kdykoliv mám co do činění s nějakým mainstreamovým sdělovadlem nebo těmi jedině a vždycky správnými z veřejného prostoru, vždycky čtu, vidím, slyším, jak ta naše liberální demokracie je úplně ale úplně super, jak ji musíme bránit před kde kým a kde čím. Protože hodnoty, na kterých stojí, jsou posvátné.
Na druhé straně, ze stejným mluvidel, kamer, klávesnic a mikrofonů se na mne sype záplava informací o tom, jak je neustále ohrožována a kdo všechno ji ohrožuje a že je potřeba ji bránit. Nejlépe zavedením cenzury. Na čemž horečně pracuje třeba takový Rakušan…..
Shodou okolností mi dva kosíři, nezávisle na sobě , poslali maily v kterých popsali, jak vypadala žurnalistika v dobách, kdy na Západě i v Česku jsme si ještě užívali demokracii bez přívlastků, tedy tu nedokonalou, úplně obyčejnou. Kdy na nás nevrhal stín Nejvyšší ostříž Igor Stříž, kdy ještě na ČT v diskusních pořadech byli do studia zváni jak bílí, tak černí, ale také modří, fialoví, karmínoví, žlutí, bledě zelení , červeno modře pruhovaní, oranžově tečkovaní a kdo ví jací jiní. Takže pořad měl smysl, protože prezentoval obrovské spektrum názorů.
Na rozdíl od těch bezpohlavních a nudných, smysl postrádajících unisono koncertů jediného správného názoru!
Harryp sáhl po materiálech z amerického tisku, starých 55 let. KD pak se probral starými tuzemskými novinami.
A oba zjistili přesně totéž. Co? Tak to se dočtete v obou dnešních článcích Kosy.
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 