Ruská ekonomika – západní přání a snahy, versus realita DOPLNĚNO!

Kolektivní Západ  zavedl už nejméně  devět  kol  různých  typů sankcí s cílem zbankrotovat  ruskou ekonomiku.  Jak se mu to povedlo nebo  nepovedlo popisuje  zásadní  článek britského The  Economist. Když si to srovnám s tím, co hlásí vždy tak nadšeně zpravodajové  takové ČT z Moskvy, Washingtonu nebo Bruselu nebo  co čtu v nějakém tom mainstreamu typu Aktuálně nebo Deník, pak si musím myslet,  že  buď  Economist je  neskonale  drzé putinovské medium, která  by měli Britové okamžitě postavit mimo zákon, protože nám  nedopřává ten potřebný klid na naši sankční práci nebo , že  z nás  už  zmíněná česká  media  dělají záměrně naprosté hlupáky, kteří v poklidu  chroupají informační  slámu  ve  Fialově  maštali.

Závěr  si jistě  uděláte  sami. Nic  vám, na  rozdíl od  Českých televizí, Seznamů, Aktuálně a Deníků nehodlám podsouvat. Na tohle Kosa není. Ale  dost řečí text

In 2022 Russia kept the economic show on the road

už proletěl mým překladačem a vypadl takhle:

V roce 2022 Rusko udrželo ekonomickou show na trase

Deváté největší světové ekonomice se dařilo mnohem lépe, než se očekávalo

Uplynulý rok byl pro ruskou ekonomiku náročný. Zahraniční investoři hromadně prchali, mnozí se už nikdy nevrátí. Oficiální prognózy naznačují, že jen málo zemí zaznamená v roce 2022  větší  pokles svého HDP . Jen hrstka zemí, včetně válkou zmítané Ukrajiny, skončí v horších číslech.

Graf kursu  rublu v čase a graf úrokových sazeb Ruské centrální banky v  čase

Z jiného pohledu se ale Rusku překvapivě dařilo. Ve dnech po únorové invazi na Ukrajinu panoval finanční chaos od Moskvy po Vladivostok. Poté, co západní země zavedly bezprecedentní množství sankcí, zkolaboval spolu s rublem i akciový trh. V té době se zdálo, že se „Pevnost Rusko“ Vladimira Putina hroutí.

Ekonomové rychle snížili své prognózy. Během několika dní se konsensuální odhad ročního růstu HDP v roce 2022 snížil z 2,5 % na pokles o 10 %. Někteří ekonomové byli ještě pesimističtější: Bílý dům očekával meziroční pokles ruského HDP o 15 %. Inflace v celé zemi prudce rostla.

Rusko čelilo tlaku na straně nabídky i poptávky ekonomiky. Západní podniky se stahovaly po tuctech, což razantně  omezovalo to, co si Rusové mohli koupit. Centrální banka mezitím zdvojnásobila úrokové sazby, čímž zvýšila náklady na obsluhu dluhu, a tím dále stlačila poptávku.

Vybrané sektory  ruské ekonomiky a jejich produkce v r. 2022 a  graf  importů do Ruska ze   zemí OECD

Během několika týdnů však bylo jasné, že nejhorší předpovědi se nenaplní. Sankce vážně poškodily části ruské průmyslové základny, jako je automobilový sektor, který je závislý na zahraničních součástech. Jiní, zejména ti, kterým stát nařídil pomáhat s válečným úsilím, si nevedli vůbec špatně. Během léta a podzimu ekonomové revidovali opět své prognózy propadu. Nyní očekávají, že se ruská ekonomika v letošním roce sníží o zhruba 3–4 %. Nezaměstnanost se sotva pohnula, zčásti proto, že firmám bylo řečeno, aby si udržely pracovníky, i když mají nižší nebo žádný plat.

Dva hlavní důvody vysvětlují, proč se ruský pokles ukázal jako mělčí, než se očekávalo: politika a obchod. V prvních dnech invaze rychlé akce centrální banky a regulátorů přesvědčily obyčejné Rusy, že to s řešením rostoucí inflace myslí vážně. Inflační očekávání se po skoku opět snížila. Vyšší úrokové sazby povzbudily veřejnost, aby vrátila peníze, které si vybrala ze svých bankovních účtů v prvních dnech pandemie covid-19, a zabránila tak finanční krizi.

Sankce byly tvrdé, ale po většinu roku 2022 platilo jen málo omezení na prodej uhlovodíků (to se nyní mění). V letošním roce Rusko zatím dosáhlo přebytku běžného účtu ve výši více než 220 miliard dolarů, což je dvojnásobek úrovně předchozího roku.

Tato cizí měna pomohla financovat dovoz. Mnoho západních firem přestalo prodávat své zboží a služby do Ruska. Ale ale  státy a společnosti i v jiných částech světa jsou až příliš rády, že mohou pomoci – čínské například zintenzivnily své ruské aktivity. Zdá se, že Turecko se stalo prostředníkem pro západní společnosti, které se snaží obejít sankce. Ruské dovozy se po prudkém jarním poklesu výrazně zotavily.

Ekonomická data „v reálném čase“ vykreslují pro Západ znepokojivý obrázek. V současnosti je ruská ekonomika v lepší kondici, než se očekávalo. Evropa, kterou tíží nebetyčně vysoké náklady na energii, mezitím upadá do recese.

■

Tak takhle  to vidí Putinovi trollové  z agentského hnízda s krycím názvem The Economist.  Zkouším si hypoteticky představit,  že  by nešlo o Putlerovu hybridní farmu , ale o erudované ekonomické  novináře s rozhledem, jaký  například  jistý  Jaroslav  Krupka nebo Jakub Železný  mít nikdy nebude, ani kdyby  odžil 10 životů….. To by bylo!   To by potom znamenalo, že…. Ale  ne, to nemůže  být  v žádném případě pravda! Rusko je na šrot a ještě dneska do půlnoci se ekonomicky  zhroutí a my pochodujeme  v  sevřených šicích na vítězné dálnici k nejsvětlejším zítřkům! Jak mne něco tak ohavného mohlo jen napadnout?!

Dodatek z pondělního rána:

Právě jsem ne  webu Kurzy.cz objevil výstup analytického oddělení České spořitelny o tom, jak to mají západní firmy s Ruskem….

Žádný velký exodus „západních“ firem z Ruska se ve skutečnosti nekoná

V době napadení Ukrajiny Ruskem působilo v Rusku 1404 firem z EU a zemí G7. Na začátku války to vypadalo na velký exodus z Ruska. Ve skutečnosti se jen 9% z těchto firem zbavilo alespoň jedné dceřiné společnosti v Rusku (USA 18%, Japonsko 15% a EU 8,3%). Analýza navíc ukazuje, že odcházející firmy měly v průměry nižší ziskovost a větší počet zaměstnanců než firmy, které v Rusku zůstaly.

Z firem, které v Rusku zůstaly, je 20% německých, 12% USA a 7% japonských nadnárodních firem. Autoři studie uzavírají, že tato zjištění zpochybňují ochotu západních firem oddělit se od ekonomik, které jejich vlády nyní považují za geopolitické soupeře. „Zjištění studie jsou prověrkou reálnosti narativu, že obavy o národní bezpečnost a geopolitika vedou k zásadnímu uvolnění globalizace.“

Dá se  říci, že něco se  „soudruhům z NDR“ ale v podstatě  celého kolektivního Západu ohledně  ruských akvizic  hrubě nepovedlo… Za to je možno prohlásit, že  byznysmeni kolektivního Západu vykazují daleko větší  míru rozumu, než  jeho političtí papaláši. Kdyby  bylo po jejich, vsadil bych se, že by  žádná válka na Ukrajině nevznikla. Kdo obchoduje, neválčí…Ovšem řekněte a vysvětlete  to třeba  Fialovi, Černochové, Lipavskému.  A to neuvažuji o Bidenovi, Morawieckém a  jiných mezinárodních válečných štváčích.. Ale  stejně je ta informace  analytiků ČS  zajímavá, že?