Napsal Harryp
Nezřídka jsme svědky bezprecedentních prohlášení premiéra Fialy a ministra průmyslu Síkely o tom, kterak se jim povedlo odstřižením od ruské ropy a plynu, zabezpečit „energetickou bezpečnost“ České republiky. Skutečně? Zde jsem uvedl skutečnosti ohledně ropy a produkce motorových paliv v českých rafinériích při naprostém odstřižení ruské ropy. Bez velkých investic a času je to velice problematické a nic na to nemění lži, které slyšíte od ředitele Orlen Unipetrol na ČT.
V tomhle ohledu měla západní Evropa a středomořské státy velkou výhodu. Jednak vlastnily terminály pro tankery a většinu ropy nakupovaly v Africe a na Blízkém východě. Výjimku tvoří Německo, které se po ropné krizi v 70. letech dohodlo s tehdejším SSSR na protažení ropovodu Družba do Ingolstadtu a Karlsruhe. Bývalá NDR je na tom ještě hůře, protože bez dobudování terminálů je problém zásobovat ropou oblast Lipska a Rostock.
Další výhoda, kterou Evropa požívavala, byla tzv. „Asian premium“, přirážka, kterou země OPEC účtovali asijským odběratelům. Typicky to bylo navýšení ceny o 10 %. O stejnou výši pak dostávala Evropa slevu. To znamená, že pokud barel ropy stál 50 USD, pak Asie nakupovala za 55 USD a Evropa za 45 USD. To pochopitelně vytvářelo konkurenční výhodu pro Evropu. Kdo má zájem, pak zde si o tom může přečíst.
Protože ale „moudré vedení EU a evropských zemí“ na jedné straně jezdí lobovat za dodávky plynu a ropy z oblastí Afriky a Blízkého východu, na straně druhé evropská komise a parlament vydávají jedno usnesení za druhým a varují země OPEC před „důsledky“ spolupráce s Ruskem a Čínou, udělali nyní země OPEC reverzní krok. Takže nyní budeme nakupovat ropu s 20 % přirážkou proti asijským odběratelům. To rozhodně prodraží všechna odvětví, bude to mít negativní vliv na inflaci a sníží to evropskou konkurenceschopnost. Zaznamenali jste, že by vám tuto informaci hodlal někdo sdělit?
Co to bude znamenat pro Českou republiku?
Nyní dovážíme zhruba 160 000 barelů ropy denně. Při 20 % navýšení se bude jednat o dodatečné roční navýšení o zhruba 20 000 000 000 korun! Beru v potaz, že cena ropy se pohybuje už pár měsíců +- 80 USD/barel. V tomhle kontextu je zajímavé, že Polsko se chlubilo jako první, že se odstřihlo od ruské ropy, ale na příští rok potvrdil PKN Orlen i Rosněft nákup 3 000 000 tun Uralu. Zdali bude tato ropa i pro české rafinérie, které Orlen vlastní, nevím.
Největším problémem zůstává situace kolem ropovodu Družba. Zatímco severní větev vede přes Bělorusko, Polsko do Německa, jižní větev vede přes Ukrajinu a nikdo neví, co ukrajinská vláda provede. Zatím nám pouze udělala „přátelskou cenu za přepravu“ vyšší o 18 % na 13,60 EUR/tunu. Můžeme jen doufat, že finanční prostředky za tranzit jsou pro zkrachovalou Ukrajinu důležitější než „ideologie“, kdy by zavřeli přepravu nebo poškodili ropovod. Koneckonců po explozi Nord streamů možná rukama našich „amerických přátel“ se nedá vyloučit nic. Severní větev z Leuny do Kralup se bohužel nepropojila. Nyní je ČR schopna dopravit ropu z ropovodu Družba (asi 10 miliónů tun/ročně), IKL (či TAL chcete-li v současnosti maximálně 2,7 miliónu tun/rok) a Adria (asi 0,5 miliónu tun/rok). Zpracování českých rafinérií je asi 6 miliónů tun/rok.
Český premiér Petr Fiala se 28. února 2023 na tiskové konferenci vychloubal, že se mu podařilo zajistit naši energetickou bezpečnost, tím že Česko zbavil závislosti na ruské ropě a plynu! Fiala doslova řekl: „V oblasti energií jenom připomenu, že se naší vládě, a celé Evropě, podařilo omezit závislost na ruském plynu a ropě. A to, ať už to děláme na národní úrovni nebo na evropské, tak oboje dohromady vlastně výrazně zvyšuje naši energetickou bezpečnost.“
Opravdu? Většina motoristů si nyní libuje nad levnou naftou a benzínem. To skutečně nyní máme. Problémem je skutečnost, že v Evropě je dlouhodobě deficit motorové nafty. Jednalo se ročně o zhruba 5 000 000 tun, z čehož polovinu jsme dováželi z Ruské federace. Zatímco během roku se dováželo z Ruské federace 150 – 200 000 barelů motorové nafty denně, po ohlášení sankcí na ropné produkty od 5. února se jen v prosinci dováželo do Evropy 700 000 (!!!) barelů Dieselu denně. Je jasné, že řada prodejců se předzásobila a nyní vyprodává zásoby. Přijdou jarní zemědělské práce, motoristická sezóna a zvýšená nákladní přeprava a mnohasettisícové objemy, které spotřebuje Ukrajina na bojišti a záložních zdrojích energie. Nejsem analytik, proto nedokážu předvídat důsledky pro Evropu. Tuším ale, že nebudou příjemné. V souvislosti s nesmyslnou zelenou agendou, obřím zadlužením, závislostí na dodávkách „ideologicky očištěného plynu, ropy a ropných produktů“ s patřičnou přirážkou, idiocií vedení EU i značné části evropských zemí, začínající finanční krizí, už je krušno v mnoha českých domácnostech. Jejich počet bude stoupat.
Autor pracuje od roku 1982 v rafinérském průmyslu.
Ruské sankce přesouvají sílu tvorby cen ropy do Asie z Evropy
PODLE REUTERS LONDÝN 14. března 2023 – 13:46 GMT+3
Západní sankce na ruskou a íránskou ropu nasměrovaly levné palivo do Asie a v tomto procesu narušily desetiletí trvající trend, kdy kontinent podle obchodníků, analytiků a údajů organizace Refinitiv Eikon platil za energii více než Evropa.
Analytici a vládní úředníci ze spotřebitelských zemí používají termín asijská prémie k označení vyšších cen, které asijští dovozci zaplatili za ropu prodávanou velkými exportéry, jako jsou členové OPEC. Pro Asii se zmírnění prémie rovná ekonomickému stimulu a zdůrazňuje další nezamýšlený důsledek západních sankcí na vývozce ropy a plynu Moskvu, které rovněž vedly k nárůstu částky, kterou Evropané zaplatili za zemní plyn.
„Lze bezpečné říci, že někteří hlavní spotřebitelé v Asii, zejména Indie a Čína, jsou hlavními vítězi sankcí,“ řekl Ole Hansen, šéf komoditní strategie Saxo Bank.
Západní sankce vedly Rusko k prodeji více než dvojnásobku ropy do Asie do ledna 2023, podle údajů fy. Kpler. Írán pod sankcemi USA podle některých odhadů zvýšil vývoz na nejvyšší hodnotu za tři roky, přičemž největším kupcem je Čína.
Ruská ropná vlajková loď- exportní směs Ural, která se před ukrajinskou invazí v Evropě prodávala za pár dolarů za barel pod hodnotou benchmarku stanoveného Brentem, se teď podle údajů Refinitiv Eikon prodává v Asii se slevou minus 24 dolarů. Některé průmyslové zdroje, které si nepřály být jmenovány, tvrdí, že sleva klesla na 10 až 15 dolarů za barel.
I při slevě kolem 15 dolarů za barel by rafinerie v Indii zpracovávající 200 000 barelů ušetřila na nákupech ropy 3 miliony dolarů denně ve srovnání s evropským konkurentem. Roční úspora by přesáhla 1 miliardu dolarů.
Hardeep Singh Puri, indický ministr pro ropu, začátkem února řekl, že země bude nadále nakupovat od Ruska, pokud ceny „budou i nadále dobré“.
Cenotvůrci
Asijská prémie se datuje do doby, kdy producentské země začaly v 80. letech 20. století vydávat orientační ceny za svou ropu, a mohly být vyšší pro kupující v Asii, kteří byli více závislí na dovozu, což z nich činilo odběratele za vyšší cenu. Asijští kupci se již dříve pokoušeli snížit prémii a investovali do rafinérských kapacit, aby zvýšili svou poptávku a zlepšili svou vyjednávací sílu. Saúdská Arábie a další přední vývozci zohlednili současné posuny ve výrazně nižších oficiálních prodejních cenách (OSP) vyjádřených jako rozdíly vůči regionálním referenčním hodnotám.
Během tří měsíců do února Saúdská Arábie snížila ceny své vlajkové lodi Arab Light pro asijské kupce – ačkoli zvýšila ceny ropy s nákladem z dubna a března. Přesto Saúdská Arábie od listopadu snížila diferenciál pro Arab Light prodávaný v Asii o 3,35 dolaru za barel. Rozdíl pro prodej do Evropy na bázi Ras Tanura se za stejné období zvýšil o 10 centů za barel.
Další velcí exportéři OPEC Irák a Kuvajt také omezili od listopadu své OSP do Asie. Irák, jeden ze dvou, který ještě zveřejňuje ceny pro Evropu, snížil rozdíly pro Basrah Medium a Heavy do Asie a zvýšil je pro Evropu. „Írán a nyní i Rusko stále více konkurují cenou a ostatní producenti na Blízkém východě musí své ceny odpovídajícím způsobem upravit – výsledkem jsou vyšší prodejní ceny do Evropy,“ řekl Hansen ze Saxo Bank.
Evropa přichází o zdroj dodávek
Indie byla mezi těmi, kteří si stěžovali na asijskou prémii, kterou platili velkým vývozcům.
„Asiati mívali méně možností než zbytek světa, protože jejich ceny reflektovaly exporty na dlouhé vzdálenosti,“ řekl Jorge Montepeque, který během desetiletí práce v S&P Global Platts vyvinul datovaný cenový benchmark Brent. „Takže z definice museli Asiaté platit, zatímco Evropa a Amerika měly domácí zásoby a diskont.“
Nyní, když Evropa ztrácí ruskou ropu jako zdroj dodávek, kontinent potřebuje čerpat ropu ze vzdálenějších oblastí a ceny na Blízkém východě se pro Evropany zhoršují,“ řekl.
Přímá cena ropy Arab Light se podle aproximace založené na datech Refinitiv v Evropě přiblížila k paritě a v roce 2023 překročila cenu pro Asii.
Žádný volný trh
Neil Atkinson, nezávislý analytik a bývalý vysoký představitel Mezinárodní energetické agentury, uvedl, že pokles ruských západních dodávek a jeho zlevněné indické prodeje činí asijskou prémii nadbytečnou. „Tyto normální druhy asijské prémie nebo slevy ve skutečnosti neplatí,“ řekl. „Okolnosti jsou tak mimořádné. Nemáme v podstatě volný trh, který bychom měli za normálních časů.“
V dalším příkladu pevnějších evropských trhů s ropou byla norská ropa Johan Sverdrup 16. února nabídnuta za plusovou prémii oproti datované ropě Brent, oproti slevě 5,15 USD na konci listopadu. Zda našla kupce, není jasné.
Sverdrup, z největšího evropského ropného pole, debutoval na trhu v roce 2020. Zpočátku většina zásilek směřovala do Asie. Poté, co v únoru loňského roku začalo uvalování sankcí na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu, většina dodávek Sverdrupu zůstává v Evropě a nahradila ruský Ural v mnoha rafinériích.
Ne všichni vidí, že Evropa platí dlouhodobě zvýšené ceny, zatímco jiní dodavatelé, od kterých Asie nakupuje méně, zaplňují mezeru – ukončení ukrajinské války by mohlo obnovit tok ruské ropy.
„Jakmile válka skončí, věřím, že se vrátí určitá normalita a nakonec budou zrušeny sankce, které Rusku umožní soutěžit o zákazníky za stejných podmínek,“ řekl Hansen ze Saxo Bank.