článek, který mne opět / poslední době nějak příliš často/ donutí ho převzít a otisknout na Kose. Důvod vám bude okamžitě zřejmý ,bez ohledu na to, jestli už jste jej četli nebo ne.
Úděsný nález, který učinili druhou listopadovou středu při ranním kondičním běhu Magdalena a Sven, jim nadlouho uvízne v paměti. V lese u předměstí švédského Göteborgu, kde jste před pár lety mohli ztratit peněženku a za týden se pro ni vrátit, ležel pod smrkovým chvojím mladík. Tři výstřely do týla ukončily jeho život.
Kriminalisté, kteří dorazili na místo činu, měli jasno. Drogového dealera, pěšáka z ulice původem z Iráku, neminula poprava – buď od konkurenčního gangu pro výstrahu, nebo od jeho za neposlušnost. „Naštěstí úplně stranou, střelba nikoho neohrozila,“ chválil si „ohleduplnost“ zločineckého klanu jeden z inspektorů z oddělení vražd.
Před pěti lety vítalo Švédsko mohutnou vlnu migrantů doslova s otevřenou náručí a patřilo ke státům, které jich přijaly vůbec nejvíc. V roce 2019 zaznamenali v kdysi poklidných městech v zemi tří korunek 257 pumových útoků a více než 300 přestřelek, za nimiž stojí zločinecké klany ze Středního východu, severní Afriky a Balkánu.
Kocour není doma přes třicet let
Situace došla tak daleko, že letos v srpnu rozmístila Ali Chánova rodina, jeden z gangů v severovýchodním Göteborgu nechvalně proslulý brutalitou, na ulicích zátarasy. Chtěli si posvítit na mafiány, s nimiž soupeří, a to doslova. Gangsteři bez ostychu zastavovali všechny automobily a svítili baterkami řidičům do obličeje.
Policisté bariéry odstranili a vzali do vazby dvacet lidí. Nic nevystihuje výmluvněji švédský změkčilý přístup k přistěhovaleckým zločineckým strukturám než to, co následovalo. Zatčené do jednoho propustili – státní žalobci dospěli k závěru, že v ničem neporušili zákon, dokonce ani v omezování osobní svobody.
„Ali Chánova rodina zahrnuje asi čtyřicet mužů starších 15 let, z nichž 30 má policejní záznam,“ říká v listě The Daily Mail policista Ulf Merlander (44). V jejich repertoáru nechybějí vraždy, vydírání, znásilnění, vyhrožování, obchod s narkotiky a nelegální držení zbraní.
Hašim Ali Chán (63), hlava rodiny, se dostal do Švédska v roce 1984 s první velkou přistěhovaleckou vlnou jako uprchlík z libanonské občanské války a začal žít v Angeredu, tehdy tichém a naprosto bezpečném předměstí Göteborgu, kde lidé domovy a auta nezamykali.
Inspektor Ulf Böstrom (63), šéf göteborské jednotky pro začlenění cizinců, slouží u policie už 42 let. „Řešíme problémy, které jsme sami v osmdesátých letech vytvořili. Tehdy se prosadil názor, že policejní hlídky nemají v ulicích co dělat. Okamžitě je nahradily gangy přistěhovalců. Když není kocour doma, mají myši pré. Ve Švédsku kocour není doma více než třicet let. A politici jsou slepí či zaslepení,“ posteskne si zkušený policista.
Smír se dojednal u policejní stanice
„Jenom v Göteborgu žije 184 národností. Gangy se dívají na bílé Švédy jako na jiný klan, který je shodou okolností alespoň oficiálně u moci. Záměr na začlenění migrantů prokazatelně selhal. Na švédské půdě se už narodila do zločineckého prostředí generace mladých mužů, kteří se považují za nedotknutelné. S něčím, jako je stát, si hlavu nelámou,“ podotýká.
Válku mezi Ali Chánovou rodinou a konkurenčním gangem z předměstí Backa, kvůli níž stály v Göteborgu v ulicích zátarasy, ukončila schůzka jejich představitelů v pětihvězdičkovém hotelu Clarion Post jen půl kilometru od hlavní policejní stanice ve městě. Imigrantští zločinci z předměstí se v zájmu klidu zbraní rozhodli zaplatit za smrt jednoho z Ali Chánovy rodiny významnou finanční náhradu.
Jediné, co švédské úřady podnikly, bylo, že jednoho z Ali Chánových mladistvých vnuků, který se drzého jednání v okázalém luxusu zúčastnil, předaly kvůli držení zbraní a drog do péče státu, který ho bude na své náklady živit. Zodpovědní lidé jistě udělají všechno pro to, aby si nestěžoval, že má v televizi málo zábavných programů.
Tolik Novinky.cz
Něco je doopravdy hodně a hodně špatně, když český , nezpochybnitelně pravověrný mainstream už a to nikoliv ojediněle, vydává takovéto texty. Které by nepochybně ještě ještě před pár měsíci sám označil za rasistické, xenofobní, klasickou ukázku hejtování, ba dokonce se dá dokonce říci, že jde o naplnění trestného činu tzv. předsudečné nenávisti, kterým nás před rokem oblažila Babišova vláda! A charakterizovala jej takto:
Subjekty, které se jich dopouštějí:
- Neusilují o okamžité zničení demokratického systému, ale postupně ho oslabují.
- Nerespektují koncept základních lidských práv.
- Podněcují k nenávistným aktivitám další osoby.
- Šíří strach ve společnosti.
- Štěpí společnost, vyvolávají v ní antagonismy.
- Zlehčují osudy obětí totalitních režimů a obětí nenávistně motivované trestné činnosti.
- Při komunikaci s veřejností využívají dezinformace a konspirační teorie.
- Stávají se nástrojem vlivového působení zemí a skupin, která nerespektují principy pluralitní demokracie.
Toto kladivo je ukuto nepochybně na alternativu a veškerý další nemainstream. Nicméně je snadno zneužitelní a v podstatě s ním lze, dle libosti umlátit každého. Citovaný článek z Novinek. cz předsudečnou nenávist naplňuje více než dostatečně. Předsudečná nenávist a její využívání je totiž velmi často pouhým zakrýváním reality.
Třeba už zmíněný článek z Novinek.cz. Je jisté, že popisuje situaci ve Švédsku ohledně tzv. začleňování tzv. pronásledovaných uprchlíků více než reálně!
Něco je opravdu velmi a velmi špatně. A je toho více. Jednak je zřejmé přesně to, co nutně primárně cítil každý Středoevropan, když kancléřka Merkelová roztáhla svou náruč a vyvolala neřízenou migrační tsunami do Evropy. A současně článek popisuje pregnantně, proč státy V4 odmítají automatické migrační kvóty a hodlají, až na krev, u tohoto postoje setrvat. Nemají zájem vytvořit na svém území situaci, kdy se klany uprchlíků před smrtí začnou domnívat, že se dívají na bílé Švédy/Čechy/Slováky/Maďary/ Poláky jako na jiný klan, který je shodou okolností alespoň oficiálně u moci.
Nejde totiž o žádné švédské specifikum. Za našimi západními hranicemi to znají také. Už delší dobu německý tisk např. referuje o probíhající velké válce klanů/ gangů v Berlíně. Viz titulky jako:
In Berlin eskalieren Machtkämpfe zwischen Tschetschenen und arabischen Clans
Unterwelt im Umbruch: Der Krieg der Clans
Story der Gangs of Berlin muss noch geschrieben werden
Ale nejde jen o pouliční války gangů s arabským nebo čečenským pozadím.
Před časem zažilo Německo dvě z největších a nejdrzejších poválečnýcfh velkorádeží na svém území. Nejprve byla ukradena největší v Německu přítomná zlatá mince o váze 100 kg ryzího zlata z Berlínského Bode muzea
a loni pak došlo k vyrabování tzv. Zelené komnaty v Drážďanech, kdy drzí zloději ukradli šperky a další vzácné předměty ze saské zemské klenotnice a to v miliardových hodnotách.
Jak němečtí kriminalisté prokázali, obě tyhle a další velké krádeže má na svědomí tzv.Remmo Klan. Ten tvoří, jak udává Wikipedie 13 velkých v Německu usídlených turecko arabských velkorodin a počet banditů, členů tohoto klanu se odhaduje na 1 000. Kteří vytvořili velký kriminální stát ve státě. Ačkoli původně přišly jako ochranuhledající migranti.
V dalších německých městech situace nevypadá zásadně jinak.
Něco je prostě velmi a velmi špatně. Na jedné straně zde máme sekundární výsledky migračních vln, které prokazují neudržitelnost konceptu nelegální migrace, na straně druhé pak jsou vytvářeny právní nástroje na trestání těch, kteří se proti tomu ozvou – viz předsudečná nenávist. Které ovšem hravě naplní i „správně“ orientovaný mainstream, jakmile začne popisovat realitu…
Jak z takového začarovaného kruhu ven? Třeba to ví Babiš,když se jeho vláda usnesla na té přísudečné nenávisti a on osobně,když jmenoval Jourovou eurokomisařkou a chlubil se,jaké úžasné portfolio, kdy dělá unijního drába přes tzv. právní stát, pro ni získal.