Sráč Boris konečně premierem

Nemám  rád  tzv.  expresivní výroky, v  článcích  na Kose  je  nepoužívám  a  v titulcích  už  vůbec  ne. Dnes  ovšem musím. Nemohu  jinak.

V Británii  se stalo  to, co bylo zřejmé  už  od  okamžiku, kdy  Theresa  Mayová  hodila  ručník  do ringu – jejím nástupcem se, očekávaně,  stal  Boris  Johnson. Tedy očekávaně   pro Kosu- viz  přesně dva měsíce starý  článek

Konečně je jasno ohledně brexitu! A po děkování Václavu Klausovi a Vladimíru Mečiarovi.

Dost  dobře  jsem nechápal, co po celou  dobu řešila  velká  media – ta britská, evropská  i česká,  která  nás  zásobovala  tisíci  detaily  z údajně napínavého  soutěžení o nástupnictví. Vše  bylo jasné od  samého počátku  – místo Mayové přijde Johnson. Tím pádem je  jasný  i  typ  brexitu.

Triády, Hong kong, Čína, Západ a pračka na peníze

napsal !!!!!

Vlkův  úvod:

Včera  mi přišla mimořádně zajímavá mailová reakce  na  článek  od  ????  ohledně  Hong  Kongu.  Tak zajímavá,  že  jsem se promptně  dotázal  autora  na to zda  bych ji nejlépe  celou  nebo alespon  část  mohl vydat na  Kose. K  mému  velkému překvapení  ten souhlas  přišel. Takže  Kosa má  nového  autora. Takového , kterého by nikdy  nečekal a  troufnu si tvrdit, že  ještě méně  by  to čekal on  sám. Svět  je  ale plný překvapení. A  překvapením  nepochybně  bude   pro  čtenáře  i  to, co se Hong Kongu a situaci v něm dozví od  znalce a  insidera. Ale  už  jsem toho  sám, co by  neználek a   naiva  napsal víc  než  dost. Čas předat  slovo  !!!!.

Americkej brouk a ruskej vir- DOPLNĚNO!!!!

Nedávno jsem na  webu  zahlédl  nadpis  jakéhosi  článku,  že  úroda  brambor  zase nebude letos nic  moc  /tedy  spíše nic,než moc/, protože  vedle  sucha tuhle plodinu  decimuje mandelinka  bramborová. Přiznám se, že mne  to velmi zaskočilo.

Mandelinka  je přece americkej imperialistickej  brouk – škodič, který  rozvracel  a podvracel hospodářské  úspěchy  socialistických  zemí!  Jsem  přímý  pamětník!  Mám na  to osobní  vzpomínku, když  nás  jako předškoláky  poslali na  pole  s tím ohavným broukem bojovat jeho sběrem.

Tenkrát  to bylo jasné, budiž -brouk sabotér, záměrně  vypuštěn strýcem Samem, co si  brousí na  tehdejší  Československo svoje  nečištěné a  krvavé tesáky. Ale  dnes jsem zmaten!  Bolševik pryč, my věrným /až bigotně/ spojencem  strejdy  Sama po celém světě a  von tady  už zase  řádí  brouk rozvraceč, diverzant a  sabotér a  způsobuje  budoucí  bramborovou  krizi???!!!

Nechápu, nerozumím! Že by se  imperialistům  vymknul zpod  kontroly a ničí  už  dneska  všechny  brambory, včetně  těch ideologicky  správných?  Odpověď mi ani  gůglík  nevydal. Asi to je  i  na něj a jeho velkou, vševědoucí  hlavu příliš  náročné.

Možná si právě  myslíte,  že  vlk  zaspal  kulaté výročí  Jakešova  projevu  tady  u nás  v  Červeném  Hrádku a teď  to  pracně  klopotně  a  přiznejme  – dost hloupě,  chce pošklebováním, přes  tu mandeliku  dohnat.

Nechci.  Do fronty  laciných šášulů, pro které  je  Jakešův projev  z roku 1989 opět/stále obrovským gaudiem,  se rozhodně  nepřipojím.

Ano,  Jakeš rozhodně  žádný  Jan Zlatoústý, který by extaticky oslovoval  davy, nebyl. Jeho  verbální projev  i myšlenková potence k něčemu takovému  byly  tristní. Rozhodně  ve srovnání s  dnešními  politikářskými špičkami všech  barev  a postavení, počínajíc  tím  na Hradě. Ti  jsou tisíckrát  obratnější a bez námahy  vemluví skoro komukoli díru do hlavy. Ale  to není jediný  rozdíl.

Jsem přesvědčen a to stále  více, že  Milouš  Jakeš  se od svých  dnešních politických  následovníků liší především tím, že  to byl slušný a spolehlivý  člověk s nějakými pevnými zásadami  a  vážně se snažil  něco udělat pro obyčejné lidi. Nemám tedy  sebemenší důvod  jej  po těch letech zesměšnovat!

Vím, že být sice nudný, ale především slušný   člověk s  jasnou hodnotovou  orientací v  čele  státu je  neskonale  více  než  sebevýřečnější  vtipálek a bonmotista, který ze  dne  na den  změní názor  na cokoli, protože  jen blázen nemění  své  názory, když mu to přinese pozornost  davů.

Takže ta  mandelinková  reminiscence  s Červeným Hrádkem a Jakešem nemá nic  společného.

Spustila  ji  asociace,  když  jsem  na Novinkách .cz  minulý  čtvrtek objevil následující  článek:

Zasáhněte proti ruské aplikaci FaceApp, žádá americký senátor FBI

Ukrajina po volbách

Sice  ještě nejsou úplně  definitivní  výsledky -momentálně je  sečteno 80%  hlasů,  ale  zdá  se,  že není  důvod dále  čekat  s nějakým  letmým  rozborem  výsledků parlamentních voleb na  Ukrajině.

Hong Kong jako zrcadlo

napsal ????

 

Pojďme se trochu podívat na to, jaký obraz můžeme vidět skrze střípky nočního dění mezi 21.-22. červencem na ulicích Hong Kongu. Čínské politbyro samozřejmě nectí jakoukoli dohodu o jedné zemi a dvou systémech z tzv. Sino-British Declaration z roku 1984. Naopak, pevné v kramflecích již podniklo kroky o ovládnutí jurisdikce této autonomní oblasti s pomocí tamní Carrie Lam, načež se proti tomu postavily miliony opakovaně demonstrujících občanů města. Je třeba zdůraznit, že pokojně demonstrujících. Tolik asi ve velmi stručné kostce. Jde totiž o několikaletý, dynamický vývoj.

Je to vážné?

napsal Leo K.

 

Velmi toužím po politické straně, kde bychom na závěr našich disputací šli do kantýny to zalít … něčím ostřejším, toužím po politické straně hledajících, politické straně pokorných, kteří nemyslí, že kdo vidí věci jinak, je hned v prvním kole heretik.

Omlouvám se Marku „Orko“ Váchovi, že jsem zneužil jeho citátu a zaměnil původní slovo „církvi“ výrazem „politické straně.“ Uvedené motto vyjadřuje můj záměr prokázat, že jednota názorů, agresivně prosazovaná mainstreamem, je společnosti na škodu. Větrné mlýny předsudečné nenávisti, které si Věra Jourová vzala za úkol porazit jsou nebezpečnou hračkou v jejích rukou. Cílem je kontrolovat společnost minimálně na stejné úrovni jak se „stranickou disciplínou“ kontrolují politické strany. Jak mohou prosazovat svobodu názorů a svobodu slova, když je nectí ani sami mezi sebou.

Komunisté to tak dobře neuměli, ale znovu i po třiceti letech jsou tu dogmata, o kterých se nediskutuje, a odchylka od „správného“ názoru je trestána. Totalitní tendence se skrývají za aktivitami, které soutěží v loajalitě k mocným. Je to typické pro média, která dávají prostor především těm, kteří prezentují „mediálně požadovaný postoj.“ Přitom podporují i nenávistné projevy ale jen těch „svých.“ Výsledný konflikt je mediálně atraktivní a média jej proto živí. Vždyť i pro média platí „byznys is byznys.“ Bez senzací a bez konfliktů jsou média nudná a médium bez zájmu těch senzacechtivých zkrachuje.

A chci (už po kolikáté) upozornit, že nás mainstram úspěšně utahuje na špagátě jestli volit Losnu nebo Mažňáka, zatímco nám ukracuje svobodu slova; liberální soudruzi nám vnucují přesvědčení, že „liberální“ demokracie (kde liberálnost spočívá v nadekretování) je jedinou univerzální cestou, kterou se musí všichni vydat a případná debata, že tomu tak není, je dezinformační nebo proruskou propagandou.

My vodě, voda nám

napsal Petr  Vít

Vlkův  úvod:

Už  dlouho jsem se chystal  napsat  něco k fenomenu letošního pozdního jara a  léta  – suchu. Nebo  respektive  něco o vodě.  Ale  pořád  mne nic nenapadalo. Uchopitelného. Věci spojené se životním prostředím prostě  nejsou můj  obor a já  se nerad  pouštím  do terénu, kde bych mohl snadno  zabloudit. Vím, e  ani  zlomkem  nemám encyklopedické  znalosti a  sebevědomí  univerzálních  všeználků  rád  přenechám jiným. A  že jich tady  běhá!  V podhradí i na Hradech.

Proto jsem  z potěšením přečetl mail, který  jsem  onehdá objevil ve své poště  a po krátké výměně  dalších  mailů s  autorem jej převzal k otištění  na Kose.

Věřím, že se bude líbit i vám.