Deník N versus americký TIME a jak funguje vymývání mozků v Česku a na Slovensku.

Kosa  napsala  opravdu mnohé  a  určitě  ještě mnohé napíše o tom, jak vypadá česká a slovenská, žurnalistika, či přesněji ŽUMPALISTIKA, v podání těch vždycky  a jedině správných.

Dneska si ukážeme  až bizarní rozdíl mezi  tím,  co přinášejí  mainstremová media  například v USA a jak o stejné události „referují“ zdejší nájemní psáči.

Nepochybně  si  vzpomínáte na  dva  týdny starou událost – kdy Valné shromáždění  OSN hlasovalo o připojení čtyř ukrajinských oblastí k Rusku.  Rusko se  snažilo před tímto aktem prosadit, aby  se hlasovalo tajně, s  jasnou vizí – tajné hlasování  změní  zásadně pozici řady států, které si při aklamaci netroufnou se zdržet nebo dokonce  hlasovat proti americkému návrhu  rezoluce. Tento ruský  záměr  ztroskotal, takže hlasovací akt proběhl  veřejně.

České a slovenské „zpravodajské “  kanály  to pojaly  zcela jednoznačně.  Jako příklad  sem  dám perexovou, tedy volně přístupnou  část  myšlenkového průvalu  jistého Marka Tódy , takto  písmácké hvězdy  slovenského i českého vydání Deníku N /N jako nenávist/. Uznávám, že  chlapec  si svých  30 stříbrných opravdu zaslouží. Posuďte  sami!

Viz screenshot  z originálu:

Tak takhle  to pojal jeden z těch vůbec  nejsprávnějších, co vypouštějí moudra  v českých a slovenských redakcích.

Faktem je, že  řada  jeho kolegů z  česko- slovenského mainstreamu se nenechala písmákem Tódou zahanbit. Prostě  každý hodlá zvítězit  v  trvalé soutěži  Kdo více  zostudí Rusko.

Jejich volba.  Naší pak je, jestli jim dopřát pozornosti nebo ne. Jestli si chceme  chránit nezávislé myšlení  či nikoliv  a být  konzumenty tódovské žumpalistiky. Protože  ŽURNALISTIKA  vypadá úplně jinak.  Například tak, jak stejnou věc – tedy hlasování v OSN ohledně  ruské anexe pojal velký  světový  zpravodajský kanál, vydávající světoznámý  časopis TIME, na jehož obálku se dostanou  vždy jen ty největší světové osobnosti.  Rozdíl v pojetí a zpracování téhož námětu je  až neskutečný! Viz

A New U.N. Vote Shows Russia Isn’t as Isolated as the West May Like to Think

podle překladače

Nové hlasování v OSN ukazuje, že Rusko není tak izolované, jak si Západ může myslet

Pokud jsou mezinárodní fóra nějakým ukazatelem, pak Rusko zůstává personou non grata kvůli své invazi na Ukrajinu. Při středečním hlasování OSN ohledně  rezoluce odsuzující ilegální anexi ukrajinského území Moskvou minulý měsíc hlasovalo pro 143 ze 193 členů orgánu, což je nejvyšší počet hlasů proti Moskvě od začátku její invaze. 35 zemí se zdrželo hlasování, zatímco pouze pět – Rusko a jeho spojenci v Bělorusku, Severní Koreji, Sýrii a Nikaragui – hlasovalo proti.

Západní lídři v USA i jinde tento výsledek uvítali jako jasný důkaz mezinárodní izolace Ruska. Ale také se  odhalilo, kolik zemí zůstává mimo, zejména v Africe a Střední Asii. I když státy, které se rozhodly abstinovat, nemusí všechny patřit k nejhorlivějším zastáncům Moskvy, nelze je označit v  žádném případě ani za vyloženě odpůrce. Skutečnost, že představují téměř polovinu světové populace, naznačuje, že ani v této klíčové fázi války nejsou ruští spojenci tak miziví, jak by si Západ mohl myslet.

Pokud jsou mezinárodní fóra nějakým náznakem, Rusko zůstává personou non grata kvůli své invazi na Ukrajinu. Při středečním hlasování OSN o rezoluci odsuzující ilegální anexi ukrajinského území Moskvou minulý měsíc hlasovalo pro 143 ze 193 členů orgánu, což je nejvyšší počet hlasů proti Moskvě od začátku její invaze. 35 zemí se zdrželo hlasování, zatímco pouze pět – Rusko a jeho spojenci v Bělorusku, Severní Koreji, Sýrii a Nikaragui – hlasovalo proti.

Západní lídři v USA i jinde tento výsledek uvítali jako jasný důkaz mezinárodní izolace Ruska. Ale hlasování také odhalilo, kolik zemí zůstává na mimo, zejména v Africe a Střední Asii. I když státy, které se rozhodly abstinovat, nemusí všechny patřit k nejhorlivějším zastáncům Moskvy, nelze je označit ani za její vyloženě odpůrce. Skutečnost, že také představují téměř polovinu světové populace, naznačuje, že ani v této klíčové fázi války nejsou ruští spojenci tak ojedinělí, jak by si Západ mohl myslet.

Snad nejpozoruhodnější neúčasti se  váží k  Číně a Indii. Čínský prezident Si Ťin-pching se před zimními olympijskými hrami v Pekingu setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a v týdnech před invazí vyhlásili přátelství bez omezení . Nedávno však Čína vyjádřila „ otázky a obavy “ ohledně invaze ve zjevném pokusu distancovat se od Moskvy. Pro Indii, která se historicky vyhýbala formálním spojenectvím ve prospěch strategické autonomie, má její pozice spíše co do činění s jejími vlastními národními zájmy: Rusko je největším dodavatelem zbraní pro Indii a obě země sdílejí historické vazby.

„Věříme, že globální řád, ke kterému se všichni hlásíme, je založen na mezinárodním právu, chartě OSN a respektu k územní celistvosti a suverenitě všech států,“ řekla na Valném shromáždění Ruchira Kamboj, stálá představitelka Indie při OSN. Středa a poznamenal, že indické „rozhodnutí zdržet se hlasování je v souladu s naším dobře promyšleným národním postojem“.

Hlasování OSN také ukázalo, jak málo se ve skutečnosti změnilo. Když členové OSN 2. března, necelý týden po jejím zahájení, hlasovali o rezoluci odsuzující ruskou invazi, 141 zemí hlasovalo pro, 35 se zdrželo a pět hlasovalo proti.

Rozdíly mezi těmito dvěma hlasováními, po sedmiměsíčním odstupu, byly marginální: Irák a Angola, které se v březnu zdržely hlasování, se tento týden rozhodly hlasovat proti Rusku. Zatímco Eritrea přešla od hlasování s Ruskem ke zdržení se hlasování, Nikaragua udělala pravý opak. Thajsko i Honduras se rozhodly zdržet se posledního hlasování, přestože dříve hlasovaly proti ruské invazi. Džibutsko, které dříve hlasovalo pro odsouzení invaze, se připojilo k devíti dalším zemím, které nehlasovaly vůbec.

Navzdory přemlouvání Spojených států zůstávají desítky nezúčastněných zemí v Latinské Americe, Střední Asii a Africe nadále stranou – možná proto, že stejně jako Nové Dillí a Peking nevidí, že by bylo v jejich zájmu dělat něco jiného. To platí zejména pro rozvojové země, které spoléhají na Moskvu, pokud jde o zbraně, energii a investice.

Některé hlasy se zdají být transakční: Etiopie se například při projednávání probíhající občanské války v Tigray spoléhá na ruské veto v Radě bezpečnosti OSN . Existují však i další, jako třeba  Thajsko, které hlasovalo pro rezoluci z 2. března odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu, které lze vysvětlit hůře (ačkoli někteří se domnívají , že by to mohlo souviset s plánovanou účastí ruského prezidenta Vladimira Putina na asijském summit pro tichomořskou hospodářskou spolupráci v Bangkoku příští měsíc).

Bez ohledu na důvod, ne všechny abstinence mohou být nutně považovány za tichou podporu Ruska, říká Richard Gowan, expert OSN z Crisis Group v New Yorku. A ne všechny hlasy ve prospěch rezoluce by měly být považovány za projev plné podpory Ukrajině. Maďarsko například hlasovalo pro odsouzení Ruska, přestože se premiér Viktor Orbán hlasitě postavil proti evropským sankcím vůči Moskvě. Saúdská Arábie, která v OSN soustavně hlasovala proti Rusku, nedávno oznámila snížení celosvětové produkce ropy – tento krok je z velké části vnímán jako přínos pro Moskvu tím, že zvyšuje ceny ropy a doplňuje kremelskou kasu, když to nejvíce potřebuje. Zatímco saúdskoarabští představitelé tento krok obhajovali jako „ čistě ekonomický “, má na válku mnohem větší dopad než jejich hlasování v OSN.

„Ne všechny země, které hlasovaly pro rezoluci, to nutně dělají, protože se pak chystají vyvinout vážný nátlak na Rusko,“ říká Gowan. „Je to laciné hlasování.“

I když samotné hlasování OSN je do značné míry symbolické, Gowan říká, že výsledek je přesto významný – nejen jako jasné odmítnutí Putinova zdánlivě ironického antikoloniálního vyprávění , ale také jako důkaz toho, že „ukrajinská únava“ se v zemích ještě neprojevila. způsobem, kterého se někteří diplomaté obávali. „Rusko se kvůli těmto hlasům nestáhne z Doněcku nebo Chersonu,“ říká Gowan. Ale velká opozice vůči ruskému pokusu o anexi „trochu ztěžuje Rusku tvrdit, že je prostě uzavřeno v zástupném konfliktu s NATO“.

Skutečnost, že desítky zemí nadále zůstávají v této válce neutrální, však naznačuje, že mezinárodní podpora Ukrajiny má své meze.

Takže  to bychom měl!!!

Psáč  Tóda  nám cpe  do hlav tohle:

Mno!  A světový TIME  sděluje  svým čtenářům, protože  tuší,  že hodně používají mozek, na rozdíl od konzumentů blábolů z Deníku N, toto:

Hlasování OSN také ukázalo, jak málo se ve skutečnosti změnilo. Když členové OSN 2. března, necelý týden po jejím zahájení, hlasovali o rezoluci odsuzující ruskou invazi, 141 zemí hlasovalo pro, 35 se zdrželo a pět hlasovalo proti.

Takže  sděluji Marku Tódovi a jeho  sledovačům následující:

Výsledek se od  2.března 2022 nezměnil!!!! Ovšem někdo může  +2 země  považovat, ve vlhkém snu, za upevnění pozice  vyvrhele!!!

Děkuji Tódovi za  úžasnou lekci  té nejkvalitnější žumpalistiky v mediálním prostoru bývalého Československa.  Jsem rád, že  mám volný přístup na TIME a nikoliv na Deník N. Kdyby to bylo opačně, cítil bych se  velmi poškozen!

A ještě něco  – kdo tady  tady  šíří hoaxy a  fake news  Tódo?