Včerejší Kosa byla věnována tomu, že vlastně mezi oběma kandidáty není zásadní rozdíl, že si jsou podobni jako vejce vejci nebo jako jednovaječná dvojčata.
I když při bližším přezkoumání se ukáže, že…. Ale to bych se opakoval. V tomhle textu chci vyhovět těm z vás, co hledají nějaký praktický důvod, proč upřednostnit jednoho z nich na úkor druhého, ať si propaganda tvrdí co chce nebo ať se vám krev vaří v žilách díky stupidní masírovce, zejména těch jedině správných daleko nad bodem varu.
Jsem totiž volič tohoto typu. Tedy normálně. Ale tentokráte… No tak o tom až v paralelním článku. Teď zůstaneme u chladného racia a technokratického pohledu – kdo z těch dvou je schopen střízlivému a myslícímu občanovi nabídnou více, jestli vůbec něco? Tvrdím, že ano a že dokonce oba dva!
Nejdříve zopakuji jednu z tézí ze včerejška:
Oba pocházejí z protekčních komunistických rodin, které jim umetly velmi pečlivě cestu k té nejvyšší karieře v bývalém režimu.
Oba získali na tu dobu a možnosti výborné vzdělání. Oba vedle toho dostali naděleno do životní výbavy mnohostranné schopnosti, vysoce převyšující běžný průměr, oba jsou velmi pracovití, houževnatí a cílevědomí. Oba dva dokázali své schopnosti více než skvěle využít v nových podmínkách. Oba udělali záviděníhodné kariery. Tohle nelze oddiskutovat, ať už si o Pavlovi nebo Babišovi myslíte cokoliv.
Tlachy a bláboly o tom, že jeden je garantem prozápadní orientace a demokracie, zatímco ten druhý nás zaprodá Moskvě a Pekingu a zavede tu autokratický režim jsou skutečně jen drzé a tupé kecy. Pro naprosté hlupáky. A že jich zjevně v Česku běhá neskutečné množství.Nic víc.
Myslím, ale že popřevratové kariery obou také snad mohou leccos naznačit směrem k volbě , pro ty co hledají racionální důvody.
Pavel, jakožto symbol demokracie, se realizoval v armádě. Více už dosáhnout nemohl. Co to přineslo republice a jejím občanům? Jak ten přínos změříme, jak jsme jej pocítili? V čem jsme se za jeho velení AČR a NATO zlepšili? Jaký profit z jeho kariery získala republika a její občané? Za sebe říkám, že v Afghu bojoval pod Kábulem za Prahu a pak přihlížel kolektivnímu zdrhnutí NATO z této země. Karieru dělal pro sebe , jako každý , když to napíši decentně – condotier.
Jsou jeho zásluhy o Českou republiku větší než ty polistopadové Babišovy, jak nám je vtloukáno do hlavy. Doslova a do písmene?
Babiš po převratu vybudoval zemědělsko průmyslové imperium. Netuším, jestli zaměstnává 20,50 nebo snad 100 tisíc lidí. Ale v každém případě hodně. Agrofert zřejmě patří mezi deset největších zaměstnavatelů v zemi. Babiš to přirozeně nedělal pro nějaké lidi, ale sám pro sebe a pro svou rodinu.To je bez debat. Totéž jako Pavel v armádě. Ale ročně vyplácí obrovské sumy na mzdách, sociálních a zdravotních odvodech. Na komerčním úspěchu Agrofertu závisí životní úroveň desítek tisíců rodina celých regionů. A za existenci Agrofertu odvedl jistě už hodně přes 100 miliard na daních.
Neustále je těmi a vždycky jedině správnými hlásáno, že ksou hybnou silou demokratických systémů a obecného pokroku! A když teď dochází na lámání chleba? Tak onen superkapitalista, který naplňuje vizi lumpenpravice je vyslovené zlo a ten ze státního molochu, kdo jednou přísahá tomu a jindy onomu, kdo ve velkém nárokuje zdroje, vytvořené soukromým sektorem je za hrdinu a zachránce? Žiji snad v nějakém bizarním snu?
Zeptám se – kolik vytvořil po Listopadu pracovních míst generál Pavel a kolik odvedl za své lidi svou činností na zdravotním a sociálním pojištění? Kolik dokázal zaplatit na všech typech daní svou obecně prospěšnou ekonomickou činností? Jakými vytvořenými hodnotami se může pochlubit?
Nedělám si iluze ani trochu o Babišovi. Daňově jistě tvrdě optimalizoval, všude, kde to šlo i nešlo. Ale na rozdíl od ostatních oligarchů neutekl před českým berňákem ve velkém do daňově přátelštější ciziny typu Holandsko, Kypr, nemluvě o Britských panenských ostrovech, Jersey a podobně. Mluvím o jeho rozhodujícím byznysu, tedy o skupině Agrofert. Nikoliv o drobných v Pandora Papers.
Už tohle poskytuje celkem slušné racionální vodítko.
Popišme si teď ale ve zkratce to nejdůležitější – k čemu vlastně prezidenta máme a jaké jsou jeho nejhlavnější pravomoci. Protože tohle si nakonec zvolíme! O tomhle to všechno je!
Já to vidím tak, že prezident je v podstatě ceremoniální figura. Kromě okamžiků kdy je země ve vážné krizi nebo když hrozí nějaké velké nebezpečí pro stát.
Jinak je to v podstatě jen reprezentativní postava.
Takže zásadní otázka zní
Kdo z těch dvou je lepší krizový manažer?
A nejde o lecjaký krizový management! Ten NENÍ srovnatelný s krizí v byznysu. A troufnu si i říci, že ani někde v oblasti armády.
Nepochybuji ani chvilku, že kdyby Babiš řešil nějaký existenční malér v Agrofertu, že by obstál a zvládl jej. Jistě za posledních 30 let se do těchto situací dostal opakovaně.
A podobně by to zmistroval i Petr Pavel na nějaké armádní úrovni. Byl na to celý život trénován.
V obou případech platí, že by ty krizové situace v byznysu nebo armádě řešili autokratickým způsobem, rozhodnutí by bylo jen jejich a omezení nějakými zájmy druhých, třetích, čtvrtých až třeba pětadvacátých stran by neexistovaly buď vůbec nebo by se snadno eliminovaly.
Existenční krize České republiky je zcela jiný příběh! Přesvědčili jsme se o tom v roce 1938, 1948, 1968. Kdy se diametrálně lišilo to, co se jevilo jako správné od toho, co bylo v dané chvíli, při zohlednění všech nebo většiny fatálních faktorů – možné!!!!
Poslední takový moment přišel s covidovou pandemií! Kdy šlo o dosud zcela neznámé vážné onemocnění, které se bleskově šířilo světem. S nepředvídatelnými důsledky.
Dnešní lumpenvláda kritizuje Andreje Babiše. Za to jak si při covidu počínal. Já také. Ovšem z jiného úhlu než Fiala and Obludárium. Za mne Babiš zvládl první nápor a pak z politických důvodů, aby na něj tehdejší opozice nemohla, vše promrhal!!!
Ale covidové kritice jej podrobil i Pavel. Ptám se – jakým právem?! Jak on se podílel na řešení problému? Čím přispěl???? Generál po boji! Doslova.
Ale tohle je marginálie! Nedůležitá. Chci jen říci, že zatímco u Andreje Babiše zkušenost s nouzovým krizovým managementem existuje, u Pavla nikoliv. Jen přísliby.
Nedělám Babišovi v tomto směru advokáta. Jsem s jeho celkovým covidovým výkonem nespokojen. Ježe on už si krizový politický management , kdy musel brát ohledy na politické soupeře, nálady a mínění obyvatelstva, ekonomickou situaci a možná tisíc dalších faktorů – vyzkoušel. Pavel ještě ani ťuk. Což ovšem neznamená, že by v krizi musel obstát hůře. V tomto ohledu mu docela věřím. Jde o osobní stanovisko.
Nicméně jen jedno ze třech hlavních, které vám v tomto sloupku hodlám nabídnout.
Vy co chcete opravdu volit racionálně, tak aby to dávalo nějaký logický smysl si odpovězte prosím na otázku
Kdo z těch dvou se vám jeví jako případně lepší krizový manažer
v klidu a především sami!!!!
Takže první ze tří racionálních důvodů pro volbu jednoho nebo druhého je za námi.
Zbývají další dva. Ty se váží na obě nejdůležitější prezidentské pravomoce:
1-navrhování členů gremia Ústavního soudu a jeho předsedy, stejně jako jmenování šéfů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu
2-samostatné jmenování členů bankovní rady ČNB a jejího guvernéra
Tohle jsou zcela výjimečné kompetence. S mimořádným dopadem na fungování země! Zatímco na onen už zmíněný krizový management vůbec dojít nemusí, tak tyhle dvě věci v pátek a v sobotu volíme a rozhodujeme o nich!!!!
Opakuji – jde o klíčové kompetence, které republiku ovlivní více než co jiného. Osobně bych řekl, že daleko rozhodněji než třeba příští volby.
Pojďme si je tedy projít jednu po druhé:
1-navrhování členů gremia Ústavního soudu a jeho předsedy, stejně jako jmenování šéfů Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu
Současný končící předseda ÚS Rychetský v roce 2010 v podstatě provedl se svým tehdejším senátem puč. Tragikomicky je třeba dodat – ústavní puč. Tehdy vyhověl stížnosti poslance, lépe řečeno Jidáše než poslance Melčáka, že byla krácena jeho práva, když parlament speciálním zákonem, tehdy z kategorie ústavních, rozhodl o zkrácení svého mandátu a vypsání předčasných voleb.
Ústavní soud je ve svém rozhodování ústavou omezen a zákonodárce mu zakázal rozhodovat o ústavních změnách a zákonech. Rychetský a spol. to tehdy obešli prohlášením, že ne každý zákon, který Sněmovna nazve ústavním, takový opravdu je. Ursurpoval si tedy pravomoc, kterou mu tvůrci ústavy VĚDOMĚ ODEPŘELI! A přisvojil si ji. Od té doby je třetí, nevolenou, tedy JMENOVANOU komorou parlamentu. Která má vždycky finální slovo, které u nelze nijak zvrátit!
Prezident navrhuje kandidáty, senát schvaluje. Když někoho prezident nenavrhne může se zbylých 10,5 obyvatel země postavit na hlavu, ale ústavním soudcem se nestane. A nyní jsme v situaci, kdy více než nadpoloviční většina, včetně předsedy ÚS bude obsazena nově. Právě v době mandátu příštího prezidenta.
A tady je jasné, že Pavel půjde na ruku lumpenpravici a poskytne jí výraznou dominanci v senátu ÚS. Na dalších 10 let. Babiš by si počínal, nechci říci opačně, leč daleko uměřeněji a tím i rozumněji.
V tomto bodě není nad čím váhat a dumat!
A co
2-samostatné jmenování členů bankovní rady ČNB a jejího guvernéra?
Tady už prezident nepotřebuje vůbec nikoho! Žádná volba nebo kontrasignace! Nic. Jen to, že ON VYBERE a ON JMENUJE! Finito.
V normálních časech se nic zásadního neděje. Pravidla jsou nastavena a furt se práší za kočárem. Maximálně dojde k něčemu takovém,u jako předvedl bývalý guvernér Singer asi před šesti roky, kdy uměla oslabil kurs koruny, aby pomohl vývozcům. A v dnešní době šílené inflace se ukázalo jeho tehdejší, za mne tehdy neodpovědné rozhodnutí, jako geniální. Vytvořil totiž mimořádně vysoké devizové rezervy, z nich těží současná bankovní rada při své nesmyslné „protiinflační“ politice.
A opět pro bankovní radu platí totéž, co pro Ústavní soud. Řadě současných členů, dokonce opět asi nadpoloviční většině, končí mandát a prezident provede nová jmenování.
Což je normálně velmi důležité, ale v dnešní kritické inflační situaci přímo osudové!
Co můžeme od obou protagonistů čekat.
U Babiše je to zřejmé. Ten se nechal slyšet, že je pro politiku současné ČNB, tedy nezvedání sazeb a ponechání inflačnímu běhu volnou ruku.
Jenže takový MMF se dostává „do křížku“ právě s ČNB. Fond totiž argumentuje, že za účelem rozhodného zkrocení inflace je třeba dalších zvýšení základní úrokové sazby ČNB, a to rychle. Tak se podle něj docílí snížení vysoké inflace, což ji střednědobě nakonec umožní vrátit na dvouprocentní úroveň cíle ČNB, a zároveň se tak sníží riziko, že inflační očekávání přestanou být ukotvena.
Za mne správně.
Jenže chtějte od majitele Agrofertu s mnoha desítkami miliard úvěrů, aby kývnul na zvýšení úrokových sazeb! Podle poslední účetní uzávěrky k 31.12,2021, viz strana 92 si skupina napůjčovala více než 33 miliard. Zvýšení úroků o 1% představuje zvýšení nákladů o 330 milionů Kč. což je asi tak rovnou 6% celkového konsolidovaného zisku skupiny!
U Pavla tenhle blok neexistuje. Logicky. nepodnikal a nepodniká. Navíc jeho ekonomickými poradci jsou pánové Tůma a Marek. První je bývalý exguvernér ČNB druhý pracuje ve společnosti Deloitte na pozici hlavního ekonoma a ředitele v oddělení Clients & Markets. K oběma chovám velký respekt.
Tady nelze pochybovat, že by asi jediným kritériem pro jmenování představovala odbornost. A nejspíš bankovní rada jmenovaná Pavlem by inflaci, která nás doslova ničí a ruinuje, potlačila daleko razantněji než ta Babišova.
A věřte, že inflace je mimořádné zlo! Protože je zákeřná!
Už slyším – tak tos nám vlku pomohl…. Tos nám to usnadnil…
Nejde o to, něco usnadňovat. Dávám jen přísně racionální důvod pro volbu jednoho nebo druhého!
Jste dospělí, plnoletí a informovaní. Rozhodněte si sami kdo podle vás
-bude v nouzi lepším krizovým manažerem
a co považujete za důlelžitější
-obsazení Ústavního soudu
nebo
-bankovní rady ČNB
To zvládnutí krize bych opravdu nechal na vás. Kdybyste se mne ovšem zeptali, co z těch dvou dalších kritérií mi přijde důležitější, odpovím, veden profesionální deformací – to druhé. Ale jen o chlup. A nikomu nic nevnucuji.
Ale ještě neskončím, ačkoliv jsem původně hodlal.
Napadla mne ještě jedna drobnost.
Andrej Babiš, jak známo, si platí celou kampaň sám! Je to tedy skutečně NEZÁVISLÝ KANDIDÁT. Jediný, který se za dobu existence přímé prezidentské volby vůbec kdy objevil…
Pavel bez problémů sehnal 50 milionů pro prvé a 10 milionů pro druhé kolo. Soukromé úspory nepochybně neriskoval. Nejde o světoborné love, jakkoli jsou pro běžného člověka z říše snů.
Nicméně jde o sponzoring velkých částek. Které nikdo nevytáhne z vlastní kapsy jen tak……
Pavel sice rázně popřel, že by po volbách někomu něco na revanš.. Ale věřte člověku, který přísahal, navíc jako člen KSČ, že k obraně socialismu obětuje třeba i svůj život. A to bez váhání…
Ne nehledám argumenty proti Pavlovi. Takhle tenhle text nefunguje. Tohle je reflexe doložitelných zkušeností z jeho životopisu.
Takže vy co chcete volit na základě tvrdých faktů a podle reálných problémů, máte vše, nač jsem přišel. Blbosti typu manželství stejnopohlavních párů, vyznamenání pro Mašíny a tisíc jiných ptákovin z televizních debat nechám České televizi, Nově Primě a podobným. To je doopravdy o ničem. Platí jen schopnost zvládnout krizový management, obsadit co nejlépe Ústavní soud a bankovní radu. A nevracet svým sponzorům nějakou malou domů.
Hledáte li důvody pro racionální volbu jednoho nebo druhého, nabídl jsem vám právě všechny relevantní.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 