Mně se týdny nějak hromadí poznatky

napsal  Pavel Strnad

Na Kosu  se noví  autoři dostávají  různě. Někteří mnou ke spolupráci  byli přímo vybídnuti. těch je  většina.  Pak jsou ti,  kteří, když  četli články  na Kose, si  řekli – tak tohle  svedu taky a  sedli ke klávesnici. Třetí  skupinu tvoří  autoři polemik,  kterým „zvedl  mandle“ některý  z posledních  článků   Kosy.  A pak   existuje  skupina  čtvrtá  – takzvaní  autoři  z náhody.

Prostě  jejich příspěvek přišel nebo vznikl  náhodou. Jednoho takového  vám představím dnes  -Pavla   Strnada. Reagoval na jeden  z  článků  Kosy  v týdnu  na  jejím facebooku.

Facebook je pro mne něco jako ošklivé  kačátko.  Neumím s ním a  nemám ho rád. Považuji jej za  vlezlost do  soukromí. Nicméně  zasloužilý a  dávný Kosíř FM  mi kdysi soukromě vysvětlil,  že  kdo nemá  facebook, jako by nebyl a  zřídil mi jej. A  fakt  je, že  asi tohle medium funguje. Je na něm momentálně, když píši  tuhle předmluvu, právě  221 těch, kteří mají ve svých profilech, že  se jim Kosa  líbí.

Lhal bych, kdybych  netvrdil, že  mi  to  číslo dělá  dobře. Ještě  nedávno  nebyla  ani  stovka.  Navíc  každý, kdo dá tohle  označení do svého profilu, mi umožnuje, abych  se  s  ním seznámil. Kdo  je, co si myslí, co ho zajímá, odkud  je, atd.  A občas  nevěřím  svým očím, kdo všechno má pro Kosu  slabost.

Vážím si  každého jednoho čtenáře  a děkuji jim za přízeň. Známým i neznámým. A  když  ještě  zkusí  dát  článek?  Paráda! Jako dnes  Pavel Strnad.   Prosím, oceňte  jeho  odvahu jít s  příspěvkem  na Kosu hvězdopádem. Aby  měl chuť psát  dál. Děkuji předem.  Teď  už nový autor:

Mně se týdny nějak hromadí poznatky, a když jsme na  té Kose, zkusím trochu mého pohledu z širší perspektivy:

Všimněte si názvu země – Novorossija. Všimněte si na fotkách kostelů, krajiny, lidí.
Jak sami sebe obyvatelé vnímají, nazývají? Jako součást velkého ruského prostoru, ruské civilizace, ruského národa.
Při videoblozích za sebou mají fotky Putina či jiný identifikátor.

Ruská federace několikrát jasně deklarovala, že Ukrajinu již ne. Že Ukrajinu (a zejména její východní obyvatelstvo) již nemohou nechat připadnou Západu (EU, NATO).
2x za jeden týden byly z Ruské strany zmíněné jaderné zbraně. To je také novinka. V relativně zdrženlivé a umírněné rétorice ze strany Ruska. Zdá se, že jsou již příliš zatlačování do kouta.

Zamyslete se na tím, jaký mají Rusové vztah k nacismu, jak jejich národ trpěl, jaká zvěrstva se tam udály. A nyní vidí nastupovat proti východu Ukrajiny ty samé síly (Banderovci apod., bombardování měst, bezohlednost k ruskému obyvatelstvu). Jaké reminiscence to vyvolá? Jaká může být odpověď ruského národa?

Na Ukrajině se buduje nástupní prostor proti Rusku. Před druhou světovou válkou tomu Stalin předešel zabráním prostor západně od SSSR (pobaltské státy, Karelská šíje, část Polska), ať válkou či diplomaticky.
Otázka je, zda má Rusko sílu zabránit vzniku toho nástupní ho prostoru. Proto zpočátku slabá, dnes asi už vyšší podpora Novoruska. Armáda RF bude muset zasáhnout v případě prohry Novorossije. Což bude to příslovečné překročení Rubikonu.

A západ dělá vše pro prohru Novoruska. Již nyní údajně cvičí americké kontraktory v Maďarsku, dodají fašistům přesné zbraně a budou další a další kroky.

Prostě svět a pravidla, jak jsme jej vnímali po WW2 se chýlí ke konci. Nějaká kolektivní bezpečnost, nebo nedej bože zohledňování pravdy či spravedlnosti… To už bude pryč.
Proto vídáme důkazy/manipulace z USA zcela pod úrovní (možná sestřel MH17, foto snímky z přelomu 40/50 let nově digitalizované, satelitní snímky soukromé agentury, nebo prostě už jen konstatování, že to tak je; jak asi zmákli Zemana v zákulisí).

Zajímalo by mě, zda se již v Americe definitivně rozhodli napadnout Rusko. Další otázkou je, zda se na stranu Ruska postaví Čína apod. Zda Rusko použije jaderné zbraně. Nebo někdo jiný jako krycí operaci.

A ve finále, jaký bude mít tento scénář dopad na nás!!!
Já si myslím, že válka rozhodně ne. My budeme 100% zasažení.

Tolik Pavel Strnad

Nemohu  si pomoci, ale musím dodat  pár  slov. A  také jeden obrázek, který  většina  z  vás  už  viděla řádově  před  14-ti dny v blogu k výročí  paktu  Hitler -Stalin a   zahájení  II. světové  války.

K dnešnímu  tématu  se ovšem jeho repriza  hodí  naprosto  dokonale:

Tahle  mapa  zachycuje původní  Ukrajinu  – červené území a  pak  různé přírůstky  jejího teritoria. Kdo a jakým  způsobem se o něj  zasloužil. Proč jsem  tuhle  speciální  mapičku prezentoval znovu? Protože  Pavel Strnad  pracuje  s pojmem Novorusko. Jako se speciálním termínem opolčenců. Ale  on jím není. Dávno  ne.

Jde o  historické pojmenování  východních  regionů  dnešního žlutomodrého státu při  hranicích s  Ruskou federací a podél černomořského pobřeží, které Lenin svým dekretem oddělil od  Ruska  a připojil v  tehdejší  bolševické  Ukrajině. Jen  tak. Podpisem pera.  A bylo. Část ruského státu, kterou  moskevská, respektive,petrohradská Rus  vybojovala postupně  zejména na Polácích a  také  Švédecha  možná i Turcích – nejsem znalec. Je jasné, proč  si opolčenci  zvolili zejména tenhle  termín….

Nicméně tohle  je historie a  ta  se někdy opakuje a někdy ne. A  myslím, že  lidem v  Doněcku nebo Lugansku a  dalších městech a vesnicích  nešťastného regionu  je, konec  konců,úplně  jedno, jak by se jejich stát jmenoval, jen kdyby  dosáhli toho, co chtějí  – žít  ve  slušném, spořádaném  státě, kde se nebudou muset  bát o životy a majetek, kde na  ně  nebude nikdo střílet,  kde jim nebudou hrozit  kárné  bataliony  Pravého sektoru a kde budou chráněni před nápadem Tymošenkové  spálit  je  jaderným ohněm na uhel a kde budou moci užívat  svůj  rodný  jazyk podle vlastního uvážení. Ten název  takového státu je  opravdu nedůležitý.

Důležité jsou jiné  věci   z  článku Pavla  Strnada – totiž , že  konflikt na  Ukrajině  eskaluje a  eskaluje. A  vlastně jiným  slovy  říká  totéž, co podle  tohoto článku,

http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zachyceny-tajne-depese-od-Americanu-Rusko-jim-vyhrozovalo-co-se-stane-kdyz-budou-chtit-Ukrajinu-Ctete-a-porovnavejte-334078

který  je  postaven  na  amerických diplomatických depeších zveřejněných serverem  Vikileaks říkal,  už  v  roce 2008, při  tzv. oranžové revoluci,  Kreml ústy  ministra Lavrova  Washingtonu a  na  co jej  upozorňoval…

V Bílém domě  to evidentně nikdo nebral  v potaz. Té  válce  šlo zabránit..  Dávno a  dávno , než vypukla. Kdyby  byli  ti, co  škrtali svými sirčičkami v  ukrajinské prachárně  byli chtěli. Počtěte  si!