Obejdeme se bez ruské nafty? Vážně? A jak dlouho?


napsal HarryP

Vlkův úvod:

chodí mi spousta zajímavých  mailů. Některé  jsou však superzajímavé. A  pokud  tomu nebrání nějaké  zásadní okolnosti, například  jasně vyjádřené přání autora  mailu, aby jeho korespondence zůstala jen mezi námi dvěma, ty  z téhle kategorie jdou  na sklo. Ať  už  částečně nebo celé.

I dneska  se setkáváme  s takovýmhle případem. Když byl v pondělí zaveden cenový  strop Západu na ruskou  ropu, mohl se mainstream doslova pominout,  jak  si  nad  tímhle  aktem  povýšenectví  kolektivního Západu doslova  chrochtal. Jak jsme  to  tomu Putlerovi a ožralým mužikům  zase nandali! A nandáme! Když jako tu ropu  od nich just nebudeme  brát! 

Moc pěkné  bylo poslouchat, jak se bez ní obejdeme  my  v Česku a to i v případě, že  by  zlotřilý a podlý  Rus  okamžitě  českým rafineriím zastavil dodávky  přes  zatím nesankcionovanou Družbu. To prý hladce přežijeme  a ropu si dovezeme odjinud.

A  ten superzajímavý  mail  je právě na tohle  téma. Popisuje, detailně a s hlubokým dlouholetým profesním vhledem, jak na tom tuzemské rafinerie  jsou, zda  ruskou ropu potřebují a  budou potřebovat i v budoucnu a  jaké náklady by vyvolalo úplné odpojení od  ruské suroviny a zda by finančně  fungovalo-

Za sebe  říkám, že něco málo jsem věděl. Dost tušil, ale konečný závěr mne přesto dostal!  Ale nebudu zdržovat,  nick HarryP vám to vysvětlí opravdu  dokonale. Jen škoda, že  Kosu nečte  Síkela. Mohl  se zásadním způsobem, když  už  je tím ministrem průmyslu /!!!!!/, trochu dovzdělat.

Vlku,

se zájmem jsem si poslechl vaši relaci „Hodina vlka“ na Slobodném vysielači. Rozhodně bych si s vámi netroufl polemizovat ohledně cenového stropu a globálního pohledu na dovoz ruské ropy. Tak hluboko mé znalosti nesahají. Protože však dlouhodobě pracuji v rafinérském  oboru, pokusil bych se upřesnit několik věcí, které jste v relaci zmínil. 
1) Ropovod Ingolstadt. Tento ropovod jste zmínil z pohledu náhrady ruské ropy. Současná přepravní kapacita pro ČR představuje 2,5 milionu tun ročně s minimálním odběrem 300 000 tun. Aby mohli české rafinérie zpracovávat ropu z tohoto ropovodu, nelze používat jen jiné ropy. Už z dob České rafinérské provozujeme  v Terstu dva velké tanky, kde se ropa míchá. V praxi to znamená, že se zde míchá ruská ropa + lehké ropy z Afriky a arabského poloostrova (v poslední době i WTI z USA) a to v poměru od 60-80% ku 20-40% procent.

Tato ropná směs  pak proudí do úložiště v Nelahozevsi, kde je i výstup ropovodu Družba a dochází k míchání v požadovaných poměrech pro jednotlivé české rafinérie. 
2) Rafinérie Kralupy. V současné době je technologie v Kralupech uzpůsobena na možnost zpracovat maximálně 70% lehkých rop a 30% ruské ropy. Teoreticky lze zpracovat i 100% lehké ropy v chladných měsících (při vyšších venkovních teplotách je to nemožné z důvodu chlazení prováděné vzduchovými ventilátory) a to za předpokladu využití maximálně 80% kapacity rafinérie. Upozorňuji, že konverzní poměr této rafinérie je maximálně 70% (pokud nevíte, co je konverzní poměr, jedná se o výtěžnost světlých produktů z tuny ropy – v praxi to znamená, že Kralupy dokáží vyrobit 700kg benzínu, nafty či destilátů a 30% je zbytek asfaltu, mazutu, který rafinérie neumí zpracovat). Dalším problémem kralupské rafinérie je skutečnost, že bez produktů litvínovské rafinérie není schopna vyrobit lepší než 91 oktanový benzín – z Litvínova se musí vozit reformovaný benzín s oktanovým číslem 100-102 a izomerát, které pak přimíchávají do kralupského benzínu pro zvýšení oktanového čísla. Mazut je pak přesouván do Litvínova, který je schopen ho zpracovat.
3) Rafinérie Litvínov. Rafinérie Litvínov je na tom jinak. AVD (atmosfericko-vakuová destilace – max. kapacita 205t/h) je z roku 1967 a NRL (nová rafinérie kapacita max. 420t/h) z roku 1982. Obě rafinérie jsou koncipovány na zpracování ruské ropy. Pokud přesáhne podíl lehkých a lehčích rop 40%, pak je nutno omezovat kapacitu nástřiku na atmosférické kolony – v praxi každých 5% navýšení lehkých rop znamená o 20-30t/h nižší nástřik. Konverzní poměr litvínovské rafinérie je 90% díky jednotce PSP – vodíkové katalytické štěpení vakuových destilátů na benzín, petrolej, naftu a surovinu pro petrochemii a VBU – termické krakování asfaltu (dokáže z asfaltu termickým štěpením získat 35-40% benzínů, nafty a destilátu pro PSP).

Na příští rok vedení Unipetrolu potvrdilo nákup 3 milióny tun ropy ropovodem Družba.

A teď něco k možnostem z hlediska ropy. Samozřejmě by bylo možno investicemi dosáhnout toho, že by se dala zcela eliminovat ruská ropa – investice značné (v současných cenách se jedná o předpoklad 9-10 miliard korun), ale lze to s výhledem 2-3 roky. Problém je však ten, že destilační řez ruské (případně ázerbajdžánské a íránské) ropy je zcela jiný než lehké africké a arabské ropy. V praxi to znamená 7-10% (v závislosti na letní a zimní naftě) snížení produkce motorové nafty a petroleje. V současné době je deficit motorové nafty v Evropě kolem 5 milionů tun ročně, která se dovážela asi ze 40% z Ruské federace.

Pokud by se snížila produkce motorové nafty o 7-10%, pak deficit stoupne o další 1,5-2 miliony tun ročně (stejný problém má rafinérie Schwechat, Leuna a další).

Značný problém všech majitelů rafinérských kapacit je současné vedení EU. Vzhledem k deklarovaným uhlíkovým agendám jsou investice minimální. Návratnost takových investicí je kolem deseti let a vzhledem k zákazu prodeje aut se spalovacími motory nedávají takovéto investice smysl. Proto dnes výraznější investice plynou spíše do petrochemie – tedy výroby plastů.

Dalšími druhotnými dopady celého problému pak je nedostatek surovin pro výrobu hnojiv (typicky amoniak – čpavek).
Tolik  několik mých postřehů, které by vám mohli doplnit informace. Pokud to pro vás je přínosem, jsem rád, pokud ne, pak to zahoďte. V oboru pracuji desítky let – prošel jsem komplexní řetězec  různých  výrob  v různých pozicích až po  určitý stupeň managementu.

HarryP

Zajímavé počtení, co říkáte? Z ČT  slyším od papalášů a jejich přizvukovačů,  že to bez ruské ropy  bude  klapat jako na drátkách. Od někoho,  kdo v té branži desítky  let pracuje  zní  zásadní námitky.

Se závěrem, že  technicky  to možné  je, ovšem v nějakém horizontu  2-3 let a při uskutečnění  investic  v  řádu těžkých miliard.

S  tím, že  ty investice nikdo příčetný, schopný  počítat alespoň na kalkulačce, neuskuteční, protože by se  to nerentovalo! Vzhledem k fanatickému Green Dealu. 

A moc pěkné je, že kdyby  kdysi v  roce  1962 a 1987 komunisté neinvestovali  do  rafinerských výrob,  tak už dneska Česká republika nejspíš   dávno provozovala bezemisní dopravu a vlastně celou ekonomiku,  protože by tady  nebyl benzín, motorová nafta, produkty potřebné pro výrobu umělých hmot, hnojiv a  podobně. prostě  vlhký sen  bruselských byrokratů. 

Když  už  jsme  u   obou tuzemských  rafinerií – záměrně  nepíši  českých, protože patří Polákům – bere někomu hlava, že  jsme tyhle strategické podniky prodali do zahraničí  /Zemane?!/,  co myslíte,  budou Poláci do nich  investovat  nějakých 10 miliard, aby  zabezpečili  výrobu PHM a dalšího pro nějaký český trh nebo to prostě nechají vyhnít a budou  k nám radši dovážet  hotové  výrobky s větším ziskem? Odpovězte  si sami!

Kdybyste nevěděli, pak vám pomohu nápovědou:

Všechno zlé je k něčemu dobré. Orlen Unipetrol zvýšil do září zisk o stovky procent

Vyberu jen zásadní kousek textu, zbytek si dočtěte:

Petrochemický holding Orlen Unipetrol v letošních prvních třech čtvrtletích zvýšil čistý zisk meziročně o 508 procent na 2,616 miliardy zlotých (zhruba 13,6 miliardy korun). Tržby stouply o 82 procent na téměř 30 miliard zlotých (zhruba 156 miliard korun). Oznámila to polská společnost PKN Orlen, která je majitelem podniku.

V samotném třetím čtvrtletí čistý zisk meziročně stoupl o 455 procent na 1,126 miliardy zlotých (zhruba 5,85 miliardy korun) a tržby se zvýšily o 77 procent na téměř 11,4 miliardy zlotých (asi 59,3 miliardy korun). Za růstem tržeb stály vyšší ceny rafinerských a petrochemických produktů a vyšší objem rafinace, napsala PKN.

Skupina Orlen Unipetrol je největší rafinerskou a petrochemickou společností v Česku. Zaměřuje se na zpracování ropy a na výrobu, distribuci a prodej pohonných hmot a petrochemických produktů – zejména plastů a hnojiv. Ve všech těchto oblastech patří k významným hráčům na českém i středoevropském trhu.

A ještě si dáme  dva ilustrační grafy  z Hospodářek:

VýstřižekVýstřižek1

Jsem rád, že  to Polákům u NÁS  takhle vynáší! Hlavně, aby  tu Rusákům nepatřil třeba nějaký  hotel!!! To by nás mohlo zruinovat. Ovšem  superstrategická firma v polských rukách je  nejspíš  opravdovým požehnáním!

Ale  to se už  dostáváme opravdu jinam.

Ale ještě něco přidám na závěr, něco co jsem opomenul v pondělních článcích o cenovém deklu na  ruskou ropu. Kolektivní Západ  ji prohlásil za  definitivní  fuj.

Takže  sem dám  přehled  cen  ropy tak, jak  je v pondělí večer  benchmarkoval specializovaný server Oilprice.com. Je to pozoruhodné čtení, potvrzující  genialitu  kolektivních  západních papalášů!!!

VýstřižekVýstřižek1Výstřižek2Výstřižek3

Žlutě  jsem vyznačil aktuální cenu  ruské hlavní ropy  typu Ural.  Najdete  tam  několik málo jiných rop, na podobné cenové úrovni. Kanadskou  západní, ropu z pobřeží Mexického zálivu. Ale  ty nehrají  na  světových trzích žádnou roli a neslyšel jsem, že by s e vůbec  vozily do Evropy. Všude naopak meldují,  že jako si dovezeme  Brent, nebo WTI nebo  tu z Arabského poloostrova!  Heč Putlere!

Takže  si všimněte  cenového rozdílu mezi Uralem a každým z těch ropných zázraků, co nás mají  zachránit!!!  Já tam vidím, že  totéž množství budeme  kupovat  o 1/3 dráže  než  inkasuje  Rus!!! Báječné hospodářství!! Opravdu báječné!  Číňan, Ind a naposledy Pakistánec se jen jen  třesou, aby koupili  to, co kolektivní Západ  zakázal!!! 

Tak  tohle opravdu nemá  chybu!  Kéž by se mi to jen zdálo!

Příspěvek byl publikován v rubrice Hosté se štítky , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.