Ligový pondělník -vedoucí trojka nezaváhala a uniká pelotonu

napsal hoch

Právě odehrané ligové kolo potvrdilo dominanci Slavie, plzeňské Viktorie a Sparty v této sezoně. Všichni tři rivalové bodovali naplno, zatímco Slovácko padlo v Edenu. Odstup medailových příček od čtvrtého místa se tak zvýšil na třináct bodů.

Aspiranti na titul však mají rozdílnou formu. Sparta zaváhala jen na úvod jara remízou v Olomouci, Slavia zase ztratila v minulém kole v Teplicích, Viktorka prohrála už dvakrát a její jarní forma má zatím k dokonalosti daleko. Na opačném pólu tabulky se po dlouhé době vyhouply z posledního místa velmi dobře hrající Pardubice a Černého Petra přepustily Zlínu.

Zlín – Sparta 2:3 (0:2)

Sparta, která měla na jaře ze všech týmů nejlepší formu, neprohrála před tímto duelem se Zlínem osm zápasů, z nichž šestkrát vyhrála, ale Moravané zoufale potřebují každý bodík. Jejich trenér Pavel Vrba ještě nedávno seděl na rudé letenské lavičce. A Sparta jela v prvních pětačtyřiceti minutách v trendu posledních zápasů, kdy střílela gól za gólem. Mladé Boleslavi nasázela čtyři, Bohemce šest, Jablonci tři, a to ještě byla k soupeřům milosrdná. Ve Zlíně kralovala, a když po obrátce zvýšila na 3:0, bylo jen otázkou, kolik banánů ještě přidá. Jenže Pavel Vrba zřejmě o přestávce promluvil ke svým dosud ustrašeným borcům do duše, poslal na plac osmnáctiletého Toma Slončíka, který Ševce vyhecoval, a ti se najednou nebáli hrát. Bylo jich plné hřiště, během pár minut snížili na 2:3 a z tlaku mohli i vyrovnat, kdyby střídající Martin Fillo nepředvedl jeden ze svých zkratů svého dlouhého fotbalového života. V 82. minutě střídal, za tři minuty dostal první žlutou kartu, za minutu druhou a zároveň červenou. Oslabil tak citelně svůj tým, který se v závěrečném náporu hnal za vyrovnáním. Nakonec mohl srovnat v nastaveném čase i v deseti, ale gólman Matěj Kovář Pražany reflexívním zákrokem podržel a napravil tak svůj kiks, kdy málem nabídl Liboru Kozákovi vyrovnání. Vítězstvím 3:2 Sparta dokázala, že to s útokem na mistrovský trůn myslí vážně. V příštím kole hostí Teplice, což by neměla být překážka v další jarní spanilé jízdě.

Zlín zahrál po obrátce velice dobře, v první půli se však favorizovanému soupeři odevzdal až příliš. Herní projev mužstva se zvedá, ale body v posledních dvou zápasech utekly do ztracena. Mužstvu se neznámo kam ztratil zkušený obránce Adam Hloušek, což lakonicky okomentoval trenér Pavel Vrba: „Nevím, co s ním je. Nevím, jestli je na marodce nebo někde v Brazílii na pláži. Viděl jsem ho na začátku roku a pak se ztratil. Od té doby ho někdo hledá a já to nejsem. Touto cestou ho pozdravuju.“ V dalším kole dojde k moravskému derby na půdě Brna, kdy by další únik všech tří bodů mohl být osudový.

Mladá Boleslav – České Budějovice 2:2 (1:1)

Středočeši vyhráli poslední čtyři vzájemné zápasy, ale v letošním jaru doma ještě neskórovali. Dynamu se venku příliš nedařilo, situace v tabulce však velela pokusit se bodovat. A to se Jihočechům povedlo. Dvakrát sice inkasovali, ale pokaždé dokázali po standardních situacích vyrovnat. Poprvé z penalty Benjaminem Čoličem za ruku a podruhé Martinem Králíkem po rohu. V dresu domácích opět řádil dvaadvacetiletý rychlík Vasil Kušej, vstřelil první gól, dostával se do šancí a vytvářel je ostatním. Středočechům se povedl z druholigového Prostějova výborný kup. Zaujala i přihrávka nestárnoucího Marka Matějovského na druhý gól Vojtěchu Kubistovi. Jedenačtyřicetiletý matador už sice nedává celých devadesát minut, tentokrát vydržel na trávníku něco málo přes hodinu a stále dokazuje, že má mužstvu co nabídnout. Klobouk dolů! Opravdovou formu svěřenců trenéra Pavla Hoftycha otestuje za týden doma Slovácko. Dynamo podstoupí ještě větší zkoušku ohněm, doma nastoupí proti Slavii.

Bohemians – Brno 1:1 (0:0)

Bohemka neprohrála s Brnem již sedm utkání v řadě, v posledních dvou utkáních však vyšla bodově naprázdno. Hosté ale na cizí půdě nedokázali skórovat třikrát v řadě. V ďolíčku se to hostům podařilo, a samozřejmě u toho byl Jakub Řezníček. Na hranici šestnáctky dostal míč, obešel obránce a technicky placírkou podél gólmana Martina Jedličky vyrovnal na 1:1. A mohl před tím skórovat už v prvním poločase, to mu však střela nevyšla. V čele tabulky střelců má napsáno 14 gólů, což zcela určitě není konečná. A já si marně kladu otázka, proč to Jakubovi takto nestřílelo, když byl v sezonách 2017/18 a 2018/19 ve Viktorce? Góly jsme od něj očekávali, proto tenkrát přišel, ale ve 22 odehraných zápasech vstřelil pouhé dva (!), a bylo znát, jak se někdy na hřišti trápí. Inu, každému nesedne každé mužstvo, a potom, s přibývajícím věkem dozrávají zkušenosti. A jen ještě  perlička nakonec  – když Řezníček překonal golmana  Jedličku,  skóroval proti  bratrovi! Byť nevlastnímu, spojuje je  společná matka. I  o tomhle  je liga.

Bohemians zabrzdila v jarním rozletu šestigólová domácí nadílka od Sparty, následovala prohra 0:1 na půdě Českých Budějovic a teď alespoň bod s Brnem. Klokani šli do vedení pěkným gólem Erika Prekopa, brněnský střelecký fantom jim však výhru sebral. Do děje utkání významně zasáhl VAR, když zrušil na každé straně jeden gól. Netroufám si tvrdit, zda oprávněně, či nikoliv. To nám řekne až komise rozhodčích, osobně si myslím, že oba verdikty posvětí. Dalším testem pro Bohemians bude cesta do Liberce.

Viktoria – Liberec 2:1 (1:0)

Na Slovácku byla Viktoria bezzubá, sice držela míč častěji na kopačkách, ale ta koncovka… Chyběly náběhy na obou krajích hřiště, přesné centry do šestnáctky a pohotová střela. Chyběla přesnost v defenzívě, důslednost při krytí protihráčů, chybělo věcí moc a moc. Padesátiprocentní jarní bilance po čtyřech zápasech byla nejhorší za posledních pět sezon. Jakoby hráči po první prohře doma s Hradcem Králové přestali věřit ve vlastní síly. Měl to změnit domácí souboj s Libercem. Do něho Michal Bílek poslal trochu pozměněnou sestavu. Na pravém beku hrál Libor Holík, na post levého obránce se přesunul Milan Havel a Václav Jemelka hrál stopera. Luděk Pernica zůstal na lavičce. Na podhrotu nastoupil Adam Vlkamova a na levém křídle Jan Sýkora. Výsledkově změna přišla, Viktorka vyhrála 2:1, ale průběh utkání tak trochu okopíroval duel s Českými Budějovicemi. Většinu zápasu měli totiž Severočeši míč častěji na kopačkách, což potvrzují statistiky (49%:51% držení míče, 5:9 rohy, 9:10 střely). Body však vždy bere efektivnější mužstvo. Záložník Jan Kopic oslavil vstup do Klubu legend (300 zápasů v lize) pěkným gólem, když poslal v pádu hlavou odražený míč do sítě Hugo Jana Bačkovského po hlavičce Tomáše Chorého do břevna. Přestože Liberec měl také šance, fandové čekali alespoň pojistku v podobě druhé přesné trefy. Ale ta nepřišla. Naopak se dostavil trest. Lubomír Tupta si při průniku do šestnáctky lehce pohrál s obránci, nikdo z obavy faulu nezakročil a následná nepříliš prudká střela znamenala vyrovnání na 1:1. A nemohu se zbavit dojmu, že takové střely Jindra Staněk na podzim většinou likvidoval. Ale možná se pletu.

Viktoriánům ke cti patří, že nepodlehli depresi a dokázali udeřit ještě jednou. Centr Jana Sýkory prodloužil Václav Jemelka k Johnu Mosquerovi, který mířil naprosto přesně – 2:1. Štastný střelec v kleče s rukama vzepjatými k nebi děkoval Nejvyššímu, že mu po několika minutách pobytu na hřišti dovolil rozhodnou dramatický zápas! Zbytek děje už gólovou radost nepřinesl, snaha hostů o opětovné vyrovnání narážela na plzeňské zformované defenzivní šiky. Viktorka dohrávala opět s pěti obránci v sestavě. Pro mužstvo byl přínosem návrat Jana Sýkory, který se po dlouhé pauze snad vrací do formy. I přes kritiku herního projevu na sociálních sítích nezbývá než konstatovat, že účel světí prostředky a tři body jsou tři body. Viktorka je potřebovala jako sůl, a snad se hráčům po vydřené výhře zvedne sebedůvěra ve vlastní síly. Jak uvedl hráč Westa Hamu Tomáš Souček v pátečním rozhovoru pro Magazín Sport: „Psychika hráče je padesát procent výkonu. Pokud si hráč nevěří, hraje alibisticky, nic sám nepodnikne, nic nevymyslí. Ale pokud si věří, jde do všeho. Nebojí se obejít hráče, proniknout do vápna a vystřelit. Nebo zkusit střelu zdálky z napohled beznadějné situace. Ale musí si věřit!“ Přesně jako Lubomír Tupta v sobotu v Plzni.

Jablonec – Teplice 4:1 (2:0)

Jablonec jede už druhou sezonu, až na chvilkové záblesky v bídné formě také letošní jaro čekal na první domácí výhru. Teplice s ním měly stejný počet dvaceti bodů. V minulém kole domácí zcela jasně padli na Spartě, zatímco Teplice po nadšeném výkonu vydřely remízu 1:1 s vysoce favorizovanou Slavií, a to je ještě sudí obrali o penaltu. Tentokrát se však na Střelnici střílelo, a to pořádně. Řádila hlavně útočná dvojice Jan Chramosta – Václav Sejk, která se prakticky podílela na všech gólech domácích. Hostující mladík ze Sparty vstřelil dva góly a na jeden přihrál. Osobně ho považuji za velký příslib pro český fotbal. Teplice nestačily na bojovnost a nasazení domácích, elán a odhodlání z utkání se Slavií nechaly někde v Krušných horách. Utkání bylo kvůli silnému sněžení na pár minut přerušeno a dohrávalo se na sněhu, úrovni střetnutí to rozhodně nepřidalo, bylo jen otázkou, který s týmů si s těžkými podmínkami poradí lépe. Výsledek hovoří jasnou řečí, komu se to podařilo.

Teplice se sice nepropadly na poslední příčku, ale při celkové bilanci odehraných jarních zápasů, jsou hlavním kandidátem sestupu. Žlutomodrý tým není v dobrém rozpoložení, netroufám si tvrdit v rozkladu, ale odevzdaný výkon v klíčovém utkání, ve kterém se hraje o všechno, ledacos naznačuje. A to jedou Teplice v dalším kole na Spartu.

Olomouc – Pardubice 2:2 (0:0)

Sigma zatím zremízovala všechny čtyři jarní zápasy a do utkání před cestou do Plzně šla s touhou konečně zabodovat naplno. Východočeši se na jaře s otevřením nového stadionu zvedli, což mínili zopakovat i na Hané. A také to potvrdili měrou vrchovatou. Na bezbrankový poločas navázaly oba celky po hodině hry čtyřminutovou přestřelkou. A všem gólům sluší přívlastek „nádherný.“ Nejdřív se pardubický Michal Hlavatý těsně za šestnáctkou opřel bez jakékoliv přípravy ze vzduchu do míče a vymetl šibenici – 0:1. Za minutu na druhé straně pronikl do vápna domácí Jan Vodháněl a bombou přes celou branku skóre srovnal. A téměř z protiútoku nasadil k další přesné trefě Dominik Janošek, opět šibenice a Východočeši jásali podruhé. Hráli výborně, Michal Hlavatý přidal další gól, ale pro zjevný ofsajd uznán nebyl. Moravané se v závěru tlačili za vyrovnáním, ale dlouho to k ničemu nevedlo. Až v nastavené osmé minutě Mojmír Chytil pronikal do šestnáctky, zakopl o stín stopera Robina Hranáče a co jiného, než penalta. „Postižený“ hráč ji proměnil, konečný účet – 2:2. Když se zamýšlím nad výkonem Pardubic, už poněkolikáté musím konstatovat, jak děsivá je škoda, že Michal Hlavatý a Dominik Janošek už nejsou ve Viktorce, které ještě nedávno patřili. Oba jsou duší svého nového týmu, tvoří jeho hru, dokážou vymyslet a realizovat nadstandardní věci – viz oba góly. Oba dva jsou nadprůměrní ligoví borci. Olomouc nadále čeká na první jarní vítězství, remízovala popáté v řadě. Nic tragického, ale na velké jásání to také není.

Slavia – Slovácko 2:0 (1:0)

Před očekávaným duelem byly oba celky se Spartou na jaře nejlepší, ve čtyřech utkáních získaly deset bodů. Perfektně organizované Slovácko zatím ještě neinkasovalo, a bylo otázkou, jak zareaguje velká ofenzivní síla Slavie. Slovácko jelo. Ze čtyř jarních zápasů mělo skóre 4:0, získalo celkem deset bodů a mistrovskou Plzeň porazilo 2:0 i bez hlavního kouče Martina Svědíka na lavičce. Velkým tématem bylo, jak obstojí nejstarší ligová obrana s průměrem 34,8 let proti nejlepšímu ligovému útoku. Slavia chtěla dát zapomenout na nečekanou remízu 1:1 v Teplicích, a pokud si mínila udržet náskok před Viktorkou a Spartou, nezbývalo ji než vyhrát. To se jí nakonec podařilo díky soustředěnému výkonu a skutečnosti, že hosté nedokázali zopakovat předchozí jarní výkony, chyběla jim tradiční zarputilost a organizovanost hry. Jindy bezchybná defenzíva dovolila dvakrát sešívaným skórovat po rohových kopech. Slavia se šesti změnami v sestavě proti duelu v Teplicích skórovala hned v úvodu, kdy po rohu zůstal na hranici malého vápna zcela volný Peter Olayinka a nezadržitelně hlavou zavěsil. Pak už hráli domácí na jistotu ve snaze nepouštět Slovácko do brejků. V závěrečné dvacetiminutovce potom přidal střelec úvodního gólu a od léta hráč CZ Bělehrad po další nedůslednosti defenzívy druhou trefu a výhra 2:0 vrátila Slavii na první příčku s dvoubodovým náskokem před Viktorií a pětibodovým před Spartou.

To, co platilo pro Slovácko první čtyři jarní kola, bylo tentokrát pasé. Na Viktorku si doma hráči věřili, šli za vítězstvím, a na výkonu to bylo znát. Výkon v Edenu byl tak trochu ustrašený, i když pravdou je, že každé mužstvo hraje to, co mu soupeř dovolí. Viktorka minule dovolila příliš, Slavia teď nic. Za týden hostí tým z Uherského Hradiště nevyzpytatelnou Mladou Boleslav a bude chtít dokázat, že mu čtvrtá příčka patří právem.

Ostrava – Hradec Králové 0:2 (0:1)

Oba soupeři měli zatím na jaře na kontě čtyři body, ale pro Baník to byl teprve druhý zápas jara v domácím prostředí. A nezvládl ho stejně jako ten první, který prohrál s Jabloncem 1:2. Tentokrát ani neskóroval, přestože už po zranění na závěrečných třicet minut nastoupil Ladislav Almási. Protřelý trenérský nestor Miroslav Koubek hradecké mužstvo připravil dokonale, tak jak to on umí. I v 71 letech o každém protivníkovi do hloubky přemýšlí, studuje videa z jeho utkání, dělá si rozbory a výsledkem je naordinování správné taktiky. Bylo tomu tak i tentokrát, navíc mu nahrály hrubé chyby zkušeného baníkovského brankáře a kapitána Jana Laštůvky. Před první brankou podběhl centr z rohového kopu a Michal Leibl celkem snadno skóroval. Před druhou trefou se domácí brankářská jednička trestuhodně nedohodla s obráncem Davidem Lischkou a Matěj Ryneš skóroval do prázdné branky. V mezidobí mezi inkasovanými góly se Baník snažil, to se mu nedá opřít, ale pozorná a dobře organizovaná hostující defenzíva téměř nic nedovolila. A to co prošlo, likvidoval čaroděj Pavol Bajza. Domácí hře chyběla kombinace, myšlenka, postrádala jakoukoliv kreativitu, útočné akce byly spíše na náhodu.

Celkově Baník prohrál už šesté domácí utkání, na čtrnácté místo znamenající baráž má jen čtyřbodový náskok. Realitou je boj o záchranu! Teď čeká trápící se tým těžký výjezd na novou půdu znovuzrozených Pardubic. Hradec Králové přivítá na mladoboleslavském trávníku Jablonec.

Minulý týden se v odvetách evropských soutěží rozhodlo o tom, že do pohárových předkol v létě 2024 vyšle Česká republika celkem pět zástupců. Dva do Ligy mistrů, jednoho do Evropské ligy a dva do Konferenční ligy. Rozhodla o tom výhra Lechu Poznaň v odvetě 1. kola vyřazovací části Konferenční ligy nad norským Bodö/Glimt, která Česko udržela na patnáctém místě v klubových koeficientech.