Myslel jsem, že dnes to opravdu bude jen o jednom článku. Ale když se mi objevil na skle bruselský oficiální web Politico, nezbylo, než promptně tenhle úmysl bleskově změnit.
Tenhle článek
US-EU spat derails push for $50B Ukraine loan using Russian assets
podle překladače
Spojené státy a EU rozhádal tlak na půjčku 50 miliard dolarů Ukrajině s využitím ruských aktiv
Je to opravdu počteníčko, jak se patří! Protože jsme přece HODNOTOVÍ bratři!
– Mezi vládou USA a evropskými vládami se objevila velká roztržka kvůli plánu na zajištění velké půjčky pro Ukrajinu – jednání se přesunula k finálnímu vyřízení tento týden na summit G7 a ještě více se nebezpečně přiblížila americkým volbám.
Zatímco lídři skupiny sedmi vyspělých ekonomik se ode dneška scházejí v Itálii, Američané doufají, že setkání bude sloužit jako výkladní skříň západní podpory Ukrajině, protože její válka s Ruskem se protahuje do třetího roku, vypadá to, že by mohla být přerušena kvůli rostoucímu evropskému podráždění.
„Washington navrhuje: ‚My [USA] si vytvoříme půjčku, Evropa na sebe vezme veškeré riziko, vy [Evropa] zaplatíte úroky a my [USA] použijeme peníze pro americko-ukrajinský fond,“ konstatoval jeden vysoký evropský diplomat. „Možná jsme hloupí, ale nejsme až tak hloupí.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz, čerstvě po prohraných evropských volbách minulý víkend, řeknou prezidentovi Joe Bidenovi, podle informací od šesti vysokých diplomatů a úředníků, že odmítají americký návrh, aby Evropa se stala výlučnými ručiteli za tuto půjčku.
V evropských vládách panuje hmatatelný hněv ohledně plánu USA, což by podle nich znamenalo, že by byly na forhontě splatit půjčku, kdyby se s ní něco pokazilo – zatímco americké společnosti by mohly potenciálně nejvíce těžit ze smluv na rekonstrukci Ukrajiny, které by z ní byly financovány.
Vlády tlačí čas nejen proto, že Ukrajina zoufale potřebuje peníze, ale také proto, že neexistuje žádná jistota, že by prezidentský úřad Donalda Trumpa tuto iniciativu podpořil. Konečná dohoda bude nyní podle tří úředníků odložena minimálně do podzimu. A USA jdou k volbám 5. listopadu.
I když se očekává, že lídři G7 v Puglii podpoří širokou myšlenku půjčky Ukrajině, je nepravděpodobné, že se shodnou na všech nutných podrobnostech.
Kdo nese riziko za půjčku
Zatímco Ukrajina se snaží zaplatit za své válečné úsilí, USA lobbují u evropských spojenců, aby hledali způsoby, jak zajistit hotovost pro Kyjev, v obavách, že případné znovuzvolení Trumpa za amerického prezidenta by mohlo zastavit západní podporu Ukrajině.
Aby se tato pomoc poskytla předem, navrhl Washington dát Ukrajině půjčku ve výši 50 miliard dolarů, která by se každý rok splácela ze zisků generovaných imobilizovanými ruskými aktivy. EU a USA se na tomto plánu teoreticky shodují – ale nesouhlasí s tím, kdo se stane platícím, pokud se něco pokazí.
Klíčovou otázkou je, kdo bude právně odpovědný za splacení úvěru, pokud třeba maďarská vláda nakloněná Rusku bude vetovat prodloužení sankcí EU proti Kremlu, které musí být ze zákona každých šest měsíců obnovovány – a tím by došlo k rozmrazení aktiv ruské centrální banky.
Mezi další rizika patří ruská aktiva, která již nevydělávají dostatečně nebo jsou/budou eventuálně předána zpět Rusku v rámci mírového urovnání.
USA navrhly, že evropské země by měly nést hlavní břemeno finančního rizika, pokud se něco z toho stane, a navrhly, že země by měly být odpovědné úměrně množství zmrazených ruských aktiv, které drží.
Washington uvedl, že zaručit se za půjčku penězi amerických daňových poplatníků by, podle informací od tří úředníků, znamenalo zapojení Kongresu do ratifikace dohody. To naráží na obavy, že odpor republikánských zákonodárců prodlouží proces za listopadové prezidentské volby.
I když jsou představitelé EU vůči těmto obavám vstřícní, zdráhají se souhlasit s něčím, co jde na úkor jejich vlastních daňových poplatníků.
„Kdyby to bylo naopak, řekli by, že jsme blázni,“ komentoval americký návrh představitel EU.