Levada centre – průzkum Sankce


Sankce  jsou  naším trumfem!  Sankce  srazí Rusko na kolena! A když ne na kolena,  tak vyvolají masovou nespokojenost  obyvatelstva a elit a to donutí Putina přestat  válčit, v prvním kole. V tom druhém bude nespokojenými lidmi a oligarchy  svržen. Ve  třetím pak bude nastolena  vláda, poslouchající a plnící  pravidla  Západu. Takhle jsme  to veřejně  deklarovali, tohle  hodláme za každou cenu dosáhnout!!!

Čtu opravdu  denně pozorně  desítky  a desítky  stránek  západního tisku. A nikde dosud  nebylo publikováno nic, co by  popisovalo, jak se  k sankcím a  jejich dopadu staví ten nejdůležitější činitel  – totiž  RUSKÉ  OBYVATELSTVO: Jenž  svrhne Putina. Nicméně  Levada  Centre, podle  ruských zákonů  – zahraniční agent  takový  reprezentativní průzkum nedávno  podnikla. A zveřejnila na  svém  webu

Sanctions

a překladač  mne informuje o jeho obsahu takto:

Sankce

V květnu se obavy Rusů ze západních sankcí proti Rusku snížily. První šok ze sankcí pominul. Mezi různými omezeními se respondenti nejvíce obávají zmrazení ruských aktiv v zahraničí, ačkoli mladí lidé mají větší obavy z omezení Visa a Mastercard a odchodu západních značek. Za hlavní důsledek sankcí považují respondenti zvýšení ceny. Tři čtvrtiny dotázaných se přitom domnívají, že Rusko by mělo ve své politice navzdory sankcím pokračovat.

V květnu se obavy ze sankcí oproti březnu mírně snížily: sankce vůbec nevadí 29 % respondentů (v březnu — 23 %); ne příliš — 32 % (v březnu — 30 %); 21 % je docela znepokojeno (v březnu — 27 %); 17 % je velmi znepokojeno (v březnu – 19 %). Obavy ze sankcí jsou přesto stále vyšší než v prosinci loňského roku.

Nejvíce se sankcí obávají obyvatelé Moskvy a obyvatelé měst s více než 500 tisíci obyvatel: asi 45 % z nich má ze sankcí obavy. Poměrně vysoká starost je také typická pro obyvatele měst do 100 tisíc lidí. Sankce znepokojují 41 % respondentů, kteří si „sotva mohou dovolit jídlo“. 16 % těch, kteří mají na oblečení dost, se sankcí velmi obává, 23 % se obává docela; mezi respondenty, kteří si mohou dovolit zboží dlouhodobé spotřeby, se 15 % velmi obává, 19 % se obává docela. Ve věkových skupinách nejsou patrné rozdíly.

Mezi různými omezeními jsou respondenti nejvíce znepokojeni zmrazením ruských zlatých a devizových rezerv a státního majetku v zahraničí (49 %), zrušením ruských kulturních akcí a propouštěním některých ruských umělců ze zahraničních divadel (28 %). dále odchod řady západních společností z Ruské federace a omezení dodávek zahraničního zboží do Ruska (27 %).

Při zvažování věkových skupin jsou hlavními 3 obavami respondentů ve věku 18-24 let stažení platebních systémů Visa a Mastercard z Ruské federace a nemožnost platit v internetových obchodech a v zahraničí (56 %), odchod řady zahraničních společnosti z Ruska (43 %) a omezení uvalená na ruský státní majetek v zahraničí (35 %).

Ostatní skupiny se vyznačují největší starostí o cizí státní majetek Ruské federace. 35 % respondentů ve věku 25-39 let, 53 % respondentů ve věku 40-54 let a 60 % respondentů ve věku 55 a více let má obavy ze zmrazení rezerv a majetku v jiných zemích.

Ve srovnání s březnem se výrazně snížil podíl respondentů, kteří uvedli, že sankce způsobují jim a jejich rodinám problémy: velmi závažné — pro 5 % (v březnu — 7 %), poměrně závažné — pro 11 % (v březnu — 22 %) , nezpůsobila vážné problémy — pro 33 % (v březnu – 39 %), nevytvářela žádné problémy — pro polovinu (v březnu — 30 %). Podíl respondentů, kterým sankce způsobily problémy, se tak snížil o 13 % na 16 %; podíl těch, kterým sankce nezpůsobily problémy, vzrostl na 83 %. Poměr dosáhl úrovně dubna 2018.

Respondenti, kterým sankce způsobily nějaké problémy, zaznamenali především tyto potíže: zvýšení cen (39 %), „zánik některého zboží, odchod značek, redukce sortimentu“ (19 %), „blokace karet, nemožnost převody peněz“ (8 %).

Pokud jde o motivy západních zemí, většina respondentů (74 %) se domnívá, že Západ usiluje o oslabení Ruska uvalením sankcí. Pouze 8 % respondentů se domnívá, že západní sankce jsou navrženy tak, aby „zastavily ničení a ztráty na životech“, ve srovnání s rokem 2015 tento názor mírně posílil. (Mysleli jsme, že je možné tuto otázku zopakovat ve znění z roku 2014, kdy byla poprvé položena.)

Hodnocení postupu Ruska v reakci na sankce zůstává téměř nezměněno: 75 % se domnívá, že Rusko by mělo pokračovat ve své politice navzdory sankcím, 19 % se domnívá, že by mělo hledat kompromis.

Nechám na  každém  z vás, aby si  ta  zjištění  Levady  interpretoval sám!!!!  Necítím potřebu  dávat nějaký názor.

Klidně  beru  i repliku – nojo, blbí ožralí mužici s  vychlastanou  a vygumovanou  hlavou  státní propagandou!!!  Od  těch  zbytků  jedině  vždycky  správných, co snad ještě na Kosu  chodí trpět. Nebo služebně.

Ale  přesně těhle  se  chci zeptat – jestliže  Levada zjistila tohle, pak se nutně  člověk musí  ptát:

-jak jsou  účinné, ba k čemu vůbec  jsou ty  sankce?

-jak při tomhle  nastavení obyvatelstva  dojde k tomu svržení Putina?

-stojí pak ty  dopady  námi vyhlášených  sankcí na  nás  samotné  za  to?

-jak to asi tak posílí  Putinovu prestiž, jestliže  Evropa  bude v zimě  mrznout, s odstaveným průmyslem?

Ale  teď mne napadá,  že  ptát se na něco takového  hlavního fízlelfa  Kartouze  nebo  snad  nějakého takového  Svobodu  z  Horní Dolní Zlámané lhoty je naprostý nesmysl. Ve  Washingtonu, Bruselu, ba  ani ve  Strakovce, kde  je  ta správná adresa pro ty  dotazy,  se zeptat nelze…

Příspěvek byl publikován v rubrice Hodina vlka se štítky , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.