Konec Sberbank v EU a v Česku a na Slovensku speciálně.

Díky  rozhodnutí EU  ohledně  restrikcí  vůči ruským bankám  došlo k logickému runu klientů   na Sberbank, která provozovala  poměrně  rozsáhlou  pobočkovou síť zejména  ve  střední Evropě. Stalo se tak, když ji před léty  odkoupila od  zbankrotované rakouské  Volksbank. Moc  dobře  si to pamatuji a  znám i nějaké podrobnosti. Protože  u Volksbank pracovalo několik mých dobrých známých.

Ale to není důležité. V tisku  je  prezentován  konec  Sberbank  v  Česku/Evropě jako obrovské  vítězství nad Putinem a těžká  rána, jenž mu  sjednocený Západ  uštědřil. Na  Slovensku?  Tak  o tom si přečtete.  Tam je to vítězství  fakt  nečekané. Ale začnu Českem.

Sberbank v Česku dle  dostupných údajů získala  kmen  cca  120 000 klientů. Ti reagovali naprosto přirozeně  a  když vypukla na Ukrajině  válka, ti co v ní  drželi nějaké peníze  na ni okamžitě najeli a  snažili se  je vybrat. Všichni. 

Říká se tomu run na banku a to  žádný  finanční ústav, i kdyby  disponoval kdo ví jakými rezervami, nedokáže  ustát.  Z jednoduchého důvodu –  klient chce peníze  teď  hned, ale banka  drží ze všech vkladů jen malinkou  část  na pokladnách a v rezervě u ČNB.  Zbytek peněz  má rozpůjčovaných. Zejména  v úvěrech  klientům. Aby  vytvořila  zisk.  A úvěry nelze  zesplatnit, jestliže  dlužník neporušil smlouvu. Takže  vkladatelé  banku beznadějně  vycucli  do posledního dostupného pětníku. Situaci mohla zachránit  intervencí ČNB, ale  v současné atmosféře pomáhat  ruské bance, respektive její  české dceři?  Nemožné, ba odporné!

Takže  Sberbank skončila. A takhle  to fungovalo úplně ve všech zemích  EU, kde operovala. Putinovi jsme zasadili  těžkou ránu!  

Česko splnilo společný plán a žádnou škodu nikdo neutrpěl. Vkladatelé, jestliže  u Sberbanky  neuložili více než  cca 2,5 milionu, budou  vyplaceni z Fondu pojištění vkladů přes  Komerční banku. Takže  žádná škoda nevznikne, ne?  Jen těm, co byli tak nerozumní, že  do nějaké Putinské  pseudobanky  dali více. Ti po zásluze  utřou!,  říkáte.

OK.  Takže  kraj Vysočina v  tom, dle dostupných informací,  utopil cca 2 miliardy!! Dvě se  mu ještě  nějak podařilo včas vyvést.  A nebyl sám. Jen  ten největší postižený.

To na okraj. A ono je  to ještě jinak, než je prezentováno. Celkem  Fond pojištění vkladů vyplatí  28 miliard náhrad. Což  tedy nejsou  veřejné rozpočty, ale přesto tak říkajíc  NAŠE  peníze. Prostě nás  všech. Ať se na  to díváme jak chceme. A ty jsou momentálně fuč! Vypařily se.

Záměrně jsem napsal momentálně. Protože  do zkolabované banky nastoupí likvidátor. A ten pochopitelně začne  spravovat  úvěry. Jestli platí ještě  stejné předpisy  jako před léty, když jsem aktivně pracoval, pak je jeho povinností je  okamžitě  zesplatnit. Z nich  získat  prostředky  a  s těmi zaplatit  těm, jejich pohledávky  nejsou  vypořádány. Což dnes  bude především Fond pojištění vkladů a pak zaměstnanci a  až následně    asi Kraj Vysočina  a podobní.

Zdánlivě  by se  všechny  peníze  vrátit. Jenže  to je  teorie.

Když někdo dostane úvěr na  5 let  a a po roce je postaven do situace – zaplať hned  teď!, tak  je v podstatě  zralý na likvidaci. Jestliže jej okamžitě nepřeúvěruje  nějaká jiná banka. Bez starosti mohou být, dle mého názoru ti, co si půjčili od  Sberbank na hypotéku.   Jestli řádně spláceli, převezmou je  všichni velmi rádi. Ale za  úplně  jiná procenta, než  ale  kolaterální, tedy přijatelné ztráty, přece!

Myslím, že i  ti co spláceli spotřebáky  většinou najdou nového věřitele. Ovšem opět  za úplně jinou cenu.
Ale do složité situace se dostanou podnikatelské subjekty  všeho druhu!  Ty  čeká velmi trnité a především dlouhé jednání. A leckdo z nich neuspěje.  České banky nejsou stavěné a zvědavé na riziko.  A to asi je spojeno, dle mého odhadu s firemní klientelou  zkrachovalé Sberbank.   Takže tady  dojde ke ztrátám.  Netuším jak velkým,  nevidím sebeméně  do skladby jejich úvěrového portfolia. Jsem zvěav , jestli jim stát nabídne nějakou pomoc jako to předstíral u covidu.

Kdo určitě přijde  o peníze jsou ty  z  tuzemských bank, jenž  měly  se  Sberbank vyměněné úvěrové linky a nestačily  je  stáhnout. Opět, bez šance zjistit, co to koštuje. ze všeho nejvíce by mne ovšem zajímala  úvěrová expozice  české Sberbank  do ciziny. Buď  jako člen konsorcia  financování projektů vedených ruskou matkou  nebo přímo poskytování  úvěrů  zahraničním, především ruským subjektům . V těchto případech se nevrátí ani vorel.  

Takže  konečná  sekyra  nedá  28 miliard, ale pár určitě. Z našeho. Nikoliv z Putinova. Aby bylo jasno.

Ale  co by za  naši , českou pozici dali  Slováci!  Ti  mají úplně jiné starosti. Jak  se dočtete  v článku převzatém z tamního Deníku N. Jenž mi byl laskavě  postoupen  ze Slovenska. Tak  fakt  řeší  malér. Spojený s koncem Sberbank! Takže  Deník N.

Sankce zřejmě ukončí příběh ruské Sberbank v Evropě

 

 

• Ruskou Sberbank ničí sankce, její akcie se pro válku na Ukrajině propadly o 90%.
• Slovenským elektrárnám může padnout nejdůležitější financující banka.
• Její krach by mohl změnit poměr sil v elektrárnách, pokud stát úvěr koupí a kapitalizuje.

Největší ruská banka Sberbank doplácí na sankce přijaté proti Rusku a rozhodnutí Vladimira Putina vést válku na Ukrajině. Minimálně její evropská část Sberbank Europe je před úpadkem a to může teoreticky otevřít slovenské vládě cesty ke zvýšení podílu ve Slovenských elektrárnách.

Graf dne ukazuje, že akcie Sberbank se pro válku na Ukrajině od poloviny února propadly o více než 90%. Přestože v tuto chvíli nevíme, jaký bude osud celé ruské banky, její evropská divize „v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude schopna splácet své dluhy nebo jiné závazky v době jejich splatnosti,“ uvedla v pondělí Evropská centrální banka.

 

Potíže, ve kterých se ocitla Sberbank Europe, se mohou přenést i na Slovensko, protože financuje výstavbu nových jaderných reaktorů Slovenských elektráren v Mochovcích. Elektrárny mají od banky úvěr v původním objemu 870 milionů eur, podle informací Deníku E zbývá z něj splatit minimálně 700 milionů eur.

[ Odebírejte e-mailová upozornění na nové články v rubrice Banky a pojišťovny e-mailem. Aktivujte jedním kliknutím sem . ]

Konec ruského příběhu v evropském bankovnictví

Bankovní regulátoři nyní „posuzují veřejný zájem“ a rozhodují, zda půjde banka do likvidace, nebo zda se její jednotlivé části budou řešit samostatně.

Sberbank Europe má dceřiné společnosti v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Česku, Chorvatsku, Maďarsku a Slovinsku. Pobočku má také v Německu. Česká národní banka už například řeší odnětí licence tamní Sberbank.

Pokud Sberbank Europe skončí v likvidaci, bude to neočekávaná tečka za evropským příběhem rozpínavé ruské banky, který začal v roce 2012. Tehdy ruská jednotka koupila rakouskou Volksbank International, která nezvládala předchozí hospodářskou krizi.

Vstupem do Evropy si ruská Sberbank začal naplňovat své ambice stát se globální bankou se silným vlivem na střední a východní Evropu. Její evropská část měla ke konci roku 2021 aktiva ve výši 13,6 miliard eur.

Na Slovensku už Sberbank přítomna není. Před deseti lety převzala Volksbank Slovensko a poté ji vedl nynější ministr zemědělství Samuel Vlčan. Sberbank nakonec ze slovenského trhu v roce 2016 odešla. Zdejší aktivity Sberbank koupila Penta a banku začlenila pod Prima banku Slovensko.

Co s úvěrem na Mochovce?

Pokud Sberbank Europe zkrachuje, nějaký čas může zůstat úvěrující bankou elektráren. Svou pohledávku vůči nim může někomu prodat, což nemusí být jednoduché nejen pro sankce, ale také proto, že evropské banky jadernou energetiku zpravidla nefinancují.

Tím se otevírá možnost, aby úvěr převzal a vyplatil stát. V dalším kroku by mohl svou pohledávku kapitalizovat a zvýšit svůj podíl v elektrárnách z dnešních 34%, pokud s tím budou souhlasit ostatní majitelé, československá skupina EPH a italský Enel.

Další možný scénář je, že by Sberbank tyto půjčky prohlásila za splatné. V této chvíli nevíme, jestli to může udělat, jelikož neznáme detaily smlouvy. Podle evropských regulátorů se smlouvy uzavřené dlužníky v důsledku řešení krizové situace nebo platební neschopnosti nezmění.

Otázkou je, zda elektrárny úvěrové smlouvy a dohodnuté termíny splatnosti plní. Určitě se tak neděje podle původního plánu z roku 2008, kdy se začaly stavět dva nové bloky v jaderné elektrárně Mochovce. Od té doby se rozpočet projektu zvýšil z 2,8 na 6,2 miliardy eur. Dluh elektráren rostl a spolu s ním i nervozita bankéřů.

Firma je musela uklidnit tím, že založila ve prospěch bank své vodní i jaderné zdroje. Akcionáři museli elektrárnám poskytnout půjčky. A před rokem si Sberbank dotazovala zástavní práva na vlastnické podíly akcionářů v elektrárnách. V takovém případě by elektrárny v případě krachu ovládly banky. Nakonec to neprošlo, vláda prosadila zákon, který při prodejích strategických firem vyžaduje souhlas státu.

Dluh Slovenských elektráren je tak velký, že ministr hospodářství Richard Sulík i samotná firma říkají, že jsou v technickém bankrotu. Znamená to, že i když své závazky splácejí, neplní některé jiné podmínky z úvěrových smluv. Zachránit je může rozjetí výroby v Mochovcích.

Nechtěl bych  být  slovenským premierem, ani minsitrem financí!

Deník N uvádí, že  stavbu JE  Mochovce  financovala  Sberbank. Ta je pleite,  ale  z úvěru  Slovenským elektrárnám zbývá splatit  ještě  700 milionů! Ne korun, nýbrž  EUR!!  Tedy necelých 20 miliard na  české!!! Teď hned!

Že  se lze obrátit  na jinou banku, respektive konsorcium bank?  To jistě. Ale kdo na to kývne, když

1- výstavba  se zpožďuje a masivně prodražuje

2-když si Evropa  v pobláznění umanula,  že  financování jádra je  fuj, fuj a  zase  fuj!!!A na banky byl/je vyvíjen tlak, aby  od jádra  daly  ruce pryč!

Hlavy z Deníku  N  to vyřešily  s elegancí sobě vlastní  –  no přece  pomůže  stát. Ten navýší kapitál o potřebných 700 milionů EUR  a  už se zase práší za kočárem! Jak jednoduché!

Tak jsem  nechal Googla  odpovědět na otázku, jak vysoký  je  slovenský dluh.

Sdělil mi, že před rokem to vypadalo takto:

Verejný dlh Slovenska stúpol minulý rok zo 45 miliárd eur na 55 miliárd eur. No a tento rok má náš dlh stúpnuť o ďalších sedem miliárd a dostať sa tak na 62 miliárd eur. Opakuji PŘED  ROKEM.

Odhaduji, že nyní už je to nějakých  70 miliard.

A teď, mýrnyx  týrnyx  se k tomu má přidat, jen tak, další skoro  miliarda? A možná co nevidět  druhá, když dojde zase ke zdražení stavby, protože  je  teď  úplně všechno dražší.  A to nemluvím o  tom, že  Matovič  přišel před  časem, když vystřelily  ceny  energií do nebeských  výšin, s geniální myšlenkou – že jako ty  ceny  energií se občanům zadotují.

Jenže  kde vzít  v  napjatém rozpočtu na ty  dotace? No přece  speciální daní pro Slovenské elektrárně!   Kde SR patří asi 20% , zbytek drží italský ENEL a  Křetínský. Takže  ty  oškubeme  na zisku speciální daní z  jaderné energie! Jenže  se ukázalo, že  tohle nelze, protože  i Elektrárně  jsou ve velmi složité finanční situaci a daň by je možná položila. Zbylo kostrbaté řešení  – daň z jádra nebude, ale  elektřina vyrobená v SE  se  zafixuje na  určité úrovni  a více  se nezvýší i kdyby  čert  ve svěcené vodě kraula plavat musel!!!

Takže  nejen  že dostavba Mochovců je  stále dražší, nejen  že  banky  jádro nechtějí, neje , že  si stát bude  muset půjčit, aby   SE nezbankrotovaly, ale  návratnost z výroby  elektrické energie  a jejího prodeje je  těžce podvázána. Z rozhodnutí státu! 

Tohle je klasický pes, co se honí  za vlastním ocasem a  chce  se do něj zakousnout!

Takhle vypadá  konec Sberbank na  Slovensku….

Jo a  někdy včera nebo předevčírem přistálo,přes veškerá  embarga a zákazy  prý  ruské letadlo.Mohlo. Protože přivezlo z Ruska dodávku  nových palivových článků pro Mochovce….

Jde mi z toho hlava kolem.