Proč globální Jih přestává mít rád Západ a liberální řád


Je zcela  zřejmé,  že  kolektivní Západ zatím nejtěžší porážku, kterou ohledně  ukrajinské kampaně zinkasoval, je ta, že ohledně  sankcí a bojkotu Ruska získal aktivně na  svou stranu  cca  27%  členských zemí  OSN.  Prostě tzv. globální  Jih  už  evidentně neodezírá  ze  rtů  Velkého bílého otce  z Washingtonu, natož  blondýny  z Bruselu, dělají  čest všem vtipům na  blondýny, co jich  na světě  existuje. O nějakém  chlápkovi  z Downing Street  a podobných  škoda  plýtvat  kyslíkem a dechem.

Příkladů k tomu existuje  dost a dost. To jen ČT , Fiala, Lipavský  podobní  šmokové  si honí trika. Náhodou jsem k tomuto  tématu narazil  na ilustrativní článek na South  China  Morning Post, tedy obrovské medium,  vydávané v Hong Kongu.  A je to zatraceně  zajímavé čtení:

Why the Global South are falling out of love with the West and the liberal order

podle překladače

Proč globální Jih přestává mít rád Západ a liberální řád

  • Posouvání mocenských poměrů, neústupnost Západu kvůli Ukrajině a špatné výsledky jeho zahraničních intervencí způsobily, že zbytek  světa je velmi ostražitý.
  • Jih se nepostaví na stranu Východu ani Západu, aniž by se ujistil, že je brán ohled na jejich zájmy. Romantika vztahů se Západem je správně a opravdu u konce

Zábavná věc, co  se stala na cestě na fórum je muzikál Stephena Sondheima z Broadwaye z roku 1962 založený na římské frašce od Plauta (254–184 př. n. l.), který byl v r. 1966 transformován na  hudební film. Je o římském otrokovi Pseudolovi, který se pokusil získat svobodu tím, že přesvědčil svého majitele Hera, aby získal srdce Philie od vedle, která je zaslíbena vojákovi Milesi Gloriosovi.

Kus se stal úspěšným, když Sondheim změnil úvodní píseň Love is in the Air na Comedy Tonight , což ukazuje, jak se romantika lépe prodává jako komedie.

Muzikál si užil různých repríz, včetně kantonské verze v Hong Kongu v roce 2009.

Připomněl jsem si tuto strhující frašku, když jsem sledoval video z posledního setkání ministrů zahraničí Skupiny 20 v Novém Dillí. Indický premiér Narendra Modi udal tón tím, že zopakoval téma G20: „Jedna planeta, jedna rodina, jedna budoucnost“. Řekl: „Žádná skupina si nemůže nárokovat globální vedení, aniž by naslouchala těm, kterých se její rozhodnutí nejvíce dotýkají.“

Členové NATO z G20 zjevně neposlouchali, protože nedošlo na  přijetí  žádné dohody o společném komuniké, které by vyhlásilo odsouzení ruské invaze. Členové západní skupiny G20 tím byli tak rozhořčení a zaujali tak „spravedlivý“ postoj, že porušili první pravidlo být laskavým hostem.

Slušní hosté nechodí na večírky otevřeně odsuzující ostatní hosty. Zbytek si uvědomuje, že poté, co se Západ zbaví svých současných  identifikovaných existenčních hrozeb, budou pravděpodobně na řadě oni.

Dnes každá velká západní událost začíná obligátním projevem ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Každý vůdce NATO pak znovu potvrzuje řád založený na hodnotách a pravidlech a vyzývá posluchače (zbytek, ale většinou zejména jih), aby se připojili ke jejich věci nebo čelili „důsledkům“.

Co se stalo na cestě do nového římského fóra je, že zbytek reaguje. Bývalí otroci, kolonie nebo blízké kolonie už nebudou mlčet, když bývalí páni trvají na starém řádu, kde oni vládnou a vy posloucháte.

Nejde o pokrytectví Západu , když káže o demokracii versus autokracii, ani o hodnotách a řádu založeném na pravidlech. Pokrytectví se netýká jen Západu. Profesor University of Chicago John Mearsheimer poukázal na klíčové důvody ve svém článku z roku 2019 „Bound to Fail: The Rise and Fall of the Liberal International Order“.

Za prvé, liberální multilaterální řád implikuje přesun suverenity na multilaterální instituce v podstatě kontrolované bohatým Západem. Tato legitimita je zpochybňována přesunem ekonomické moci ke zbytku světa, protože většina oprávněně chce vyjádřit svůj názor na to, jak jsou tato pravidla navrhována a prosazována.

Zadruhé, Spojené státy využívaly svou unipolární a nezpochybnitelnou moc k dominanci až do zhroucení Sovětského svazu, ale již nemají prostředky k plné kontrole uspořádání po studené válce. Řím nebyl nikdy nebezpečný, když byl bezpečně dominantní. Nejnebezpečnější bylo, když cítil, že jeho pozice je zpochybněna.

Zatřetí, liberální řád po studené válce je odsouzen ke kolapsu , protože jeho základní politika je chybná – nejen že nacionalismus a politika rovnováhy moci zablokují jeho realizaci, ale zdroje vynakládané na zahraniční války rozleptají i domácí politiku.

Stručně řečeno, argumenty pro idealistická liberálně-demokratická pravidla a řád založený na hodnotách pokulhávají na skutečné morálce, logice a důkazech toho, kdo vládne, čí hodnoty a evidentní výsledky.

Za prvé, zbytek by podporoval Západ, pokud by jako morální vůdce pokračoval v poskytování globálních veřejných statků. Nabídka globálních veřejných statků však klesá, protože západní zdroje jsou omezené a válka a sankce nemohou být řešením globálních neduhů. Každá centrální banka ve zbytku světa se bojí osudu afghánské centrální banky, jejíž devizové rezervy byly zabaveny nebo zmrazeny poté, co byla země napadena a poté opuštěna USA.

Zadruhé, pokud se západní vedení posune k transakční pomoci nebo sankcím, pak zbytek musí zajistit své sázky pomocí historicky testovaného přístupu rovnováhy sil, kdy žádná jednotlivá moc nemůže být dominantní.

Jih se nepostaví ani na stranu Východu, ani Západu, aniž by se ujistil, že je brán ohled na jejich zájmy. Bude na jedné straně, aby vyvážil druhou.

Za třetí, dosavadní zkušenosti ze  zemí, kde Západ nebo prostřednictvím transatlantické bezpečnostní aliance NATO intervenoval při nastolení demokracie nebo lidských práv, jako je Irák, Afghánistán a Libye, zaregistrovaly příliš mnoho   selhání nebo selhání vládnutí.

Při poslechu nedávné mnichovské bezpečnostní konference jsem získal pocit, že se jednalo o diskuzi jíž dominovala  obrovská evropská nejistota. Evropa opět vstoupila, ovšem doslova náměsíčně, do své staré historie věčných válek, ukolébána výjimečným mírem v posledních 70 letech. Evropští lídři, kteří trvají na tom, že jejich strategie velké  války na  východě  je plné vítězství Ukrajiny, nedávají racionální smysl.

Vzhledem k tomu, že Rusko nepřijme porážku, pokusy o dosažení plného vítězství Ukrajiny budou znamenat pro  Evropu  permanentní boj, dokud ji nezastaví jaderná válka , její vlastní úplné vyčerpání nebo zničení Ukrajiny. Kdo chce následovat vůdce, kteří si myslí, že válku lze vést bez obětování svých synů a dcer?

Západ je v metaverzi své imaginativní tvorby, zatímco zbytek se snaží přijít na to, jak reálně přežít stávající liberální řád.

Romantika vztahů se Západem skončila, komedie se mění ve frašku. To je to, co se děje na cestě do nového římského fóra.

————————————————————————————————————————–

Tolik South China  Morning Post!

Říká  nějaký  došlý vždycky a jedině správný nebo služební voko – no jo, čínskej komouš, co vod  něj  čekat jiného než propagandu?

Tak si dáme  vizitku autora:

Andrew Sheng

je bývalý centrální bankéř a finanční regulátor, v současnosti významný člen Asia Global Institute, University of Hong Kong. Píše široce o asijských pohledech na globální problémy, se sloupky v časopisech Project Syndicate, Asia News Network a Caijing/Caixin. Jeho poslední knihou je „Shadow Banking in China“, jejímž spoluautorem je Ng Chow Soon a kterou vydalo nakladatelství Wiley.

Tohle na  čínskýho komouše nevypadá  ani trochu. Vsadil bych se,  že má naprosto špičkové vzdělání  z britských a  amerických universit a  že  si svoje  renomé získal ještě  za britské vlády  v Hong Kongu!

Mno, mrknul  jsem se   do Wikiny na  heslo

Andrew Sheng

a  neprohádal jsem. Až  na to,  že  to není  Číňan, nýbrž původem Malajec.. Jinak odhad  sedí. Takže tak.

To není všechno.  Mám pro vás ještě pár  drobností.

Jak víte, Haagský tribunál vydal mezinárodní zatykač na Putina, zajímalo by mne, jak si v této souvislosti třeba takový Biden představuje eventuální podpis  nové smlouvy  START s Ruskem, když podle něj  je ten zatykač na ruského prezidenta správně – to jako podepíše  eventuálně zásadní strategickou dohodu s mezinárodně proskribovanou osobou?  Nebo  to znamená, že  už nikdy  žádná podobná dohoda, minimálně do doby, než  Putin přestane  šéfovat v Rusku, nevznikne, ačkoli  ji dnes  svět potřebuje jako nikdy v minulosti?
Ale  to teprve uvidíme.
Nicméně  chci se zmínit o něčem jiném. Vzápětí, co  v Haagu ten zatykač  zveřejnili,  sjelo se  do Moskvy množství  čelních zástupců afrických států. Mělo jít o  40 nebo více  zemí na konferenci Rusko -Afrika. Byla  už druhá v pořadí. Ústředním bodem se  stal projev  zločince Putina.
Ale k mikrofonu s  postavil nejenom on. Na webu  Aktuální konflikty  citují  některé  africké státníky  a  jejich výroky:
„Chápeme, že bezpečnost je nedělitelné společné dobro. Proto jsme se rozhodli v rámci podpory naší suverenity uzavřít partnerství s Ruskem.“

Ousmane Bougouma
Předseda zákonodárného shromáždění republiky Burkina Faso
—————————————-
„Rusko je mocná země, Rusové jsou velký národ. V čele Ruska stojí velký prezident a velký státník.“

Cyprianou Kassama
Předseda Národního lidového shromáždění Republiky Guinea-Bissau
—————————————-
„Nechceme spolupracovat s bývalými kolonialisty, kteří se snaží zasahovat do našich vnitřních záležitostí a jednají ve vlastním zájmu.“

Malick Diao
Předseda Přechodné národní rady Republiky Mali
—————————————-
„Dobře víme, kde jsou skuteční přátelé a kde ti falešní.“

Simplice Mathieu Sarangi
Předseda Národního shromáždění Středoafrické republiky
—————————————-
„Rusko nemá v Africe žádné koloniální dědictví. Pomohli jste nám při našem osvobození, jste spolehlivý partner.“

Amos Masondo
Předseda Národní rady provincií parlamentu Jihoafrické republiky
—————————————-
„Uvalení sankcí je zcela jistě zjevnou formou porušování lidských práv.“

Nosiviwe Mapisa-Nkakula
Předseda Národního shromáždění Jihoafrické republiky
—————————————-
Veškeré informace o jednáních a akcích konference naleznete zde:

http://duma.gov.ru/en/news/56536/

Zdá se, že  ti nevděční černoši, které je třeba  setřásat  se stromů a vytahovat z jeskyní, nás, -jedinečný kolektivní Západ nemají  ani trochu rádi.
Žádný div. Protože africké státy  se  dozvěděly  například  toto:
https://echo24.cz/a/H2B89/zpravy-svet-o … o-ukrajina
Rusko chce vyšachovat Ukrajinu. Putin tvrdí, že může poskytnout Africe obilí zdarma

Rusko bezplatně poskytne africkým zemím potraviny, pokud po 60 dnech neprodlouží dohodu s Ukrajinou o dodávkách obilí, řekl podle agentury TASS prezident Vladimir Putin na konferenci nazvané Rusko-Afrika v multipolárním světě. Turecko o víkendu ohlásilo pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Podle Moskvy je nyní prodlužena o 60 dnů, ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ještě v sobotu tvrdil, že jde o 120 dnů.

„Pokud se po 60 dnech rozhodneme dohodu neprodloužit, jsme připraveni celý objem, který byl v předchozí době odeslán do zvláště potřebných afrických zemí, dodat z Ruska do těchto zemí zdarma,“ prohlásil v pondělí šéf Kremlu na parlamentní konferenci. Putin zároveň tvrdil, že do Afriky se dostalo jen malé množství vývozu obilí odblokovaného v rámci dohody a splnění ruských podmínek pro její obnovení je v zájmu afrického kontinentu.

Od začátku srpna loňského roku opustilo Ukrajinu podle Putina 827 lodí, ale do Afriky doputovaly pouze tři miliony tun obilnin, přičemž 1,3 milionu tun zamířilo do nejchudších zemí kontinentu. „Z celkového objemu obilí, obilnin vyvezených z Ukrajiny, šlo přibližně 45 procent do evropských zemí a pouze tři procenta do Afriky,“ uvedl šéf Kremlu. „Jak jsem řekl, téměř 45 procent šlo do nasycených evropských zemí, přestože celá dohoda byla prezentována pod záminkou, že je třeba zajistit zájmy afrických zemí,“ řekl ruský prezident.

Někdo holt  do Afriky posílá  lekce  z lidských práv, liberální demokracie, LGBT+ a  tak podobně a někdo je  ochoten  dát obilí. Zdarma.
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.