Ligový pondělník – Slavia se Spartou kralují lize, Viktorka zaostává

napsal hoch

Třiadvacáté ligové kolo potvrdilo prognózy odborníků i laiků, kteří se shodli na tom, že klíčové duely Slavie s plzeňskou Viktorií a Sparty v Ostravě zvládnou favorité. Obhájce titulu tak klesl na třetí příčku, zaostává za vedoucí Slavií o čtyři body a za druhou Spartou o dva body.

Na konci tabulky se nadále urputně bojuje. Zlínu se sice podařilo uniknout z posledního přímo sestupujícího místa, bodů má však stejně jako od neděle poslední Pardubice a spolu s Teplicemi okupuje barážové pozice. V suterénu bude ještě pořádně horko!

Ostrava -Sparta Praha 0:3 (0:2)

Před očekávaným utkáním byly oba týmy ve zcela odlišném rozpoložení. Zatímco Baník za posledních pět utkání získal pouhé čtyři body, méně nasbíraly jen Teplice (1 bod), Sparta držela sérii pěti výher v řadě při skóre 20:6. Navíc Sparta už dvanáct utkání v řadě s Baníkem neprohrála. Neprohrála ani tentokrát, dokonce rozebrala Ostravany na šroubky. Nicméně, domácí začali hodně aktivně, úvod utkání nenaznačoval, že by měli prohrát rozdílem třídy. Měli několik velmi dobrých příležitostí ke skórování. Všechno však skončilo po necelých dvaceti minutách hry, a to během tří minut. Podepsaly se na tom hrubé defenzivní chyby. Nejdřív vyrobil hrubku člen reprezentační jedenadvacítky Filip Kaloč, nechal se před šestnáctkou obrat o míč, poté Lukáš Sadílek předložil balon Janu Kuchtovy a bylo vymalováno. Za pár okamžiků následovala chybná rozehrávka domácích ve středu hřiště, Lukáš Haraslín poslal do brejku Tomáše Čvančaru, který nezaváhal. Dvougólový náskok se zdál pro hosty dostačující, ti ale neměli stále dost. Po přestávce přišla další zbytečná ztráta míče Baníku, následoval únik Jana Kuchty, precizní přihrávka na Tomáše Čvančaru a definitivum 0:3. Sparta hraje na jaře téměř dokonale, minimálně mění sestavu a podle mého názoru je největším favoritem na titul. V dalším kole hraje opět venku s Hradcem Králové, což by pro rozjeté mužstvo neměl být neřešitelný problém.

Ostrava pravidelně doplácí na hrubé chyby jednotlivců, které přicházejí vždy v klíčových okamžicích zápasů. Stalo se tak i v sobotu se Spartou. Úvod zvládl Baník téměř na jedničku, kdyby vedl o jeden či dva góly, na které příležitosti měl, kdo ví, jak by zápas skončil. Pak však přijde hrubka, inkasovaný gól, na hráče padne nervozita a rázem je po naději. Trenér Pavel Hapal se po utkání rozčiloval, že v nastaveném čase první půle rozhodčí Pavel Orel i VAR přehlédli faul Asgera Sörensena na Ladislava Almásiho a obrali tak Baník o penaltu, ale bylo to za stavu 0:2 a případný inkasovaný gól by rozjetou Spartu zřejmě nezastavil. Za týden čeká Ostravu cesta do Českých Budějovic a mezi sousedy v tabulce se bude hrát prakticky o šest bodů.

Slavia Praha – Viktoria Plzeň 2:1 (0:1)

Zatímco Viktoria před šlágrem z letošních čtyř výjezdů dvakrát ztratila, Slavia byla v celé sezoně doma stoprocentní. V Edenu měla bilanci jedenácti výher při skóre 44:5! Před utkáním se sešli šéfové obou klubů a kapitáni, vyslovili přání odehrát třaskavé utkání v západním střihu, bez incidentů v hledišti a na hřišti. V tomto duchu se vyjadřovali i někteří příznivci Viktorie na sociálních sítích. Například Marie Ernekerová: „Vážení fanoušci FCVP, moc Vás všechny prosím fanděte fair play, nenechte se vyprovokovat, víte, nechci číst, že fanoušci FCVP se chovají jak hovada, nedělejte ostudu naší milované Viktorii Plzeň. My jsme Viktoria Plzeň, nikomu nebudeme ničit stadion, jako to udělali fandové Slavie u nás v Plzni, proč dělat ostudu týmu který tolik milujme. Ať stále vítězí Viktoria.“ Stav na čele tabulky hovořil jasnou řečí. Slavia vedla o jeden bod před Viktorií a ta zase měla jednobodový náskok před třetí Spartou. Ještě než se začalo hrát, předvedla se pověstná tribuna Sever. Nehleděla na výzvy před utkáním a odpálila ohňostroj nebývalé síly. Poté hráči obou týmů odstraňovali s hrací plochy následky a hra byla zahájena se zpožděním. Bylo by s podivem, kdyby pražská vrchnost takový čin nepotrestala.

První poločas hrála Viktorka to, co potřebovala. Už s vyléčeným Lukášem Kalvachem v sestavě výborně bránila a dokonce se po pohledné akci ujala vedení. Slávisty vykombinovala, Pavel Bucha poslal míč na Tomáše Chorého, který prostřelil Ondřeje Koláře a zaznamenal svůj jedenáctý ligový gól sezony. Slavia byla zatím dost bezzubá, ale v poločase poslal Jindřich Trpišovský na hřiště Ondřeje Lingra s Mickem Van Burenem a všechno bylo jinak. Následoval velký tlak sešívaných, kterému plzeňská defenzíva nemohla odolat. Zatímco Viktorii jakoby ubývaly síly, přestože postupně přicházeli na plac ofenzivní borci, nedokázala udržet míč, ztrácela všechny odražené balony, nedostupovala protihráče, domácí měli sil nadbytek a začali létat. Po pěti minutách hry vyrovnal neobsazený Peter Olayinka a čtvrt hodiny před koncem rozhodl opět volný Ondřej Lingr. Výmluvná je statistika: držení míče 75%:25%, poměr střel celkem: 18:3, na branku 6:2 a rohy 15:5! Čísla nesvědčí o tom, že hrál první s druhým… Ještě k uzdravenému Lukáši Kalvachovi. Je dobře, že už hraje, ale v příštím utkání s Bohemians bude opět stát, vyfasoval totiž v Edenu čtvrtou žlutou kartu.

Experti v týdnu pře utkáním kritizovali Jindřicha Trpišovského, že příliš točí sestavou, že v každém utkání hrají jiní hráči, tvrdou kritikou nešetřil ani internacionál Vladimír Šmicer, tentokrát poločasové změny v sestavě kouči vyšly dokonale. V příštím kole cestuje Slavia do Liberce, a pokud tam dokáže, že jarní výpadky v Teplicích a Českých Budějovicích byly čistě náhodné, slibuje její souboj se Spartou o titul napínavé okamžiky. Co napsat o Viktorce? Pevná defenzíva z podzimu se rozplynula jak jarní pára nad hrncem, dosavadní účinný systém hry soupeři přečetli a nachází úspěšnou protizbraň. V jarní tabulce je plzeňský tým až na 7. místě! Nemůžu se zbavit dojmu, že se něco zanedbalo v zimní přípravě, že hráči nejsou dokonale připraveni kondičně. Možná se mýlím, ale ani v jednom jarním utkání nedokázala hrát Viktorka nadoraz celých devadesát minut. Pomalu se začíná naplňovat mnou nastíněný předjarní scénář bronzové plzeňské příčky, která by pro obhájce titulu rozhodně nebyla za daného stavu ostudou.

Počátkem ledna zemřel ve věku 79 let velký fanda Viktorky a můj přítel Honza Kalina. Sjezdil s milovaným klubem celou Evropu i republiku, nechyběl na žádném domácím i venkovním zápase, jezdil i na soustředění do Rakouska či Španělska, teď je jeho místo na hlavní tribuně prázdné. Jakoby s jeho osobností a obrovským fandovstvím odešel i nezlomný duch a neutuchající bojovnost ještě před krátkým časem obávaného mužstva. Jistě se dívá na své oblíbence z fotbalového nebe a věří, že se všechno dobré na Viktorku vrátí. Věřme i my!

Zlín – Hradec Králové 2:2 (2:1)

Před tímto kolem dokázaly oba celky pouze jednou vyhrát z posledních pěti utkání a během těchto zápasů inkasovaly shodně 9 gólů. Východočeši neprohráli se Zlínem čtyři utkání v řadě a tři z těchto zápasů vyhráli. Poslední celek tabulky si však nemohl dovolit doma ztrácet body. Také šel dvakrát do vedení. Hned v úvodu vstřelil gól Vakho Čanturišvili, po půlhodině hry Matěj Koubek vyrovnal, ale v nastaveném čase Libor Kozák opět Zlínu vedení vrátil. Po změně stran došla hradecká snaha o vyrovnání naplnění dvacet minut před koncem, když navrátilec do sestavy Daniel Vašulín srovnal na konečných 2:2. Remíza není výhrou ani pro jeden tým. Zlínu bod sice posloužil k úniku z poslední příčky, ale potřeboval všechny tři, a Východočechům bod nepomohl k návratu do nejlepší šestky. Zlín příště hraje na půdě Slovácka, které doma body příliš nerozdává a Hradec Králové hostí v Mladé Boleslavi zářící Spartu. „Kdyby tak už stál nový stadion“, vzdychají svěřence trenéra Miroslava Koubka spolu s fanoušky, na Spartu by byl zcela jistě vyprodán.

Olomouc – České Budějovice 3:0 (0:0)

Olomouc na jaře ještě neprohrála, ale díky šesti remízám v řadě na tom byla bodově hůře než Jihočeši. Ti prohráli tři úvodní jarní kola, ale v posledních třech zápasech získali sedm bodů. V prvním poločase každý chvilku tahal pilku, přestože opticky na to byli lépe Hanáci. Gól však nepadl. Klíčová pro utkání byla 55. minuta. U postraní čáry došlo mezi hráči ke zbytečné potyčce, kterou ukončil hostující Lukáš Čmelík inzultací (česky řečeno dal mu facku) Jana Vodháněla a nemohlo následovat nic jiného, než červená karta. Oslabení Jihočechů využil hned za čtyři minuty sám profackovaný hráč a poslal domácí do vedení. A když za další čtyři minuty Jan Vodháněl zamířil opět přesně a přidal druhý gól, bylo o bodech prakticky rozhodnuto. Vítězství 3:0 pečetil ještě Antonín Růsek a Olomouc po šesti remízách brala první letošní tři body. Udržela se tak v první šestce a potvrdila, že její remíza 1:1 v Plzni nebyla náhodná. V základní sestavě zářil ve středu hřiště navrátilec z Polska Martin Pospíšil a ukázal, že bude velkou posilou. V příštím kole hraje Olomouc opět doma s nevyzpytatelnou Mladou Boleslaví. Jihočeši se přesvědčili, že na lidovém rčení „Po hodech bývá půst“, je hodně pravdy. Poté, co překvapili fotbalovou veřejnost vítězstvím nad Slavií, odevzdali všechny body na Hané. Ještě zdaleka nejsou z nejhoršího venku, pokud by zaváhali i za týden s Ostravou, mohlo by být zle.

Teplice – Brno 1:1 (0:0)

Po katastrofální jarní bilanci se ziskem pouhého bodu odvolalo teplické vedení trenéra Jiřího Jarošíka, a na lavičku usedl Zdenko Frťala, který už v minulosti Severočechy vedl. Moravané měli v tabulce o šest bodů víc než Teplice, které nutně potřebovaly zabodovat naplno. A téměř se jim to podařilo. V prvním dějství byli sice aktivnější hosté, kteří spálili šance, ale po bezbrankovém poločase domácí přidali a v 53. minutě je Dominik Pleštil poslal do vedení, když využil zaváhání brněnské obrany. Teplice mohly poté vedení pojistit, což se nestalo a v nastaveném čase přišel trest. Skrumáž v teplické šestnáctce přezkoumával VAR, došel k závěru, že Štěpán Chaloupek stáhl Ondřeje Pachlopníka, sudí Ladislav Szikszay nařídil penaltu a Jakub Řezniček vstřelil svůj 16. gól sezony, když poslal Tomáše Grigara ba druhou stranu. Ještě před tím strážce teplické svatyně obdržel za protesty žlutou kartu. Proti hodně diskutabilní penaltě neprotestoval sám. Zlobili se hráči, trenéři i fandové. Na sociálních sítích šlehaly hromy blesky. Například fanoušek Honza Beránek: „Teda, tohle jsem fakt ještě neviděl. Tohle byl perfektní důkaz zvrácenýho používání VAR v Česku. Útočný faul nevadí, ale kontakt padajícího beka ano. V nastaveným čase. Běžte prostě do …, Radku Příhodo a spol. Teplice si zasloužily tohle vyhrát. Předvedly velmi zodpovědnej, poctivej výkon. A pak přijde takovej zářez.“ Osobně si myslím, že takových soubojů se odehraje během utkání v šestnáctkách dost a dost, rozhodčí je většinou nechávají bez povšimnutí a v nastaveném čase se za tohle kope penalta? Ta by v tento moment měla být tisíciprocentní, a to rozhodně nebyla! Teplice si tím opět přitížily, na jaře získaly pouhé dva body a čeká je klíčový duel v Pardubicích. Brno přivítá Jablonec.

Jablonec – Slovácko (Odloženo)

Oficiální zpráva zněla: nedělní utkání odloženo z důvodu nezpůsobilého terénu. Páteční vytrvalý déšť se v sobotu změnil ve vytrvalé sněžení a na hrací ploše se vytvořila souvislá vrstva sněhu. A jak známo, na sněhu se dá leda tak lyžovat, bobovat a stavět sněhuláky. Pokud se někdy na něm hraje fotbal, tak vypadá tragikomicky, až životu nebezpečně.

Mladá Boleslav – Liberec 4:0 (3:0)

Oba týmy získaly před tímto kolem v posledních pěti zápasech pouhé čtyři body a vzájemný duel se očekával vyrovnaný. V tabulce dělil obě mužstva jediný bod ve prospěch Středočechů. Ti udělali s odevzdaným soupeřem krátký proces. V 19. minutě vedli 3:0 a nebylo co řešit. Nejdříve skóroval Lamin Jawo po rohovém kopu, za chvíli přidal druhý gól Tomáš Ladra střelou z trestného kopu přes zeď do šibenice, a dvacetiminutovku snů uzavřel opět Lamin Jawo třetí trefou do černého. Liberec byl zralý na ročník. Po přestávce už hrála Mladá Boleslav na jistotu, držela výsledek a navíc ještě po hodině hry přidala čtvrtý gól s kopačky Jakuba Fulneka, kterého nezištně uvolnil nestárnoucí Marek Matějovský. Mladá Boleslav teď jede do Olomouce, zatímco Severočeši hostí Slavii a přerušit dobrým výsledkem doposud nepříliš povedené jaro, bude nesmírně těžké. Trenér Luboš Kozel určitě nebude mít v tomto týdnu lehké spaní.

Bohemians – Pardubice 2:0 (1:0)

Zelenobílí byli zatím v této sezoně nejhorším týmem na domácím hřišti. V Ďolíčku získali pouze 10 bodů, z toho 7 v posledních pěti zápasech. Ale po vítězství 3:1 v Liberci se Bohemians vyšplhali do první šestky a dokázali, že venku se jim nebývale daří. Dařilo se však i Pardubicím, které neprohrály čtyři poslední utkání, z nichž dvě byly venku. Klokani se na zápas perfektně připravili. Agresivní důraznou hrou eliminovali přednosti pardubického týmu především ve středu hřiště. Nedovolili jim příliš kombinovat a sami přecházeli do nebezpečných ataků. Ve 37. minutě se po jednom z nich ujali vedení, když Martin Hála po přihrávce Michala Berana zamířil přesně. Po hodině hry Bohemians zasloužené vítězství pojistili. Martin Dostál centroval na hranici malého vápna, brankář Florin Nita vyběhl ve snaze vyboxovat míč, ale přeskočil ho Erik Prekop a ve výskoku hlavou poslal míč do prázdné branky. Hrubá chyba rumunského brankáře, jeho výběh přišel pozdě! Bohemians prožívají pěkné jaro bez nervů a stresů, mají v úmyslu zůstat ve skupině o titul a před cestou do Plzně živí naději, že by i ve Štruncových sadech mohl do klokaní kapsy přistát nějaký ten bodík. Pardubice čeká s Teplicemi veledůležitý boj, který naznačí, kdo ze soupeřů má větší naději na přežití.

Minulý týden jsem také sledoval dva druholigové zápasy. Hned v pondělí se hrálo na pražské Letné derby odvěkých rivalů Sparty a Slavie. Duel béček byl vlastně soubojem posledního s předposledním. Oba celky nastoupily posíleny o několik prvoligových borců, víc jich měla v základní sestavě Slavie. Utkání mělo překvapivě velmi dobrou úroveň, troufnu si říct, že v některých fázích až prvoligovou, ale lepší výkon podalo sparťanské béčko. Také zaslouženě zvítězilo po gólech Kryštofa Daňka 2:0. Stejným výsledkem skončilo i páteční utkání mezi první Příbramí a druhou Líšní. Také tady vyhráli domácí zaslouženě dvěma brankami třiatřicetiletého Tomáše Wágnera. Úroveň duelu však byla podstatně horší, než v pondělí na Letné. Také zarazila minimální návštěva, souboj špičkových druholigových celků bojujících o přímý postup nebo alespoň o účast v baráži navštívilo necelých 900 diváků. Hrát se o první místo ve druhé Bundeslize mezi momentálně vedoucím Darmstadtem a druhým Hamburger SV, tak praská stadion ve švech. Inu, jiný kraj, jiný fotbalový mrav.

V úvodu minulého týdne fotbalovou veřejnost zarmoutila zpráva, že ve věku 87 let zemřel držitel bronzové medaile z ME 1960 ve Francii a stříbrné medaile z OH 1964 v Tokiu Josef Vojta. Velký bojovník se narodil v Plzni, ale tady fotbal niky nehrál, po válce se s rodiči odstěhoval na sever Čech. Hrál v Ústí nad Labem, v Brně a především ve Spartě. Osobně jsem ho naživo viděl hrát v řadě zápasů. Vzpomenu na jeden z nich. Na podzim 1962 bylo tehdejší Sokolovo v ligové tabulce hodně dole, ale tam byl i Spartak Plzeň. Oba celky se ve Štruncových sadech střetly v listopadu a Plzeň vyhrála 5:0. Jeden z gólů vstřelil Jiří Lopata s penalty (nastřílel hattrick), kterou zavinil právě Josef Vojta. Nebyl to jeho zápas, hodně fauloval, ale nebyl to zápas prakticky žádného borce v rudém dresu. Po utkání se říkalo, že hráči chtěli odstavit trenéra Karla Kolského, což se jim nakonec podařilo. Byl okamžitě odvolán, nahradil ho Jaroslav Štumpf. A to Sparta měla v sestavě hvězdné borce: Andreje Kvašňáka, Václava Maška, Tadeáše Krause, Arnošta Pazderu, Jaroslava Dočkala a další. Ale Josef Vojta měl v kariéře naprosto více vydařených zápasů, v roli záložníka toho hodně naběhal a dokázal znepříjemnit hru mnoha věhlasným plejerům. Teď už se dívá na ligové trávníky z fotbalového nebe…

Na závěr něco málo ze zahraničí. V polské lize Legia Varšava porazila Stal Mielec 2:0. Na tom by nebylo nic až tak divného, kdyby vedoucí gól nevstřelil sušický odchovanec třiatřicetiletý Tomáš Pekhart. Vstoupil tak 100. gólem do renomovaného Klubu ligových kanonýrů, stal se jeho 77. členem. V této vybrané společnosti jsou i plzeňští kanonýři: Antonín Hájek se 199 góly (všechny vstřelil za SK Plzeň), Vladimír Hönig se 139 góly (88 za Zlín a 51 za Viktorii Plzeň) Vladimír Perk se 130 góly (všechny za Viktorii Plzeň) a Stanislav Štrunc se 100 góly (65 v Dukle Praha a 35 ve Viktorii Plzeň).