Ačkoli bych se měl v dnešním článku věnovat spíše výroční členské schůzi zaměstnanců politické divize ANOfertu, musím se vrátit, ačkoli nepřímo, ještě k úterní debatě u Havrana na STV2. A přiznávám, že tak činím docela rád a rovnou ze dvou důvodů.
- zatím pořádně nevím, co o té pracovní poradě ANOfertu pořádně napsat. Protože je to jen takový klasický cirkusový spektákl, s do detailu propracovaným a předem vykalkulovaným marketingovým dopadem. Lidi jsou cílenými konzumenty. Asi tak jako když si mají koupit třeba Babišovy bezmasé špekáčky. Reklama jim to spolehlivě vnutí protože jinak…. Za to jinak si doplňte sami, co vám libo. Ale snad se s tím zítra nějak poperu.
- jestliže byla u Havrana řeč o střetu klasických a alternativních medií, konstatuji, že nikdo ve studiu STV2 a ani mezi námi, co jsme to sledovali na obrazovkách televizorů nebo počítačů, v podstatě netušil o jakých světech je vlastně řeč a o jakých rozměrech obou galaxií se vlastně bavíme!
Já to zjistil včera odpoledne kolem půl páté, když jsem zase, po dlouhém a trpělivém čekání na nějakou činnost svého superpomalého internetu, dokázal otevřít své maily a našel tam tenhle dvouřádkový mail:
Tohle se Vám bude líbit
Když už o tom jsou i články u ajťáků tak ten pád tradiční žurnalistiky se nedá ani nazvat pádem, to je kolmý start do pekla 🙂
S pozdravem Vladimír z Prahy
Vladimíre z Prahy – velký dík!
K tomu linku jsem přistupoval s nedůvěrou. Dokonce jsem ho testoval na možnost cíleného zaslání viru – Vladimíre promiňte, prosím!, než došlo na jeho rozkliknutí. Očekával jsem následně nějakou legrácku, kdy si prostě nějaký pařan dal letmou pauzu v honění kdo ví čeho na svém displayi a nadatloval několik více či méně vtipných nebo peprných vět směrem k tradičním mediím a uvažoval, že to možná bude něco do Vtipu na tento den…
Jenže už po prvních dvou větách jsem zbystřil a bez dechu se mi přihodilo to, samé co dnes už bájné Alence Lewise Carolla, když se propadla králičí norou do své Říše divů. Prostě i já se díky textu na PC Tuning propadl tamtéž. Do podivuhodného světa o kterém jsem, tedy zejména o jeho rozměru, neměl ani tušení. Navíc autor textu, jakýsi Michal Rybka, odvedl naprosto skvělou práci! Obsahově i stylisticky! Klobouk dolů pane Rybko! Proto, ačkoli normálně nepřejímám, si dovolím přetisknout v plném znění první, klíčovou kapitolu z celkem šesti. Na ty další dám jen linky. Ale věřím , že si ten text z nich dojedete sami, tak jako já. Mne k tomuto postupu nutí technické provizorium v kterém se nacházím. Takže teď předávám slovo Michalu Rybkovi:
The Wall Street Journal Gate: PewDiePie a pád tradičních médií
Poslední týden se řeší tak zvaná kauza kolem youtubera PewDiePie. Tři stateční novináři z The Wall Street Journalu prošli jeho videa a odhalili, že blonďatý švédský komik je ve skutečnosti antisemita a nacista. Kvůli tomu přišel o vlastní pořad na YouTube a Disney s ním ukončil spolupráci. Skandál ale není na jeho straně, ale na straně WSJ.
Debata o tom, zda PewDiePie, vlastním jménem Felix Arvid Ulf Kjellberg, je, anebo není antisemita, je naprosto nesmyslná: Když se podíváte na jeho původní videa a srovnáte doslova otřesně zmanipulované video, které vyrobili tři novináři Rolfe Winkler, Jack Nicias a Ben Fritz z The Wall Street Journal, jasně vidíte, že WSJ sestříhal zcela zjevnou komedii a vyrobil z ní manipulativní sestřih.
V případě pánů Winklera, Niciase a Fritze nemůžeme mluvit o líné anebo mizerné novinařině, tento titul můžeme odkázat všem médiím, která jejich tvrzení přejala a bez jakéhokoliv pokusu o faktické ověření přepublikovala. V sérii idiotů, kteří nevěnovali ani minimální pozornost ověření originálního kontextu PewDiePieových (byť nepříliš dobrých) vtipů najdeme jména jako Forbes, The Time, The Independent, The Huffington Post, The Sun, Metro, Variety, The New York Post a další a další – jde o neuvěřitelný a naprosto masivní kolaps věrohodnosti toho, čemu se říká mainstreamová anebo klasická média.
O věrohodnosti mainstreamových médií, přejímání jejich zpráv z jiných zdrojů a podobně panují pochybnosti celé roky. Novinařina byla vždy založena na tom, že novináři měli exkluzivní přístup ke zdrojům, které komunikovali veřejnosti. Můžeme mít pochybnosti o tom, jak pravdivé jsou zprávy z Iráku, Sýrie, Krymu, Donbasu atd., jak moc lze věřit oficiálním médiím z té či jiné oblasti. Těžko lze ale pochybovat o míře zkreslení, které oficiální médium udělalo vůči videu, které je veřejně dostupné – anebo které najdeme na reuploadu. Zkrátka máme šanci srovnat originál s jeho novinářsky překroucenou interpretací.
Fantastický seznam článků a videí k celé problematice vytvořila na Redditu skupinu Kotaku in Action. Podívejte se na něj, neuvěříte tomu, kolik médií prostě neodolalo šanci udělat ze sebe veřejně hlupáky. Uložte si ho – média, která uveřejnila články proti PewDiePie, ztratila jakoukoliv věrohodnost, protože ani autoři článků, ani jejich editoři neměli dost sil a času na to, aby klikli na video na YouTube a podívali se na původní podobu a kontext vtipů.
V případě „Tří mušketýrů“ z WSJ nelze mluvit ani o roztomilé inkompetenci, kterou předvedla novinářka, která přejala zprávu z humoristického webu o 3D tištěné jaderné bombě a dostala ji až do televizních zpráv, čímž prokázala, že nikdo ze zúčastněných novinářů, jejich šéfů a ani technického personálu neměl dost zdravého rozumu na to, aby si docela skandálně znějící zprávu ověřil anebo si alespoň ověřil věrohodnost původního zdroje. Když jsem viděl záznam televizní reportáže o tištěné termonukleární bombě, řval jsem smíchy při představě, kolik lidí se podílelo na její výrobě – a přišlo mi opravdu komické, že se nikdo ani na okamžik nesmál. Protože kdyby se zasmál, musel by ten blábol zastavit.
Ne. Článek sepsaný „Třemi mušketýry“ z WSJ je úmyslné a zlovolné dílo, mířené na zničení komika, který sám sebe považuje za „amatéra“, ačkoliv podle statistik patří spíš mezi nejlépe placené profesionály. Pokud se nechcete obtěžovat mým pohledem na to, jak i takoví giganti, jako WSJ upadli na úroveň Pavla Novotného, podívejte se na naprosto brilantní rozbor člověka, který si říká Sargon of Akkad. Jeho video s rozborem důvodů, proč mainstream nenávidí lidi jako je Kjellberg, je zničující, drtivý. Pokud se nepodíváte na nic jiného, podívejte se na tohle video. Opravdu!
Tolik první kapitola Rybkova artiklu. pět dalších naleznete na těchto adresách:
2. David a Goliáš, ale kdo je kdo? |
3. Dáme Vám prostor… |
4. Stáhněte to! |
5. Nic proti ničemu |
6. Taková novodobá žurnalistika |
Prvoplánově si lze samozřejmě vybavit, jak v úterý večer Havran. Dobšinský a hlavně Šimečka blazeovaně a namistrovaně školili Boríska ze standardní žurnalistiky, práce s ověřenými zdroji, ačkoli, jak už vícekrát řečeno speciálně Martin M. Šimečka si nadělal dokonale na hlavu.
Ale přiznávám, že jim útěchou může být, že primárně Wall Street Journal a následně Forbes, The Time, The Independent, The Huffington Post, The Sun, Metro, Variety, The New York Post a další a další tzv. seriozní se předvedli jako daleko větší klauni a Pepci Vyskočové v kauze švédského youtubera.
Přes všechnu jejich profesionalitu, etické kodexy, standardizované postupy a kdo ví co ještě, o čem medium velikosti a lidských, technických a finančních kapacit Slobodného vysielača nemůže ani snít, natož na to pomyslet.Zkrátka panské kecy v kleci.
Jenže to bylo prvoplánové a s tím já nepracuji vůbec rád, ale hlavně, čím dále jsem se nořil do toho Rybkova textu, tím více jsem zíral. Naivně jsem si myslel, že když, tak říkajíc dojíždím sedmé životní gumy, už světu docela dost rozumím. Tenhle článek mnou opravdu otřásl a dostal mne s hrušky dolů. A byl to zatraceně tvrdý náraz! Můj mediální svět už nebude jiný – prostě bude mít klasický rozměr novin, rozhlasu, televize a klasického zpravodajského internetu. Youtubeři mne neberou a brát už nezačnou. Jenže o mne nejde. Jde o ty tři nafoukané držitele všeho moudra od Havrana a všechny jim podobné, bez ohledu na konkrétní zemi.Jejich a hlavně váš mediální s vět je jiný. Daleko víc než vůbec tušíme.
Tihle supermachraři slovenské žurnalistiky nejen že o Slobodném vysielači nevěděli vůbec nic, ale i přes svůj rozhled vůbec netušili, co to alternativa, alternativní media a alternativní mediální svět vůbec jsou a co ty pojmy znamenají. Stejně jako jsem to ještě včera v poledne netušil ani já. Abyste věděli, co mám na mysli, dám sem ještě zásadní kousek z druhé kapitoly:
„Tři mušketýři“ z WSJ, z nichž mnozí mají za sebou celkem slušnou historii rasistických tweetů, si vybrali jako cíl youtubového komika. Četl jsem řadu jejich tweetů a uvědomil jsem si, že jim samotným nedošlo, že se celá scéna změnila, že si stále myslí, že jsou relevantní a opravdu důležití. Přestože WSJ byl historicky založen na racionální analýze, zjevně si ani nezjistili, jak velké je jejich médium a jak velký je PewDiePie.
WSJ má dosah zhruba 2 miliony čtenářů, který eroduje nutnost předplatného – bez předplatného si řadu jejich článků nepřečtete. PewDiePie má základnu 53 milionů odběratelů a jen za první den vidělo jeho video „My Response“ více než 10 milionů lidí…..
Bingo pane Rybko!!!! Díky za otevření očí!!! V podstatě jste zboural můj svět! Zjistil jsem, že jeho vliv a informace v něm šířené jsou vlastně hluboce menšinové. Bez ohledu na to, jestli pocházejí z RSTV, ČT nebo Slobodného vysielače. Takže jsem nelenil a zajímal se o to kolik tzv. odběratelů mají nejlepší čeští a slovenští youtubeři. A našel tohle:
a porovnal to s údaji o sledovanosti hlavních zpravodajských relací českých televizních kanálů v pátek večer…
První dva čeští a slovenští youtubeři hravě poráží zpravodajství Novy, prvních 5 v to v pohodě natře spojenému kmenu diváků ČT1 ČT 24 a zprávy na Primě prohrávají o 50% s počtem odběratelů desátého youtubera!!! O takovém Barrandovu nemá smysl mluvit.
Mám z těch statistik zimnici. Stačí aby si chlápek opatřil obyčejnou videokameru, byl jistou skupinou seznám za free a cool a vůbec – byl hustej a má na společnost neskonale větší vliv než sebevědomí šampioni a řiditelé mediální /mikro/světa!!! Bez ohledu na to, jaké pitomosti budou cpát lidem do hlav! Hlavně bejt hustej!
Tenhle obrovský , temný a naprosto nekontrolovatelná svět sám pro sebe by měl dělat starost všem Havranům, Šimečkům, Dobšinským. Ale nejen jim. Určitě i Borískovi a komukoli z nás. Já jsem z toho vyděšený skoro jako z Babiše a Zemana dohromady. Dřív nebo později si toho youtuberského fenomenu nějaký šikovný politický šíbr nebo marketér všimne a nějaký ANOfert či skupina financující kampaň nějakého sebestředného narcisisty to v politickém boji použije. Se všemi představitelnými dopady. Nechápal jsem, jak v takové Itálii může vést momentálně nejsilnější politickou formaci komik…. Dneska už mám jasno.
Synonymem doby je přece heslo – Nevaž se, pobav se! Informace a informovanost nahradil tzv. infotaiment – tzv. informační zábava. Hlavně ta zábava. Koneckonců – onehdá mne oslovil můj synovec, který o politiku nikdy neprojevil ani stín zájmu a volby důsledně a pohrdlivě ignoruje – strejdo a Kancelář Blaník znáš?! Ano, Michale, Kancelář Blaník opravdu znám. Některé jeho skeče mají sledovanost srovnatelnou s hlavními zprávami Barrandova….
Už se těším, až Tondu Blaníka napadne kandidovat. Nejlépe na prezidenta!Protože žijeme ve světě alternativních medií! Budíček ? Budíček! Nejen pánové Havrane, Dobšinský, a Šimečko, ale všichni normální občané! Budíček! Než nás na kopytech roznesou ti, co se baví a neváží. Se ani ničeho.