Dnes v pondělí se konal Pochod za mír ve Zlíně. Zde je informace o jeho průběhu od Milana:
posílám zprávu o pondělním Pochodu za mír ve Zlíně. Symbolicky na náměstí Míru se nás sešlo kolem stovky za dohledu jedné policejní hlídky v automobilu a zřejmě pár tajných. Odtud jsme vyrazili přes tržiště, náměstí Práce a kolem Obchodního domu k soše T. G. Masaryka, kde jsme si zazpívali jeho oblíbenou Ach synku, synku… Ve větru povlávali české a i moravské vlajky. Vždyť Masaryk byl rodák z Hodonína. Pak jsme přešli do sousedního parku Komenského k pomníku partyzána, kde se obyčejně připomínají výročí spojené s 2. světovou válkou. Tam zazněly dva krátké proslovy a poděkování organizátorům. Zatímco na začátku ještě trochu sněžilo, tady už byla obloha vymetená. Sluníčko svítilo řečníkům do tváří. Pak jsme se přes několik ulic vrátili na náměstí Míru, kde jsme se rozešli. Bylo to velmi příjemní setkání a oznámili jsme účastníkům i to, že každý pátek od 19 hodin na náměstí svítíme za mír, takže by účast mohla bývat zase vyšší. Policie práci neměla, občas nějaké auto na silnici zatroubilo a řidič pokynul. Možná na podporu, možná že ne…. Ale to se už nedozvíme. Při rozchodu nám jeden z účastníků oznámil, že se bavil s tajným, který říkal něco v tom smyslu, že tato naše vláda je – mírně řečeno – mimo mísu… Tolik report z místa.
PS. Historie, tak jak ji známe, je v podstatě záznamem válek po celém světě. Angličané mají přísloví, že šťastný národ je ten, který nemá žádné dějiny (to znamená, že nevede žádné války). Dějiny dopodrobna popisují, jakou hru králové hráli, kterak mezi nimi vypuklo nepřátelství a jak se navzájem vraždili. Kdyby tyto záznamy představovaly skutečně vše, co se kdy na světě událo, neměli bychom již dávno o čem hovořit. Kdyby příběh vesmíru začal válkami, nezůstalo by na něm ani živáčka. Některé národy, proti nimiž byly války vedeny, zmizely. Příkladem mohou být některé původní kmeny v Austrálii, z nichž vetřelci nenechali naživu takřka nikoho. Mimochodem, stojí za povšimnutí, že tito domorodci ke své obraně neužívali sílu duše, a není třeba zvláštní představivosti, aby člověku bylo jasné, že dnešní Australany stihne stejný osud jako jejich oběti. „Všichni, kdo se chápu meče, také mečem zajdou“. U nás se říká, kdo s čím zachází, tím také schází.
Mahátma Gándhí
Milan
Dodatek z úterního rána -Mariánky a Cheb
Dobrý den vlku.
Od chvíle kdy jsem Vám poslal svůj e-mail mi na Vaší adresu, se mi již nepovedlo odeslat žádný další. Znovu se dnes pokusím alespoň o sdělení, že Pochodu za mír se v Mar. Lázních 20.3. zúčastnilo cca 80 – 100 osob různého věku. V Chebu 26.3. cca 80 lidí (za velice nepříznivého počasí!). Na obou jsem byl přítomen jako účastník.
Mariánky
Cheb
Budu rád, jestli tento e-mail „projde“ . Kromě pozitivních názorů a odhodlání přítomných dát najevo svojí touhu po životě v míru, jsem zaznamenal (pro mne) smutnou skutečnost. Při zpěvu naší hymny jsem byl jediný kdo smekl pokrývku hlavy. Ale to se asi dnes už přežilo…
Jaroslav +70
v úterý jsou naplanovány pochody u nás v Plzni a v Havlíčkově Brodě.
O Brodu netuším vůbec nic.
Takže Plzeň. Celkem nemám o čem psát. Věřím, že to organizačně někdo zajistil. Takže mojí maličkosti bude stačit být v úterý v 17,00 hod. na náměstí Republiky a připojit se k ostatním. Nebo tam být sám. Pro případ, že bych se stal kůlem v plotě, namířím si to soukromě vejšlapem na náměstí Míru. Od Bartoloměje k Rozhlasu. Jestliže to někdo organizuje, rád se přizpůsobím.
Snad nás ale bude aspoň jako ve Zlíně…. Zprávu samozřejmě podám.