Vtip na tento den

Angela  Merkel  je  stále  vděčným terčem. Ale  tenhle  je  pravdivější,  než se na první pohled  zdá. Doporučuji se nad  ním zamyslet. Člověku  pak dojde, že  to  vlastně  není  legrace.

Databázová past

napsal Leo K.

Na Youtube je rozhovor s Yvonne Hofstetter o její knize Sie wissen alles: Wie intelligente Maschinen in unser Leben eindringen und warum wir für unsere Freiheit kämpfen müssen (Vědí všechno: Jak inteligentní nástroje pronikají do našeho života a proč musíme bojovat o svou svobodu).

Stručnou recenzi této knihy v češtině najdete zde. Jde o veřejností málo chápané ohrožení nejen demokracie, ale i svobody vůbec, sběrem dat. Hofstetterová to v rozhovoru přibližuje velmi plasticky. Volně a ve zkratce cituji její slova. „Matematiku jsme v minulosti používali k tomu, abychom zjistili zákonitosti dějů, abychom vysvětlili pozorované přírodní jevy. Nyní se dostáváme k úloze matematiky nikoliv jenom objasnit předpokládaný vývoj, ale aktivně a fyzicky tu budoucnost ovlivňovat.“

Vtip na tento den

Tohle  jsem objevil na  Facebooku  jedné  čtenářky  Kosy,  která  z ní  cosi přebrala. Takže  půjčka  za  oplátku. Díky  paní  Romano!

1992 versus 2017 a nebo také Barcelona, Barcelona!

Dobře  se  na  olympijské  hry  1992 pamatuji. Byly  první po  Listopadu u nás. A  také poslední, na které  výpravu poslalo  Československo.Ačkoli bylo jasné,  že tenhle  stát  končí.  Na  tuhle  olympiádu tehdy  přijelo bez mála  10 000 sportovců ze  169 zemí  světa a  nesčíslně návštěvníků.  A  patřila  mezi ty poslední nepompézní, ty  kde  v hlavní  roli  byl  snad ještě  sport.  A Československo  v pořadí  zemí, podle  získaných  medailí skončilo  sedmnácté..  Dáte ještě  dohormady  naše  tehdejší  olympijské vítěze?  Pomohu  vám  -Jan Železný  v  oštěpu, Robert  Změlík v desetiboji, Lukáš  POllert ve  vodním slalomu a  Petr  Hrdlička  ve  střelbě… Barcelona  1992 byla  svátkem. Sportu, sportovců, Katalánska , Španělska i  všech lidí. Jistě,  už  tenkrát  byla  prováděna  různá a mnohdy  velmi  široká  bezpečnostní  opatření. Jako na  každé  akci tohoto  typu od  Mnichova  72. Ale přesto  –  OH 1992 byla  v podstatě  rodinná  zahradní  slavnost. Plná  úsměvů  nadějí  a optimismu do  budoucnosti, která  slibovala  jen  samá pozitiva…. Už proto, že  nejméně  významným vedlejším cílem proč  byla   olympiáda  pořádána,  bylo  zviditelnit  Španělsko, Katalánsko a  Barcelonu  speciálně  jako  významnou a mimořádně zajímavou  turistickou  destinaci…..

Jsme  o  25 let  starší.  A  máme  co do  činění s  Barcelonou  verze  2017…..  Minulý  týden  začal  tím,  že  právě  v  tomhle,  v roce  1992 tak vůči  olympijským  hostům  přátelském  městě,  začali  místní  radikálové  organizovat  velmi d rsné a  skoro  násilné protesty s  hesly  Turisté  táhněte  domů!

A  pomalováváním  zájezdových  autobusů  nebo dokonc e prořezáváním jejich  pneumatik.  A tenhle  antituristický   hněv  se rychle  začal  šířit nejen  ve  Španělsku  – například Mallorca, San Sebastian, ale i   po Evropě – totéž  se během  dvou  dnů  objevilo v  Benátkách, Římě, Miláně,   v  Chorvatsku, Řecku….

Zachovat možnost svobodné volby i pro budocnost.

napsal Leo  K.

Začnu citátem Ericha Fromma:

Svobodné rozhodnutí je takové, které nám zachová možnost svobodné volby i v budoucnu.

Proto jsem se smál sociálně patologickým jevům jakými jsou například think tank Evropské hodnoty s Jakubem Jandou či úřad Evy Romancovové v podřízenosti ministru vnitra. Vždyť zakládající myšlenky obou institucí jsou v diametrálním rozporu s principy demokracie, především se svobodou slova a to bez ohledu na to zda ho (v prvním případě) „usměrňují“ či (v druhém případě) „jenom“ komentují. Málem jsem proto spadl pod stůl, když jsem v periodiku věčného bouřliváka a hledače alternativ četl následující slova:

Vtip na tento den

v krámu  je  zpět i regál s  politickými vtípky

Krám znovu otevřen

Zítřkem počínajíc  je  Kosa znovu otevřena.  I  když netuším,  v jakém  režimu.  Jestli  v krámu  najdete  čaerstvé  zboží  každý  den, či obden  nebo  jen sem  tam. Zvykl jsem si  být  bez  ní  děsně  se mi  to  líbilo,  nebudu zastírat. Navíc  jsem se ujistil,  že  svět  se  točí úplně  stejně,  ať  o něm píši nebo  ne. Mělo by mne  to možná    deprimovat, ale  pravý  opak  je pravdou.  Nejméně  14  dnů  jsem  byl  bez  jakékoli politiky a  jejího  sledovaní a  výsledkem je  zjištění,  že  mne život  začal  daleko více  těšit.

Takže  něco na  Kose  bude,  ale  oprvadu  bez  slibu nějaké periodicity.

Kosu  otvírám  zejména  kvůli  třem věcem:

• pan Leo mi poslal  před  asi  týdnem příspěvek ve  víře, že  Kosa začne  vycházet. Nemohu  ho zklamat. Velmi  si  jej  vážím a stejně  tak  jeho moudrého pohledu na svět. Takže  pane  Leo, jen Váš  bude první obnovený  kosířský  den!
• nemohu pominout  tu  záplavu  mailů, která  mi  přišla  po  oznámení o  předběžném  zavření  Kosy. Bylo  jich  víc  než  jsem  čekal a  všechny mne  velmi potěšily.  Takže  vážení – obnovení Kosy  je  vlkovo poděkování  vám, co  jste napsali. Tak jak  umím a  dokáži.
• stejně tak nemohu ignorovat  tu  řádově  tisícovku  těch,  co stále  denně  chodili  na Kosu  zkontrolovat,  jestli  už  náhodou  vlk neobživl  a zase něco nepíše. Ani vaši vytrvalou  věrnost     nelze  ignorovat. I  vy jste  znovu  se mnou  vzali Kosu  do  ruky.

Takže  zítra začínáme.

A  ještě  jedna  drobnost.  Už  se nebudu  silou  mocí  bránit  jiným  autorským příspěvkům.  Je  znovu otevřeno i pro jiné  než  pro pana  Lea a mojí  maličkost.  Ale s  jedníma  velkým omezením.  Tentokrát  jsem rozhodnut   příspěvky  selektovat a odmítat. Stejně  jako  třeba  i několik  dní  neobsadit  článkem,  když  ho prostě  nebudu mít  a nebudu  mít  sám  zrovna  chuť  něco  napsat  nebo mi to bude  kolidovat  s  něčím jiným.  Kosa  má  být  zábava.