TEN NÁŠ KRÁSNEJ MALEJ SVĚT…

napsal Xaver

 

No, že je malej, a díky technizaci, komunikaci, globalizaci všeho, včetně našich „duší“, bude stále menší, o tom není pochyb. Avšak s tou krásou to spěje k velice neblahým koncům: sucha střídají záplavy, tornáda, zemětřesení – a to vše už v apokalyptických rozměrech a následcích; tání ledovců je důvodem hororových scénářů; umírají lesy, moře, řeky a některé asijské vodní cesty aby pomalu prorážel ledoborec; vymírání druhů fauny a flory nabírá zrychlení; a mnoho krásných věcí, které naši předci tvořili po staletí, si vlastní stupiditou, zejména ideologickými či náboženskými třenicemi sami nenahraditelně ničíme…

I z těchto několika příkladů – pokračování by zabralo celé stránky – je zřejmé, že svět nebude už krásnější, nýbrž naopak. Ruku v ruce s tím – což je snad ještě horší – jde ale i to, že nebude ani klidnější. O probíhajících válečných konfliktech či hrozbách ne třeba psát, máme je před očima denně. Na jejich drastické důsledky se však někdy zapomíná, a lidstvo se jich „chápe“, až v okamžiku apokalypsy. Takovou je v poslední době – když důsledné „rozbíjení“ (doslova) Sýrie ustoupilo poněkud do pozadí – třeba hladomor nevídaných rozměrů v Jemenu. Záběry na děti umírající hladem v té zbídačené zemi musí otřást každým, kdo má aspoň kousek citu v těle.

Nesouhlasím s ratifikací Istanbulské úmluvy

napsal Leo K.

Istanbulskou úmluvu z roku 2011 přijala už v roce 2016 Sobotkova vláda. Nyní se jedná o její ratifikaci parlamentem. V Barrandovském Týdnu s prezidentem z 8.11. 2018 se oba diskutující (Jaromír Soukup i prezident Miloš Zeman) vyjádřili, že vzhledem k tomu, že úmluva neobsahuje nic, co by Český právní řád neobsahoval, je úplně jedno, zda ji parlament ratifikuje či nikoliv.

Nesouhlasím.

A pokusím se v Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, zvané podle místa jejího zveřejnění Istanbulskou úmluvou, konkretizovat námitky bod po bodu, i když nejsem právník.

Královská lípa

Byl jsem  známým a mainstreamem proskribovaným alternativcem Janem Korálem požádán o zveřejnění pozvánky na   kulturní akci. Protože  to mainstream  nedá, je mi potěšením  tu pozvánku otisknout na Kose. I když  ve  zkrácené verzi.

 

POZVÁNKA NA PŘEDSTAVENÍ: KRÁLOVSKÁ LÍPA VYPRÁVÍ – 10.12.2018

Vokální skupina

NESTEJSKÁME SI

ve spolupráci s Výborem národní kultury a Slovenským domem v Praze

uvádí

10. prosince 2018 ve Slovenském domě v Praze, Soukenická 3, od 17:00

literárně hudební pořad

ke 100. výročí vzniku československého státu

KRÁLOVSKÁ LÍPA VYPRÁVÍ

Po vystoupení bude následovat beseda se členy předsednictva Výboru národní kultury na téma stoletého výročí vzniku Československa a současného stavu české kultury.

Na místě bude možné zakoupit aktuální i starší čísla časopisu LÍPA a vyplnit přihlášku do Výboru národní kultury.

Účinkují:

Hana Antošová – soprán
Dita Veselá – alt, zobcové flétny, lesní roh
Jan Stejskal – tenor, klavír
Milan Antoš – baryton
Martin Pecháček – klavír, varhany, zpěv

V pořadu zazní lidové písně, renesanční hudba, písně národního obrození, ukázky z díla F. Škroupa, Ant. Dvořáka i současné písně autora pořadu Jana Stejskala

Obsahem pořadu je vyprávění tisícileté klokočovské lípy, ležící v jižní části Železných hor. Na pozadí jejího příběhu probíhají důležité historické události – zavraždění sv. Václava, přítomnost Karla IV.,ohlas husitských válek, Bílé hory, odchod J.A.Komenského z vlasti, národní obrození, vznik ČSR včetně světových válek až do současnosti.

                                              

Detaily o pořadateli naleznete  ZDE

o představení  ZDE

 

Důvody první světové války

napsal PT

 

Rád  bych navázal  na  včerejší vlkův  článek  a  předložil přehled  bezprostředních důvodů, které  vedly  k I. světové válce. Jak ¨vlk správně píše, I.sv.v nebyl prvním pokusem o ovládnutí Evropy, potažmo světa či kolonií. Vlk kalkuluje, že šlo o pokus třetí, po válce třicetileté a válkách napoleonských, nicméně za první globální konflikt je považována dnes už zapomenutá Sedmiletá válka, která se taktéž odehrála na několika kontinentech. Takže pokud bychom počítali i tu, jde o pokus čtvrtý.

Nemyslím si, že by se důvody, které vedly k tomu prvnímu strašnému konfliktu 20.století nestudovaly. Naopak, studií je spousta, problém je, že šlo o tak komplikovaný souhrn propletených zájmů, smluv, obav a představ, že si lze jen obtížně udělat celkový obrázek a hlavně jen obtížně se stanovují priority důležitosti těchto motivů pro rozpoutání války.

Vycházím z mých dvou oblíbených knížek o tomto konfliktu, jednak už 20 let staré První světová válka od Philipa Warnera a z Nešťastné Války Nialla Fergusona. Fergusonův opus je moderní a velmi zajímavý, ovšem špatně čtivý a jistou nevýhodou je, že autor se na válku dívá hodně britskýma očima a řeší především problém, proč se jí vlastně vůbec účastnila Británie. Warner mi přijde poněkud neutrálnější a je úžasně čtivý.

Předně odpověď na otázku, zda válka byla nevyhnutelná. Mnozí dnes tvrdí, že II.sv.v. byla nezbytná, zatímco k té první nemuselo dojít. Přitom už tuším Churchill tvrdil, že obě jsou vlastně “třicetiletou válkou s dvacetiletým příměřím”.

Nalijme si čistého vína

napsal Leo K.

„Nalijme si čistého vína,“ zní často používané úsloví, když chceme poukázat na prostředí otrávené lživými a malichernými mediálními trumpetami. Kvalitní media přinášejí zprávy a názory. V případě těch názorů se ovšem řídí pravidlem římského práva: „Nechť je slyšena také druhá strana!“ Ta malicherná se dají rozpoznat i podle tak obecných pravidlech jakým je pravidlo o diskusích. Velcí lidé totiž diskutují o idejích, průměrní lidé diskutují o událostech, kdežto malicherní lidé diskutují o jiných lidech. Právě tak media. Solidní se zamýšlejí nad příčinami, nesolidní nad lidmi, kteří ten názor šíří.

Když jsem před třemi lety psal článek Významy slov, už jsem tenkrát tušil, že jeho dopad bude mizivý. Přesto mě překvapilo, že článek bývalého prezidenta, Václava Klause Obrana demokracie před liberální demokracií, který se také zabýval významem slov, narazí na stejnou stěnu tuposti jako můj amatérský článek na Kose. Nikdo mě nemůže podezřívat z nezřízeného fandovství vůči Václavu Klausovi, kterého viním z totálního mravního rozvratu naší společnosti v devadesátých letech, ale jeho článek, až na adoraci liberální společnosti (Aby nedošlo k mýlce. Liberální demokracie je něco úplně jiného než liberální společnost), je srozumitelný, věcný a výstižný. A váha jeho osobnosti je proti mé nesrovnatelná.

R.I.P. Jan Petránek

Včera  na  selhání srdce  zemřel velký  bard  české a  československé žurnalistiky – Jan Petránek.

Specializoval se na  Sovětský svaz, posléze  Rusko. Věděl toho o něm mimořádně  hodně a  uměl své  znalosti a vědomosti podat. A  vedle  toho to  a především – byl SLUŠNY ČLOVĚK. KTERÝ NEMĚL POTŘEBU SE UCHYLOVAT  ANI K BULVÁRU ANI K DEMAGOGII. Svou práci uměl dokonale,ale nestavěl ji  nad  své principy a zásady. Což osvědčil v  Srpnu 68 a ve dvou následných dekádách, kdy  neohnul hřbet a nevyměnil to, co miloval za svoje  přesvědčení.

Malou normalizaci si následně prožil znovu zejména po roce 2014, kdy po pár  prvních komentářích o dění  na Ukrajině a pozici Ruska zcela  viditelně  dostal nějakou nepsanou stopku zejména  do ČT,  kde jeho vědomosti nahradili  Jandové, Kšírové, Votápkové a Kolářové…

Za  sebe  říkám – Jane Petránku, děkuji  za mnohá  a mnohá poučení. Budete mi chybět.

Bez čeho bych se ovšem velmi rád  obešel, budou záplavy falešných slzí z oficiálních sdělovadel ohledně Petránkova odchodu. Od  těch, kteří ho odmítali nejméně posledních 5 let  pouštět před kamery a mikrofony.

11.11.1918 čas 11hodin

Vůbec  nepochybuji  o tom, že  dnešek zaplní  mediální  prostor stejné téma, které si dneska  vybrala  Kosa – 100 let od konce I.světové  války.  Je  to logické.  Už  kvůli  názvu -válka  První světová…  Osobně soudím, že ten  název  je mylný. Z mého pohledu  jde  o světový konflikt  v našem smyslu chápání, nejméně  třetí. První dva  bych viděl ve válce  Třicetileté a  válkách Napoleonských. Ale nemíním dnes  dát na sklo  historicky  disputační  článek. Ani  historicky  přehledový. To přenechám jiným a bude jich dost. Pokud  čekáte  zamyšlení, pak jste  sice  celkem blízko mému záměru, ale  ještě pořád  ne přesně v  cíli. Hodlám se  nejvíce  ze  všeho ptát. A  nehodlám dávat  příliš odpovědí. Myslím si totiž, že většinově  je  onou odpovědí  už  samotná  otázka. V drtivé většině jde ovšem o otázky, které nikde jinde, než na Kose nezazní.

Takže 11.11,1918 v  11 hod.t  měl padnout poslední  výstřel prvního celoplanetárního konfliktu.