Proč Kosa?

Kosa vznikla  evolucí. Někdy od  roku 1997 se pohybuji v  internetovém prostoru. Velmi často  tam,  kde se  řeší  politika.  Mám za  sebou  tvrdé  diskuse  na  Fóru ODS, Kavárně  ČSSD a  následně  Aktuálně.  Z  původně  krátkých jednovětých komentářů  se stávaly  čím dál delší příspěvky.

Až  jsem  byl  kdysi  vyzván, abych  něco autorsky  něco napsal  pro  jeden  server, řekněme –  levicový.

Zjistil jsem, že  psát  vlastní  články je  daleko  zajímavější a poskytuje mi  více volnosti a možností  a  hlavně  uspokojení, než jen  komentovat, co píší druzí a vybíjet  svou energii  v  nekonečných  diskusích.

Pak následovala  další  toulka  internetem.  Hledal  jsem  domov  pro  své komentáře.  Takový, kde bych  jen psal a  nemusel se starat  o nic  dalšího.  Zejména ne o  administraci a  formální správu  publikačního prostoru.

Po  dost  těžkých  a  někdy i  trpkých  zkušenostech jsem  zjistil,  že  je  to  s blogváním stejné, jako se vším ostatním  –  že  jen tehdy, když je  člověk svým  pánem má  to, co opravdu chce.  A  že  za  to  musí platit.  Časem na  adminsitraci, formální  ouřadování a  tak podobně.  Tedy  akceptovat  to, co  dělám k  smrti nerad a co mne   „okrádá“  o  čas.  Odměnou    je,  že mám  to, co opravdu chci, jak  to  chci a kdy  to chci.  A nejsem nikomu zavázán.

Cílem  Kosy  není  exhibice  jednoho  postaršího  vlka  v poslední  životní  periodě.  Chci  vytvořit  prostor, který  bude  reagovat  na  to, co se děje  kolem  nás.  Na  všechno,  co  obyčejného  člověka  poškozuje, omezuje a štve. A  protože  mám  celou  řadu  přátel, kteří  cítí  totéž  co já a  umí  to podat,  většinou lépe  než já, nabídl  jsem  jim možnost na Kose  publikovat.  S  tím, že  si  dávám velmi  pozor na  to, abych jim, pokud  možno nedělal to, co  mi  nevyhovovalo, když  jsem sám  psal u jiných.  Jistě, otázka je,  do jaké míry se mi to to umím  reálně..

Snad se nám dohromady podaří  vytvořit  občanský  prostor, kde bílé kolečko bude bez ohledu na okolnosti vždycky  bílým kolečkem   a nikoli  šedivým  oválem.  O  černém čtverečku  nemluvě.  Stejně  tak  nehodlám  připustit, aby kolečko bylo  rudé, modré, zelené či jakkoli  jinak  barevné. Přesto,  že nezastírám,  že  mám  hodnotově  nejblíže  k  oranžovému  programu. Názorově. Nepletu si  to s  fandovstvím.

Většina  z  nás  je názorově  nalevo od  středu.  Více  nebo méně.  Ale  naprosto  se nebráním případným  autorům ze  spektra  rozumné  občanské pravice. dokonce  je  rád  přivítám.  Když budou mít  co nabídnout.

Ten binec , v kterém  se  denně  brodíme  nepochybně  vadí  nám všem. Těm zleva  i zprava.  Zlodějna, korupce,  faleš,  klientelismus, nepotismus a  vše podobné  nejsou  ani pravicové a ni levicové. Jsou  zkrátka  nestydaté. A pokud  s nimi my jako  občané  nějak  rychle  neskoncujeme, skoncuje  to svinstvo s  námi  jako s  občany.

Proto  s  tím chceme  nakládat  ostře. Nabroušenou  Kosou. Naší Kosou.

Proto  Kosa.