Bloomberg -Energetická krize v Evropě vyvolá roky nedostatku a výpadků (energií a to celosvětově s nedozírnými důsledky, dodává vlk)

Neustále slyšíme, jak je Putin odpovědný  za globální hlad, věnoval jsem tomu  řadu zásadních textů, doložených čísly  a grafy. A z nich vychází něco úplně jiného -jak to, že kolektivní  Západ je schopen nasypat  na Ukrajinu  v různých formách  už skoro  100 miliard USD, ale  OSN  stejné země  marně  žádá o mnohem menší částky na zmírnění světového hladu??

Jak to, že  USA, Kanada, Austrálie, dříve s větové obilnice, nejsou schopny  vykrýt světové požadavky  na  dodávky  obilí a dalších potravinářských plodin? Jak to,  že Rusko, které za  sovětských dob bylo největším světovým dovozcem je nyní největším exportérem?

Jak to,  že dolar, používaný  proti Rusku jako zbraň Západu ruinuje státy  třetího světa, které v něm musí platit potravinové dovozy?

Těch krvavých otázek je mnoho a stále přibývají další!

Ne, nehodlám dnes opět psát na téma světový potravinový  hlad. Ani nápad. Jen jsem potřeboval  zarámovat  článek Bloombergu na v podstatě  zrcadlové téma  – o světovém energetickém hladu. Který, opět díky  kolektivnímu Západu a jeho antiruské politice začíná nabývat až obludného rozměru. Vše  je obsaženo  článku

Europe’s Energy Crunch Will Trigger Years of Shortages and Blackouts

podle překladače

Energetická krize v Evropě vyvolá roky nedostatku a výpadků

Aby Evropa nahradila ruský plyn, nakupuje palivo, které dříve putovalo do rozvojových zemí.

Účty budou vysoké, ale Evropa zimu přežije: Nakoupila dost ropy a plynu, aby zvládla topná období.

Mnohem hlubší náklady ponesou nejchudší země světa, které náhle  doslova nenažraná poptávka Evropy vyřadila z trhu se zemním plynem. Rozvojové země kvůli tomu nejsou schopny uspokojit dnešní ani zítřejší potřeby a nejpravděpodobnější důsledky – odstávky továren, častější a déletrvající výpadky elektřiny, vznik sociálních nepokojů – by se mohly protáhnout do příštího desetiletí.

„Obavy o energetickou bezpečnost v Evropě eskalují  energetickou chudobu v rozvíjejícím se světě,“ řekl Saul Kavonic, energetický analytik Credit Suisse Group AG. „Evropa odsává plyn z jiných zemí, ať to stojí, co to stojí.“

Po létě plných výpadků proudu a politických nepokojů zmírnilo chladnější počasí a silné deště okamžitou energetickou krizi v Pákistánu, Indii, Bangladéši a na Filipínách. Ale jakákoli úleva  bude jen  dočasná. Chladnější teploty jsou na cestě – v části jižní Asie mohou být horší než v  Londýně – a šance na zajištění dlouhodobých dodávek jsou mizivé. Silný americký dolar situaci jen zkomplikoval a donutil státy, aby si vybraly mezi nákupem paliva a splácením dluhů.

Vlkova  vsuvka – Já k tomu dodám ještě třetí nutnost u většiny těchto států – nákup potravin!

Za těchto okolností jsou světoví dodavatelé paliv stále více ostražití  při prodeji do zemí, které by mohly směřovat k platební neschopnosti.

Středem problému je reakce Evropy na  válku na Ukrajině a  zavedení protiruských sankcí. Evropské země, samo/odříznuté od ruského plynu, se obrátily na spotový trh, kde je energie, která není určena kupujícím s  dlouhodobými smlouvami a  kde  jsou k dispozici  dodávky s dodejem  ve velmi krátké době. S rostoucími cenami někteří dodavatelé jednoduše zrušili dlouho plánované dodávky do jižní Asie  ve prospěch lepších výnosů jinde (myšleno do Evropy -pozn. vlk), říkají bez obalu sami  obchodníci.

„Dodavatelé se nemusí zaměřovat na zajištění svého LNG na trzích s nízkou cenovou výnosností,“ řekl Raghav Mathur, analytik Wood Mackenzie Ltd. Vyšší ceny, které mohou získat na spotovém trhu, více než vynahradí jakékoli sankce, které mohou zaplatit za vyhýbaní se plánovaným zásilkám co by pokutu. A tato dynamika pravděpodobně vydrží roky, říká Mathur.

Škody způsobené globálním oteplováním, jako jsou ničivé záplavy v Pákistánu, také způsobují ekonomický chaos v rozvíjejících se zemích. To  přimělo vedoucí představitele na jednání OSN o klimatu v Egyptě tento měsíc diskutovat o tom, jak mohou bohatší země  poskytnout větší podporu.

Evropa zároveň urychluje výstavbu plovoucích dovozních terminálů, které umožní  v budoucnu dovážet více paliva ve formě LNG. Německo, Itálie a Finsko si terminály zajistily. Nizozemsko začalo dovážet LNG prostřednictvím nových plovoucích terminálů v září. Očekává se, že evropská poptávka po zemním plynu LNG  do roku 2026 vzroste o téměř 60 %, uvádí BloombergNEF.

Vývozci v Kataru a Spojených státech nyní doslova  baví nabídky evropských dovozců, kteří chtějí nakoupit palivo, aby naplnili novou kapacitu. Rozvíjející se země jako Pákistán, Bangladéš a Thajsko jsou poprvé nuceny soutěžit cenou s Německem a dalšími ekonomikami, které jsou několikrát větší a bohatší  než jejich.

„Bereme  si zásoby energie jiných lidí,“ řekl Vitol Group generální ředitel Russell Hardy. „Není to skvělá věc.“

Obvykle, když je krátkodobý nedostatek, mohou národy podepsat dlouhodobé smlouvy o dodávkách, přičemž platí pevnou sazbu za zajištění spolehlivých dodávek na roky. To se tentokrát nepovedlo. Dokonce i nabídky na dodávky dlouhé roky  do budoucnosti jsou nyní odmítány.

Indie selhala ve svém posledním pokusu o zarezervování zásilek plynu počínaje rokem 2025. Bangladéš a Thajsko v podstatě opustily snahu o získání dodávek, které začnou před rokem 2026, kdy nové exportní kapacity v Kataru a USA plánují  masivně zahájit přepravu paliva. Pákistán minulý měsíc nebyl schopen uzavřít šestiletou dohodu, která by začala příští rok, poté, co několik pokusů o krátkodobé nákupy také selhalo.

„Mysleli jsme si, že krize skončí do konce roku, ale není tomu tak“ řekl Kulit Sombatsiri, stálý tajemník thajského ministerstva energetiky, na pondělním brífinku. Pokud budou ceny LNG nadále růst, dodal, vláda by musela zvážit opatření, jako je uzavření obchodů se smíšeným zbožím a dalších podniků s vysokou spotřebou energie.

Dodavatelé LNG se obávají, že tyto země nebudou schopny zaplatit za slíbené dodávky. Cena paliva je uvedena v amerických dolarech a jedna zásilka v současnosti stojí téměř 100 milionů dolarů. Pro srovnání, dodávky LNG stály v průběhu roku 2010 v průměru 33 milionů dolarů. A náklady jsou v domácích měnách stále vyšší, protože dolar rychle posiluje, což zvyšuje tlak na finance sužovaných zemí.

Pákistánské devizové rezervy minulý měsíc klesly na nejnižší úroveň za tři roky , což posunulo rating země od agentury Moody’s Investors Service hlouběji do kategorie  nesolidních. Rezervy Bangladéše, Indie a Filipín jsou na dvouletých minimech. V Thajsku, kde je inflace již na 14letém maximu a rezervy na pětiletém minimu, centrální banka varovala , že pokud se baht brzy nestabilizuje, situace se výrazně vyhrotí.

Bez ruského plynu proudícího do Evropy zůstanou globální trhy s plynem napjaté. Spotové ceny zůstanou vysoké a bez schopnosti zajistit dlouhodobé dodávky mohou rozvojové země hledat cestu přes špinavá paliva nebo jiné dodavatelské  partnery.

Tempo růstu spotřeby  zemního plynu v rozvíjejících se ekonomikách se zpomalilo , zejména v jižní a jihovýchodní Asii, což poškodilo uznání plynu jako přechodového paliva, uvedla Mezinárodní energetická agentura ve svém World Energy Outlook 2022. Zemní plyn je nejčistěji hořící fosilie. palivo a při spalování uvolňuje méně CO2 než uhlí.

Nedostatek energie již sblížil rozvíjející se svět a Rusko. Rusko je více než šťastné, že může nabídnout palivo Pákistánu, Indii a dalším, kteří byli vyloučeni ze spotového trhu.

„Navázali jsme kontakt s ruskou stranou. Máme samozřejmě velký zájem o nákup LNG,“ řekl státní agentuře Tass pákistánský velvyslanec v Rusku Shafqat Ali Khan. „Pokud bohaté země odeberou veškerý pro nás  dříve dostupný  LNG, co se s námi stane?“

Zatímco čínský dovoz LNG celkově částečně poklesl kvůli vysokým cenám v místě, země zvýšila nákupy ruského LNG s výraznou slevou. Dodávky z Ruska do Číny se v letošním roce zatím zvýšily asi o 25 %, podle údajů o sledování lodí sestavených agenturou Bloomberg.

Chudší země se také mohou obrátit na levnější paliva, jako je uhlí a ropa. Nebo se budou snažit rozvíjet své vlastní domácí zdroje. Mezinárodní obchodní komora-Bangladéš vyzvala vládu, aby postupovala rychleji s průzkumem zemního plynu na pevnině i na moři, aby nahradila drahý dovážený  LNG. Kritici pákistánské vlády se ptají, proč nevyčerpali zásoby plynu v některých částech země.

„Jediná záchrana bude, pokud se příliš neochladí,“ řekl Shaiq Jawed, výkonný ředitel společnosti JK Group, pákistánského dodavatele textilu pro globální hotelové řetězce. Letos v létě, poprvé za 25 let, společnost podle něj obdržela pouze polovinu plynu, který potřebovala. V případě potřeby se může spolehnout na elektřinu a energii vyrobenou z uhlí. „Toto je poslední možnost, ale uzavření nepřipadá v úvahu.“

Pro lidi, kteří se obávají změny klimatu a životního prostředí, není žádná z těchto možností dobrá. Uhlí a ropa jsou mnohem špinavější než plyn. Proces těžby nových fosilních paliv je energeticky náročný a souvisí se zvýšeným znečištěním a zemětřesnou aktivitou.

„Pokud cena zemního plynu překročí naše možnosti, okamžitě  uvažujete o návratu k uhlí, minimálně  do určité míry, protože potřebujete vyrobit základní penzum elektřiny,“ řekla minulý měsíc Nirmala Sitharaman, indická ministryně financí. „A to prostě nelze udělat pouze prostřednictvím solární nebo větrné energie.“

Obnovitelné zdroje, jako solární, by nakonec mohly poskytnout určitou úlevu. Do té doby udělají část práce vysoké ceny, krotící spotřebu. Růst rozvíjející se asijské poptávky po plynu se „ výrazně  podle IEA mezi lednem a červencem “ zpomalil, protože nebetyčně vysoké ceny stáhly spotřebu dolů. Thajsko, největší spotřebitel plynu v regionu, zaznamenalo v tomto období 12% pokles poptávky, protože vysoké náklady stlačily jeho  využití v energetickém sektoru a klesající domácí produkce snížila nabídku.

Vlády se budou muset postarat o zbytek, např. přidělovat palivo a naplánovat výpadky, když nebude dostatek energie na provoz.

Bude trvat až čtyři roky, než se trh vyrovná, řekl Mathur ze společnosti WoodMac. Do té doby budou kolísavé ceny normou a řekl: „LNG bude patřit na prvním místě ‚rozvinutým‘ a jen zbytky dostanou   ‚rozvojoví‘.“

Země v Jižní Americe, jako je Brazílie a Argentina, mohou být trochu více izolované, vzhledem k investicím do vodní energie. I tak se brazilský dovozní účet během prvních sedmi měsíců tohoto roku více než zdvojnásobil na 3,7 miliardy dolarů, což je důsledek prudkého růstu cen v zámoří a zpoždění projektu domácího plynovodu. Pokud se letos zpozdí období dešťů, Brazílie možná bude muset získat čas ještě větším dovozem LNG.

„Neměli bychom zapomínat, že část LNG, kterou získáme my, bude chybět  někomu jinému,“ řekl  Torbjorn Tornqvist. generální ředitel Gunvor Group Ltd.

Mezitím Filipíny a Vietnam přehodnocují plány na zahájení dovozu LNG. Filipíny nadále oddalují zahájení svého prvního dovozního terminálu, zatímco vláda ve Vietnamu zvažuje snížení kapacity plánovaných plynových elektráren. Tyto projekty byly navrženy tak, aby uspokojily rostoucí domácí poptávku. Politici zatím nepředložili alternativu.

Tohle napsal Bloomberg…

Co tomu říkáte?  Protiruské  sankce  kolektivního Západu, zejména ty  energetické, to je tedy  dílo!  Nejen, že  jsme se  střeli, nikoliv do nohy , ale rovnou do hlavy. Sami  sebe  jsme uvrhli do energetické krize naprosto  nevídaného charakteru, která  zanechá  speciálně na  evropských ekonomikách hluboké a nejspíše nevratné změny trvalého charakteru. Jejichž  rozsah lze nyní jen těžko předvídat. Nejhorší scénáře mluví dokonce o desindustrializaci kontinentu.

Ale to není  ani zdaleka všechno!! Ani náhodou! Ještě větší paseku a to sotva  zvládnutelnou způsobila ona evropská posedlost „trestat Putina“  ve třetím světě!!!!!

A  jestliže  zkoušíme sami sobě a  třetímu světu cosi  nalhávat o Putlerově  vině za potencionální hladomor, pak  u energií to především u plynu to NELZE!!!

Bloomberg to napsal zcela  jasně – Evropa , která si zakázala levný ruský plyn, který byl její obrovskou konkurenční výhodou v ekonomickém souboji se zbytkem světa, po onom zákazu vykoupila  plyn, který byl za normálních okolností určen Indii, Pakistánu, Thajsku, Bangladéši a  kdo ví komu ještě. Prostě tyhle země přeplatila.  No já konstatuji, že přeplatila dokonce  i zdravý rozum. Ale  frajeřina na korunu nekoupá. To ví  i hospodský z Horní Dolní. A plynaři také. Takže  Evropu podojili jak se patří!

Jenže to není zdaleka  všechno.  On ten plyn  chybějící ve třetím světě bude mít  obrovské následky. Zajímalo by mne, co tomu říkají  bruselští  greendealoví bigoti,  že prostě  tyhle  ekonomiky, bez plynu začnou ve velkém pálit  uhlí a naftu. Prostě  oni, aby přežili, energii prostě potřebují, ber kde ber!!! Bruselští  zelení magoři vydávají fermany, kolik miligramů CO2 smí vypouštět motor nového auta a sankcionují, když to tak není. Jak budou sankcionovat Indii za to,  že začne ve svých elektrárnách masivně pálit jakékoliv uhlí?  Celý green deal tím pádem jde, neváhám napsat – do kanalizačních trubek!  Ale to už nikdo neřeší – Fiala, co nám nikdy nebude lhát právě na  ekologické multikonferenci v Káhiře  hrdě prohlásil za  celou EU, jíž tam zastupoval, že  Unie  SPLNÍ  své ekologické cíle!! Ovšem tak, že  rozvojové  země  atmosféru  zasviní  v daleko větším množství. Ale to nevadí, znečištění vzniklé jako součást trestání Putina není znečištěním  jak se zdá.

Ale tohle je ta menší potíž!!!  Ta větší, vlastně gigantická, vznikne  tehdy, jestli se  země  třetího světa  vnitřně  rozpadnou a nastane tam chaos a  anarchie. Kvůli tomu, že  nebude co jíst a že skončí dodávky energií. Že něco takového je nejen možné, ale vysoce pravděpodobné  jsme před pár  týdny  viděli na Srí Lance. Ale to měl kolektivní Západ  velkou kliku -šlo o ostrov. A  odtud  miliony migrantů nevyrazí. Ale zkusme si stejný  scénář představit v Pakistánu, Bangladéši nebo  Indii. To by už nebylo o milionech migrantů, ale v lepším případě  o desítkách milionů. A kampak asi  případně namíří?  Přes Himaláje do Číny nebo do Ruska? A nebo to naberou směr Irán, Turecko, Evropa?  A co s tím potom ty velké bruselské mozky  typu Leyenová, Timmermans, Jourová, plus  všelijací Macronové, Scholzové, Ruuteové a  samozřejmě  jejich poskoci jako Fiala nebo Heger s  tím chtějí dělat? Znovu zkusit uplatit  Erdogana, aby  ty desetimiliony  uložíroval nějak v  Turecku????!!!!

Svět už  dávno zná tzv. motýlí efekt – název se vztahuje k myšlence, že i něco tak malého, jako je třepetání motýlích křídel, může v konečném důsledku vyvolat tajfun třeba i někde na druhé polovině světa!!!

Slyšeli o něm bruselští a jiní  paňáci a paňačky? Pochybuji!  Jinak by, než  vyhlásí nějaké sankce, zkoušely přemýšlet, co asi tak všechno způsobí. A oni nebyli schopni domyslet ani to nejtriviálnější – dopady na vlastní ekonomiky….Natož na celý svět!

Rusko, jestli z ukrajinské války vyjde celé, opravdu nemusí mít strach, že by o jeho  naftu, plyn a další nerosty nikdo nestál. Kupců bude  dost. Protože prostě  energií , zejména  dostupných, se ve světě nedostává. A hlad po nich bude stále  větší! V roce 2050 na planetě prý bude  10 000 000 000 lidí, tedy o více než  2 000 000 000 oproti současnému stavu. Všichni budou chtít jíst a ohřát se.

Tohle je jediná jistota. Ale naprosto žádná nepanuje  v tom, že by  Evropa  v tom čase ještě musela  být  nezbytně schopna přeplatit  asijské země při nákupech čehokoliv.  S touhle squadrou  evropských papalášů to pokládám , více méně, ale spíše více, za vyloučené. Ale  to už nebudu schopen posoudit  naživo, to už tady dávno nebudu.