O ZÁSLUHÁCH JEDNOHO PRŮKOPNÍKA…

Znáte to asi také…Sedím nad klávesnicí, znechucen českou vládní nomenklaturou, zprávami z novin, uplakaným počasím za oknem, další olympionik  vypadl – a přemýšlím, nač si ještě kliknout. A dnes mě napadlo: kdo byl ten génius, čí to byla hlava, která dala dohromady hardware a software, abychom dnes klikali, psali, počítali, malovali, projektovali, překládali, přehrávali, mailovali a bůhví, co všechno to ještě umí. Jak stará je ta věc, která mě připravila o pár dioptrií, při níž děti blbnou, závislí hráči kolabují a geniální zločinci pořádají své reje? Vyrazím na vyhledávač a zjišťuji: první vynález hodný toho jména (primitivní pokusy byly už daleko dříve) sestrojil německý technik Konrad Zuse v roce 1941; nesl označení Z3. Následoval ho Američan Howard Aiken až v roce 1944. O jejich životech, pokusech, výzkumech a různých peripetiích – nic moc. A narazil jsem ještě na jednoho vynálezce počítače, o němž se mi podařilo toho shromáždit víc a který si zaslouží toto připomenutí. Letos uplyne totiž právě 100 roků od jeho narození a nesporně přispěl do pramínků, které se stékaly a  „dopluly“ do větší či menší krabičky, kterou máme před sebou…

napsal Xaver

Přitom to vůbec neznamená, že ten výčet tří jmen je úplný! K těm pramínkům patří ještě bezpočet dalších, jejichž jména se nikde neobjevují, i když jejich příspěvek mohl být veliký. Ale zde mně jde jen o ty počátky.

Ten, o němž budu vyprávět, se jmenuje Alan Turing. Zasluhuje „nezapomnění“ proto, že jeho zásluhy o běh světa jsou větší, než ukrývá v sobě to, co nazýváme PC. Ty zásluhy jsou spojeny s II. světovou válkou a německým šifrovacím strojem Enigma, která je neoddělitelnou součástí tohoto líčení. Není nadsázkou tvrzení, že tento celkem zapomenutý (a osobně  nešťastný) Brit zachránil život možná statisícům vojáků a civilistů, kdyby válka trvala o nějaký rok déle.

Uprostřed roku 1939, kdy do začátku války zbývají jen týdny, se koná poblíž Varšavy zvláštní schůzka. Polští kryptoanalytici předvádějí francouzské a britské delegaci kopii německého šifrovacího stroje Enigma, kterým Wehrmacht rozesílá svým složkám tak dokonale a složitě šifrované zprávy, které je nemožné rozluštit. Poláci nazvou tuto kopii Bomba. Ta víra Němců byla zatím oprávněná: Enigmu ještě nikdo nepřelstil. Polský pokus byl ojedinělý v tom, že po prvé v dějinách kryptologie vtáhli do děje matematiky. A protože spoléhali na pomoc Britů a Francouzů při očekávané agresi Němců, předali Bombu diplomatickou poštou jejich specialistům.

Enigma spatřila světlo světa v roce 1923, kdy ji její konstruktér Arthur Scherbius předvedl v Bernu na Mezinárodním poštovním kongresu. Jediný, koho v podstatě upoutala, byla německá armáda. Ta nechala aparát zdokonalit a od roku 1928 využívala k rozesílání šifrovaných hlášení. Enigma se podobala psacímu stroji s 26 písmeny německé abecedy na klávesnici. Jejím srdcem byly pak tři válce, každý o 26 pozicích, takže výsledný počet kombinací byl 17.576. Zvýšením počtu válců a jejich úpravami uvnitř mohl dosáhnout počet kombinací obrovského čísla, jež stvořilo mýtus o neprolomitelnosti Enigmy. Polským matematikům se to však přesto poměrně dařilo, avšak jen při třech válcích. Při jejich zvýšení by byli proti ní bezmocní, a proto předali své poznatky Spojencům. (Detailní technický výklad přístroje tu nemá místo, avšak zájemci si jej jistě vyhledají v jiných pramenech.)

Pak už vede rychlá pouť Enigmy do pověstmi opředeného Bletchley Parku poblíž Londýna a do rukou vybraných britských matematiků (!). Jedním z nich je Alan Turing z King´s College v Cambridge, který v souboji s Enigmou zažije triumf vítězství. Narodil se 23. června 1912 v rodině koloniálního úředníka, který sloužil v Indii. V nadání k některým předmětům převyšoval své vrstevníky tak, že už v 16 letech četl díla A. Einsteina. V Cambridge studuje matematiku, ale jako osobnost je podivínský, odměřený a při řeči se zakoktává. Ani se příliš netají svou homosexualitou, která v té době byla ještě přísně stíhána.

Po ukončení studií publikuje v roce 1937 spis „On Computable Numbers“. V něm  kromě jiného vyložil, že lze sestrojit přístroj, který při určitém nastavení algoritmu bude umět řešit matematické úkoly. Tímto spisem, který patří k základům teoretické informatiky, načrtl skutečně budoucí computer.

V září 1939, v době, kdy už zuří válka mezi Německem a Velkou Británií, nastupuje do Bletchley Parku. Zde je pověřen vedením skupiny, která má prolomit kód německého námořnictva. Protože německé ponorkové „vlčí smečky“ řádí tak, že ostrovu hrozí odříznutí od zásob a hladovění…Aniž bych líčil, na jakém základě (ve skutečnosti pomocí velmi složitých aparatur, které obsluhovali desítky lidí), začalo se mu pomalu, ale jistě dařit. V březnu 1941 ještě neuměl přečíst ani jedno hlášení Kriegsmarine, avšak koncem května už všechna – a to pouze s jednodenním zpožděním. Dešifrované zprávy se nazývaly ULTRA. Nicméně to vše visí na vlásku, pokud Němci změní cokoli v „nastavení“, což se děje v nepravidelných časových intervalech. V jakých a v čem spočívalo, bylo možné zjistit jen z originálních německých dokumentů, přiložených ke každému přístroji na lodi či ponorce.

Roayal Navy proto dostala tajný úkol tyto podklady za každou cenu získat. Štěstí i bojové umění byly na její straně. Postupně byly zajaty dvě lodi a ponorka U-110 se všemi nepoškozenými šifrovacími listinami. Je neuvěřitelné, že zmizení těchto plavidel nevzbudilo ve velení Wehrmachtu žádné podezření. Zde pověstná deutche Gründlichkeit – naštěstí – fatálně selhala. To umožnilo, že od léta 1941 mohli Britové konečně číst okamžitě veškerou komunikaci mezi německým loďstvem a ponorkami a velením Kriegsmarine. Přispělo to hlavně k tomu, že námořnictvo vědělo, kde „vlčí smečky“ číhají, takže zásobovací konvoje se jim mohly vyhnout. Prolomení Enigmy využívaly pochopitelně i ostatní složky spojeneckých vojsk, což mělo bezesporu vliv na kratší průběh války. A patřilo k nejutajovanějším skutečnostem II. světové války. Je například známa událost, kdy W.Churchil s krvácejícím srdcem přikázal svým Spitfirům zůstat na zemi, když německý bombardovací svaz letěl srovnat se zemí město Coventry. Jen proto, aby se prolomení kódu neprozradilo, což následující průběh války mnohokrát „ospravedlní“.

Nicméně občasné měnění počtu válců v Enigmě způsobovalo, že dešifrování vázlo. Alan Turing byl proto pověřen úkolem spojit se s americkými specialisty, kteří měli k dispozici vyvinutější dešifrovací stroje. Američané rovněž od počátku použili k prolomení japonského kódu matematiky: jejich kryptoanalytici na Havaji pod vedením svérázného Josepha J. Rocheforta se vyznamenali zejména v předvečer asi klíčové bitvy války, bitvy o ostrov Midway v červnu 1942, kde šly ke dnu čtyři největší japonské  letadlové lodě. To bylo zlomem války v Tichomoří. A. Turing mohl do spolupráce nabídnout čerstvé  dokumenty, které britští comandos ukořistili z další zničené německé ponorky U-559. Výsledkem společného úsilí bylo pak úplné „ovládnutí“ Enigmy, a tím i  námořních zásobovacích tras, když se z bývalých lovců stali pronásledovaní a lovení.

Po válce byl Bletchley Park pochopitelně rozpuštěn. Alan Turing odešel vyznamenán jako Officer of the Order of the British Empire. Následně se věnoval svému velkému cíli: zkonstruovat elektronický mozek. V Národní fyzikální laboratoři postavil Computer ACE (Automatic Computing Engine), jeden z prvních britských počítačů. Aktivní kariéru ukončil pak od roku 1948 na univerzitě v Manchesteru, kde naprogramoval Computer Manchester Mark 1.

Konec jeho života je poznamenán tragédií. Když byla odhalena jeho homosexuální orientace, hrozilo mu vězení nebo drsná léčba. Nevzal žádnou z obou variant, nýbrž zvolil třetí:  8. června 1954 byl nalezen ve svém domě mrtev, a kolem byla cítit typická vůně hořkých mandlí. Vítěz nad zběsilým nacistickým dobyvatelem, průkopník informatiky a lidského pokroku Alan Turing požil cyankali…