinerských výrob, tak už dneska Česká republika nejspíš dávno provozovala bezemisní dopravu a vlastně celou ekonomiku, protože by tady nebyl benzín, motorová nafta, produkty potřebné pro výrobu umělých hmot, hnojiv a podobně. prostě vlhký sen bruselských byrokratů.
Když už jsme u obou tuzemských rafinerií – záměrně nepíši českých, protože patří Polákům – bere někomu hlava, že jsme tyhle strategické podniky prodali do zahraničí /Zemane?!/, co myslíte, budou Poláci do nich investovat nějakých 10 miliard, aby zabezpečili výrobu PHM a dalšího pro nějaký český trh nebo to prostě nechají vyhnít a budou k nám radši dovážet hotové výrobky s větším ziskem? Odpovězte si sami!
Kdybyste nevěděli, pak vám pomohu nápovědou:
Všechno zlé je k něčemu dobré. Orlen Unipetrol zvýšil do září zisk o stovky procent
Vyberu jen zásadní kousek textu, zbytek si dočtěte:
Petrochemický holding Orlen Unipetrol v letošních prvních třech čtvrtletích zvýšil čistý zisk meziročně o 508 procent na 2,616 miliardy zlotých (zhruba 13,6 miliardy korun). Tržby stouply o 82 procent na téměř 30 miliard zlotých (zhruba 156 miliard korun). Oznámila to polská společnost PKN Orlen, která je majitelem podniku.
V samotném třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně stoupl o 455 procent na 1,126 miliardy zlotých (zhruba 5,85 miliardy korun) a tržby se zvýšily o 77 procent na téměř 11,4 miliardy zlotých (asi 59,3 miliardy korun). Za růstem tržeb stály vyšší ceny rafinerských a petrochemických produktů a vyšší objem rafinace, napsala PKN.
Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinerskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu.
A ještě si dáme dva ilustrační grafy z Hospodářek:
Jsem rád, že to Polákům u NÁS takhle vynáší! Hlavně, aby tu Rusákům nepatřil třeba nějaký hotel!!! To by nás mohlo zruinovat. Ovšem superstrategická firma v polských rukách je nejspíš opravdovým požehnáním!
Ale to se už dostáváme opravdu jinam.
Ale ještě něco přidám na závěr, něco co jsem opomenul v pondělních článcích o cenovém deklu na ruskou ropu. Kolektivní Západ ji prohlásil za definitivní fuj.
Takže sem dám přehled cen ropy tak, jak je v pondělí večer benchmarkoval specializovaný server Oilprice.com. Je to pozoruhodné čtení, potvrzující genialitu kolektivních západních papalášů!!!
Žlutě jsem vyznačil aktuální cenu ruské hlavní ropy typu Ural. Najdete tam několik málo jiných rop, na podobné cenové úrovni. Kanadskou západní, ropu z pobřeží Mexického zálivu. Ale ty nehrají na světových trzích žádnou roli a neslyšel jsem, že by s e vůbec vozily do Evropy. Všude naopak meldují, že jako si dovezeme Brent, nebo WTI nebo tu z Arabského poloostrova! Heč Putlere!
Takže si všimněte cenového rozdílu mezi Uralem a každým z těch ropných zázraků, co nás mají zachránit!!! Já tam vidím, že totéž množství budeme kupovat o 1/3 dráže než inkasuje Rus!!! Báječné hospodářství!! Opravdu báječné! Číňan, Ind a naposledy Pakistánec se jen jen třesou, aby koupili to, co kolektivní Západ zakázal!!!
Tak tohle opravdu nemá chybu! Kéž by se mi to jen zdálo!