Volič Bagetta a první kolo


Jsem zvyklý  velké  volby komentovat  hned, jakmile  jsou  jasné alespoň  zásadní trendy a   velmi  si hlídám,  aby  Kosa  přinesla, když  ne  už první komentář k  danému hlasování v  celém post československém internetovém prostoru, tak  nejhůře  jeden z prvních.  Nikoli  kvůli  tomu prvenství, ale  zejména proto, aby  nebylo lze  konstatovat, že  někde opisuji.  A přesto   k prvnímu  kolu francouzských prezidentek   dávám  komentář  až  dnes…  Jak to s  tím  koresponduje?

Přiznám popravdě, že  se mi opravdu  v poslední  době  píše  neobyčejně  těžce. Což  je primární  záležitost. Tou  sekundární  je  pak rozhodnutí,  vzít  si odstup zcela  záměrně.  Ano,  mohl jsem  být  zase  velmi rychlý.  Odhady a průzkumy ohledně  šancí  jednotlivých  kandidátů postoupit  do  druhého kola  byly  tentokrát na  fous  přesné. A  já mohl  klidně  začít psát sv neděli  ve  20,05 hod  a do pondělní půlnoci by to bylo  hotové.  Jenže  bych  byl  vytvořil  jedno ze  dvou následujících  dílek

1- byl  bych popsal  Macrona  a věci, které mne  v souvislosti s ním a jeho  kampaní  napadají

2- byl  dal  článek,  jakých  v pondělí  vyšlo na  tucty

To první  jsem okamžitě  zamítnul, protože  jde jen o první vyřazovací  klání a  finále  bude až  5.  května a  tuhle munici ráže  Macron si  šetřím na tuhle příležitost. A  té druhé možnosti  jsem  chtěl ušetřit  vás  i sebe, zejména, když  jsem  měl na pondělí a úterý  skvělý miniseriál od  Lea  K. A  navíc  se mi ho odsouvat nechtělo.Mám opravdu velkou  úctu k doyenovi Kosy a  s  její nesporné   intelektuální  hvězdě. Proto až dnes si můžete  přečíst, jak vidím  počínání  voliče Bagetty o minulém  vikendu

Asi  bych  měl  nejdříve  voliče  Bagettu  představit.  Pokud  hádáte, že  jsem si ho stvořil jako  francouzskou singularitu   svého příslovečného  českého  voliče  Koblihy,  hádáte  správně. Lze  totiž  oprávněně  předpokládat,  že  Kobliha  nám  nadělí  nejprve  Babiše, následně  Zemana / což je pro mne  v prvém případě katastrofa, v  tom druhém  obrovský  malér/ a  Bagetta Francii, Evropě  a  světu  Macrona /což  bude  svým způsobem,  byť  jiným-  totéž, leč na  bližší  vysvětlení si budete  muset   počkat  až  do  prvního  květnového pondělka/.  Takže  Jeana  Bagettu  bychom  měli předběžně  představeného a definovaného.  A  nyní  si zopakujme  základní data  jak  to  odhlasoval v prvém kole:

Takže  do finále poslal

Přesně  podle  očekávání a  předpovědí.

Čímž  se  přirozeně  strhl obrovský  jásot  všech    světových  globalistů  a  euroelit.  Nikdo z nás  nemohl  uniknout  té záplavě  oslavných  tirád, jak  ve  Francii  zvítězila  evropská  myšlenka nad  nacionalismem,  demokracie  nad  div  ne totalitarismem a  hlavně,  jak  tohle  všechno ještě  zvýrazní  druhé  kolo,  kde Macron  rozdrtí LePenovou  a  a  vytře  zrak  Putinovi,  který  už  už  vztahuje  svůj pařát, aby zavřel  galského kohouta  do svého kurníku! Tomu opravdu  nešlo, nejde a  nepůjde,  ještě nejméně dalších  14 dní  uniknout. Jestliže  Jean  Bagetta  pošle  Emmanuela  Macrona do  Elyssejského  paláce což je momentálně  více než pravděpodobné.

Obsahem  dnešního  článku  není  nic  jiného,  než  přezkoumání tohoto  jásotu, zdali je opravdu  na  místě.

Můj osobní názor, který nikomu  nevnucuji, je, že  být  těmi,   takhle  píší,   a nečiní tak  na  objednávku  nebo proto, že  zkrátka  účty se musí platit  každý  měsíc,  byl  bych  s  těmi  tvrzeními, co  vlastně   francouzský  volič  v prvém kole  odhlasoval,  mimořádně   opatrný!

Nemám francouzštinu, jsem odkázán  na překlady  do jazyků, kterými disponuji.  Nicméně vidím  jako nutnost  vrátit se  do ještě  do časů primárek  obou  „velkých  stran“,  kdy vybírali  ty, kteří v  neděli  v jejich jménu  oslovili  voliče.

U   socialistů  je  Hollande prvním  francouzským  prezidentem,  který  ani nezkusil obhájit  svůj  mandát!! Něco  neskutečného a  dříve  naprosto nemyslitelného.  Zkrátka  byl si  vědom  toho,  že    jeho šance oslovit  voliče  není  ani tak  velká  jako ta   s kterou se postavil proslulý  čtyřboj  z  karibského   ostrova  Jamajka,  kde nikdy  neviděli  sníh, natož bobovou dráhu, kdysi  na  start  olympijského  závodu. A to přesto, že  je, podle  všech dostupných  měřítek  mainstreamu,  osvědčeným   a kovaným demokratem a  Evropanem. Přesto bylo  jasné,  že  Jean Bagetta  mu to nehodí  ani  v totálním pominutí  smyslů a že ho má plné  zuby. Takže  byl do boje  za  lepší  Francii a  Evropu  vyslán  jeho tehdejší  ministerský  předseda  Manuel  Valls. Který ovšem dostal  naprosto ostudnou  nakládačku  od  outsidera a  pretendenta  levého  krajního  křídla  socialistické  strany – Benoita  Hamona! A  totéž, v bledě modrém,  se odehrálo v primárkách  francouzské  pravice,  kde byl  vzývaným favoritem francouzských a  evropských  elit  pro změnu  Allain Juppé, který sliboval „hluboké reformy“, ale „bez brutality“. Je pro mírnější vylepšování stávajících systémů  ve Francii a zachování tlaku vůči Moskvě a  samozřejmě  totální proevropskost. A   dopadl  jak  Napoleon  u Waterloo, když  prohrál a to  relativně  velmi vysoko, s údajně proruským a  částečně protievropským echt konzervativcem  Francoisem Fillonem!

Jinými  slovy  –   mainstream  a jásači nad  tzv.  evropskými hodnotami  měli tehdy těžce sevřeno, protože  debakl  těch, co  představovali  jimi preferovaný  směr  myšlení a uvažování  byl  zřejmý, nepopiratelný, protože  nesporný.

Chápu proto jejich  nadšené  hýkání a oslavné  tirády, vidouc  Macronův  výsledek.  Osobně  jsem si  spíše  myslel,  že  v prvním kole  vyhraje  Marine  Le Pen…Přiznávám to, aniž  bych musel.  Macron,  z mého hlediska překvapil  a ukázal se být  silnějším, než  jsem  čekal. Přesto  nevidím  žádný důvod  k jásání pro  ty, co  nyní  vzývají  francouzskou  trikoloru a píši  ony  oslavné  články.

Čtu totiž nejen  Macronův  výsledek  soliterně   a nezávisle,  nýbrž   v   rámci, do něhož  je zasazený.  A vychází  mi  následující:

  • například to, že 7   z  11 kandidujících se mělo  více  či méně  vymezovat  proti  současné podobě  Evropské  unie.  Někteří, jako  Marine  Le Pen,  hovořili zcela jasně  o frexitu, jiní  jako Fillon nebo   tzv. krajní  levičák  Jean -Luc  Mellenchon o  jejich  velmi zásadních změnách a  to v mnoha  ohledech. A  připomeňme  si , že  z těch  nápadníku  prezidentského  křesla, kteří se umístili na  prvních čtyřech příčkách konečného pořadí a kteří  dohromady  dali  80%  všech odevzdaných  hlasů,  je  Macron  naprosto  osamocený  ve svém pohledu na  EU!!!!  Navíc,  sečtu li hlasy  zásadních protivníků  aktuální podoby   Unie – tedy  Le Penové a Mellenchona,  pak  dají dohromady téměř polovinu  elektorátu  vítězů!!!  Netvrdím,že  onen  jásot  představitelů  rádoby  evropských  hodnot je  číselně  neoprávněný, ačkoli   momentálně  opravdu všechno ukazuje, že  Marine  udělá  stejnou  zkušenost  jako  v  roce 2002 její otec, nicméně  tvrzení,  že  Francie  hlasuje  pro  evropanství  současného střihu  pokládám  v lepším případě , za analytický nonsens, v  tom  horším  za  vědomou lež.
  • za  naprosto mimořádný  jev  a  to už  vlastně od primárek  „velkých stran“ pokládám naprosto  neobvyklý počet afér některých  kandidátů na prezidentství. Mám přirozeně  na mysli  hlavně  dva  – Francoise  Fillona a  Marine  Le Penovou. U  kandidátky  Národní  fronty  se  to očekávalo a  nikoho to nemohlo překvapit.  Je  snadným a žádoucím  terčem, takže  po ní šli  od  samého prvopočátku a vlastně ještě  dříve.  Ale  zajímavá  byla situace kolem  Fillona. Okolo něj  se to začalo mlít  doslova  ve  velkém  v okamžiku, kdy  v primárkách  nečekaně  vymetl  nejdříve  Sarkozyho a  hlavně  následně  Juppého.   Najednou se objevil problém s jeho ženou, jeho dětmi, jeho obleky a  byl doslova vláčen  bahnem. Čímž  se ho nechci zastávat.  A snahou  všech opravdových „demokratů“  na  francouzské pravici  bylo donutit  jej  ke  vzdání  kandidatury a tím  vrácení  Allaina  Juppého  do hry!  Což mi přijde naprosto  kuriozní, když  si vzpomenu, že  v roce  2004 soud ve městě Nanterre odsoudil bývalého francouzského premiéra Alaina Juppého na osmnáct měsíců podmíněně za defraudaci. Verdikt tak zmařil šance někdejšího ministerského předsedy kandidovat v roce 2007 v prezidentských volbách.  Tehdy  58letý Juppé byl seznán  vinným  z toho, že se v letech 1995 – 1997 podílel na podvodech s fiktivními pracovními místy, jejichž prostřednictvím financoval dnes už neexistující stranu Sdružení pro republiku (RPR). Takže  odsouzený  defraudant  nemohl do prezidentských voleb  2007, ale  v roce 2017  byl naopak  mimořádně  žádaným?  Jako nejvýznamnější představitel  evropanství na  francouzské  etablované pravici?!   Neuvěřitelné!  Nicméně  následně   skandalizování  Fillona  bylo, i na francouzské poměry   nevídané.   Původně  se mělo za  to,  že  právě   pretendent opoziční pravice  v  době  prezidentování   prezidneta  Tvahora,  jak sám pro sebe  nazývám  Francoise   Hollanda, bude jasným a jednoduchým  vítězem   voleb.  Že proti němu nikdo jiný  nemůže  mít  šanci. Ani Le Penová ani  nějaký  Macron, který  byl  pod Hollandem  dva  roky  ministrem  hospodářství…. Který  navíc  se  v  kampani tvářil, že není  ani ryba  ani  rak. Fillon po  všech těch  skandálech se málem  do  konečného rozstřelu  dostal. Scházelo mu  něco okolo  1%  a je  nesporné,  že  ta  část  jeho voličů, která  id  něj přeběhla, posílila  zejména  Macrona. Neumím  počet těch přeběhlíků specifikovat. Na  to bych potřeboval  hodně  dobrou francouzštinu nicméně  pokládám to  za  nesporný  fakt, který  způsobil  další  výsledný  fenomen  prvního kola  prezidentských  voleb, totiž
  • totální propad obou tradičních velkých stran.  Ještě  nikdy  se totiž, od vzniku  Páté republiky,  nestalo,  aby do finálového klání  nepostoupil  ani představitel konstitucionální  pravice  ani levice. Dokonce s výjimkou už  zmíněného roku  2002, který byl dosud  chápán jako  obrovská  anomálie,  si to  vždycky nakonec  rozdávali sami  mezi sebou: Dnes je zřejmé, že  socialisté  jsou v  troskách a  totálním rozvalu a  řeší se, jestli vůbec mají na  francouzské politické  scéně  nějakou další  budoucnost /dokonalý  a  naprosto  výmluvný  výsledek Tvarohova  prezidentství, jeho příslovečného velkého  evropanství  a schopnosti řešit  aktuální problémy  státu!!!/  nebo zda  už  následují  třeba  levici polskou  na neodvratné cestě  do úplného politického zapomnění. U  republikánů  soudy analytiků až  tak daleko nejdou, nicméně  je  nesporné,  že  kampaň  roti  Fillonovi  ji těžce  uškodila  a poznamenala  i pro blížící se  parlamentní  volby,  které  budou následovat  hned  po těch prezidentských!!!! I  tohle  je  výsledek  prvního  kola prezidenttek a  a Macronova  vítězství!   Osobně  si myslím, že  to vytahování  špíny na  Fillona  přijde Francii a možná i  Evropu ještě  hodně  draho. Ale nic  pro  nás nemůže  být  dost  drahé, když on se MOŹNÁ  chtěl kamarádit s Putinem a  měl zásadní připomínky k   tomu,  jak  ne/funguje Evropská  unie! Fillonova  dehonestace  svou  kadencí připomínala  nájezdy  proti  Donaldu Trumpovi.  a jak nemám  rád  spiklenecké  teorie, nejsme daleko   uvažování, že  to nebylo náhodné a předem připravené. Allain  Juppé, se  svým zápisem  v trestním rejstříku  nevadil…. Zvláštní!  Nebo by  byl  vadil  až  po vítězných primárkách,  aby se  Jean  Bagetta  začal masově poohlížet   po  kandidátovi s  čistou vestou, zásadně a příkladně  proevropském v chápání  vyznavačů  evropských  hodnot?  Mimochodem, středobodem  tohoto mého uvažování  je,  že  si  Macron může  dovolit  financovat tak rozsáhlou  kampaň a to nejen  ve Francii, ale  mezi  zahraničními  Francouzi! Nicméně platí, že  první kolo  dokonale  rozvrátilo pravolevý  systém  ve  zemi.  Vzniklo politické  vakuum a je otázkou, kdo a  jak ho zaplní, protože  Marine Le Penová  rozhodně  s očekávanou prohrou  z politické  scény  nezmizí.  Momentálně  to vypadá, že  na  levici  by  to mohl  být, podle  mainstreamu  levicový  extremista  Jean -Luc  Mellenchon…. Nočmí můra  globalistů, řekl bych.   A  pravice, jak řečeno,  na  tom  není  o mnoho lépe! Mellenchon  totiž  z  ničeho  udělal  obrovský  výsledek. Z mého subjektivního  hlediska daleko pronikavější  než  Macron,  jakkoli  nepostoupil.

Když sečtu  všechny  tyhle  body, přidám k  tomu,  že  primárky  obou  standardních francouzských politických seskupení  ovládli radikální  kandidáti  -Fillon  a Hamon a  že  tzv.  evropané  – Juppe  a  Valls  byli  potupně a  jasně   poraženi,  nechápu, proč  takový Lipold  z Aktuálně.cz  a podobní všude jinde tolik jásají Jim  uniká ten trend? Uniká  jim,  že Francie  jako celek prostě  elity  odmítla a  to v podstatě  3/4 těch, co  v neděli dorazili k urnám?   A  to  jsem vlastně ještě nic nenapsal o Macronovi. Toho  si  chystám na  za  dva  týdny, proto že  si  myslím,  že  skutečně  nakonec  vyhraje a  proto necítím žádnou potřebu jej dnes komentovat.

Jsem  fanda  Evropské  unie.  A nijak jsem se  s  tím  netajil  a netajím.  Mám to za  pořád  za skvělý projekt. Který  nelze  uskutečnit   bez nějaké zásadní protiváhy  Německa, což, po odchodu  Britů,  už  představuje pouze  Francie.  Jenže  i  skvělý projekt  se může  dostat do slepé  uličky  a přestat být  funkční.  A  pak potřebuje  fundovaného opraváře… A  tím podle mého názoru  Macron  není.   Podobná  úloha  chce  tzv. chlapa  s gulama a  nějak mi uniká, jak by jím  mohl  být  například   chlápek, který má o generaci  starší  manželku… Nepíši tohle proto, abych po něm  hodil lacino  blátem.   Ale  v profesním  životě  jsem potkal  dva  takové případy a oba  ti chlápci  byli  jaksi svým způsobem stejní….. Ale  třeba  co platí v Čechách  neplatí  ve  Francii. Uvidíme. Za  týden a něco zjistíme,  jestli  tam opravdu  funguje  fenomen  Jean Bagetta, takto  dvojčete českého Václava  Koblihy.

Ptáte  se, čím se vyznačuje  Jean Bagetta,  jaké  jsou  jeho hlavní  rysy? Jestliže  zvítězí  Macron a navíc  vysokým předvídaným  rozdílem,  vysvětlím, s gustem, příště. Mějte trpělivost. Nicméně,  jedno mohu prohlásit už  dneska a  zřejmě  to bud e motem  mé  analýzy  po druhém kole – Macronovo  vítězství  bude všechno jiné,  než  jen tzv. triumfem  evropanství a  liberální  demokracie. Půjde o  klasické  vítězství  z nouze, menší  zlo, strachu z neznáma  a mění mediální  manipulace.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.