O uprchlících bez statistik – zato z první ruky.

napsal Jezevec

 

Nehodlám se zamýšlet nad tím, kolik mezi těmi dobře živenými a vůbec-ne-zbědovaně-vyhlížejícími mladíky, je zakuklených či latentních fanatik, a kolik skrytých bojovníků islámského státu – myslím si že riziko v tom je, ale od toho snad máme tajné služby. Nehodlám se zamýšlet nad tím, jestli ty desetitisíce osamělých mužů v plemenném věku budou toužit po našich ženách, a tedy během pár roků nám tady budou chybět řádově desetitisíce žen,  jestli si černouškové v rámci sjednocování rodin přivezou další statisíce svých příbuzných – myslím si, že riziko v tom je, ale od toho máme politiky, kteří se mají bát o svá vnoučata, ne-li o své znovuzvolení. Nehodlám se dokonce ani zamýšlet nad zdravotními riziky, kolik exotických a nám neznámých (nebo u nás již vymýcených) nemocí si uprchlíci nesou – myslím si že riziko v tom je, ale od toho tady snad funguje nějaká karanténa a lékařský dohled. Pro jednoduchost nehodlám ani rozlišovat, jestli mezi těmi miliony muslimů jsou nějací křesťané a bezvěrci, a hodím je do jednoho pytle jako muslimy – z křesťanských zemí se obvykle neprchá dokud je nenapadnou muslimové; většinu dnešních válek vedou muslimové mezi sebo, a křesťani a bezvěrci jsou v muslimských zemích obvykle vyvražděni jako první – takže počty neislámských uprchlíků nemá smysl řešit, většina (kromě tibeťanů, kteří ale k nám moc nechtěj) jich jsou muslimové.

A hodlám se zamýšlet nad tím, jestli máme zapotřebí si sem nějaké další muslimy zvát.

A důvod k tomu věru neshledávám.

Já též patřím mezi lidi, kteří tady nechtějí islám. A dost mi vadí, když se mně za to někdo snaží nálepkovat. Nejsem konvičkovec, nejsem Leova interpretace nižší střední třídy s hypotékou, nejsem fašista ani piTómiovec, nikdy jsem nebyl na žádné demonstraci proti islámu. Nepodléhám mediální manipulaci, naopak opakovaně se s vlkem hádám, že veřejnoprávnost je 3,14-čovina a že objektivní zpravodajství je mýtus, že všechny média hlásají pouze propagandu svého vlastníka, a to včetně vlčí kosy – nevěřím nikomu, jen vlastní zkušenosti, a i k té jsem ostražitý.

Navíc míním, že nejsem ani úplný blbec, přinejmenším s přihlédnutím k množství písmenek před a za jménem jsem celkem všeobecně vzdělán. Jsem součástí mlčící většiny, pro kterou odpor proti islámu není motivován neznalostí ani nenávistí. Prostě nechci tady islám a nevnímám potřebu to někomu zdůvodňovat – přestože tisíc a jeden důvod mám – nemám ale zájem, aby ty moje důvody, někdo s odlišnou životní zkušeností a v jiné životní situaci – hodnotil, posuzoval, vyvracel mi je, zakazoval, nebo nedejbože dokonce vysvětloval. Patří mezi má základní lidská práva něco nechtít, nekoupit, nedělat. A nechtění je NAPROSTO DOSTATEČNÝM DŮVODEM, proč něco nedělat. Nejsem povinen nikomu zdůvodňovat, proč něco nechci – a pokud tak učiním, nikdo nemá právo nějak hodnotit nebo dokonce kritizovat příčiny mé nevůle, hledat v nich nenávist a rasismus, a podsouvat mi touhu po značkování muslimů žlutými půlměsíci. Každá lidská bytost má právo říct „nechce se mi“ jako konečný a úplný argument a sdělení, proč něco nechci. A všichni by to tak měli respektovat (samozřejmě pouze za předpokladu, že sám recipročně nic nežádám).

Takže pojďme se pokusit připustit, že když někdo něco nechce – patří to mezi základní práva naší civilizace, a nic dalšího to neznamená. Nelze připustit intelektuální zkratku – že když někdo nechce islám nebo uprchlíky, takže automaticky navíc k tomu je to blb, nelida, nacista, xenofob, sobý hnusec, nic o nich neví nebo naopak ví až příliš mnoho a koho všeho přitom rasově nenávidí. Nechtění nepotřebuje důvody. A já ve svém okolí a ve své vlasti islám nechci – nechci jako úplný argument, a všechny kdo mně obviňují z nenávisti a rasismu posílám s poděkováním do kšá.

Přesto je jeden důvod, o který bych se podělil. Vyhovuje mi aktuální pestrost euroatlantické civilizace a nemám v úmyslu na ní nic měnit. Dokonce jsem ochoten jí bránit. Desetitisíce uprchlíků z Afriky a Asie by jí rozhodně změnilo. Desetitisíce nebo dokonce statisíce obyvatel jiného hodnotového systému by Českou republiku úplně převrátilo jinam. Neříkám, že změny by byly jen k horšímu i když jsem o tom přesvědčen – ale prostě vznikla by jiná společnost a fungovala by jinak. A to já nechci.

Jeden příchozí muslim je rád, že se vešel, maká a nic nežádá, neprovokuje – pro mě bez problému. Tisíc muslimů na malém městě už dokáže udělat docela povyk a vzbudit pozornost – znám to osobně.Z vlastní zkušenosti.

Milion muslimů už má požadavky na změny v právním systému, ohledy od jinověrců a kontrolu školních učebnic – stalo se tak zatím ve všech zemích na světě, kde muslimská minorita získala nějaké relevantní počty v populaci. A numerická většina muslimů si podle našich pravidel demokracie samozřejmě a přirozeně odhlasuje právo šaríja, nekritizovatelnost islámu pod trestem smrti, ……. – a pak se začnou jednotlivé sekty islámu řezat a vraždit mezi sebou a následně řezat a vraždit všechny ostatní. Vždy a všude. Přípustný maximální počet muslimů ve společnosti tedy opravdu nemá nic společného s nenávistí nebo dokonce s xenofobií – je to zcela zásadní argument naší sebezáchovy.

Na Kose proběhlo několik úporných diskusí o tom, v jakém systému by lidi chtěli žít. A přestože diskuse byly opravdu vášnivé – na jednom postulátu se shodli v podstatě všichni. Že my si nevybíráme systém, ale systém si vybírá nás. Tak jak lidi žijí, jaké sdílejí hodnoty, jak se chovají ke svému státu, jak pracují a jaké mají rodinné vazby, jak jsou ochotni ho bránit a za jeho hodnoty bojovat – prostě to, co lidi dělají dobrovolně, přirozeně, mimovolně a rádi, a k čemu vychovávají své děti – meritorně tohle, a ne hlasy ve volbách či verbálně formulované přání – vytváří systém, ve kterém žijeme. Proto vnímám jako velkou hrozbu, kdyby se skladba našich stálých obyvatel nějak výrazněji změnila.

Vím, jak se žije v muslimských zemích. Většinu jsem jich navštívil. Taky se angažuji v charitativním projektu na pomoc a vzdělávání uprchlíků, přispívám na jeho provoz a pracuji v něm i osobně. Znám tedy i celou řadu bývalých uprchlíků, v různých stádiích jejich integrace v Evropě, někteří velmi úspěšní – a taky celou řadu těch, kteří integraci nezvládli, a kteří svou hořkost nad vlastní neschopností utápějí v čím dál radikálnějším islámistickém blouznění. Někdo jim totiž nasliboval bezpracný blahobyt na sociálních dávkách – a najednou zjišťují, že budou muset makat.Někdo to pochopí jako šanci a někdo jako křivdu. Za kterou samozřejmě nemůže jeho náboženství, které ho do tech sraček dostalo – ale my, bílí ďauři!!! Že máme a nedáme.

Navštívil jsem služebně i několik velmi bohatých muslimských zemí, a nejméně ze dvou nakupuje moje firma zboží. Několik muslimů patří mezi mé přátele, mnoho dalších znám osobně – opravdu nepatřím mezi ty, kteří znají islám jen z televize, nebo z Konvičkových letáků. Podám jim ruku, poobědvám, obchoduji, s těmi inteligentnějšími popiji. Ale u sebe doma je nechci. Ani je nechci mít kolem sebe v nějak výraznějším počtu. Nechci žít jako oni, není to zdaleka jen ekonomická stránka věci nebo jejich fanatický odpor k sekularismu a obtížně skrývaná ochota vraždit se mezi sebou kvůli náboženství.

Nechci je mít ani za sousedy, a už vůbec ne, aby jako voliči, spolurozhodovali o osudu a směřování mých dětí. Nemám jejich hodnotový systém, neuznávám jejich proroky, nesouhlasím s jejich definicí dobra a zla v lidském chování, uráží mně jejich náboženská podrážděnost, ohrožuje mně jejich tupá poslušnost vůdcům, děsí mne jejich fatalistické inšalláh, irituje mně jejich všudypřítomný pocit nadřazenosti – ale hlavně, je mi z duše odporná atmosféra, jaká panuje v muslimských zemích. Jinak odporná v tech bohatých, v podstatě otrokářských sultanátech, kde fyzicky pracují jen cizinci, a lidský život nemá žádnou cenu – a jinak odporná v tech chudých, svou podobou komunistických oligarchiích, kde se vraždí každý s každým, a lidský život nemá žádnou cenu. Já tohle u nás nechci v žádné podobě.

Třetí věc, která mi fakt vražedně vadí – je skutečnost, že dopady případného rozhodnutí o přijetí a přijímání uprchlíků NAPROSTO nedopadne na ty, kdo o tom rozhodnou. Je to odvěký spor mezi křesťany (mezi něž se okrajově hlásím) a socialisty (které nemám rád pro jejich chamtivost a pokrytectví). Oba názorové proudy mají zhruba stejný cíl, ale hrubě odlišné metody.

Křesťan praví: JÁ budu pomáhat, já zaplatím, udělám, zachráním, pomohu. Kristus praví – neperte se a nežerte se, neoplácejte si zlé. Vezmi co máš, a rozdej chudým. Ale nikde v Bibli není napsáno, že by se dobročinnost vynucovala násilím – bohatému člověku, který se přišel zeptat a přesto hned nerozdal co měl, řekli jen, že asi nevstoupí do království nebeského, a nechali ho jít. A taky když je někomu pomoženo – Kristus se často zajímá, zdali projevil vděk.

Naopak socan praví: VY dáte a MY rozdáme. Za vaše peníze budeme pomáhat, platit, a dělat – my rozhodneme a vy zaplatíte. A běda jestli ne, máme státní represívní aparát, zavřeme vás do vězení a vaše peníze si vezmeme násilím. Hlasováním chudší většiny se demokraticky rozhodne, kolik se násilím sebere bohatší menšině, aby byl smír. A chudý má na pomoc nárok a rozhodně nemusí projevovat vděk, to by ho ponižovalo. Naopak bohatý má nebýt sobec a platit a platit, je to sebezáchovné gesto nebo si to lůza vezme silou všechno, takže nakonec je i v jeho zájmu být „solidární“.

Bohužel, Evropa je nyní až vulgárně socialistická. Až mám obavu, že ztratila pud sebezáchovy. Spousty lidem je naprosto jasné, co jsme povinni a proč. Ale sami neudělají nic a nedají nic. Aritmetikou se vůbec nezatěžují – musíme být lidští, solidární, napravovat křivdy naší obranné aliance v Jugoslávii …. Zdroje přece jsou.

Takže mně ani tak nevadí, že sem nějaký pomatený pan Kohout chce dotáhnout milion uprchlíků – mně vadí, že je chce dotáhnout za moje peníze a na cizí úkor, že sám na to nedá ani kachli, a nemá za svoje rozhodnutí žádnou zodpovědnost. Nebo nějaký Sobotka, když už si pořídil sedmimilionový byt z našich peněz za poslanecké náhrady – zdalipak tedy ubytuje jednu uprchlickou rodinu, když hází desítkami státních milionů „na uprchlíky“ a vykecává se do televize, co jsme uprchlíkům povinni? Nasrat, neudělá to!

Ani nikdo z těch, kteří o tom rozhodují. Ani nikdo z těch, kdo povykují po Praze s cedulí „přijímám“. Akorát kecy. Sami si zůstanou skryti ve svých dobře zabezpečených a dostatečně střežených (a bezpečně vzdálených) enklávách, k uprchlíkům se nejblíž dostanou leda na fotce v Rudém právu – a ti nejchudší, v nějakých Vyšních Lhotách nebo odlehlých vesnicích, kteří se nedokážou bránit, ponesou primární důsledky tohoto kulturního „obohacení“.

V Německu si někteří lidé skutečně berou uprchlíky k sobě domů. (A je jich přesně tolik, kolik si myslím, že by bylo rozumné jich umístit u nás – jednotky, jednotky desítek). SUPER – jsem pro. Kdo chce přijímat uprchlíky, at si je prosím vezme k sobě domů. Pozor, ne do nějakého privátně provozovaného lágru – pseudoubytovny – DOMŮ. At na to klidně dostane dotaci, provoz lágrů stejně stojí miliony. Ale at je za to někdo zodpovědný. Ať osobně zodpovídá za výběr lidí, které propustí z uprchlického lágru do nějakého semi-volného oběhu (v Rakousku tomu říkají weiss-karte, tedy pohyb po katastru obce, a nepsanou toleranci k práci načerno). At jim dá vzdělání, naučí je naše civilizační návyky, sežene jim práci, a osobně dohlédne na to že to tak budou dělat. At ty lidi bydlí s jeho dětmi a vnoučaty, považuje-li to za obohacení, nebo za morální dluh za naše vlády – a mne nenutí at se s nimi setkávají moje děti, pakliže já to považuji za hrozbu. A samozřejmě at jim ze svého pak zaplatí letenky domů, jestli jím vybraní uprchlíci neobstojí. Kdo je pro přijímání uprchlíků, tak prosím POUZE u sebe doma, pokud možno za svoje.

Tak co – jdete do toho, Leo K? Kolik si jich vezmete, museli-li byste si přibrat i konkrétní zodpovědnost za svoje rozhodnutí? Strašně krásně se žvaní, kdo jiný má co za povinnost, v dobře zamčeném domě v dobré čtvrti, geograficky daleko od uprchlických lágrů…..

Hluboce nesouhlasím s panem Leem, že odmítání uprchlíků je motivováno nějakou nenávistí. Domnívám se, že je motivováno racionálně opodstatněným strachem. Strachem nikoli z žurnalistické interpretace islámu – ale strachem z početní převahy vyznavačů islámu, a k důsledkům na společnost, ke kterým to prokazatelně historicky vede. Ten problém se jmenuje jednak „populační anexe“ (viz bývalá Jugoslávie) a jednak početní převaha.

Když se do paneláku nastěhuje jedna cikánská rodina – obvykle je v pohodě. Když se do jednoho bytu v paneláku nastěhuje pět cikánských rodin, obvykle pohoda končí. Když se do paneláku nastěhují pouze cikánské rodiny – obvykle vznikne Chanov.

Podobně tak – když se do Česka nastěhuje tisíc muslimů, nic se nestane. Nemám nic proti každému jednotlivému uprchlíkovi – a pokud jich zůstanou jednotky, nezajímá mne ani jeho náboženství. Když se jich ale sejde statisíce, a většina jsou neasimilovatelní muslimové – vzniknou pařížská předměstí a hnutí sharia4belgium, a to už se mne opravdu dotýká. Kdyby jich tady byl milion – zcela to (ro)zvrátí politickou, ekonomickou, sociální a hodnotovou strukturu české republiky, a stala by se z ní jiná země. Podáš čertovi prst a utrhne ti ruku až u konečníku. Prost vší nenávisti, rasismu, xenofobie, a dalších nálepek které by mi kdo chtěl dát, prohlašuji – že toho nemám zapotřebí a že to tady nechci zkoušet. Zkušenosti už učinili jiní, a mně se ty zkušenosti vůbec nelíbí.

Mnoho lidí si stále plete náboženství, založená na posvátných knihách jako je Korán, s doslovným dodržováním nějakého ideologického manuálu. Že jako když se stanu muslimem a PAK budu dodržovat nějaké rituály, budu dobrým věřícím. Takže stačí nabídnout lidem mírný islám, domeček a něco k snědku, práci a aby měli o co přijít – a oni nás přestanou vraždit. Tak tomu ale není! Lidé čtou posvátné knihy podle toho, v jaké historické situaci žijí a k čemu se oni sami hlásí. Z Koránu tedy nelze vytrhnout jen pár nejstarších knih z doby, kdy zranitelná hrstka prvních Mohamedových stoupenců ještě neměla koule na nějaké násilné výboje a říct že islám je mírný.

Korán je potřeba číst jako celek – a je potřeba abychom pochopili, že muslimové se nevyvíjejí podle toho, co je do Koránu napsáno a co oni si, jako tabula rasa, načtou – ale jistý typ lidí přijímá islám, protože v Koránu je zapsáno to, co oni si myslí a čemu již dávno věří, to co chtějí a za co jsou ochotní bojovat a zemřít. Včetně sukcesívní abrogace nejmladších – fanatických a nenávistně násilných – knih Koránu. Z laskavého člověka se nestane vraždící bestie proto, že si přečte Korán a stane se horlivým muslimem – ale bohužel v mnoha  případech to funguje opačně! Na to nezapomínejme!!! Kecy o mírumilovném islámu jsou jen pro blbý. Když si mírumilovný člověk načte Korán, nestane se muslimem, ale  prchá. Doporučuji vyzkoušet na sobě. Také jsem si tím prošel. Dost jsem se jím zabýval.

Ano, tisíc uprchlíků z Kosova se tady integrovalo a nikdo si jich ani nevšiml. Bohužel až na ty, co si jich všimnout  jaksi měli, kvůli popisu své práce. protože  všichni, které znám a pár  jich je, jedou ve zcela  specifické branži. Ale budiž, saturují specifickou  poptávku našich debilů domácích, tak nemám právo to kritizovat.

Půl milionu Ukrajinců tady žije a nikdo se tomu neděsí, ano. Teda – Ukrajiců znám pár desítek a málo  z nich tady maká legálně a platí daně – ale budiž, saturují poptávku domácích po levné nezdaněné práci, tak co je mi do toho.

Ale kdyby tady vznikla nějaká desetiprocentní muslimská menšina, která by díky vyšší vlastní reprodukci rychle rostla – tak to by zcela zvrátilo atmosféru a hodnotový systém ve společnosti posunulo někam jinam. Nemám pochyb o tom, že pokud by nově příchozí nebyli hrubým způsobem konvertování k našemu systému hodnot, což je apriori za dnešní předposraně „korektní“ politické konstelace již vyloučeno – že by tady vznikl jiný systém a jiná společnost. Neznám důvod, proč bych to měl chtít připustit. Navíc  bez boje.

Tak se sakra braňme, dokud se to smí.

***

Na závěr bych se rád věnoval několika větami návrhům na řešení uprchlické „krize“ – abych taky nesklouzl jen ke kritice bez návrhu na pozitivní alternativu.

Musíme si uvědomit, že nečelíme nějaké uprchlické vlně – ale dobře organizované mafii převaděčů. K tamější kultuře patří neustálé vyvražďování-se všelijakých kmenů a náboženských denominací navzájem, takže nevěřím že válka by je trýznila nějak jinak, než tisíc roků nazpět. Jen nyní mají možnost, kterou dříve neměli – s odvoláním na válku se vydat jinam, někam, kde mají zaručenou  životní standard, na který doma nikdy nedosáhnou.

O některých zvycích uprchlíků třeba někdy napíšu článek, byl-li by zájem, myslím že by to bylo zajímavé čtení – vyprávění z první ruky. Většina z nich  jde za lepším, protože jejich parta momentálně dostává na prdel, a protože (si myslí že) mají možnost. Každý ten „chudinka uprchlík“ zaplatil za převoz víc prachů, než průměrný český člověk kdy viděl pohromadě. Chci věřit, že v zemi, kde průměrná mzda osciluje kolem dvaceti dolarů na měsíc, většina populace nemaká a celé enklávy jsou prý sužovány válkami –  najít v kapse 3-5 tisíc dolarů, je pro mladého muže běžná disciplína, často i několikrát za sebou. Ale já tomu uvěřit nedokážu. Nejen proto, že s mnoha uprchlíky z mnoha zemí jsem při své charitativní práci strávil mnoho hodin v osobních rozhovorech. Odmítáním a vracením uprchlíků bychom tedy účinně a spravedlivě bojovali proti profesionálnímu byznysu převaděčské mafie, nikoliv že exploatujeme svou nenávist k islámu, či sobectví vůči bědným běžencům. Ti, co by opravdu potřebovali utect a zachránit, nikdy neopustí katastr. V tech lodích k nám připlouvá kriminální oligarchie a nejhorší povl. Nemám k nim soucit.

Takže.

1) První síto – potápět lodě. Ne uprostřed moře a vraždit lidi, ale pár metrů od afrických břehů, aby si v pohodě doplavali zpátky. A taky aby ubývaly ty lodě. Především potápět prázdné lodě – všichni vědí, kde jsou shromaždiště a odkud lodě jezdí. Jestli se to zúčastněným zemím nelíbí – at si tam prosím hlídají svoje hranice. V zemích na jih od nás žije více než dvě miliardy chudých lidí, všichni by chtěli žít lépe – je mi líto, ale ne u nás. Evropa není schopná přijmout několik desítek milionů uprchlíků, ne za cenu vlastního sebezničení. Jestli tam opravdu máte válku a bídu – postaráme se vám o nějaké siroty. Chlapi at bojují za mír a sociální jistoty. Naprosto nechápu co to znamená, že mladý zdravý muž „utíká před válkou“ nebo „nechce narukovat“. A nechá doma v té válce ženu a děti, rodiče? Dělá si z nás srandu?

2) Druhé síto – vracet lodě. Měli bychom tvrdě vyžadovat, aby hraniční země vnějších hranic Schenghenského prostoru si přestaly dělat prdel z jejich ochrany. Naprosto nechápu, jak mohou k italským a řeckým břehům „připlouvat“ desetitisíce uprchlíků, a všichni se romanticky diví – jejej, kde se vás tu černouškové tolik vzalo? Nemají snad radar? Řekové při svém rozpočtu na zbrojení nemají pár desítek rychlých vojenských člunů? Italové nemají válečné lodě? Je takový problém hlídat mezinárodní linii, a podezřelé lodě vůbec nepouštět do příhraničního koridoru? Není tomu náhodou tak, že tyto země dostávají (i od nás) prachy na ochranu vnějších hranic Evropy a totálně na to dlabou?

3) Třetí síto – primární sběrné tábory v nějakých chudých zemích EU, dobře oplocené a střežené armádou – s nulovým komfortem a pracovní povinností. První vlnu posbíraných uprchlíků bych vůbec nepouštěl ani na dohled od území Rakouska, Německa, Švédska – kam obvykle chtějí. Nechápu proč francouzská policie nečinně čumí na tisíce lidí bez dokladů, kteří denně útočí na kamiony a násilím pronikají do Eurotunelu, šestatřicetkrát ho chytí a vrátí na stejné místo a tam ho zase pustí, co asi si myslí že tam bude dělat – se snad všichni zbláznili? Posbírat a internovat v zabezpečených táborech. Pokud někdo opravdu utíká před válkou, má být zatraceně  vděčný za to, že se po něm nestřílí a že dostane najíst. Komu by bylo Rumunsko nebo nějaký opuštěný řecký ostrov málo nóbl, kdo by měl nějaké požadavky ke stravě, nebo dokonce k zemi do které se chce dostat – otisky pro Dublin, a hybaj zpátky domů.

4) Čtvrté síto – nelákat a nic nedávat. Leda základní byt a stravu, šanci pracovat. Uprchlíky prošlé třetím sítem zaměstnat na zvelebování nějakých zdevastovaných areálů, nebo výstavbě nových. Ve kterých pak mohou bydlet, a hledat si lepší bydlení a lepší práci. Velice rychle se vytřídí ti, kdo převaděčům uvěřili, že v Evropě každý dostane dům a auto a cigarety, a nemusí nic dělat. (Fakt nekecám – to je realita!!! Převaděči mají inzeráty jako cestovní kanceláře!). Kdo opravdu utíká před válkou, bude vděčný za to, že se po něm nestřílí a že dostane šanci pracovat. Nepotřebuje peníze, nemusí kouřit, nemusí telefonovat, žádný internet. Nemusí si nic kupovat, nepotřebuje špekulovat nad složením párku nebo výživovou hodnotou potravin. Určitě nepotřebuje drogy – kterých je v lágrech děsivě mnoho. Komu to nevyhovuje a má pocit že má nějaká práva – otisky, Dublin, a at to jde reklamovat u převaděčů. Kdybyste jako já měli příležitost mluvit s uprchlíky z lágru – šokovaly by vás jejich představy, na co že mají NÁROK! Možná i to by stálo za článek. Kdo usilovně maká, cpe se Babišovým párkem a předvčerejších chlebem zbylým v Teska, učí se pilně česky a ještě mi vděčně líbá ruce – to je uprchlík před válkou. Ty ostatní tvrdě vypakovat.

5) Páté síto – myslím že nastal čas vyhlásit v České republice morální nepřijatelnost islámu jako náboženství. Nikomu neubližovat, ale tvrdě zakázat a stíhat jakékoliv jeho explicitní projevy. Žádné mešity. Žádné islámské zahalování na veřejnosti. Žádné halal jídlo. Žádné volno na modlení a žádné sundavání našich křížů. Jen at si nějaký muslim zkusí ceknout, že ho v nemocnici nesmí obsluhovat žena – at zkusí pípnout, že ho uráží nějaká karikatura v našich novinách – at si nějaký imán troufne žvanit o vyhlazení Izraele nebo o právu na džihád- okamžitě zatknout a deportovat.

Těm stávajícím dát jasně najevo, že jejich práva na odlišnost jsou dnešním dnem konečná a dál se rozšiřovat nebudou. Zavést jakousi recertifikaci či „technickou prohlídku“ úspěšných azylantů v intervalu vždy několika let, vyzkoušet zda znají jazyk, pracují, neberou drogy, mají trvalé bydliště a mohou prokázat legální příjem (věc běžná v Rakousku, kdyby to někoho pohoršovalo). Nad muslimskými modlitebnami dohled tajných služeb, jako na ty nejnebezpečnější zločince – kdo hledá, najde na youtube dostatek kázání, co káží muslimští imánové v hostitelských zemích, když je pustí ze řetězu.

Chci aby se tady muslimové s potřebou veřejné exploatace svých náboženských atributů cítili nepříjemně, aby se tady cítili ohrožení a vyloučení, doslova nevítaní, aby nechtěli sem přicházet, a ti stávající se chtěli odstěhovat. Aby jasně věděli, že za žádných okolností a za žádného jejich počtu my nezměníme naše pravidla směrem k jejich potřebám, a k ohledům na jejich nábožensky jitřené city. Komu se sekulární stát nelíbí, fakt tady nemusí bejt. O nic tím nepřijdeme.

Počet katolických fanatických vrahů, kteří se opásáni výbušninou a s kalašnikovy v ruce , s řevem „pochválen buď pán ježíš kristus!!!“, snaží vyvraždit nějakou kavárnu či školu – jakož i počet zarputilých ateistů, kteří se opásáni výbušninou a kalašnikovy, s řevem „nic než nicota!!!“ snaží vyvraždit nějakou kavárnu či školu – je prostě výrazně nižší, než počet islámských fanatických vrahů, kteří se opásáni výbušninou a kalašnikovy, s řevem „alláh akbar!!!“ snaží vyvraždit nějakou kavárnu či školu. Ostražitost proti islámu je sukcesívní chování, a my jako latentní hostitelé máme právo netřídit a nerozlišovat, a říci všem muslimům své rozhodné NE. Ne nebudeme na vás brát ohledy, a ne nechceme vás tady, ne dokud vás dokážeme poznat podle vašeho chování a oblečení, ne dokud se budete chtít od nás odlišovat.

Samozřejmě – také přestaňme se my montovat do jiných zemí, svrhávat jejich vlády, podporovat vybrané povstalecké síly a financovat bizarní a obskurní osobnosti. Ať si tam uspořádají životy podle svého. Včetně muslimských zemí! Mějme respekt k jejich odlišnosti. A braňme odlišnost naší.

Ostatně – kdyby uprchlíci nepředstavovali civilizační hrozbu – kdyby někdo uvěřil, že chtějí pracovat, a že jejich islám je reformovatelný, a jejich hodnoty slučitelné s euroatlantickou civilizací – asi by se ti chytří Němci o ně rvali, at přijedou právě k nim – ne? A ne se hádali, kdo jiný si jich kolik uváže na krk.

Co jsme fakt tak blbý?

Vlkův dodatek:

Doznávám dobrovolně  a bez mučení, že jsem do Jezevcova  článku párkrát  sáhl. Tu něco vypustil, tu  použil jiná slova, tu zase něco přidal. Ne mockrát, ale udělal jsem to. Ačkoli, při vzniku Kosy  jsem si takovýto postup jednoznačně  kdysi absolutně  zakázal.

Když už je tohle přiznání venku, je potřeba  říci, proč , že  se tak stalo! Samozřejmě, že  jsem poněkud  „ochladil“ nejžhavější místa  textu.  Nikoli kvůli „politkorektnosti“, která  je schopna tvrdit, kvůli údajnému vyššímu cíli,  že  žlutý ovál je vlastně  šedá krychle, ale prostě proto, že nemám v oblibě  paušalizující tvrzení! A  pár jich tam bylo. Respektive  Třidiči, vcitovači  a podobní nepochybně tvrdě namítnou, že  hodně jich tam zůstalo. Může být, ale  ty největší a nejdrsnější paušalizace jsem vyndal. Obsah článku nejen že  nijak nezlepšovaly, ale  podle mne jej naopak shazovaly. Široký paušál a drsný slovník není argument ani podložený fakt.  Nýbrž  snadný a hloupý terč.

  Druhým důvodem bylo, že  naprosto nemám zájem, aby se Jezevcův text – potažmo tedy Kosa, stala kultovní součástí výzbroje  skutečných xenofobů. A to i přesto, že  je mi jasné, že pokud  u mnohých Třídičů tuhle nálepku dosud  neměla, tak ji po tomto Jezevcově  článku nepochybně  získá.Nemám šanci to zvrátit.  ačkoli s některými pasážemi mám sám docela velký problém.

Nicméně   ani na chvíli jsem neuvažoval o tom, že  tenhle článek nevydám. Navzdory tomu, že  jezevec tam naprosto tristně  a těžce manipulativně najíždí do mého vnitřního socanského světa. Nebo právě proto – jsem ochoten strpět  to, co eventuálně  budou cítit při jeho čtení ti, co  mají na migranty a/nebo  islám   zcela opačný pohled  než Jezevec! Nevystavuji je  ničemu, co nejsem schopen a ochoten v textu snést sám.

Nicméně, než  začnou oni  a dokonce možná i některá služební očka  cejchovat Kosu, Jezevce  a mne za rasisty, nacisty, xenofoby  a vůbec  univerzální nepřátele lidstva, tak by měli vědět, že pokud Jezevec píše, že má osobní zkušenosti s uprchlíky  v práci v charitě, pak je to bez diskuse pravda. Když napíše, že  studoval korán, je to také jasná věc a totéž platí pro jeho styky  a osobní zkušenost s muslimskou , kosovskou nebo ukrajinskou komunitou.  A dovolím si tvrdit, že drtivá většina z těch  tuzemců, kteří budou mít  z Jezevcova  článku kopřivku, žádnou tuto zkušenost nemá! Tohle je pro mne  zásadní argument , kvůli kterému ten text šel na sklo! A oni by si měli uvědomit, že  osobní zkušenost nelze  ani zakázat ani vymazat z paměti. Zatím ještě ne, vážení. Na území Daeš  je to první možné, v  našem civilizačním okruhu se prý snažíme  o to druhé. Což Kose umožnuje  publikovat názory , opřené o osobní zkušenost!  Zatím! Aniž by tvrdila, že  nutně musí být správné. Nicméně  Kosa se, kvůli nějaké politikorektnsoti nehodlá dostat do pozice příslovečného Izáka, který když přišel domů nečekaně, našel svou Sáru in flagranti! A  od  Sáry  uslyšel – Izák, věříš  víc  vlastním očím nebo  než Sáře, kterou tak miluješ?!

Tam kde se  Jezevcův  text přímo vlamuje  do mého hodnotového systému a vnitřního pohledu na svět – tedy socanského životního postoje, jsem schopen a jasně ochoten se mu postavit.Argumentačně. A rozstřílet  jeho sociálně  darwinistické pojetí na  kousky. Protože  budu argumentovat na základě úplně stejných zkušeností a faktů jako on.  Na rozdíl od Třídičů, protože, jak Jezevec  po právu konstatuje, oni doma žádného uprchlíka nemají. Kdežto já mám děti stejně jako Jezevec, stejně  jako on jsem byl nějak a dost zapojen do zdejší ekonomiky, snažím se nějak vyjít a  žít podle stejných zákonů  a předpisů, podle kterých žije on. Prostě mám tutéž zkušenost. Jen jiné vidění světa.

Těm, kteří chtějí nálepkovat sděluji, že když budou mít, na základě své doložitelné životní zkušenosti s uprchlíky, osobních znalostí reálií z muslimského světa  nebo studia  Koránu a nejlépe toho všeho dohromady, chtít  napsat úplně opačný článek, rád jim dám prostor.

Nicméně  byl  bych rád, kdyby, až tu případnou polemiku budou formulovat, byli tak laskaví a  jaksi nezapomněli uvést, zda Evropa má nějakou konečnou kapacitu pro usídlení azylantů . A pokud jsou názoru,  že  žádná takové konečná kapacita  v Evropě neexistuje,  necht laskavě  uvedou, jak si myslí, že bude  Evropa fungovat, pokud  by sem přišla vlna, dejme  tomu o velikosti 1 miliardy uprchlíků. Proč  zrovna miliarda? Protože  to je nejmenší číslo, které uvádějí ti, co hovoří o nadcházejícím stěhování národů kvůli změně  podnebí.