Více než polovina Čechů se bojí otevřeně vyjádřit své názory a má pocit, že se vrací cenzura

Stárnu… Protože nestíhám. Kdyby  tomu bylo naopak, neunikl by mi ojedinělý průzkum agentury SANEP  ohledně  plíživého zavádění cenzury  ve  Fialalandu.  Takhle  mi musel přiletět od  Boríska  ze  Slovenska.

Je to na každý pád pozoruhodné čtení.

Které, pokud si ho přečtou členové Obludária a  jejich mediální pacholci jim připraví/připravilo velké bolení  hlavy. Protože  národ

-má za to, že největšími šiřiteli dezinformací jsou vládní politikáři

-hned  za nimi  veřejnoprávní TV a  rozhlas

-následují velká privátní media

Tohle je  základní zjištění. Ale nikoliv  jediné. Nadpoloviční  většina  lidí se bojí otevřeně vyjádřit svoje názory. PO skoro 34 letech tzv. budování demokratury!!!
Ta studie  SANEPU, je  velmi  vypovídající, v mnoha ohledech.  Proto jsem ji bez mrknutí oka převzala poslal na sklo!

Posláním Společnosti pro obranu svobody projevu je podpora svobody slova jako základní podmínky pluralitní demokracie a obrana proti novým formám cenzury na digitálních platformách, které se stávají hlavními veřejnými fóry občanské diskuse. Rostoucí tlak na omezování svobody slova a pokusy o zavádění cenzury, a to jak ze strany digitálních platforem, tak i Evropské unie a české vlády, vyvolávají oprávněně u veřejnosti stále více nezodpovězených otázek. Bojí se Češi otevřeně vyjadřovat své názory? Mají pocit, že se do jejich životů vrací cenzura? O čem se lidé dnes bojí mluvit? A je potřeba zavádět novou legislativu a bojovat s dezinformacemi?

Reprezentativní průzkum prováděla agentura SANEP. Sběr dat probíhal v období 13.-26. února 2023 a zúčastnilo se jej 3 256 dotázaných. Byla použita metodika internetového CAWI on/off-line průzkumu prostřednictvím unikátního internetového respondentního panelu společnosti SANEP o velikosti více než 220 tisíc respondentů v rámci České republiky. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel České republiky ve věku 18+ let dle Českého statistického úřadu. Kontrola vzorku byla provedena triangulační datovou metodou. Statistická odchylka činí +- 1,5 %.

Z reprezentativního průzkumu mimo jiné vyplynulo, že se již více než polovina českých občanů bojí otevřeně vyjádřit své názory. Téměř 61 % dotázaných považuje v případě šíření nepravdivých informací za nejvíce nebezpečnou provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi. Skoro dvě třetiny respondentů si myslí, že s dezinformacemi, jakožto s přirozeným jevem doprovázejícím demokracii, není třeba bojovat novou legislativou, ale spíše diskusí a vzděláváním. Nejvíce se lidé bojí otevřeně vyjadřovat k migraci, onemocnění Covid-19 a otázkám týkajícím se pohlaví a manželství.

1. Bojíte se někdy otevřeně vyjádřit svoje názory?

Více než polovina českých občanů se bojí otevřeně vyjádřit své názory.

Mezi nejčastější důvody patří obava z výpovědi či diskriminace v práci, šikana na internetu (v obou případech většina respondentů) a narušení vztahů s přáteli a kolegy (dvě pětiny respondentů).

3. O kterých tématech se vy nebo lidé kolem vás nejčastěji bojí veřejně vyjadřovat?

Lidé se bojí nejčastěji vyjadřovat k migraci a covidovým otázkám. Znepokojující je i častá obava otevřeně vyjádřit svůj názor na manželství, rodinu či pohlaví a na volební výsledky.

Většina Čechů má pocit, že se do našich životů vrací cenzura. Jednoznačné ne uvedlo pouhých 17,8 % respondentů.

5. Stali jste se obětí cenzury, znáte někoho takového ve svém okolí nebo jste se setkali s cenzurou některého zdroje informací? (např. mazání příspěvků, blokace vámi sledovaných profilů, nedoručení zpráv)

Téměř tři pětiny respondentů uvedlo, že se již s nějakou formou cenzury setkalo.

Mezi nejčastější případy cenzury, s nimiž se respondenti setkali, uvádějí cenzurní zásahy v médiích (více než dvě třetiny dotázaných) nebo blokované profily na sociálních sítích. Přes 13 % respondentů se samo stalo oběťmi cenzury.

7. Je potřeba bojovat s nepravdivými informacemi, případně jak?

Skoro dvě třetiny Čechů si myslí, že s nepravdivými informacemi není třeba bojovat. Výskyt tzv. dezinformací vnímají jako nedílnou součást pluralitní demokracie. Výsledky průzkumu naznačují rozpor mezi názorem veřejnosti a kroky, které vláda a některé politické neziskovky v otázce omezování svobody projevu podnikají.

Zcela jasno mají Češi i v tom, kdo by měl určovat, co je, a co není (ne)pravdivá informace. Téměř 86 % respondentů by posouzení nechalo na soudech. Více než tři čtvrtiny dotázaných je přesvědčeno, že o tom, co je, a co není nepravdivá informace, nemá rozhodovat stát. Více než polovina je přesvědčena, že často nelze určit, co pravda je, a co není.

9.Kdo podle vás šíří nepravdivé informace?

Více než dvě třetiny dotázaných se domnívá, že nepravdivé informace šíří především vládní politici. Téměř 60 % zařadilo mezi jejich šiřitele veřejnoprávní média a jen o málo méně i média mainstreamová.

10.Kterou oblast považujete za nejvíce nebezpečnou, pokud jde o šíření nepravdivých informací a zamlčování pravdivých informací?

Jako nejvíce nebezpečnou respondenti vnímají provládní propagandu bagatelizující energetickou a ekonomickou krizi (více než tři pětiny dotázaných). Téměř s totožnými výsledky jsou na dalších místech zmiňovány proukrajinská a proruská propaganda o válce na Ukrajině.

11.Myslíte si, že potřebujeme v oblasti svobody projevu novou legislativu?

V jedné z klíčových otázek průzkumu vyšlo najevo, že skoro dvě třetiny dotázaných považuje současné zákony týkající se svobody projevu, které již nyní postihují výhrůžky násilím, dětskou pornografii a šíření poplašné zprávy, za dostatečné a že není třeba zavádět novou legislativu.

58 % respondentů vadí politická korektnost, zatímco opačného názoru je pouze 30 % dotázaných.

13. Odkud čerpáte informace?

Téměř 90 % všech respondentů čerpá informace ze sociálních sítí a digitálních platforem. Z velkých zpravodajských webů získává informace 57,8 %. Ostatní zdroje informací používá výrazně méně lidí. Pouze 6 % dotázaných sleduje weby označované za „dezinformační“, což neodpovídá obrovské pozornosti ze strany státu a médií, které se jim často dostává.

Z digitálních platforem se nejvíce používá YouTube, výrazně méně Facebook a Instagram. Twitter využívá zhruba 9 % dotázaných a 11 % sociální sítě vůbec nepoužívá.

15. Myslíte si, že by měl stát uzákonit pravidla pro digitální platformy provozující např. sociální sítě, aby se uživatelé mohli v případě porušení svobody projevu dovolat svých práv?

Většina respondentů uvedla, že jim chybí možnost dovolat se svých práv v případě omezení svobody projevu ze strany digitálních platforem.

---

Tohle zjistil SANEP! Pamatujme  si to, až zase  Rakušan začne protlačovat ministerstvo pravdy a  Fiala mluvit o dezolátech!