Stát srazil v červnu průběžný deficit o 80 miliard? Genialita Stanjury a Fialy nebo zázrak?

Podle  poslední  úřední informace stát  srazil meziměsíčně  deficit  svého ročního rozpočtu o cca 80 miliard  MEZIMĚSÍČNĚ!!!

Tedy  jsme  svědky  něčeho, co na první pohled  se  dá vysvětlit  jen náhle  explodující  genialitou finančního podgenia  Stanjury  vedeného za ruku  samozřejmě   zastupujícím  ukrajinským protektorem v Praze  Fialou nebo zázrakem!  Jsme  svědky  jevu, na který finančníci celého světa  budou zírat  s otevřenými ústy  nebo zázraku ve světě  financí, kde je něco takového ze  své podstaty  vyloučeno?

Bez obalu  a klidně prohlásím  –

                                ANI JEDNO ANI DRUHÉ!!!!

Takže  co že za  tím doopravdy je?

Dával jsem dohromady  vlastní  text, ovšem nakonec jsem narazil na vysvětlení  z produkce  klučíka Kovandy. Které  je  dostatečné  jasné  velmi dobře  vyfutrované. Stálo by mne příliš  času, abych vyfiltroval stejná  čísla  a  grafy. vše vyšlo ba  finančním portálu  Kurzy.cz pod titulkem

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a to se ještě dočká tučného inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“. Státu svědčí výrazný růst ziskovosti nejen ČEZ, ale i podniků jako Agrofert – ten hlásí růst zisku o 124 procent

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019 (viz Graf 1 níže).

Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.

Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.

Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.

V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden (viz Graf 2 níže).

Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.

Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.

V Česku se totiž už loni propadly reálné mzdy vůbec nejvíce ze zemí OECD, tedy ze všech zemí ekonomicky rozvinutého světa, vyplývá z aktuálně zveřejněných dat této organizace (viz Graf 3 níže). Firmám typu energetických podniků, zemědělských či petrochemických firem nebo třeba obchodních řetězců a dalších se totiž v Česku na poměry OECD relativně snadno dařilo přenášet břímě inflace na zákazníky z řad běžných občanů. Ti drahotu akceptovali. A firmy a podniky tak byly schopné často ještě na inflaci vydělat.

V Česku byl totiž fenomén takzvané ziskové (maržové) inflace obzvláště silný i v mezinárodním měřítku. Tento fenomén potvrzuje nově zveřejněná výroční zpráva basilejské Banky pro mezinárodní platby. Reálné mzdy v inflační periodě let 2022 až 2023 poklesly ve vyspělých světových ekonomikách dramaticky více, než je historicky v takových časech obvyklé. V Česku byl navíc tento pokles, jak už je uvedeno, vůbec nejvýraznější z celé OECD.

Naopak firmy si růst svých zisků udržely na solidní úrovni, zatímco historicky se jim to tak nedařilo.

Firmy typu energetických společností, zemědělských holdingů nebo obchodních řetězců loni umně využily různých, z velké části vyfabulovaných narativů, které jim dovolily zdražit nad rámec objektivního růstu nákladů. Své zisky a jejich růstovou dynamiku si tak navzdory rapidní inflaci udržely. Zaplatil je zákazník z řad řadových občanů, a to v podobě mimořádně zdražené elektřiny, plynu nebo potravin. Čelil často vyšší inflaci, než jaká odpovídala objektivnímu růstu nákladů firem. Právě vysoká inflace je stěžejním důvodem nebývalého propadu reálných výdělku v drtivé většině zemí OECD, jenž byl ovšem zcela nejmarkantnější v Česku.

Narativy, které firmy využily k navýšení svých marží a zisků – i v Česku se loni již tak poměrně vysoký podíl zisků na celkovém výkonu ekonomiky ještě navýšil –, byly různé. V Česku to byla válka na Ukrajině a „marketingové“ zveličování jejích ekonomických dopadů, které podpořila dikce mnohých politiků, která strašila veřejnost (např. i použitím výrazu „válečná daň“). Třeba v Chorvatsku zase posloužilo přijetí eura, jež firmy a podnikatelé rovněž využili jako zdůvodnění výraznějšího zdražení, než jaké by odůvodňoval reálný růst nákladů.

——————————————————————————————————————————————————————–

Klučík  těch meziměsíčních -80 miliard  státního dluhu popisuje  zcela srozumitelně a při tom komplexně.

Zkrátka a  dobře  – k 30.06.2023 musely  firmy  podat  daňová  přiznání k dani z příjmu právnických osob a  zaplatit  tuto daň.  a protože  máme inflaci jako nikdy před  tím a protože se stále více ukazuje ukazuje, že ona inflace není  ani tak kvůli  válce na Ukrajině  nebo  inflací zejména dovezenou,  nýbrž  z podstatné části INFLACÍ   NADMĚRN0HO ZISKU  všech možných firem a firmiček,  disponuje  stát  výnosy  z korporátní daně ze  zisku jako nikdy v  historii!!!!

A to není  ani náhodou všechno  – vysoká  inflace predikuje opět naprosto rekordní  výběr  DPH opět – naprosto rekordní  příjmy  ze sociálních odvodů!

Stát  se prostě  drze  a nestydatě, díky  válečné hysterii  Fialy  a Obludária  pakuje na občanech. Ty  holí a stříká  až na krev. A  prý na nich musí  šetřit, jinak se rozpočet položí!!!  Prý jsme moc rozežraní a  jen natahujeme  ruce  ke státu  – státe dej! A především důchodci!
Ačkoliv  stát  občany všech kategorií , sociálních  a věkových skupin doslova  rve  do krve!

Druhý z modrých grafů dokumentuje, jak „skvěle “ se mají za  Fialy  pracující! Nikdy se  reálný  příjem u nich  nepropadl tak brutálně jako právě  za  ukrajinského místodržícího v Praze!
A Kovanda připojil i celoevropské srovnání růstu/propadů hrubých mezd  v EU v loňském roce. Abyste nemuseli dlouho bádat, kde hledat  Česko – dal jsem do grafu  tu neumělou červenou šipku…. Ano , nemýlíte se. Fialaland  zase jednou překonal úplně  všechny!!! Jsme s odstupem největšími lůzry v celé EU.

Ale  přesto to nestačí. přesto nám stejný Fiala  v rámci šetření zvedne

-DPH

-sociální odvody

-sníží valorizaci důchodů

Protože  šetřit se prostě musí. I když má  ty  rekordní daňové příjmy!!

Proč?

No protože musí  být na Ukrajinu a  Ukrajince a tam zasílané zbraně. Pak musí být  na šílenství green dealu.

Ale především  a vždycky musí být na  nové tančíky, letadýlka, flintičky, raketky a podobné  záležitosti! I kdyby  na důchody a zdravotnictví vůbec nebylo! tady se  šetřit  tedy  v žádném případ ě nebude. Když jsme v NATO slíbili  tu těžkou brigádu,  přece!

Prostě tohle  všechno je  za  tím červnovým poklesem státního dluhu. Při  daňovém příjmu o 36%  větším  než byl v předcovidových létech s konjunkturou a nízkou inflací….

Ano takovéhle  kouzelníky se  státní kasou v celé Evropě pohledat…Ty opravdu nikde, vážně nikde nenalézt. Ty si musíme  zažít  až my tady v Česku. A nevypadá to,  že bychom se jich hned tak zbavili….