Když v redakci Spieglu dojde k zatmění mozku

Ukrajinskou ofenzivu a její průběh komentuje kde  kdo. Čeští a  slovenští žumpalisté  slaví denodenně  velká a trvalá  vítězství  Kyjeva, leckterý  velká západní mainstream je  daleko a  daleko opatrnější a střízlivější. Jako například  velmi respektovaný  německý  Spiegel. V  jeho anglické mutaci, která  je neplacená, jsem objevil toto

It’s Now or Never For Ukraine

podle překladače

Pro Ukrajinu je to teď nebo nikdy

Ukrajinská protiofenzíva uvázla a vojáci jsou  schopni čelit ruské palebné síle jen málo. Na summitu NATO příští týden se Západ musí rozhodnout, jakou cenu má vítězství nad Putinem, a konečně se vážně zamyslet nad dodáním naléhavě potřebných zbraňových systémů.

Je to hořké zjištění: Ukrajinci zatím zdaleka nedosahují cílů, které si pro svou protiofenzívu stanovili. Nemají potřebné vybavení pro rychlý průlom na jihovýchod – chybí jim raketomety, houfnice, munice a především systémy protivzdušné obrany a moderní stíhačky. Ukazuje se, že nebude snadné vytlačit ruské útočníky.

Vzhledem k tomu, že se ukrajinští vojáci nemohou dostatečně chránit, jednotky uvízly v minových polích a kde představují  kachny pro bojové vrtulníky, bojová letadla, drony a dělostřeleckou palbu. Ukrajinští vojáci na frontě hlásí, že proti palebné síle Ruska mohou udělat jen málo, zejména vadí  neustálé letecké útoky. Nyní se také ukazuje, proč ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj prosil své západní partnery, aby poslali letadla.

Tolik očekávaná protiofenzíva tak ustoupila do brutální opotřebovací války. Ukrajinci útočí v malých pěchotních jednotkách, přesouvají se od vesnice k vesnici, od lesní linie k lesní, přičemž utrpí hrozné ztráty. Během minulého týdne Ukrajinci tvrdí, že získali zpět celkem 38 kilometrů čtverečních území v jižní a východní části země, což je oblast ještě menší než ostrov Manhattan v New Yorku.

Nevytvářel Západ dojem, že rychlé vítězství nad hluboce zakořeněným ruským protivníkem je možné po dodání moderních zbraní Ukrajině a poskytnutí výcviku jejím vojákům? Neřekl  americký ministr zahraničí Antony Blinken začátkem května, že Ukrajinci mají „všechno, co potřebují“, aby získali zpět území okupovaná Rusy? A nevěřilo ukrajinské vedení ve své šance na úspěch, když zahájilo protiofenzívu?

Faktem je, že vedení v Kyjevě sotva mělo na výběr. Očekávání jejich vlastního obyvatelstva a od Západu, že konečně začne proces znovu dobývání okupovaného území, byla zdrcující. Kromě toho byly obavy, že podpora ze strany Spojených států by mohla po prezidentských volbách v příštím roce slábnout, pokud by z nich zvítězil republikán jako Donald Trump nebo guvernér Floridy Ron DeSantis. Ani jeden nemyslí na podporu Ukrajiny.

Rychlý postup k Azovskému moři, odříznutí ruského pozemního mostu na Krym, přinucení Moskvy k mírovým rozhovorům bez jakýchkoliv předpokladů – to vše byla pouhá politická fantazie. Jak vypadá realita, nedávno popsal vysoký důstojník ukrajinské armády v rozhovoru pro Washington Post : Každý metr je placen krví. Jako by jeho Ukrajinci bojovali „luky a šípy“ proti přesile ruského letectva.

I když Ukrajina dělá vše, co může, aby zatlačila ruské útočníky, situace mezi jejími spojenci vypadá poněkud odlišně. Jak to tak často od začátku této války bývalo, Západ tak dlouho váhal, až se nevyhnutelně přišel  neúspěch. Byl to podobný příběh loni v létě, kdy Německo uvízlo v nekonečné debatě o dodání těžkých zbraní Ukrajině, přestože ruská armáda již dávno začala bušit do oblasti Donbasu, aniž by narazila na srovnatelný odpor.

„Je toho příliš mnoho na umírání a příliš málo na život,“ popsal západní podporu Ukrajině Markus Reisner, vojenský expert rakouské armády. Je to analýza, která v podstatě platí i dnes. Až na to, že pro mnoho ukrajinských vojáků bojujících v první linii je smrt pravděpodobnější variantou.

Putinova strategie na Ukrajině spoléhá na vyčerpání a únavu. Posunul svou zemi k válečnému hospodářství, kde se masově vyrábějí tanky a kamikadze drony. Putin také může kdykoli zmobilizovat další desítky tisíc vojáků. A po povstání Wagnerovy skupiny se pravděpodobně ještě více rozhodl zničit Ukrajinu jako nezávislou zemi.

To vše vede k jedinému závěru: Západ musí pro Ukrajinu udělat víc. Ihned. Ukrajinci právě teď potřebují velké množství zbraňových systémů, nikoli malé množství dodávané pomalu. Více než cokoli jiného to znamená: stíhačky F-16, munice s dlouhým doletem, více protiletadlových zbraní a mnohem více dělostřelecké munice, než dosud dostávali.

„Ukrajina nikdy nebude vítězstvím Ruska, nikdy,“ prohlásil americký prezident Joe Biden. Německý kancléř Olaf Scholz při několika příležitostech trval na tom, že Berlín bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce zašel tak daleko, že slíbil, že Francie bude poskytovat svou podporu, dokud Ukrajina nezvítězí.

Pokud byly tyto proklamace myšleny vážně, pak je čas jednat. Summit NATO plánovaný na příští týden je k tomu ideální. Je to okamžik, kdy se Západ musí jednou provždy rozhodnout, jakou cenu má boj proti Putinovi a s ním i obrana svobody.

---

Spiegel  píše  bez obalu to, co si český  mainstream a  především Fiala, Pavel a  další tuzemští chciválkové  nehodlají připustit. Jenže  on to nedělá proto, aby konstatoval  stav  věcí. S  tím, že  je na  čase přehodit  výhybku  a začít konečně a především seriozně  jednat  o zastavení  bojů. Než ty překročí poslední červenou  čáru a vymknou se  světu  z pod kontroly a  válka v zastoupení mezi NATO  a Ruskem se přesune  do ostré konfrontace, kdy  to skončí celosvětovou jadernou  katastrofou.

Ne  tohle  Spiglu  starost nedělá. Ani  tu nejmenší. Spiegel  naopak volá po dodání  západních stíhaček  Ukrajině, po dodání raket  dlouhého doletu a  dalších a  dalších zbraní.  Čím víc, tím lépe. Jeho redakci ani nenapadlo,  že  někde  je  bod, odkud  už nebude  návratu. Že pokud se zrealizuje  tohle:

Ukrajina nikdy nebude vítězstvím Ruska, nikdy,“ prohlásil americký prezident Joe Biden. Německý kancléř Olaf Scholz při několika příležitostech trval na tom, že Berlín bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba. Francouzský prezident Emmanuel Macron dokonce zašel tak daleko, že slíbil, že Francie bude poskytovat svou podporu, dokud Ukrajina nezvítězí.

Tak se  nejspíše stane  to, že Ukrajina NEBUDE  vítězstvím Ruska, ale  ani jeho porážkou,  že  Ukrajina  v tomto scénáři už nebude od Německa potřebovat žádnou pomoc, protože  nebude  existovat, stejně jako Německo, protože  všude  bude jen radioaktivní  popel a prach a  že  Macron by  udělal nejlépe, kdyby  místo  fantazírování  o ukrajinském vítězství se  staral  o vzpouru ve vlastní zemi a  její vnitřní stav.

Ten článek pro mne představuje  příkladovou studii toho jak správné shrnutí  dostupných faktů  se  snadno promítne v naprostý  nesmysl, když  je písmákova  ruka  vedena  nikoliv  rozumem, nýbrž ideologií a předem daným  výsledkem….. Hlavně  chtít  válku, chtít  válku….chtít  válku…