Srpnové výročí…

Už  jsme to psal  a  napíši  to znovu  – letos  jsem se povinnému  článku  k 55.výročí  Srpna  hodlal  vyhnout. Jednak kvůli tomu,  že  bych  stejně  nic  nového nenapsal, ale především kvůli  záměrně  vybičované  demagogické  hysterii těch dnes  vždycky a jedině  správných. Kteří  zcela  účelově   otravují  studně. Dokonce i  ty  vlastního vědění. Nás  přímých  pamětníků,  kteří  ten brutální útok  Sovětů a jejich satelitů  zažili na  vlastní  kůži v nějakém  už  chápajícím věku,  stejně  jako temno a  dusno následné  normalizace  už  valem ubývá. A proto  zásadní  témbr  dnes patří  těm,  co  si  tenkrát  buď  ještě  hráli v  uhláku na  horníky /viz náš  exsoudruh bohužel prezident/  nebo  ještě  dlouho  nespatřili světlo světa. Ale dnes  všechno vědí a pamatují  lépe  než  my – přímí  účastníci.

Ne, opravdu  mne nic  nemotivovalo s  takovými  cokoliv poměřovat. Já  zažil  napřímo, oni  blábolí  za peníze  nebo  se snahou komusi dokázat  svou horlivost.

Ale  pak  mne  cosi napadlo!  Že  ten  článek k srpnovému  výročí přeci jen  dám!  Ale  k výročí  nikoliv  21. srpna  nýbrž  srpna  31!!!

Vidím na  vaší tváři údiv? Že  jako  se nemůžete  upamatovat  kteráže  velká  událost  se pojí s dnešním datem?  A  že na zpravodajském internetu  nic  nevidíte, co by  stálo ze  nějakou  důkladnou  vzpomínku?  A navíc  v  nějaké,  dokonce jakékoliv  souvislosti  s   československým Srpnem? Že nikdo z médií  nic  nepřipomíná?  Bodejď  by  ano!

A přece jde o velké  výročí i když  se ho kolektivní Západ  a jeho  mainstream snaží dokonale  vymlčet!

Protože  to dnes  jsou přesně  dva  roky, co

USA, NATO, celý kolektivní  Západ a jejich satelité  opustily  Afghanistán.

Dovolím si citovat z  dobového tisku:

Afghánistán opustili poslední američtí vojáci. Z Kábulu odletěl i velvyslanec

a ocituji maličký kousek:

Z Afghánistánu v noci odletěli poslední američtí vojáci. Agentuře Reuters to potvrdil generál Frank McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM). Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle něj také americký chargé d’affaires Ross Wilson.

Tohle  je ono dnešní  výročí!  Nepochybuji  ani na  chvilku,  že  jej kolektivní Západ  a  zejména  ti  vždycky  a jedině  správní  v  tuzemsku hermeticky  odignorují!!!! Oni se pojímají naším Srpnem! Tím , jak nás  sovětský  režim přepadl,  jak nás  uvrhnul  do absolutního temna,  jak tady zahynulo v  souvislosti s okupací něco přes  400 lidí, jak tady nastala  duchovní, ekonomická i morální poušť  a  stagnace. To  všechno je  pravda pravdoucí. A kdykoliv  to podepíši. Vím proč. Přišel jsem o šanci prožít naplno  svoje  nejlepší a nejplodnější  léta. Se vším, co  to obnášelo.  Na  druhé  straně  – když se ohlédnu, jsem i tak se svým životem spokojený. Nemusím se  stydět, leccos  jsem dokázal  nakonec  i tak.

Ale  kladu si otázku,  co bych  asi  tam  zvídrnil, kdybych se narodil jako Afghánec. Ve stejné  době.  A  zažil operaci Trvalá  svoboda  ve  své  vlastní  zemi   a  po celých  dvacet  let… Než nakonec  nastal  ten 31. srpen  2021!

Co  že  o  těch  20 létech píše Wikipedie?

Krom jiného tohle:

Válka v Afghánistánu si za 20 let vyžádala 242 000 životů, z toho přes 40 000 tvořili civilisté a amerických vojáků a jejich spojenců padlo přes 3,5 tisíce (z toho 14 českých vojáků), Tálibánců přes 84 000. Zbytek připadá na afghánskou armádu a policii. Své domovy kvůli válce opustilo přes 5 milionů lidí.

A kolik že  ta Trvalá  svoboda  stála?

Novinky.cz

uvádějí,  že  celkem prý  1 000 000 000 000 dolarů.  Za  20 let. Tedy  50 miliard  ročně! Miliarda  každý  týden.

Takže  si to shrneme.

My  v Česku se pojímáme sovětskou okupací. Plným právem. Ale  co je  našich  400 mrtvých proti  skoro  čtvrtmilionu  zabitých v konfliktu pod  Hindukušem? Co je naše  doba  temna proti  dvaceti rokům  permanentní  války a  teroru? Co je  částečně  retardované  hospodářství proti  absolutně  zdevastované  zemi?

Ale  především  – jak je možné, že  ti  naši vždycky  a jedině správní, co tak dojímají a zároveň rozhořčují  nad  21. srpnem 68, roní  slzy  a zároveň  dští oheň proti  tehdejším agresorům  a okupantům  na  dlouhých  21 let  nejenže  ani necekli, ale naopak podporovali  tu Trvalou svobodu, o kterou  Afghánci, jak se ukázalo, ani trochu nestáli??!! A chtěli si jen  žít po svém. Přesně  stejně jako my  v tom 68…Jak to, že všechny  ty  Fialy, Černochové,  Rakušany, Pekarové Adamové, Jurečky, Bartoše, Lipavské, Pavly  nikdy  ani na  chvilku nenapadlo,  že  pro obyvatele  Kábulu, Herátu  nebo Kandaháru  jsme úplně  stejní , čí spíše  horší okupanti než tehdejší „Rusáci“  pro nás. Protože  my  jsme programově  a ve velkém zabíjeli. Je. NA  rozdíl od  těch „Rusáků“ tady!

USA  to stálo  ten  fantastický  1 BILION dolarů. Řádově  10  ročních rozpočtů  České republiky. Co z  té gigantické  sumy  dnes  v Afghanistanu  zůstalo  užitečného?  Školy, Nemocnice? inženýrské stavby? Sídliště?  Dálnice?  Elektrárny?  Velké firmy? Silnice?  Železnice? Metro? Funkční  systém správy  země?  Nezadlužený  stát? Kvalitní lékařská péče?  Kvalitní vzdělávací systém? Nulová  nezaměstnanost?

Protože  tohle  všechno tu  zůstalo po  bolševikovi.  I když  dnes  už  to  z podstatné  části zní  jako  mámení sirén. Tohle  všechno  bylo v Československu pod sovětskou okupací nejen možné, ale  také realizované!  A  co  z  toho  alespoň v nějaké  formě  získal  Afghanistán?   Když  tam  jako  kolektivní Západ  nanesl tu Trvalou  svobodu???!!!

Kdo tedy si prožil  okupaci  byť stejně  dlouho  – horší???? Kdo byl  ten  běsnější okupant?  Ptám se…. Nic  víc!  Nic víc…

A  přesto si jsem  jistý,  že  dnešní  výročí  zůstane  naprosto nepovšimnuto.  Nikoho na kolektivním Západě  nebude zajímat. A pokud  ano,  ani o něm necekne. A  ve  Fialově  ČFesku už  vůbec  ne. My  se dál pojímáme  21.  nikoliv  31. srpnem. Ačkoliv  v  tom prvním jsme  byli obětí, v  tom druhém spolupachatelem.

Abych nezapomněl  – dnešní  článek věnuji  Borískovi. Protože  si jej  vyžádal.  V předposlední  Hodině  vlka  mne  k němu  provokoval.  Když  jsme  se  letmo dotkli  výročí  21. srpna.  Připomenul mi totiž  jednu moji  starou  repliku  k tomuto  tématu.

Zněla  nějak takhle:

Z  geopolitického hlediska  Brežněva  a spol. chápu.  Kdyby  byli nezasáhli  a  nechali  nás  jít  svou  vlastní cestou,  byl by  se jim celý  jejich blok  rychle  rozsypal. Jednali tedy  z  tohoto úhlu pohledu  pohledu pro sebe a  své zájmy  racionálně  a pochopitelně. Stejně  jako  to činily  a činí  všechny  velmoci v  dějinách, když  jde o jejich geopolitické zájmy!

Ano  Brežněv  se  choval  jako kolektivní Západ  v Afghanistanu. Jen jaksi umírněněji,  řekl bych.

A dodávám  – nikdy jsme  ten  zákeřný přepad  Brežněvovi a jeho československým přisluhovačům , na  rozdíl  od bohužel prezidenta, neodpustil a neodpustím. A žádný  sovětský  soudruh, co by mi to  kdy vysvětloval, ani rodina  by  na tom  nikdy nic nezměnili.    Ostatně,  exsoudruh  generál, když  ještě  byl  ten generál, pobýval  několikrát  v Afghanistánu. Jestlipak  si uvědomil, že  je tam za okupanta?  Nebo  jestlipak si  to přizná alespoň  dnes?  Pochybuji!

Tohle  jsem si dnes prostě nemohl odpustit!