Politico: „Malé trhliny“- válečná jednota mezi USA a Ukrajinou se pomalu rozpadá…

pro Kosu objevil HK

Kolikrát  už  jste  slyšeli o nerozborné  jednotě  kolektivního Západu a o tom, že  bude  Ukrajinu podporovat  až.. až  kam, vlastně?  Až  do jaderného pekla? Ale  tohle dnes pomiňme, jakkoliv je  to obrovsky  těžké a  sotva  možné.

Ale věnujme  se  tomu  splynutí duší, peněženek, zbraní , munice, sankcí  mezi, tentokráte  speciálně USA a  Ukrajinou- Kosíř  HK Jsem mu  vděčný, protože jinak by mi to uniklo. Což  by představovalo velkou chybu, protože Politico, kde  ten článek vyšel, je něco jako polooficiální hlásná trouba  Bílého domu. O to zajímavější je  čtení článku

‘Little fissures’: The U.S.-Ukraine war unity is slowly cracking apart

podle  mého překladače

„Malé trhliny“- válečná jednota mezi USA a Ukrajinou se pomalu rozpadá

Těžký týden pro americko-ukrajinské zprávy odhaluje narušenou harmonii

Spojené státy a Ukrajina jsou z velké části v těsně propojeny a to od doby, kdy administrativa prezidenta Joea Bidena přislíbila podporu „tak dlouho, jak to bude potřeba“, při vzdorování vůči  trvalé  invazi Moskvy.

Po více než roce války však mezi Washingtonem a Kyjevem narůstají v zákulisí rozdíly ohledně válečných cílů a objevují se potenciální ohniska sporů o tom, jak a kdy konflikt skončí.

„Administrativa nemá jasný politický nebo operační cíl. Je to jen protahování války, což je přesně to, co chce Vladimir Putin? řekl poslanec Michael McCaul (R-Texas), předseda zahraničního výboru sněmovny. „Je to jen proto, abychom jim dali tolik, aby přežili, a ne aby vyhráli? Momentálně nevidím politiku pro vítězství, a pokud ji nemáme, co potom děláme?“

Veřejně došlo k malé diferenci  mezi Bidenem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aliance se naplno projevila minulý měsíc, když americký prezident uskutečnil tajnou, dramatickou návštěvu Kyjeva . Ale na základě rozhovorů s 10 úředníky, zákonodárci a odborníky se objevují nové body napětí:

-sabotáž plynovodu na dně Atlantského oceánu;

-brutální, vyčerpávající obrana strategicky nedůležitého ukrajinského města; a

-plán vybojovat  region, kde jsou ruské síly zakotvené téměř deset let.

Vysocí správní úředníci tvrdí, že jednota mezi Washingtonem a Kyjevem je těsná. Ale praskliny, které se objevily, znesnadňují potvrdit  věrohodně  tvrzení, že mezi USA a Ukrajinou nejsou problémy, protože trhlinami pronikají sluneční paprsky.

Po devět měsíců Rusko obléhá Bachmut, ačkoli obsazení města na jihovýchodě Ukrajiny by jen málo změnilo trajektorii války. Stalo se ústředním bodem války v posledních týdnech, kdy boj proti ukrajinským silám vedli vojáci  z žoldnéřské skupiny Wagner. Obě strany utrpěly těžké ztráty a proměnily město v doutnající ruiny.

Ukrajina  odmítla opustit zničené město i za obrovskou cenu.

„Každý den obrany města nám umožňuje získat čas na přípravu záloh a přípravu na budoucí útočné operace,“ řekl generálplukovník Oleksandr Syrskyi, velitel ukrajinských pozemních sil. „Zároveň v bitvách o tuto pevnost nepřítel ztrácí nejpřipravenější a bojeschopnější část své armády – Wagnerovy útočné jednotky.“

Několik vládních úředníků se začalo obávat, že Ukrajina utrácí v Bachmutu tolik bojových sil a munice, že by to mohlo oslabit její schopnost zahájit na jaře velkou protiofenzívu.

„Určitě nechci snižovat ohromnou práci, kterou ukrajinští vojáci a vůdci vložili do obrany Bachmutu – ale myslím, že je to spíše symbolická hodnota než strategická a operační hodnota,“ řekl ministr obrany Lloyd Austin.

Kyjev prozatím ignoroval příspěvek Washingtonu.

Mezitím hodnocení amerických tajných služeb naznačilo, že za zničení plynovodů Nord Stream loni na podzim byla zodpovědná „proukrajinská skupina“, což vrhlo jakési  světlo na tuto velkou záhadu. Nová zpravodajská zpráva, o níž jako první informoval list The New York Times, neměla dostatek podrobností, ale zdálo se, že vyvrací teorii, že Moskva je zodpovědná za sabotáž plynovodů, které dodávají ruský plyn do Evropy.

Analytici zpravodajských služeb nevěří, že by Zelenskyj nebo jeho pomocníci byli zapojeni do sabotáže, ale Bidenova administrativa signalizovala Kyjevu – podobně jako tomu bylo, když loni v Moskvě bomba v autě zabila dceru významného ruského nacionalisty – že určité násilné činy mimo ukrajinské hranice nebudou tolerovány.

Občas se také objevila frustrace ohledně dodávek zbraní Washingtonu Ukrajině. Spojené státy poslaly na frontu zdaleka nejvíce zbraní a vybavení, ale Kyjev vždy hleděl dopředu a okamžitě požadoval další sadu zásoba  zbraní. Ačkoli většina v Bidenově administrativě chápala zoufalství Kyjeva bránit se, podle dvou úředníků Bílého domu, kteří nemají oprávnění mluvit veřejně o soukromých rozhovorech, se ozvalo reptání nad neustálými žádostmi a občas také, že  Zelenskyj neprojevoval patřičnou vděčnost.

„Myslím si, že administrativa je rozdělená, Rada národní bezpečnosti je rozdělená“ ohledně toho, jaké zbraně poslat na Ukrajinu, řekl McCaul, který je v neustálém kontaktu s vysokými Bidenovými úředníky. „Mluvím se spoustou špičkových vojenských mužů a ti z velké části podporují poskytování ATACMS.“

Administrativa neposkytla tyto rakety dlouhého doletu, protože v americkém vlastním arzenálu je jich málo. Existuje také obava, že by Ukrajina mohla zaútočit na vzdálené ruské cíle, což by mohlo vést k eskalaci války.

Nedávná zpráva  říká, že Pentagon blokuje Bidenovu administrativu ve sdílení důkazů o možných ruských válečných zločinech s Mezinárodním trestním soudem, která také vnesla do příběhu jednoty další trhlinu. Představitelé Bílého domu byli zděšeni, když vyšel příběh New York Times, obávali se, že by to poškodilo morální argument, který USA použily na podporu Ukrajiny proti ruským válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.

Pozn. vlk:  Jde o to, že  Bílý dům došel k názoru, že pokud  dojde  k souzení  ruských válečných zločinů, příště  jsou na řadě  Američané.

Administrativa definitivně vyhlásila alianci mezi Spojenými státy – a jejich spojenci – a Kyjevem, že  zůstala silná a že bude trvat tak dlouho, dokud bude zuřit válka.

Mluvčí Národní bezpečnostní rady Adrienne Watsonová uvedla, že Bílý dům je „v neustálém spojení s Ukrajinou, protože podporujeme její obranu její suverenity a územní celistvosti“. Dodala, že vzhledem k tomu, že Putin nejeví žádné známky ukončení své války, „nejlepší věc, kterou můžeme udělat, je nadále pomáhat Ukrajině uspět na bitevním poli, aby mohla být v co nejsilnější pozici u vyjednávacího stolu, až ten čas přijde“.

Rostoucí diference však mohou předznamenat větší rozpor v debatě o tom, jak válka skončí.

Přestože Biden slíbil neochvějnou podporu a pokladna zatím zůstává otevřená, USA daly Kyjevu najevo, že na této úrovni nemohou financovat Ukrajinu donekonečna. Ačkoli podpora Ukrajiny byla z velké části úsilím obou politických  stran, malý, ale rostoucí počet republikánů začal vyjadřovat skepsi ohledně použití amerického rozpočtu na podporu Kyjeva, aniž by se blížil konec vzdálené války.

Mezi těmi, kdo vyjádřili pochybnosti o podpoře na dlouhou trať, je předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy , který řekl, že USA nenabídnou Ukrajině „bianko šek“ a odmítl Zelenského pozvání odcestovat do Kyjeva a dozvědět se o válečné realitě.

„Vždy je tam nějaké tření,“ řekl Kurt Volker, zvláštní prezidentský vyslanec pro Ukrajinu během Trumpovy administrativy. „Zelenský do toho také trochu vstoupil s McCarthym – ukázalo se, že ho potřebuje ‚vzdělávat‘, spíše než s ním pracovat.“

Mnoho pozorovatelů si však pochvaluje pozoruhodnou transatlantickou jednotu a  pevně se držící alianci, navzdory ekonomické a politické dani, kterou si válka vybrala.

„Vidím ty malé trhliny, ale ty existovaly včetně  neshod a rozdílných názorů mezi USA a Ukrajinou už před velkou únorovou invazí a od té doby,“ řekl Shelby Magid, zástupce ředitele Eurasijského centra Atlantické rady. „Zelenský již dříve pronesl ostré poznámky směrem k USA a Bílý dům s ním vyjádřil nesouhlas – veřejně i soukromě – v konkrétních aspektech, ale to neposunulo ani nesnížilo celkovou podporu a partnerství USA.“

Krizové body se stále vznášejí na obzoru. Američtí představitelé se domnívají, že Zelenského  trvání na tom, aby byla celá Ukrajina – včetně Krymu, který je pod ruskou kontrolou od roku 2014 – vrácena Ukrajině před zahájením jakýchkoli mírových jednání, by válku jen prodloužilo. Ministr zahraničí Antony Blinken signalizoval Kyjevu, že případné znovudobytí Krymu ze strany Ukrajiny by pro Putina znamenalo červenou čáru, která by mohla vést k dramatické eskalaci ze strany Moskvy.

Pentagon navíc soustavně vyjadřoval pochybnosti, zda ukrajinské síly – přestože jsou vyzbrojeny sofistikovanými západními zbraněmi – dokážou vytlačit Rusko z Krymu, kde je  téměř deset let.

Biden se zatím držel svého refrénu, že Spojené státy nechají všechna rozhodnutí o válce a míru na Zelenském. Ale ve Washingtonu se začalo šeptat o tom, jak udržitelné to bude, až válka bude  stále  dále pokračovat – a blíží se další prezidentské volby.

„Nikdy v historii nebyla válka bez neúspěchů a výzev,“ řekl Rep. Jason Crow (D-Colo.), armádní veterán a člen HFAC. „Otázkou není, zda mají Ukrajinci neúspěchy, ale jak na ně reagují a jak je překonávají. Ukrajina je  překoná, porazí Rusko a zůstane svobodná.