Politika v rukách „politiků“

napsal Leo K.

Politika má být správou obce, nikoliv její demolicí. Současná  garnitura není první českou vládou, která postavila mladé proti starým a udělala z mezigenerační solidarity bitevní pole. Jaroslav Ungerman je v mých očích patrně jedním z nejlepších ekonomických analytiků. V e-zinu !Argument píše:

Ke zdůvodnění, proč provést důchodovou reformu se používají nejrůznější argumenty. Jedním z nich je tvrzení, že důchody příliš zatěžují státní rozpočet. Prostě snížit toto zatížení státního rozpočtu – to je ten výchozí argument, proč snížit jak způsob propočtu důchodu, tak jeho valorizaci.[…]

Kritici úrovně podílu důchodů na HDP v ČR tvrdí, že je současná úroveň příliš vysoká. O tom, jaká by v našich podmínkách měla být optimální úroveň tohoto podílu, mlčí. Studie na toto téma v podstatě nedefinují, kde tato hranice leží, ale přesto vědí – jak jinak – že je tento systém neudržitelný[…]

Všechny tyto propočty jsou velmi podmíněné. Modelují budoucnost z pozice tzv. udržitelnosti současného systému propočtu důchodů. Přitom nejsou schopny určit, jaká je ona obecně přijatá hranice optimální velikosti podílu důchodového fondu na HDP, zda to má být 6 % nebo 8 % nebo 10 % nebo ještě více. Žádná taková hranice, jak už bylo řečeno, neexistuje. Kromě toho je nutno kriticky posuzovat i samotný propočet. Ten se skládá z několika neznámých. Relativně spolehlivá je demografická prognóza vývoje počtu obyvatelstva. Tam je nejdůležitější odhad porodnosti – ale i ten může být zpochybněn[…]

Udělejme si jen takovou malou extrapolaci dosavadních trendů za období 2015 – 2022. V tomto období rostl HDP v běžných cenách v průměru ročně o 5,6 %, objem mezd a platů v průměru o 6,7 % a objem vyplacených důchodů o 4,65 % průměrně ročně.

Pokud si tato čísla promítneme na úroveň roku 2030 – a opravdu jde jen o extrapolaci – tedy pokračování dosavadního trendu, pak v roce 2030 by HDP dosáhl 10 490 mld. Kč, objem mezd a platů 3850 mld. a objem vyplácených důchodů 763 mld. Tedy podíl důchodů na HDP by byl 7,3%.

Můžeme si zvolit i jiné propočty a i ty ukážou, že se nám předkládají od politiků čísla, která jsou „cinknutá“. Jejich řešení, které navrhují, je nejsnazší – protože nejsou schopni uhájit výběr daní a sociálního pojištění, protože existují kategorie budoucích důchodců, kteří platí jen minimum do důchodového fondu a spoléhají na solidaritu důchodového systému. Stejně tito politici nejsou schopni rozumně řešit ani výdaje státu na některé jiné výdaje a proto je pro ně nejsnazší snížit valorizaci důchodů a hájit ji tím, že je to v zájmu našich dětí atd[…]

K úvahám o růstu důchodů v nejbližších letech. Statistický úřad zveřejnil údaje o růstu mezd v roce 2022. Průměrná mzda v tomto roce dosáhla 40 353 Kč a meziročně vzrostla o 6,5 %. Spotřebitelské ceny se zvýšily o 15,1 % a reálná mzda se tak snížila o 7,5 %.

Promítněme si tato data do let 2023 a 2024. Opravdu si myslíme, že i nadále bude klesat reálná mzda? Že i letos zaznamenáme její pokles. Pokud se naplní některé úvahy o růstu inflace o 8-9 %, pak by reálná mzda při stejném růstu jako v roce 2022 klesla o 2-3 %. Jenomže to také znamená pokles koupěschopnosti oproti roku 2021 o minimálně desetinu – a to už bude moc, to už dopadne natolik zásadně na životní úroveň rodin, že to vyvolá společenskou krizi. Poroste v takové situaci ekonomika, nebo se rozvine krize? Pokud vláda nebude bojovat proti inflaci všemi dostupnými prostředky a dovolí tento pokles životní úrovně všech vrstev obyvatelstva, pak na podzim budeme svědky společenské krize, které může mít velmi málo předvídatelné následky.

Domnívám se, že bude proto nutno – ještě do konce tohoto roku – valorizovat mzdy, připustit rychlejší růst mezd a platů. To také vytvoří větší zdroje pro krytí důchodů. Prostě změna dosavadní pasivní politiky nečinného přihlížení k tomu se odehrává v národním hospodářství je nevyhnutelná.

„Cinknutá data;“ válka je mír až vyženou posledního „rusáka“ (na Ukrajině) a proto tam dodáváme zbraně; ministerstvo vnitra je jenom maskované ministerstvo pravdy z Orwellova 1984; strach má být nástrojem kontroly společnosti. Cenzura (včetně té předběžné) je přiznáním slabosti systému, když nenalézá odpovědi na otázky a musí se uchýlit k násilí. Už jsou tu politické procesy. Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodoval v minulých dnech o žalobě, kterou na svého zaměstnavatele podala učitelka češtiny na jedné z tamních škol Martina Bednářová kvůli vyhazovu ze zaměstnání. V hodině slohu sdělovala osmákům informace, které byly v rozporu s tím, co přinášela oficiální média a jež se v České televizi a dalších hlásných troubách neobjevovaly. Na to si u ředitelky školy stěžoval František Kroupa, syn někdejšího disidenta Daniela Kroupy (!)
U obvodního soudu pro Prahu 7 dostali v pátek dr. Josef Skála, ing. Juraj Václavík a Vladimír Kapal po osmi měsících s podmínkou na pět let „za popírání katyňského masakru“, třebaže takovou skutkovou podstatu soud neprokázal. Důkazním materiálem v kauze rozhlasového pořadu, který se událostí zabýval, byly pro něj především články z devadesátých let, zatímco navrhované historické důkazy zpochybňující jednoznačnost oficiální verze soud nepřipustil.

Máme opět možnost mlčet, dávat si pozor na pusu, zvedat ruce a souhlasit, nehasit co nás nepálí, doufat, že nás se to nedotkne, že nebudeme mít v práci či ve škole problémy.

Je neděle, otevírám mailovou schránku: DWN – proč DWN? Německo je země se kterou máme, až nezdravě, největší obchodní výměnu. Země o jejíž ekonomice se tvrdí, že zakašle-li, česká se hroutí v křečích.

Vážení čtenáři,

deindustrializace v Evropě pokračuje. Největší německá hliníkárna teď musí kvůli drahé energii úplně zavřít Rheinwerk – pravděpodobně navždy.
Přečtěte si také, proč EU nemůže vymáhat sankce proti ruským miliardářům, jak USA ztrácejí vliv na Blízkém východě a mnoho dalšího.

Celý tým DWN vám přeje informačně bohaté čtení.

Vedle zmíněných témat – odstavení největší hliníkové hutě v Německu (V hliníkárně Rheinwerk v Neussu je možné vidět důsledky vysokých cen elektřiny pro německý průmysl – a rizika spojená s programem Energiewende) a blamáže spojené s hledáním ruských plateb (více než 50% ruských plateb je totiž dolarech a ty – jak známo – nemají národnost) DWN zmiňuje

obrat na trhu s elektromobily: Výrobce baterií CATL vyvolává senzaci agresivními cenami. CATL je jedním z největších výrobců baterií do elektromobilů v Číně. Mezi zákazníky CATL v Číně patří společnosti BAIC, Geely, GAC, Li Auto, NIO a SAIC. Čínský výrobce baterií také spolupracuje na mezinárodní úrovni prakticky s každým výrobcem elektromobilů. Několik zákazníků má nyní získat příznivější podmínky. Tesla mezi nimi není. Bateriový gigant CATL (Contemporary Amperex Technology Co. Limited) zásobuje prakticky všechny výrobce e-automobilů vysoce kvalitními a výkonnými bateriemi pohonu. CATL chce se zlevněnou baterií pro účastníky zachovat „loajalitu stálých zákazníků“ z Číny a posílit čínský automobilový trh. Tesla zlevněné baterie do elektromobilů nedostává.

Dále zpráva jak USA ztrácí svůj vliv na předním východě. Když úhlavní nepřátelé Saúdská Arábie a Írán v pátek 3. března překvapivě oznámili obnovení diplomatických vztahů, globální reakce byly nápadně odlišné. Ve Spojených státech a v Německu byly komentáře k tomuto kroku stručné a spíše opatrné. V Číně, kde se jednání konala v předchozích dnech, však lidé přímo jásali: „Je to vítězství dialogu, vítězství míru a důležité dobré zprávy v době velkých turbulencí ve světě,“ řekl nejvyšší čínský diplomat Wang Ji. A ukázal prstem na Západ a dodal, že „svět se neomezuje jen na problém Ukrajiny.“ Experti dokonce tvrdí, že nejdůležitějšími aspekty dohody mezi Rijádem a Teheránem jsou čínská role a absence Spojených států jako bývalé mocnosti v regionu, protože ukazují tektonický posun moci. A v USA, kde byla reakce Bílého domu úzkoprsá, „to bude interpretováno – pravděpodobně správně – jako políček Bidenově vládě a jako důkaz, že Čína je nastupující mocnost,“ říká Jeffrey Feltman z americké Brookings Institution. A zájmy všech tří zemí jsou stejné: Čína potřebuje především stabilní hospodářské vztahy ve světě, aby vyrostla v dominantní supervelmoc.

Zahraničně-političtí experti SPD a Unie ale už vidí poučení. „Musíme posílit naši strategickou spolupráci s USA. Nikdo nemůže prosazovat své vlastní zájmy a hodnoty bez těch druhých,“ řekl agentuře Reuters místopředseda skupiny Union Wadephul. A Schmid, zabývající se zahraniční politikou SPD varuje, že Evropané nesmí zapomínat na Blízký východ.

Můj komentář: Státy se emancipují a stále více kašlou na EU a na USA, které svým vývozem zahraniční pomoci (hotovými výrobky) vlastně realizují neokolonialismus.

Mocenské ambice Číny a její nové směřování – Vzestup Číny je úspěšným příběhem posledních tří desetiletí. Naděje, že se Čína hladce začlení do světové politiky, které dominuje Západ, však postupně mizí. Jakým směrem se místo toho Čína vyvíjí? Čína odmítá unipolaritu Spojených států a sahá po absolutní špičce: Čína v roce 2019 poprvé předstihla Spojené státy v počtu patentových přihlášek. A mohutně sankciovaná polečnost Huawei je na prvním místě. Podle Světové organizace duševního vlastnictví WiPo bylo v Číně v loňském roce podáno téměř 59 000 patentů – asi o 1000 víc než v USA.

Můj komentář: Jenom u nás je Čína vydávaná za zemi, která umí pouze kopírovat. A pochopitelně s odkazem na národní bezpečnost je všechno čínské špatné. NÚKIB důrazně varuje před používáním aplikace TikTok. Je údajně závadový a nebezpečný a jeho používání je prý bezpečnostním rizikem. Jako by soudruzi z čínského politbyra KS Číny byli ochotni se přehrabovat v miliardách krátkých či delších videí převážně natáčených teenagery. To mi hlava nebere. Udává se, že Čína u nás neinvestuje. Také proč? Nemáme žádné technologie (mimo liberecké nanovláknové), které by Čínu zajímaly. A jak je to s obchodem? Viz Zbyněk Fiala: Ještě roku 2021byla celková bilance českého zahraničního obchodu, s celým světem, rovná přibližně nule (mínus deset miliard korun). Zato za Fialy roku 2022 se tato bilance propadla do schodku 200 miliard korun. Nerovnováha jen s hlavními partnery, tedy Ruskem, Čínou, Německem a USA, přitom dosáhla téměř půl bilionu korun (mínus 457 miliard). Takto definovaná nerovnováha byla i za Babiše, ale byla menší, za dva roky mínus 362 miliard. Fiala tedy zvládl za rok o polovinu víc než Babiš za dva roky.

Nový zákon o elektroměrech chce spotřebitele dále zneprávnit – Takzvané „chytré měřiče“ jsou digitální, síťově propojená měřící zařízení tepla nebo elektřiny, která automaticky předávají v závislosti na stav sítě spotřebu poskytovateli. Tato data mohou také spotřebitelé kdykoli zobrazit, například v aplikaci pro chytré telefony. To umožňuje distribučním společnostem nabízet „dynamické tarify,“ měnící se podle okamžitého stavu.  Inteligentní měřiče mají podle kruhů ministerstva  usnadnit úsporu energie a zajistit vyšší energetickou účinnost. V důsledku toho by spotřebitelé mohli přesunout své nákupy elektřiny do levnějších časů s vysokou výrobou obnovitelné energie z větru a slunce. Technologie inteligentních měřičů je kritizována ochránci dat, protože takto koncipovaný měřič velmi přesně odráží životní návyky lidí.

Nizozemští zemědělci se bouří: velká demonstrace proti vyvlastňování – Hořící balíky slámy a blokády dálnic traktory: Nizozemsko se obává hněvu zemědělců. Objevují se i transparenty požadující Nexit. Protesty zemědělců jsou vyvolány ohlášenými požadavky na ochranu přírodních oblastí. Středopravá koalice premiéra Marka Rutteho chce do roku 2030 drasticky snížit emise dusíku. Toto rozhodnutí vyvolalo rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2019. Opatření by mohla znamenat konec asi pro 30 procent chovů hospodářských zvířat, odhaduje vláda. Majitelé asi 3000 farem, které vypouštějí nejvíce dusíku mají být přesvědčeni, aby je prodali nebo alespoň drasticky snížili stavy hospodářských zvířat. Vyloučeno však není ani vyvlastnění. Rozhodnutí z roku 2019 mělo velké důsledky: projekty v blízkosti přírodních oblastí, kde se dusík uvolňuje, nemohou být schváleny. To znamená, že se zastavuje výstavba bytů a silnic, průmysl nemůže expandovat, a dokonce je ohrožena transformace energetiky. „Zásadní restrukturalizace zemědělství je nevyhnutelná,“ řekl ministr van der Wal. Zemědělci ale požadují perspektivu do budoucna a cítí se opuštěni politikou. Také zpochybňují potřebu opatření.

Kvalifikovaní pracovníci do Německa nepřicházejí – zemi houfně opouštějí – Autor Matthias Weik popisuje hořkou realitu země, která ztratila kontakt se světovou špičkou – a hrozí, že se ještě více propadne.

Nedostatek zaměstnanců v Německu se neustále zhoršuje. Více než polovina německých firem má potíže s obsazováním volných pracovních míst. Německá průmyslová a obchodní komora předpokládá, že v Německu zůstanou neobsazené asi dva miliony pracovních míst, přičemž přes 2,6 milionu je nezaměstnaných. S odkazem na zprávu o budoucnosti pracovních míst Boston Consulting Group očekává, že v Německu bude do roku 2030 chybět 1,1 milionu IT a matematických odborníků. Bez kvalifikovaných pracovníků není možný žádný energetický obrat a navíc hrozí masivní hospodářský pokles, ztráta při vytváření hodnoty a prosperity.

Německo naléhavě potřebuje kvalifikované pracovníky, ale o ně vypukla globální konkurence. Pokud vysoce kvalifikovaní odborníci v globální poptávce opustí svou rodinu, okruh přátel a kulturu a svou vlast, pak to dělají převážně proto, aby vydělali peníze a umožnili svým rodinám mít nejlepší možné prostředí.

Proč by tedy měli ze všech míst přijít právě do Německa?

Do země, jejímž jazykem obvykle nemluví a v níž existuje daňový systém, který je vysoce nepřátelský a mezinárodně nekonkurenceschopný. Vysoké náklady práce činí z Německa neatraktivní místo pro podnikání pro zaměstnavatele – a nízké čisté příjmy pro zaměstnance jsou stejně neatraktivní pro naléhavě potřebné kvalifikované pracovníky ze zahraničí.

Proč by měli vysoce kvalifikovaní specialisté imigrovat do Německa?

Do země s horším výzkumným prostředím, než mají například Spojené státy, Švýcarsko nebo Austrálie? Do země, která se nevyznačuje podnikatelskou a podnikatelskou přívětivostí. Do země s vyčerpávající a nedostatečně digitalizovanou byrokracií (Německo si v digitalizaci veřejných služeb nevede ani tak dobře jako Řecko), která ničí pracovní místa a brání novým technologiím a inovacím. Zkrátka, Německo je kvůli tomu neatraktivní jako průmyslová lokalita.

Který celosvětově žádaný odborník zamýšlí emigrovat do země, v níž je systém zdravotní péče a péče o staré lidi na hraně a v budoucnu hrozí selhání péče v nemocnicích a domovech starých lidí. Do země, v níž se v posledních desetiletích přistěhovaly miliony nekvalifikovaných a málo kvalifikovaných lidí, zatímco statisíce vysoce kvalifikovaných lidí emigrovaly – tři čtvrtiny emigrantů z Německa mají vysokoškolské vzdělání.

V zemi, jejíž „energetický obrat“ po léta přinášel svým občanům a ekonomice celosvětově nejvyšší ceny elektřiny a poškodil Německo jako obchodní lokalitu – s tím výsledkem, že v listopadu a prosinci 2022 vyrobily většinu elektřiny uhelné elektrárny známé jako největší znečišťovatelé.

Země, která ve srovnání se svými hlavními ekonomickými konkurenty, Spojenými státy a Čínou, stále více zdražuje a neustále ztrácí svou atraktivitu a konkurenceschopnost a hrozí jí deindustrializace v bezprecedentním měřítku.

Můj komentář: převzal jsem jenom část článku z DWN. Ač není o nás, domnívám se, že pokud má naše vláda nějaké zbytky svědomí, měla by při čtení tohoto článku podat demisi a požádat prezidenta, aby vyhlásil nové volby. Když už ne při čtení tohoto článku, tak při čtení toho co píše poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan – a opět vyjímám jenom několik odstavců:

…A zákon o snižování inflace snad ani nemusím podrobněji popisovat. Jedná se o největší investici do řešení v oblasti klimatu a čisté energie v americké historii. U každé z těchto investic je naším cílem „přilákat“ soukromý kapitál, nikoli jej nahradit, a přilákat „trpělivý kapitál“, aby se kritické technologie rozšířily. Zejména v případě energetických technologií nové generace, jako je čistý vodík a jaderná fúze, nám proaktivní investiční strategie nyní může později ušetřit miliardy dolarů. Vymezujeme také cestu pro rozsáhlé projekty technologické infrastruktury, které budou sloužit jako národní majetek, jako je potenciální Národní výzkumný zdroj umělé inteligence, který by zpřístupnil pokročilou umělou inteligenci a výpočetní infrastrukturu všem výzkumným pracovníkům ve Spojených státech.
Druhým pilířem je rozvoj, získávání a udržení špičkových talentů.
Nejjednodušším způsobem, jak tohoto cíle dosáhnout, je zajistit, aby Spojené státy zůstaly preferovanou destinací pro všechny přední talenty STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) na celém světě. To znamená investovat do našich domácích výzkumných a vzdělávacích kapacit a také zajistit, aby špičkové zahraniční talenty mohly do Spojených států přijít a zůstat zde. Čína zdvojnásobuje svou produkci talentů STEM, ale přilákat a udržet si nejlepší talenty STEM na světě je výhoda, kterou můžeme ztratit.
V této oblasti jsme dosáhli významného pokroku. Začátkem letošního roku jsme oznámili řadu opatření, která mají zefektivnit imigrační proces a otevřít nové cesty pro zahraniční studenty a výzkumné pracovníky v oblasti STEM…

Prof. Thomas Koch, vedoucí institutu spalovacích motorů Technologického institutu v Karlsruhe (KIT), si stěžuje na „podvod s bilancí CO2“ a „útok na individuální mobilitu“ podle dohodnutého zákona EU o zákazu spalovacích motorů. To řekl v rozhovoru pro Automobil Industrie. „Tvrdí se, že rozhodnutí je nezbytné z důvodů ochrany klimatu. Ale to je záminka a ne pádný argument“, řekl Koch.

Několik stovek vědců již opakovaně napsalo poslancům EU, aby je upozornili na údajný „podvod s CO₂,“ jehož se dopouštějí nevládní organizace, jako je Greenpeace. „Energetičtí experti a experti na bilanci však upozorňují a podrobně vysvětlují, že úspor CO₂ prostřednictvím elektromobility nelze v mnoha evropských zemích dosáhnout. A tak strategie EU přinejmenším nedbale porušuje doporučení Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) ušetřit zbytkový rozpočet na CO₂ lidstva“, zlobí se Koch.

Ředitel institutu si je jistý, že rozvoj infrastruktury, výroba a distribuce elektromobilů množství emisí CO₂ dokonce zvýší. „Skutečnost, že ve skutečnosti nejde o tyto emise, je zřejmá tím, že ani vodíkový motor, který se vyrábí zeleným vodíkem z trvale přebytečné elektřiny, se nebere v úvahu v segmentu vozidel do 3,5 tuny,“ stěžuje si Koch.

V důsledku tohoto rozhodnutí šéf institutu očekává, že mnoho firem a dodavatelů ukončí činnost nebo přemístí své provozy do zahraničí. „Čínské firmy získají akcelerovanou oporu a rozšíří svůj podíl na trhu o atraktivní hybridní modely,“ předpokládá Koch. Věří, že EU nakonec uzná své chyby, ale pak už je pravděpodobně příliš pozdě jednat.

„Věřím, že v určitém okamžiku tento proces EU uzná a zavedou se protiopatření. Ale škody jsou napáchány, ztráta našeho desetiletí technologického vůdcovství je již nevratná.“ – Prof. Thomas Koch, KIT Institute Head of Piston Machinery

Neboť obyvatelstvo podle Kocha především ti, kteří mají málo peněz k dispozici, budou trpět důsledky rozhodnutí Evropské unie. Řízení bude vždy drahé. Domýšlí: „Akce samozřejmě nejsou ekologickým programem, ale útokem na individuální mobilitu.“

A na závěr Andrej Babiš na COP 26 v Glasgow:

… Navzdory těmto skutečnostem Evropská komise nadále předkládá nebezpečné návrhy, například návrh na zákaz spalovacích motorů v roce 2035 nebo na zavedení emisních povolenek pro dopravu a individuální bydlení. Kvůli nevhodné legislativě a spekulacím se cena emisních povolenek vymkla kontrole, což má za následek prudce rostoucí ceny elektřiny. V důsledku toho a v souvislosti s rychle rostoucími cenami zemního plynu, vyvolanými většinou mocenskými hrami mezi jednotlivými státy, může být mnoho Evropanů ohroženo energetickou chudobou.

Namísto sjednání dlouhodobých kontraktů s Ruskem se evropští politici horlivě snaží zablokovat tranzitní kapacitu plynovodů Nord Stream 2 a Opal s poukazem na obavy z budoucí závislosti EU na Rusku. Dámy a pánové, možná to bude pro vás novinkou, ale my už jsme závislí na ruském zemním plynu a budeme na něm nadále závislí nejméně po dobu příštích dvaceti až třiceti let. Žádný jiný způsob, upřímně řečeno, neexistuje, jelikož EU potřebuje ročně 400 miliard krychlových metrů zemního plynu, ale vyrábí pouze 50 miliard.

Návrhy „Fit for 55“ neberou na zřetel podmínky a dispozice jednotlivých členských států ani poměr průmyslu k HDP. Evropská komise nepředkládá žádné hodnocení dopadu těchto návrhů ani žádná oponující stanoviska. Nevíme, zda tyto cíle nejsou příliš ambiciózní. Nemáme představu, kolik bude stát taková transformace, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.

Pro jednotlivé členské státy je zcela zásadní zvolit si vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Česká republika se nemůže spoléhat výhradně na obnovitelnou energii – naše krajina a klimatické podmínky to prostě neumožňují. Jedinými prostředky, pomocí nichž může Česká republika dosáhnout nulové emise CO₂, jsou jaderná energie a zemní plyn. Zejména jaderná energie představuje čistý, bezpečný, spolehlivý a nenákladný zdroj elektřiny a členské státy EU a Evropská komise by to měly uznat.

Zelená dohoda může přinést obrovské sociální, hospodářské, politické a geopolitické náklady. Náklady, které by mohly vyvolat ohromné napětí ve společnosti a mezi spojenci, otevřít dveře radikálům a ohrozit naši demokracii. Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti EU, za zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, za rozpad průmyslu, a nakonec i za zničení životního prostředí, které hodlá chránit.

Zelená dohoda prostě chce příliš mnoho, příliš brzy a za jakoukoli cenu…

A když následně Fiala signalizoval (jen dovnitř České republiky, podobně jako ve své době Babiš), že i on je proti, je zcela očividné, že během půlročního předsednictví nebyl schopen navázat výhodné spojenectví se zeměmi, které ten Timmermansův šílený plán přijmout nechtějí. Nebyl schopen, protože lokajsky sloužil, nevšiml si, že může využít vlivné pozice dočasné hlavy Rady Evropské unie.

Prostě český lokaj, dobrý lokaj. (Štěpán Cháb)