Seymout Hersh: Na Ukrajině se cosi vaří


pro Kosu objevil PP

Na Ukrajině všichni čekají  na protiofenzivu a mudrují, kdy začne, jestli vůbec, jak dopadne a  co se  stane po ní.   Jenže  zdá se,  že  mnohé  se děje  v zákulisí.  Zejména  tom kolektivně  západním. Éterem sice neustále  zní  ono  už do omrzení stejné  – budeme podporovat  Ukrajinu tak dlouho jak bude  třeba, nicméně hlasů, že  cesta , kterou si kolektivní Západ  vybral musí  někdy někde  skončit. tedy pokud se  Rusko vnitřně nezhroutí nebo  nechceme  dojít do jaderného inferna  zničení celé planety. Rusko  ví,  že  hraje o svou fatální existenci a  válku prostě  vzdát nemůže nevzdá. S výjimkou onoho vnitřního zhroucení ve stopách  vilémovského Německa  koncem roku 1918.

Přesně na tenhle  scénář  kolektivní Západ  vsadil svou budoucnost  i osud. Aniž by  si někdo z těch sázkařů ráčil vzpomenout, co se se světem po onom  tak bouřlivě oslavovaném vítězství  na Kaiserem následně  stalo a co z toho vzešlo. A to svět tehdy p nějaké  atomové bombě natož o několika  tisících takových náloží vůbec nic netušil.  Rusko jaderné zbraně  k dispozici má. Nepochybně nikoli pro parádu.

Nevěřím, že  všichni  kolektivně  západní papaláši  jsou  duševními bezdomovci typu  Fialy, Lipavského, Černochové, Rakušana či Pekarové Adamové.  Jen  jaksi, vzhledem  k vybičované proukrajinské  hysterii  musí  jednat velmi pomalu a opatrně, aby  je  jejich vlastní media a kohorta  chciválků  u nich doma  hned nezlynčovala. Alespoň tomu chci  věřit. Takže  se  v zákulisí dost možná  cosi děje. Třeba i hodně. Jak jinak si vysvětlit  poslední text  Seymoura  Hersche, který zatím necítil o tomto konfliktu psát. Mluvit o tom, že  Hersch disponuje zatraceně  dobrými kontakty  je myslím zbytečné. Článek vyšel na  ZeroHedge  pod názvem:

Seymour Hersh: ‚Something Else Is Cooking‘ In Ukraine

podle překladače

Seymout Hersh: Na Ukrajině se  cosi vaří

Deník Washington Post minulou sobotu zveřejnil tajné dokumenty americké rozvědky, z nichž vyplývá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj,  za zády Bidenova Bílého domu, začátkem tohoto roku tvrdě prosazoval rozšíření série raketových útoků na území Ruska. Dokumenty byly součástí rozsáhlé sbírky utajovaných materiálů, které na internetu zveřejnil voják letectva, jenž je nyní ve vazbě. Vysoký představitel Bidenovy administrativy, kterého deník Post požádal o komentář k nově odhaleným informacím, uvedl, že Zelenskij nikdy neporušil svůj slib, že nikdy nepoužije americké zbraně k úderům uvnitř Ruska. Podle názoru Bílého domu se Zelenskij nemůže dopustit ničeho špatného.

Zelenského touha přenést válku do Ruska možná není jasná prezidentovi a vysokým zahraničněpolitickým poradcům v Bílém domě, ale je jasná těm z americké zpravodajské komunity, pro které bylo obtížné prosadit  zpravodajské informace a jejich vyhodnocení v Oválné pracovně. Mezitím pokračuje masakr ve městě Bachmut. Je to podobná idiocie, ne-li větší, jako masakr u Verdunu a na Sommě za první světové války. Muži, kteří dnes vedou válku – v Moskvě, Kyjevě a Washingtonu – neprojevili žádný zájem ani o dočasná jednání o příměří, která by mohla sloužit jako předehra k něčemu trvalému. Nyní se hovoří pouze o možnosti ofenzívy jedné ze stran na konci jara nebo v létě.

Na popud vládních činitelů na různých úrovních v Polsku, Maďarsku, Litvě, Estonsku, Československu a Lotyšsku se však vaří něco jiného, jak někteří členové americké zpravodajské komunity vědí a jak o tom tajně informovali. Tyto země jsou spojenci Ukrajiny a vyhlášenými nepřáteli Vladimira Putina.

V čele této skupiny stojí Polsko, jehož vedení se již ruské armády nebojí, protože z jejího působení na Ukrajině zůstala záře úspěchu u Stalingradu za druhé světové války v troskách. Tiše naléhá na Zelenského, aby našel způsob, jak ukončit válku – v případě nutnosti i tím, že sám odstoupí – a umožnil nastartovat proces obnovy svého národa. Podle odposlechů a dalších údajů známých uvnitř Ústřední zpravodajské služby Zelenskij neustupuje, ale začíná ztrácet soukromou podporu svých sousedů.

Jednou z hnacích sil klidných evropských rozhovorů se Zelenským bylo více než pět milionů Ukrajinců, kteří uprchli před válkou a překročili hranice země a zaregistrovali se u sousedů v rámci dohody EU o dočasné ochraně, která zahrnuje právo pobytu, přístup na trh práce, bydlení, sociální pomoc a lékařskou péči. Podle hodnocení zveřejněného Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky tento odhad nezahrnuje zhruba 3 miliony ukrajinských uprchlíků, kteří z válečné zóny utekli bez víza do některé z 27 evropských zemí, které v rámci Schengenské dohody zrušily vzájemné hraniční kontroly. Ukrajina, ačkoli není členem EU, nyní využívá všech výhod schengenského paktu. Několik států vyčerpaných patnáctiměsíční válkou obnovilo některé formy hraničních kontrol, ale regionální uprchlická krize nebude vyřešena, dokud nebude uzavřena formální mírová dohoda.

UNHRC uvádí, že volné cestování z Ukrajiny do pobaltských států a států EU v západní Evropě „obzvláště ztěžuje přesné určení, kolik Ukrajinců se v posledních měsících dostalo do EU a kde se nyní nacházejí“. Zpráva uvádí, že „drtivou většinu“ ukrajinských uprchlíků tvoří ženy a děti a třetina z nich je mladší osmnácti let. Sedmdesát tři procent uprchlíků v produktivním věku jsou ženy, mnohé z nich s dětmi.

Podle únorové analýzy Rady pro zahraniční vztahy (Council on Foreign Relations), která se zabývala evropskou uprchlickou problematikou, proudily do sousedních zemí Ukrajiny během prvního roku války „desítky miliard dolarů“ humanitární pomoci. „S tím, jak konflikt vstupuje do svého druhého roku a jeho konec je v nedohlednu,“ uvádí zpráva, „se odborníci obávají, že hostitelské země jsou stále unavenější.“

Před několika týdny jsem se dozvěděl, že americká zpravodajská komunita si je vědoma toho, že někteří představitelé západní Evropy a pobaltských států si přejí, aby válka mezi Ukrajinou a Ruskem skončila. Tito představitelé dospěli k závěru, že je čas, aby se Zelenskyj „vzpamatoval“ a usiloval o urovnání. Znalý americký úředník mi řekl, že někteří z vedoucích představitelů Maďarska a Polska patřili k těm, kteří spolupracovali na tom, aby se Ukrajina zapojila do seriózních rozhovorů s Moskvou. „Maďarsko je v této věci velkým hráčem, stejně jako Polsko a Německo, a pracují na tom, aby Zelenského přiměli k jednání,“ řekl americký úředník. Evropští představitelé dali jasně najevo, že „Zelenskij si může ponechat to, co má“ – vilu v Itálii a podíly na zahraničních bankovních účtech – „pokud vypracuje mírovou dohodu, i kdyby měl být podplacen, pokud je to jediný způsob, jak dosáhnout dohody.“

Podle úředníka Zelenskij dosud tyto rady odmítal a ignoroval nabídky velkých finančních částek, které mu měly usnadnit útěk na panství v Itálii, které vlastní. Bidenova administrativa nemá scénář pro jakékoli urovnání, které by zahrnovalo Zelenského odchod, a vedení ve Francii a Anglii je Bidenovi „příliš zavázáno“, než aby o něčem takovém uvažovalo. Existuje realita, kterou některé složky americké zpravodajské komunity nemohou pomíjet, řekl úředník, i když ji Bílý dům ignoruje: „Ukrajině docházejí peníze a je známo, že příští čtyři měsíce nebo měsíce jsou kritické. A Východoevropané hovoří o dohodě.“ Problémem pro ně je, řekl mi úředník, „jak přimět Spojené státy, aby přestaly Zelenského podporovat.“ Podpora Bílého domu přesahuje potřeby války: „Platíme všechny penzijní fondy  pro Ukrajinu“.

A Zelenskij chce víc, řekl úředník. „Zelenskij nám říká: Jestli chcete vyhrát válku, musíte mi dát víc peněz a víc zbraní. Říká nám: ‚Musím vyplatit generály‘. Říká nám“ – pokud bude nucen odejít z funkce – „že půjde k tomu, kdo nabídne nejvíc. Raději odjede do Itálie, než aby zůstal a případně se nechal zabít vlastními lidmi.“

„Všechny tyto řeči se objevují a nyní létají uvnitř americké zpravodajské komunity, ale jako obvykle,“ řekl úředník, „zpravodajské komunitě není jasné, co prezident a jeho zahraničněpolitičtí poradci v Bílém domě chápou z reality“ evropské diskuse o hledání způsobu ukončení války. „Stále školíme Ukrajince, jak létat s našimi F-16, které budou sestřeleny Ruskem, jakmile se dostanou do válečné zóny. Mainstreamový tisk se věnuje Bidenovi a válce a Biden stále mluví o Velkém satanovi v Moskvě, zatímco ruské ekonomice se daří skvěle. Putin může zůstat tam, kde je“ – u moci – „navzdory tomu, že se mu nepodařilo vymazat Ukrajinu z mapy jako nezávislý stát. A myslel si, že válku vyhraje jen s jednou leteckou výsadkovou  divizí“ – sarkastická narážka na neúspěšnou snahu Ruska v prvních dnech války zmocnit se důležitého letiště pomocí výsadku útočných sil.

„Problémem Evropy,“ řekl úředník, pokud jde o rychlé urovnání války, „je, že Bílý dům chce, aby Zelenskij přežil, zatímco jiní“ – v Rusku a v některých evropských hlavních městech – „říkají, že Zelenskij musí odejít, ať to stojí, co  to stojí.“

Není jasné, zda se toto mínění dostalo až do Oválné pracovny. Bylo mi řečeno, že některé lepší zpravodajské informace o válce se k prezidentovi nedostanou, a to ne vinou těch, kteří připravují často protichůdná hodnocení. Biden se prý spoléhá na brífinky a další materiály, které od nástupu Bidenovy administrativy připravuje Avril Hainesová, ředitelka Národního zpravodajství. Ta strávila většinu své kariéry prací pro ministra zahraničí Anthonyho Blinkena, jehož vazby na Bidena a dohoda s ním v otázkách týkajících se Ruska a Číny trvají již desítky let. 

Jedinou záchranou pro některé členy komunity, jak mi bylo řečeno, byl ředitel CIA William Burns. Burns byl velvyslancem v Rusku a náměstkem ministra zahraničí a je považován za někoho, kdo „se postavil“ proti některým zahraničněpolitickým šílenostem Bílého domu. „Nechce ale být krysou na potápějící se lodi,“ řekl mi tento úředník.

Na druhou stranu, jak mi bylo řečeno, těm v CIA, kteří připravují prezidentův denní přehled, není jasné, zda Joe Biden je pravidelným čtenářem jejich zpravodajského souhrnu. Dokument má obvykle tři strany. Před desetiletími mi bylo řečeno – někým, kdo mě tehdy prosil, abych o tom nepsal – že Ronald Reagan PDB četl jen zřídka, dokud ho Colin Powell, tehdy v Bílém domě, nezačal číst na videorekordér. Záznam se pak prezidentovi přehrával. Není jasné, kdo, pokud vůbec někdo, by mohl převzít iniciativu jako Bidenův Colin Powell.

Tolik Seymour  Hersch. Zdá se,  že nezaznamenal, že  Československo už  více než 30 let neexistuje. Těžko si také umím představit,  že by  Fiala  tlačil na  odstranění Zelenského. Podobně  Balti a Poláci.  Ale  něco se prostě  stát musí. Západ, bez  zhroucení Ruska  už nemá jak pokračovat. Leda  přímo se  svými armádami zapojit  do konfliktu. Chce  to? Idioti typu  jisté nejmenované  ministryně  války zcela nepochybně  by ještě dnes odpoledne  „sedlali  koně“. Nicméně, moje odpověď, pevně  věřím, že nejde o  klasický případ  přání otcem myšlenky, zní NE:  Kdyby  totiž  USA nebo NATO i přímou konfrontaci s Ruskem stálo, už dávno by nastala!!!! Vzpomínáte  na  fukejř kolem ruské/ukrajinské rakety, která  zabila  dva lidi v polské vesnici??? A na to, jak  horečnatou činnost  na rozdíl od  různých Černochových, Pekarových Adamových a Nerudových tenkrát  speciálně  Američané  vyvinuli????

Takže  za mne  – soudím, že  na Ukrajině se  za oponou cosi opravdu vaří.

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.