Dnešní Kosa je založena na tom, co mi přišlo mailem od čtenářů. I když v případě Freda Zakarii termín čtenář úplně nesedí, protože mne na něj upozornil Slim, který už udělal na Kose také pár pěkných autorských zářezů. Ten druhý s Putinem poslal root. Oběma děkuji.
Především proto, že si sotva umím představit protikladnější politickou dvojici než právě ruský prezident a liberální americký komentátor a přední politolog, který se navíc pohyboval v bezprostřední blízkosti Barracka Obamy -Fred Zakaria. A přece když jde o současnou energetickou krizi a její bezprostřední příčiny…. Ale uvidíte sami! Fakt dnes díky oběma výše jmenovaným kosířům nabídnu zajímavé čtení. Které chci mít ve svém archivu:
Začnu Fredem Zakariou. Důvodem je, že s touhle personou nenadělají nic ani ti nejsprávnější z vždycky a jedině správných a i kdyby chtěli, nejde to, protože to, co budete bezprostředně číst navíc vydal moudrozdroj všech správných a nejsprávnějších moudrozdrojů – Respekt. Stačí vzpomenout na Vrbětice.
Takže jdeme na věc!
Směřujeme ke globální energetické krizi a potřebujeme strategii
- 10. 2021
Vracíme se do sedmdesátých let, jak poslední dobou část komentátorů tvrdí? Podobností je překvapivé množství.
Ponižující stažení vojsk z Afghánistánu připomíná porážku USA ve Vietnamu. Ceny rostou, i když hospodářský růst zpomaluje. Tehdy bylo rostoucí ekonomickou mocností konkurující americké nadvládě Japonsko, nyní je to Čína. Většina zmíněných analogií se jeví jako povrchní. V jedné věci je ale podobnost hodně nápadná a to by mělo Bidenovu administrativu silně znepokojovat. Směřujeme totiž ke globální energetické krizi.
Ceny benzinu v USA vzrostly za poslední rok o více než 50 procent. Ceny zemního plynu v Evropě se za stejné období zvýšily o závratnou částku, téměř o 500 procent. V Asii podle agentury Bloomberg News energetické společnosti nakupují zkapalněný zemní plyn za rekordní ceny, jenom aby si zajistily dodávky. V Evropě již vysoké náklady na energie přiměly jednoho z velkých výrobců hnojiv k dočasnému uzavření dvou továren ve Velké Británii a panují obavy, že jej budou následovat další průmyslová odvětví. Americký úřad pro energetické informace vydal zprávu, v níž varuje Američany, že tuto zimu pravděpodobně za vyhřáté domovy zaplatí výrazně více, zejména pokud dojde ke značnému poklesu teplot.
Absurdní rozpory
Nejjednodušší vysvětlení je, že poptávka po energii v současnosti převyšuje nabídku, což vede k růstu cen. Důvodů pro tento nepoměr je mnoho – včetně extrémního a nepředvídatelného počasí, stejně jako špatných vládních rozhodnutí o skladování, rezervách a přenosových linkách –, zároveň ale existuje jedna společná příčina. Velká část světa přestala investovat do fosilních paliv (z dobrých důvodů), což vedlo ke snížení jejich nabídky. Dnes však nemáme dostatek zelené energie, která by je nahradila. Budeme je mít, ale dnes ještě ne.
Čísla to ukazují jasně. V roce 2019 zajišťovala více než 80 procent celosvětové spotřeby energie tři hlavní fosilní paliva: ropa, uhlí a zemní plyn. Větrná energie se na spotřebě energie podílela lehce přes dvě procenta, solární energie jen o něco více než jedním procentem. Aby větrná a solární energie plně nahradily fosilní paliva, bylo by třeba zvýšit jejich výrobu a distribuci o 2500 procent, což se v nejbližších letech nestane. Potřebujeme tedy dočasnou přechodovou strategii. Bez ní budeme při každém otřesu systému, třeba při mizerném počasí nebo nedostatečných zásobách, čelit energetické krizi.
Moderní společnosti nemohou fungovat bez stálého přístupu k energii, takže když dojde k těmto otřesům, vlády udělají vše pro to, aby elektřina proudila dál. Podívejte se na Německo, které si sice během desetiletí vybudovalo mimořádné zásoby obnovitelných zdrojů, přesto tam v první polovině roku 2021 pocházelo 56 procent elektřiny právě ze zdrojů, které se snaží eliminovat (jako je uhlí, plyn a jádro). Jen podíl uhlí na německé výrobě elektřiny vzrostl z 21 na 27 procent.
Rozpory v západní energetické strategii začínají být téměř absurdní. Bidenova administrativa, která čelí vysokým cenám benzinu, prosí OPEC, aby zvýšil produkci. Jinými slovy, Spojené státy odrazují své vlastní producenty ropy a zemního plynu od zvyšování produkce a zároveň naléhají na arabské země, aby se řídily slovy populárního předvolebního sloganu „vrtej, miláčku, vrtej“. Evropané doufají, že ruský prezident bude do jejich zemí pumpovat více zemního plynu, i když zároveň odrazují od těžby plynu ve svých vlastních zemích.
Seriózní energetická strategie by uznala, že nejdůležitějším úkolem je rychlé snížení emisí uhlíku. V krátkodobém horizontu toho lze nejjednodušším způsobem dosáhnout přechodem od uhlí k zemnímu plynu, který snižuje emise uhlíku téměř o polovinu. Většina snížení emisí oxidu uhličitého ve Spojených státech v letech 2005–2019 byla právě výsledkem takového přechodu, přičemž uhlí je ze všech tří hlavních fosilních paliv největším zdrojem emisí oxidu uhličitého.
Biden nebo Carter
Existuje však ještě snazší řešení. Časopis Environmental Research Letters provedl studii více než 29 tisíc elektráren na fosilní paliva po celém světě a zjistil, že pouhých pět procent z nich je zodpovědných za 73 procent globálních emisí z elektřiny. Mohli bychom snadno financovat modernizaci právě těchto zhruba 1400 elektráren, přičemž výnosem takové investice by bylo citelné snížení uhlíkových emisí. Mezinárodní agentura pro energii zároveň odhaduje, že více než 70 procent úniků metanu z těžby ropy a zemního plynu lze odstranit s pomocí již existujících technologií.
Dobré, že? K tomu Zakariovi není co dodat.
Takže nyní si můžeme dát Vladimíra Putina a jeho odpověď novináři Marcu Championovi na tiskové konferenci Valdajského fóra jak mi to už v překladu poslal root:
Marc Champion /senior reportér agentury Bloomberg pro Evropu a Střední východ/:
Pane předsedající, na téma potenciálu posílat dodatečný plyn do Evropy, která, jak víte, je v tuto chvíli v plynové krizi, jste o tom mluvil dříve, ale víte, někdy to bylo docela matoucí . Někdy ruští představitelé naznačují, že je k dispozici další plyn, který lze poslat, pokud bude otevřen Nord Stream 2, a jindy sdělují, že není k dispozici žádný, který by bylo možné poslat do Evropy. A jen mě napadlo, zda byste využil této příležitosti a objasnil, zda je reálně k dispozici další plyn, který může Rusko poslat do Evropy, řekněme zítra, kdyby Nord Stream byl otevřen dnes.
Vladimir Putin:
Upřímně řečeno, je pro mě zvláštní slyšet takové otázky. Zdá se mi, že jsem vše vysvětlil během ruského energetického týdne v Moskvě. Pokud se však tyto otázky kladou, určitě bychom o tom měli mluvit více.
Podívejte se, co se děje. Myslím, že jsem včera nebo předevčírem na jednání s vládou řekl: nejde jen o zdroje energie nebo plyn, ale také o stav globální ekonomiky. V předních hospodářsky vyspělých zemích narůstá nedostatek. Vezměme si například Spojené státy. Nedávno učinily další rozhodnutí zvýšit svůj státní dluh.
Pro ty, kteří se nezabývají ekonomikou, mohu říci, co znamená rozhodnutí o zvýšení státního dluhu. FED vytiskne peníze a dá je vládě k dispozici. Toto je emise. Deficit se zvyšuje a inflace se zvyšuje jako emisní derivát. To vede ke zvýšení cen zdrojů energie, elektřiny. Funguje to takhle, ne naopak.
Situace se však zhoršuje i kvůli realitě na energetickém trhu. Jaké jsou tyto skutečnosti? Právě jste mluvil o Evropě. Co se děje v Evropě? Možná zopakuji některé své myšlenky nebo možná řeknu něco nového, pokud si na to vzpomenu. V posledních letech byla filozofie Evropské komise zcela orientována na regulaci trhu energetických zdrojů včetně plynu, prostřednictvím komoditní burzy, tzv. spotového trhu. Snažili se nás přesvědčit, abychom se vzdali dlouhodobých kontraktů, kde byly ceny vázány na burzu, tedy tržní kotace ropy a ropných produktů.
To je mimochodem tvorba tržní ceny. Vzhledem k tomu, že ceny plynu jsou stanoveny se zpožděním šesti měsíců po změně cen ropy, je to za prvé stabilnější situace a zadruhé šestiměsíční zpoždění umožňuje spotřebitelům a dodavatelům provádět úpravy na základě vývoje světových trhů.
Vše se tedy začalo přinášet na tento spotový, okamžitý trh, který ale z velké části existuje virtuálně, plyn je jen na papíře, žádný skutečný plyn. Nejedná se o fyzické objemy, které se nezvyšují (za minutu vysvětlím proč). Virtuálně je vytvořena obchodní transakční pozice, ale fyzické množství plynu za ním není, protože zásoby klesají. Studená zima tedy vyžaduje reálný plyn z podzemních zásobníků; horké léto bez větru znamená nedostatek výroby z větru v nezbytném měřítku. Makroekonomické důvody jsem již zmínil, to jsou důvody odvětvové.
Co se dělo dál na evropském trhu?
Za prvé, pokles produkce v zemích produkujících plyn. Těžba plynu v z evropských nalezištích během prvních šesti měsíců klesla o 22,5 miliardy metrů krychlových. To za prvé. Za druhé, zásobníky plynu nebyly naplněny o 18,5 miliardy metrů krychlových a jsou zaplněny pouze z 71 procent. Zásobníky plynu byly za prvních šest měsíců roku nedostatečně naplněny o 18,5. Pokud se podíváte na roční spotřebu, musí se toto číslo zdvojnásobit.
Především americké společnosti spolu s blízkovýchodními společnostmi stáhly z evropského trhu 9 miliard metrů krychlových a přesměrovaly plyn do Latinské Ameriky a Asie. Mimochodem, když Evropané formulovali principy formování trhu s plynem v Evropě a říkali, že veškerý plyn musí být obchodován na spotovém trhu, vycházeli z předpokladu, že evropský trh je prémiový trh. Ale evropský trh už není prémiovým trhem, víte? Už to není prémiový trh. LNG plyn pro Evropu byl přesměrován do Latinské Ameriky a Asie.
Již jsem řekl, že 18,5 miliardy metrů krychlových plus dvojnásobek této částky, 9 miliard (nedostatečně zásobení evropského trhu zkapalněným plynem ze Spojených států a Středního východu), plus pokles vlastní evropské těžby zemního plynu o 22,5 miliardy – deficit na evropském trhu může činit na asi 70 miliard metrů krychlových, což je hodně. Co s tím má společného Rusko? To je výsledek hospodářské politiky Evropské komise A celé EU. Rusko s tím nemá nic společného.
Rusko, včetně Gazpromu, zvýšilo dodávky na evropský trh o 8,7 procenta a dodávky do zemí mimo SNS o 12 procent, myslím. Ale když mluvíme o zemích mimo SNS, máme na mysli i Čínu. To je dobré i pro mezinárodní trh, protože zvyšujeme dodávky na globální trh a zvyšujeme dodávky na evropský trh o 8.7%. V absolutním vyjádření to představuje přes 11 miliard metrů krychlových plynu. Americké a blízkovýchodní společnosti nedostávaly zásoby o 9 miliard, zatímco Gazprom zvýšil své dodávky o více než 11 miliard.
Slyší mě všichni? Ne v tomto publiku, ale u takzvaných stakeholderů. Někdo tam venku vám omezuje zásoby, zatímco my je zvyšujeme.
Ale to není vše. Dnes, v rámci takzvaných dlouhodobých smluv – rád bych, abyste pozorně poslouchali a slyšeli, co říkám – je nyní cena plynu 1 200 dolarů nebo 1 150 dolarů za tisíc metrů krychlových. Evropské společnosti, které mají s Gazpromem dlouhodobé smlouvy, jej dostávají – vezměte na vědomí – za čtyřikrát nižší, než je současná cena! Gazprom nevytváří žádné neočekávané zisky. To nás nezajímá, protože nás zajímají dlouhodobé smlouvy a dlouhodobé vzájemné závazky. V tomto případě zajišťujeme možnost investovat do těžby a produkovat požadované množství pro naše spotřebitele stabilně a spolehlivě.
Ptáte se mě, zda je možné zvýšit dodávky. Ano, je to možné. Když už mluvíme o Nord Stream-2, jeho první potrubí je naplněno plynem a pokud německý regulátor zítra vydá povolení k přepravě, může pozítří dodat 17,5 miliardy metrů krychlových plynu.
Technologické práce na plnění druhého potrubí Nord Stream-2 budou dokončeny do konce tohoto roku, v polovině nebo koncem prosince. Celkový objem je 55 miliard metrů krychlových plynu. Vzhledem k tomu, že podle našeho odhadu dosáhne nedostatek plynu na evropském trhu 70 miliard metrů krychlových, je 55 miliard slušná částka.
Jakmile se naplní druhé potrubí a německý regulátor vydá povolení, můžeme začít s dodávkami další den. Je to možné nebo ne, zeptal jste se. Ano, je to možné, ale člověk musí mít ke svým závazkům zodpovědný přístup a pracovat na tom.
Mimochodem, pořád říkáme: Nord Stream-2, Gazprom… Ale na tomto projektu se podílí pět evropských společností. Proč zmiňujete jen Gazprom? Zapomněli jste na ně? Na tomto projektu pracuje pět velkých evropských energetických společností. Dotýká se to tedy nejen zájmů Gazpromu, ale také zájmů našich partnerů v projektu, samozřejmě především v Evropě.
Fjodor Lukyanov:
Pane předsedo, Nord Stream 2, o kterém nyní všichni mluví, lze do určité míry považovat za váš společný úspěch s Angelou Merkelovou. Litujete, že odchází z úřadu? Bude vám chybět?
Vladimir Putin:
Rozhodnutí o jejím odchodu nebylo moje, ale její. Mohla kandidovat na další období. U moci se udržela 16 let.
Fjodor Lukjanov :
Není to vůbec dlouhé funkční období?
Vladimir Putin:
Nemůžete říci, že to není dost dlouho. Docela dlouhá doba. Helmut Koehl, který sjednotil Německo, strávil na vrcholu také 16 let.
Pokud jde o Nord Stream, tento proces jsme zahájili již za kancléře Schroedera. V době, kdy jsme pracovali na Nord Stream 1, byly podobné pokusy tento proces podkopat, stejně jako dnes. Všechno to bylo stejné. Naštěstí dnes tento plynovod dodává plyn do Evropy a Německa a objemy jsou poměrně vysoké.
Mimochodem, všichni mluvíme o zelené energii. To je samozřejmě důležité. Pokud existují otázky na toto téma, pokusím se vysvětlit, jak to vidím já. Pokud jde o ruský zemní plyn, dovolte mi zdůraznit, že má třikrát nižší uhlíkovou stopu ve srovnání s LNG ze Spojených států. Pokud se ekologičtí aktivisté ve svém úsilí neřídí politickou agendou a opravdu jim záleží na budoucnosti lidstva, nemohou to neslyšet. Musí se postavit proti výstavbě a požadovat uzavření všech terminálů LNG.
Bohužel totéž platí pro ukrajinský tranzitní systém plynu. Již jsem řekl, že Nord Stream 2 je moderní, nejmodernější potrubí, které zvládne vyšší tlak. Při dodávání plynu přes dno Baltského moře nevznikají absolutně žádné emise. Kompresní stanice jsou jako malé továrny. Při svém provozu spalují plyn a také vypouštějí CO2 do atmosféry. Emise z Nord Stream 2 jsou 5,6krát nižší ve srovnání s ukrajinskými tranzity plynu, protože tamní systém je starý a používá se od dob Sovětského svazu. Ekologičtí aktivisté měli říci: „Okamžitě zavřít ukrajinský tranzit plynu!“ Ale ne, je to naopak: „Pokračujte a zvyšte dodávky přes Ukrajinu.“ Jak je to možné?
Ve skutečnosti je to stejné jako s ropou. I když necháme plyn být, protože jsem o tom již dlouze mluvil, co se děje s ropou? Myslíme si, že od roku 2012 do roku 2016 činily roční investice do těžby ropy asi 400 miliard dolarů, ale v letech, které předcházely pandemii, investice klesly o 40 procent a nyní činí 260 miliard dolarů. Jedná se o cyklus, který trvá 15 až 30 let. Rozumíte tomu?
Jaké jsou podle mého názoru současné problémy nad rámec toho, co jsem řekl? Mluvil jsem o různých politických tématech. Toto je jedno z důležitých témat, která mě napadají. Mezi politickými a investičními cykly v předních ekonomikách, včetně energetiky, což je velmi důležitý sektor, se nedostatečně překrývají. Jak dlouhý je politický cyklus? Čtyři nebo pět let. Co celou tu dobu dělají přední politické síly, strany a politici? Sliby. Slibují vše, v maximální možné míře a za co nejnižší cenu. Týká se to mimo jiné zelené ekonomiky. co z toho plyne? Banky přestávají financovat investice a investice se zmenšují. Přijde čas, jako to, co vidíme dnes, kdy trh bude muset dosáhnout průlomu, ale toto úsilí nebude nic podporovat. I dnes, Země OPEC Plus zvyšují produkci ropy i mírně nad rámec své dohody, ale ne všechny země produkující ropu mohou rychle zvýšit produkci. Jedná se o dlouhodobý proces a cyklus je poměrně dlouhý.
Je nějaký rozdíl mezi tím, co říká přední americký liberál a politolog a tím, co sděluje Vladimír Putin? Já osobně jej nevidím. Oba hovoří zcela shodně. O příčinách světové energetické krize!
Dokončení, a výživné, zítra!
+'&t='+escape(document.title)+
'&wi='+escape(window.screen.width)+'&he='+escape(window.screen.height)+')
KOSA NOSTRA zostra aneb NAŠE VĚC zostra ! Prostě Kosa zostra! 