Zbyl vůbec někdo?

napsal Vidlák

Dnešek je velmi vzrušená doba. Andrej Babiš sestavuje vládu, komunisté si ho testují Ondráčkem, ČSSD má za sebou pytačky jak z moravské vesnice a Okamura se tetelí blahem na prezidentském výsluní. Miloš Zeman je pořád tím stejným Zemanem jak býval a protože už není odpovědný vůbec nikomu a ničemu, deklamuje svoje projevy kdekoliv, kdykoliv a jakkoliv. I při inauguraci si mluví jak mu zobák narostl. Je dost lidí, kteří uvedenou squadru vidí jako zemské škůdce a nemohou se dočkat, až zmizí v politickém záhrobí.

A nespokojují se jen s čekáním na politickou smrt Babišovsko, komunisticko, hamáčkovsko okamurovské kliky, srocují se po náměstích, vyhlašují chvilky pro demokracii, občanský neklid, stávky v divadlech, stávky na univerzitách, zkrátka pokoušejí se o jakýsi občanský aktivismus ze kterého ovšem jako sláma z bot čouhá Kalousek, Němcová, Bělobrádek a Halík…. a bijecká Antifa, kterou si namlouvá Bartoš.

A tak máme ty druhé zemské škůdce. Provařeného Kalouska s jeho padáky, děsivou bilancí ministra financí a hroší kůží. ODS, která se postarala hlasem jednoho poslance o církevní restituce a onen poslanec pak rovnou nastoupil do lochu,  KDU a jejího Hermanna řečnícího na sudetoněmeckých sjezdech. Halíka který se už sám hlásá, že nejde o právo hlasu pro každého, ale právo pro toho, kdo má co říct. A kdo má co říct, to rozhodne samozřejmě Halík osobně. Do této party patří i udavači z Kliniky, kterým vadí Dominik Duka a pak nějaké ty tisícovky humanitně vzdělaných a vzdělávaných křiklounů, kteří na náměstích vypískávají mladé sociální demokraty, tedy každého, kdo nezapadá do jejich obrazu duševně čistého jedince.

Vynechal jsem někoho? Pokud ano, odpusťte mi to, ale zdá se zemských škůdců máme  víc než dost. Je jich plný parlament. Když tak čtu zdejší (a nejen zdejší) články, tak už v parlamentu nezbyl nikdo normální. Jedni jdou za Babiše, druzí za Kalouska. Jedni zemští škůdci proti druhým zemským škůdcům. Nikde není žádná klidná síla, žádná strana kompromisu a politického středu. Jen různé frakce různých škůdců.

Chudák volič. Nedostává se mu žádného optimismu. Vlastně si nemůže zvolit dobře, protože není koho. A ať zvolil koho chtěl, kde chtěl a jak chtěl, vlastně je to zase blbě. Spolehlivě zvolil některého zemského škůdce. A od komentátorů to patřičně schytává. Socan, Bakalovec, Eurohujer, Kobliha, Fašista, Komouš, Černoprdelník… Nu úplně živě si představuji, jakou perspektivu a jakou naději to běžnému pracujícímu občanovi dává. Ať zvolí jakkoliv, vždycky to odněkud schytá.

Kam tohle může vést? Jen ke dvěma koncům. Běžný občan se přestane definitivně o politiku zajímat a vrátí se k tomu, co dělal před revolucí. Bude si na chatě myslet svoje a pak jednoho dne zazvoní klíčema. A nebo mu to naopak bude jedno, řekne si, že každý novinář i bloger je blbec a čím víc mi nadávají, tím víc jim to nandám. A budu najust volit právě obráceně, než mi říkají.

Počkat… to už se přece děje. Volil jsem Okamuru a proto jsem fašista? Tak mu to hodím najust a ještě ukecám i souseda. Volil jsem Babiše a tak jsem Kobliha? Najust mu to hodím i s celou rodinou.

Volič prostě nemá šanci. Stal se entitou, kterou si každý bere do huby. Úcta k jeho hlasu a rozhodování nulová. Takhle se těžko navrátíme k nějaké demokracii. Ne v podmínkách, kdy je volič dobrý pouze na kritizování a strefování, jak blbě zase zvolil a jaké přízvisko si zaslouží. Pokud nebudeme mít v úctě voliče, tak nemá smysl se bavit o demokracii. A nebudeme-li mít v úctě voliče, nebude se mít za chvíli v úctě ani on sám. A podle toho ty volby budou vypadat. Na začátku totiž nebyl Babiš, ani Okamura, ani Kalousek. Na začátku bylo pohrdání voličem.

Vlkův  dodatek:

pro  určité  texty  jsem  hledal dost  dlouho  vhodné  entreé.  Řekl  bych,  že především k tomu, který vydám pozítří. Nyní  jsem ho ve Vidlákově  dnešním článku  našel. Ale  budu se  s jím zabývat  už také zítra. Velmi  důkladně.